Znečištění ovzduší: Příčiny a důsledky

Znečištění ovzduší je jedním z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti. V městském prostředí se stal téměř každodenní kulisou, přesto ho často přehlížíme. Znečištění ovzduší je obvykle vyjadřováno koncentracemi PM10 (prachovými částicemi < 10 μm) nebo PM2.5 (prachovými částicemi < 2,5 μm).

Jak vzniká smog?

Smog je označení pro znečištěné ovzduší, které vzniká kombinací škodlivých látek a nepříznivých meteorologických podmínek. Hlavním viníkem je lidská činnost - především spalování fosilních paliv v dopravě, průmyslu a energetice. Do ovzduší se dostávají škodliviny z výfukových plynů, průmyslových emisí nebo spalování, které se za určitých podmínek nemohou rozptýlit. Pokud se k tomu přidá sluneční záření, dochází k chemickým reakcím, které vedou ke vzniku toxických aerosolů a přízemního ozonu.

Typy smogu

Smog není jednotný druh znečištění, ale komplexní a proměnlivý jev, který se liší v závislosti na ročním období, počasí a zdrojích emisí. Mezi hlavní typy smogu patří dva základní druhy - fotochemický a redukční.

• Redukční smog: Redukční smog, známý také jako „zimní smog“, se objevuje především v chladných měsících. Obsahuje oxid siřičitý, oxidy dusíku a prachové částice. Typickým jevem je tzv. inverze - studený vzduch zůstává při zemi, zatímco teplejší se drží výš. Nejznámějším příkladem redukčního smogu je Velký smog v Londýně v roce 1952, kdy kombinace emisí z topení a nepříznivého počasí vedla k úmrtí tisíců lidí.
• Fotochemický smog: Oxidační smog, označovaný také jako „letní“ nebo „fotochemický“, vzniká za slunečného počasí. Vzniká přízemní ozon a další toxické látky. Výsledkem je ozon v přízemní vrstvě atmosféry. Fotochemický smog představuje vážné riziko zejména pro obyvatele měst s hustou dopravou a slabým prouděním vzduchu.

Znečišťující látky

Oba typy smogu mají společného jmenovatele - spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) a intenzivní dopravu. Tyto činnosti uvolňují do ovzduší oxidy dusíku, uhlovodíky a další reaktivní látky. Mezi hlavní znečišťující látky patří:

• Oxid siřičitý (SO2)
• Oxid dusičitý (NO2)
• Oxid uhelnatý (CO)
• Přízemní ozon (O3)
• Prachové částice
• Těkavé organické látky (VOC)
• Benzo[a]pyren

Důsledky znečištění ovzduší

Nejde jen o škrábání v krku nebo pálení očí - smog představuje vážné zdravotní riziko. Znečištěné ovzduší patří mezi nejzávažnější ekologické problémy současnosti. Nejvíce se projevuje ve velkých městech, kde se jednotlivé zdroje znečištění kumulují a vytvářejí nebezpečný koktejl škodlivin.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Pokud je člověk dlouhodobě vystavený znečištěnému ovzduší, nepoškozuje to jen dýchací orgány, ale zřejmě také inteligenci a intelektuální schopnosti. Ví se, že vede k mnoha nemocem nejčastěji spojeným právě s mozkem - ateroskleróze, Parkinsonově nemoci, Alzheimerově nemoci, ale také k chronickému únavovému syndromu nebo infarktu myokardu.

Dýchání vzduchu znečištěného pevnými částicemi poškozuje mozkovou tkáň a oslabuje kognitivní rozvoj. Znečištěné ovzduší souvisí s „verbální i neverbální inteligencí a pamětí, nižšími výsledky v testech, průměrem známek školáků a s dalšími neurologickými poruchami,“ uvádí zpráva. Následky jsou údajně celoživotní.

Znečištěné ovzduší v jednotlivých letech je ovlivňováno klimatickými podmínkami. Riziko k‑PAU je tradičně spojováno se zvýšeným výskytem nádorů (na základě studií o jejich obsahu v dehtu cigaretového kouře a vzniku karcinomu plic). Spektrum onemocnění působených k‑PAU se v průběhu posledních 20 let významně rozšířilo, protože tyto látky ovlivňují výsledky těhotenství (zvyšují výskyt IUGR - nitroděložní růstové retardace), způsobují nízkou porodní hmotnost (< 2 500 g), dále způsobují funkční nedostatečnosti, které se projeví až ve středním věku např. zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění, snížením plodnosti mužů (zvýšením fragmentace DNA ve zralých spermiích), u dětí výrazně zvyšují respirační nemocnost (bronchitidy) a negativně ovlivňují psychický vývoj dětí (snížení IQ).

