Znečištění ovzduší v Severočeském kraji: Informace a aktuální stav

Severočeský kraj, stejně jako další průmyslové regiony v České republice, se potýká s problémem znečištění ovzduší. Tento článek poskytuje přehled o hlavních zdrojích znečištění, dopadech na zdraví a životní prostředí a opatřeních, která jsou přijímána ke zlepšení kvality ovzduší v tomto regionu.

Aktuální stav kvality ovzduší

Primárním podkladem pro tvorbu map kvality ovzduší jsou aktuální (hodinové, 8hodinové či denní) koncentrace znečišťujících látek naměřené na stanicích kvality ovzduší. Ty poskytují sice přesnou, ale pouze lokální informaci. Pro kombinaci primárních a doplňkových dat je použit lineární regresní model, ke kterému jsou přičtena jeho rezidua interpolovaná z míst stanic. Doplňková data jsou kontrolována z pohledu korelace (je vyžadována pozitivní korelace; u nadmořské výšky negativní, s výjimkou ozonu, kdy je i u nadmořské výšky vyžadována pozitivní korelace) a statistické významnosti.

V případě, že žádná doplňková data předpoklady nesplňují, použije se prostá interpolace naměřených dat. Při interpolaci je využita geostatická metoda obyčejného krigingu, která zohledňuje strukturu imisního pole. Výsledné mapy i doplňková data mají kilometrové rozlišení. Výjimkou je model CAMS s rozlišením 0,1° z.d. × 0,1° z.š. (tj. v podmínkách ČR přibližně 7 × 11 km).

Mapy jsou pouze informativní a orientační. Jsou vytvářeny na základě neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné. ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů).

Index kvality ovzduší je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých průměrů koncentrací suspendovaných částic (PM10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a v létě také přízemního ozonu (O3).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Zdroje znečištění ovzduší

Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší v Severočeském kraji patří:

• Stacionární zdroje: Průmyslové provozy, elektrárny a teplárny.
• Mobilní zdroje: Doprava, zejména silniční.
• Lokální topeniště: Domácnosti spalující pevná paliva.

Specifická studie v České Lípě

Na podzim roku 2016 proběhlo v České Lípě 24hodinového proměření ovzduší mobilními systémy organizované Státním zdravotním ústavem v Praze ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje se sídlem v Liberci a Krajským úřadem Libereckého kraje. Cílem této studie bylo popsat znečištění ovzduší na šesti základních vybraných lokalitách v České Lípě a v jejich okolí a odhadnout na základě výsledků vliv převažujících zdrojů.

Měřicí stanoviště byla navržena s ohledem na vhodný typ lokality, charakter umístění ve vztahu k obyvatelstvu, rozmístění průmyslových či energetických zdrojů, vzdálenosti hlavních dopravních komunikací, dostupnosti, technickému zázemí a s přihlédnutím k různým výškovým úrovním a geomorfologii terénu. Vybrána byla tato místa:

• Městská pozaďová lokalita - ZŠ Jižní (vilová oblast, kde hlavním zdrojem znečištění jsou lokální topeniště - rodinné domy)
• Městská pozaďová lokalita - severně položené sídliště Lada (nově instalovaná tepelná čerpadla na objektech bytových domů)
• Dopravní „hot-spot“ - náměstí Dr. E. Beneše (doprava na intenzivně využívané křižovatce u OD Banco)
• Městská obytná lokalita - ZŠ Partyzánská, vilová čtvrť Svárov (zástavba s lokálními topeništi)
• Otevřená svahová oblast - SOŠ a SOU 28. října (vliv dopravy na I/9).

Na měřicích místech byly sledovány koncentrace SO2, NO, NO2, NOx, CO, O3, PM10, PM2,5, PM1,0 a doprovodné meteorologické veličiny - teplota, tlak, vlhkost, směr a rychlost větru, globální sluneční záření. Na třech místech (ZŠ Partyzánská, ZŠ Jižní a sídliště Lada) byl odebrán 24hodinový vzorek pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve frakci PM10 a na dvou místech (ZŠ Jižní a Banco) 24hodinový odběr suspendovaných částic frakce PM10 pro stanovení kovů. Na dvou místech (ZŠ Jižní a SOU/SOŠ) byla měřena distribuce velikostních frakcí aerosolu.

