Znečištění ovzduší v Karlovarském kraji: Zdroje a řešení

Karlovarský kraj se může ve srovnání s ostatními regiony České republiky pochlubit čistým ovzduším. I v zimním období, kdy se jiné části země potýkají se smogem, bývá vzduch v Karlovarském kraji poměrně čistý. Ukazuje to i zpráva Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z ledna 2017, kdy většina krajů vyhlásila smogovou situaci, zatímco v Karlovarském kraji společně s Vysočinou a Libereckým krajem byl vzduch nejčistší z celé České republiky. Podle ročenky ČHMÚ za rok 2016 se Karlovarského kraje dotýká překračování imisních limitů pro ochranu zdraví nejméně ze všech regionů.

Na území kraje se nachází poměrně málo velkých zdrojů znečištění, pomáhá i velká rozloha lesů. Karlovarský kraj je nejzelenější z celé země, lesy pokrývají přes 50 procent jeho rozlohy. Dlouhodobě dochází i ke snižování emisí, podle údajů Ministerstva životního prostředí a státní agentury CENIA v kraji výrazně klesly například koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu.

Hlavní zdroje znečištění

Hlavními zdroji znečištění ovzduší v Karlovarském kraji jsou silniční doprava a nekvalitní lokální vytápění, a to především pokud jde o emise pevných částic a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Zima je v celé České republice obdobím, kdy se lidé se znečištěným ovzduším potýkají nejvíce. K emisím ze silniční dopravy a průmyslové výroby se přidávají kouřící komíny domů lokálně vytápěných tuhými palivy, nebo dokonce odpady. Domácí spalování odpadů je škodlivé o to víc, že se při něm do ovzduší dostávají pevné částice obsahující větší množství karcinogenních látek. Jejich usazování v dýchacím ústrojí člověka pak zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Stanislav Průša, vedoucí odboru životního prostředí na karlovarském magistrátu, upozorňuje na údaje v Programu zlepšování kvality ovzduší vydaném ministerstvem životního prostředí. Podle něj na emisích pevných částic má v Karlovarském kraji nejvýznamnější podíl doprava, na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu se nejvýznamněji podílí vytápění domácností. Pevnými palivy je vytápěno kolem patnácti procent bytů v regionu. V Karlovarském kraji je vytápěno pevnými palivy asi 15 procent bytů, 27 procent je vytápěno zemním plynem a zhruba 45 procent je vytápěno z kotelny mimo dům.

Je však třeba dodat, že na rozdíl od benzo(a)pyrenu nedochází v případě pevných částic PM10 k překračování ročního imisního limitu, vzduch v kraji je tedy ve srovnání s jinými regiony opravdu poměrně čistý.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší

Dopady znečištění na zdraví

Škodlivost polétavého prachu závisí na velikosti pevných částic a na jejich původu. Větší částice označované jako PM10 pronikají do horních a dolních cest dýchacích, jemnější částice PM2,5 až do plicních sklípků a způsobují respirační a kardiovaskulární onemocnění. Na nejjemnější částice se také váží polyaromatické uhlovodíky, které mají karcinogenní účinky. Jedním z těchto uhlovodíků je benzo(a)pyren, který vzniká při nedokonalém spalování a je také obsažen v automobilových výfukových plynech. Nabalený na nejjemnější prachové částice proniká do lidského těla a zvyšuje riziko vzniku rakoviny a dalších onemocnění, u nenarozených dětí způsobuje změny DNA a následně po narození vyšší nemocnost včetně astmatu.

Řešení a opatření

Karlovarský kraj se snaží kvalitu ovzduší dále zlepšovat řadou opatření. Jde například o čištění komunikací, protože mezi významné zdroje prachových částic ve vzduchu patří prach vířený auty nebo inertní posyp, který po zimě zbývá na silnicích. Kraj dále investuje do výsadby izolační zeleně nebo do zvýšení plynulosti dopravy.

Jedním z důležitých kroků v poslední době je výměna neekologických domácích kotlů za nové zdroje vytápění s pomocí kotlíkových dotací, jejichž druhá vlna začala loni v srpnu a třetí se chystá. Výměnu zastaralých zdrojů vytápění domácností se stát snaží podpořit takzvanými kotlíkovými dotacemi.

Stát poprvé prodej domácích kotlů omezil k 1. lednu 2014, kdy začal platit zákaz prodeje zařízení 1. a 2. emisní třídy, tedy těch nejméně šetrných k životnímu prostředí. Na něj pak v roce 2016 navázaly povinné revize kotlů. Ty je třeba zopakovat nejpozději po dvou letech, tedy již letos, jinak majitelům hrozí až dvacetitisícová pokuta. Zákaz prodeje neekologických kotlů se od začátku letošního roku dále rozšířil na 3. emisní třídu, prodávat a uvádět do provozu se tedy budou smět již jen zařízení 4. a 5. třídy, k dalšímu zpřísnění dojde v roce 2020. O další dva roky později přijde i zákaz používání těch nejméně ekologických kotlů.

Zásadní vliv modernizace lokálního vytápění na místní čistotu vzduchu potvrzuje docent Marek Vach, který vyučuje ochranu ovzduší na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. ,,V obecné rovině lze říci, že výměna starých kotlů na tuhá paliva určených k domácímu vytápění má z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší v okolí těchto zdrojů zcela zásadní význam. Jde zejména o eliminaci emisí partikulárních částic (PM10, PM2,5), které mohou být z hlediska vlivu na zdraví velmi rizikové v souvislosti s tím, že na jejich povrchu se zpravidla fixují velmi toxické produkty spalování jako jsou PAU, dibenzodioxiny, toxické kovy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Významu znečištění ovzduší vytápěním domácností si všímají také ekologické organizace. ,,Domácí topeniště jsou významným zdrojem prachových částic PM10, PM2,5 a polyaromatických uhlovodíků, které vznikají nedokonalým spalováním. Podílí se asi na 25 % emisí arzenu, který je obsažen v uhlí, do ovzduší.

V Karlovarském kraji však ještě více než jinde platí fakt, že každý z nás může ovlivnit kvalitu vzduchu, který dýcháme. Vzhledem k absenci velkých zdrojů znečištění závisí stav ovzduší hlavně na způsobu vytápění domácností a na intenzitě automobilové dopravy.

Emise a jejich sledování

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Oddělení dále zajišťuje distribuci dat a informací o emisích a jejich zdrojích pro řídící sféru, orgány a organizace státní správy a samosprávy a další uživatele, včetně zpracování podkladů pro rozptylové studie, územní plány atd.

Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

tags: #znečištění #ovzduší #Karlovarský #kraj #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Nebojácní ptáci
• Metody určování severu v přírodě
• Nelegální skládka Beroun-Lištice
• České bankovky
• Legislativa měření emisí