Podle údajů Světové zdravotnické organizace mají lidé žijící v oblastech s vysokou mírou znečištění až o 15 % vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob.

Smog neohrožuje jen vzduch a rostliny. Má zásadní dopad i na kvalitu půdy a vody. Když se škodlivé látky usazují na povrchu půdy, mění její chemické složení a narušují rovnováhu mikroorganismů. Kyselé deště - vznikající spojením oxidů síry a dusíku s vodní párou - dopadají zpět na zem a zvyšují kyselost vodních toků.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Moravskoslezský kraj

Zpráva o životním prostředí ČR konstatuje, že ovzduší znečištěné prachovými částicemi ohrožuje polovinu obyvatel ČR a že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji (MSK). Průmyslové zdroje znečištění ovzduší jsou nejvýznamnější v Moravskoslezském kraji. Například koncentrace B[a]P jsou v MSK několikanásobně vyšší než v jiných částech ČR, v Ostravě‑Bartovicích nejvyšší v Evropské unii.

Alarmující výsledky byly pozorovány dr. Schallerovou. U dětí z Ostravy‑Radvanic/Bartovic došlo ke zvýšení prevalence asthma bronchiale z cca 10 % v roce 2001 na cca 30 % v roce 2007, kdy koncentrace B[a]P byly již 10 ng/m3/rok. Tyto skutečnosti se staly základem přípravy „Programu Ostrava“, tvořeného projekty AIRGEN (MŽP ČR SP/1b3/8/08) a AIRTOX (MŠMT ČR 2B08005).

Výsledky výzkumu prokazují, že ve znečištěném ovzduší představují největší riziko pro lidské zdraví jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané k‑PAU a B[a]P. Jejich zdrojem je na Ostravsku především těžký průmysl. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i ovlivnění úmrtnosti.

Jedna z částí výzkumného projektu AIRGEN Zdravotní stav dětí měla za cíl porovnat incidenci akutních onemocnění horních i dolních cest dýchacích u dětí narozených a žijících v Radvanicích a Bartovicích a v jiných městských částech Ostravy, prokázat nebo vyvrátit domněnku, že v městské části Ostrava‑Radvanice/Bartovice je vyšší nemocnost předškolních dětí než v jiných částech Ostravy.

Nemocnost dětí v Ostravě

Celkem bylo pediatry stanoveno 27 368 diagnóz akutních onemocnění (počítáme-li diagnózy onemocnění vyskytujících se s hodnotitelnou incidencí). Z celkového počtu diagnóz (včetně hospitalizací) tvořila témě polovinu (47,4 %) onemocnění horních cest dýchacích (oHCD), tj. MKN kódy J00 Zánět nosohltanu, J02 Zánět hltanu a J06 Akutní infekce horních cest dýchacích na více místech a neurčených lokalizací.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Vysoká incidence akutních onemocnění dětí je doprovázena vysokou prevalencí alergických onemocnění. U všech tří onemocnění - AB, AR i AE - byla nejvyšší prevalence u dětí žijících v O. RaB+. Tam bylo nejvyšší i procento dětí se současnou diagnózou astmatu a alergické rýmy (21 %) i astmatu s atopickým ekzémem (29 %).

Výsledky jednoznačně dokumentují vysokou nemocnost dětí narozených a bydlících v severovýchodní části Ostravy, většina v Radvanicích a Bartovicích. Tyto děti měly vysokou incidenci zánětů horních cest dýchacích v prvním roce života. Dále měly v každém z prvních pěti roků života v porovnání s dětmi z dalších tří oblastí vysokou incidenci střevních infekčních onemocnění, nejvyšší opět v prvním roce života. Stejná situace byla v případě výskytů zánětů plic. Rovněž incidence viróz a angín byla po celých pět let několikrát vyšší u dětí narozených a žijících v severovýchodní části Ostravy.