Naměřené koncentrace byly vyhodnoceny ve dvou úrovních - jako časový průběh koncentrací na hodnocených místech a Spatial prostorou analýzou v GIS. Meteorologické podmínky v době měření lze charakterizovat jako proměnlivé se slabým větrem, teplotně mírně nadnormální; s průběhem od mírně nepříznivých rozptylových podmínek 18. 10. odpoledne, přes noční dešťovou přeháňku po slunečný den 19. 10. 2017.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Krátkodobé imisní limity stanovené zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, pro SO2, NO2, CO, O3 a frakci PM10 nebyly v průběhu měření na žádném místě překročeny. Nicméně, význam zátěže z místní a tranzitní dopravy České Lípě dokládá skutečnost, že nejvyšší hodnoty látek primárně emitovaných spalovacími motory (NO/NO2) byly měřeny ve středu města, v údolí Ploučnice u obchodního centra Banco na hranici emisního prostoru komunikace Děčínská.

GIS analýza potvrdila zvýšenou zátěž prostředí v okolí dopravních komunikací Děčínská, Borská a dále v menší míře v okolí Purkyňovy, Hrnčířské a Českokamenické ulice. Plošný vliv lokálních spalovacích zdrojů byl identifikován v oblasti Svárova.

Programy a opatření pro zlepšení kvality ovzduší

Liberecký kraj aktivně pracuje na zlepšení kvality ovzduší prostřednictvím Programu zlepšování kvality ovzduší Severovýchod - CZ05, který vymezuje opatření s cílem snížit znečistění ovzduší na území kraje.

Mezi hlavní opatření patří:

• Výstavba obchvatů měst a obcí.
• Úklid a údržba komunikací.
• Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně podél silnic.
• Zpřísnění podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší.
• Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území.
• Omezování prašnosti ze stavební činnosti.
• Podpora výměny zastaralých kotlů (kotlíkové dotace).

Vývoj koncentrací znečišťujících látek

Z výsledků dlouhodobého měření vyplývá, že téměř všechny měřené znečišťující látky mají klesající vývoj. Tento pokles je obecně v ČR výsledkem restrukturalizace národního hospodářství, modernizací zdrojů znečišťujících látek (zejména v odvětví průmyslu), ukončení nebo omezení některých provozů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Nejvýraznější pokles emisí v ČR můžeme zaznamenat v letech 1990-2001. V následujících letech 2002-2012 dochází k pozvolnému poklesu emisí hlavně díky nové legislativě jež reflektuje mnoho evropských směrnic. Mimo zákonná opatření se na snižování emisí odrazila i ekonomická krize jež znamenala útlum řady výrobních sektorů. V období 2013-2016 trend snižování emisí pokračuje. Dochází k dalším technickým opatřením pro snižování emisí v průmyslu. Zákon o ochraně ovzduší se zaměřil i na omezení emisí z lokálního vytápění domácností omezením výroby vybraných spalovacích zdrojů od r.

Vývoj koncentrací CO byl na lokalitě i celorepublikově nejvíce ovlivněn spalováním tuhých paliv při vytápění domácností. Prudký pokles nastal po roce 2011, kdy došlo také úpravě legislativy.

Vývoj koncentrací NO2 byl ovlivněn v polovině 90. let změnou legislativy a zaváděním nových technologií. Od poloviny 90. let byla situace poměrně stabilní a od roku 2011 opět dochází každoročně k poklesu měřených koncentrací. Koncentrace NO2 jsou na lokalitě nejvíce ovlivněny dopravou, zemědělskou výrobou a lokálními topeništi a hodnoty jsou totožné s ostatními stanicemi venkovského typu.

Koncentrace O3 jsou po celou dobu měření na stabilní úrovni. Výsledky ročních průměrů ukazují, že hodnoty ze stanice jsou výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr. Takto vysoké hodnoty jsou ale charakteristické pro tento typ venkovských stanic. V rámci Evropy koncentrace O3 (vzhledem k mechanismu jeho vzniku), narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře.

Roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 vykazuji podobný vývoj, který v posledních letech mírně kolísá. V letech 2001-2006 došlo k nárůstu koncentrací, jež odrážely nepříznivé meteorologické podmínky zejména v zimním období. Naměřené koncentrace na stanici, odpovídají hodnotám ze stanic venkovského typu a korespondují s vývojem na území České republiky.

Výrazný pokles koncentrací SO2 od poloviny 90. let odráží změnu legislativy a s tím spojené změny v průmyslu. Tato změna je vyjádřena jak na celorepublikové úrovni tak i na výsledcích stanice. V současné době jsou koncentrace SO2 na poměrně nízké úrovni a vyšší koncentrace jsou zaznamenávány v průmyslových regionech.

Emise a odpady v krajích ČR

Mezikrajské rozdíly ve vybraných charakteristikách kvality životního prostředí jsou poměrně velké. Pro porovnání kvality životního prostředí jsme vybrali údaje za emise do ovzduší, odpady a investice do životního prostředí.

Objem emisí sledovaných znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, oxidy síry, dusíku a oxid uhelnatý) pocházejících ze stacionárních zdrojů REZZO*) 1 až 3 v Česku z dlouhodobého pohledu klesá. Ve většině krajů jsou největším znečišťovatelem ovzduší stacionární zdroje. Výjimku představuje hlavní město Praha, kde v případě TZL, NOX a CO převažují zdroje mobilní. Vyšší emise NOX emitované mobilními zdroji v porovnání se stacionárními vykázaly v roce 2024 ještě kraje Liberecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejvíce znečištěnými kraji jsou hl. m. Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.

V roce 2024 se v Česku celkem vyprodukovalo 40 242 tis. tun odpadu, meziročně jeho objem vzrostl o 2 292 tis. tun (o 6,0 %). Celková produkce odpadu v letech 2018 až 2024 kolísala s tendencí k nárůstu. Nejméně odpadů produkují obyvatel krajů Libereckého a Karlovarského. Průměrně se na obyvatele v Česku v roce 2024 vyprodukovalo 540,8 kg komunálního odpadu. Nejnižší produkcí komunálního odpadu na obyvatele se v roce 2024 mohl pochlubit Liberecký kraj (482,4 kg).

Objem investic vynaložených v Česku na ochranu životního prostředí vykázal v letech 2015 až 2024 mírně rostoucí trend. Ve výdajích na ochranu životního prostředí vede Praha. V roce 2024 se v Česku na ochranu životního prostředí vynaložilo 35 156 mil. Kč v běžných cenách, z toho 27,6 % vynaložili investoři se sídlem v hl. m. Praze (9 718 mil. Kč).

Tabulka: Měrné emise hlavních znečišťujících látek podle krajů v roce 2024 (tun/km²)

Poznámka: Tabulka obsahuje fiktivní hodnoty. Pro aktuální data je nutné konzultovat oficiální zdroje, jako je ČHMÚ.

Zpráva o životním prostředí ČR 2024

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu. Aktuální situaci hodnotí Zpráva o životním prostředí 2024, kterou ve čtvrtek projednala vláda.

Česká republika setrvale snižuje využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny, již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. Stejně tak se snižuje spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel.

Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se s velkou pravděpodobností podaří splnit. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu.

tags: #znečištění #ovzduší #severočeský #kraj #informace

Oblíbené příspěvky:

• Emise z dopravy a zdraví
• Vliv vodních zdrojů na život
• Jak vybrat odpadkový koš Joseph Joseph?
• Snadnější placení poplatků za odpad v Brně
• Příroda a vaření: Dokonalá kombinace