Při srovnání profilů dětí z Ostravy a Prachatic byla změněna aktivita (deregulováno) 64 genů, které ovlivňují biologické procesy a metabolické dráhy. Znečištěné ovzduší vyvolává oxidační poškození makromolekul, chromosomové aberace a změny v genové expresi.

Historické znečištění ovzduší v severních Čechách

Pánevní oblasti severních Čech byly koncem osmdesátých let považovány za jednu z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Odumírání lesů koncem šedesátých let jako důsledek účinku exhalací, především oxidu siřičitého, doprovázely v sedmdesátých letech zprávy o změnách zdravotního stavu populace. Za první signály poškození byly označovány zvýšený výskyt alergií, imunodeficiencí a onemocnění dýchacích cest u dětí.

Zhoršování kvality životního prostředí v severních Čechách v osmdesátých letech se stalo zdrojem politické nespokojenosti obyvatel tohoto regionu a růstu jeho ekologického uvědomění. Neřešení uvedených problémů se pak v listopadu 1989 stalo významným impulsem k vyjádření protestu proti totalitnímu režimu.

Od roku 1972 bylo v okrese Ústí nad Labem a později i v Děčíně pozorováno zvýšení výskytu vrozených vývojových vad. Při analýze počtu dětí s porodní váhou nižší než 2500 g za období 1982 - 1986 byl v okrese Teplice a Ústí nad Labem zjištěn téměř dvojnásobný počet takových dětí než činil celostátní průměr.

V okrese Teplice byla v roce 1988 průměrná délka přežití u mužů starších 65 let kratší o tři roky oproti celostátnímu průměru, u žen o dva roky. Výrazně se na těchto změnách podílelo zvýšení úmrtnosti na nádorové a kardiovaskulární onemocnění.

Prevence a řešení

Jak omezit tyto škodlivé vlivy a zabránit dalšímu zhoršování situace? Jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečištění je spalování fosilních paliv - ať už v průmyslových provozech nebo v domácích kotlích. Čím horší kvalita paliva (např. uhlí nebo levný topný olej), tím větší dopad na ovzduší.

Výfukové plyny z automobilů představují další zásadní problém - zejména ve městech s hustou dopravou. Vedlejší prašnost - tedy prach vířený z vozovek a chodníků - je často přehlíženým, ale významným zdrojem znečištění.

Prevence smogu je také otázkou životního stylu. Udržitelná doprava, více zeleně ve městech a odpovědné chování každého z nás mají zásadní vliv.

Počasí má zásadní vliv na vznik a intenzitu smogu. Inverze je specifický atmosférický jev, při kterém teplota s výškou nestandardně stoupá místo obvyklého poklesu. Vzniká tak neviditelná „poklička“, která zadržuje znečištěný vzduch při zemi.

Jak se chránit?

Jedno univerzální řešení neexistuje. V dnešní době, kdy kvalitu ovzduší ovlivňuje nejen doprava a průmysl, ale i klimatické změny, je sledování smogových situací důležitější než kdy dřív.

Smogová situace je vyhlášena, když koncentrace škodlivin překročí zákonem stanovené limity. Nejvíce ohroženi jsou děti, senioři a lidé s dýchacími nebo srdečními potížemi. Vyhlášení smogové situace je jako červené světlo na semaforu - jasný signál, že je třeba zpozornět.

Právní rámec

Znečištění ovzduší patří mezi nejvážnější ekologické problémy současnosti, a proto je nezbytné mít jasně definovaný právní rámec. Jedním z hlavních nástrojů pro snižování škodlivin ve vzduchu jsou emisní limity, které se vztahují především na průmyslové podniky a dopravu - dva největší zdroje smogu. Když dojde ke zhoršení kvality ovzduší, přichází na řadu smogové výstrahy, které umožňují veřejnosti včas reagovat. Zákon o ochraně ovzduší je klíčovým nástrojem pro zajištění čistého vzduchu. Stanovuje limity pro vypouštění škodlivin a pravidla pro vyhlašování smogových situací.

Historické události

Historie nám často nastavuje nemilosrdné zrcadlo - a v případě smogu je jeho odraz temný a varující. Jedním z nejotřesnějších momentů, kdy se znečištěné ovzduší stalo doslova vražedným, byl velký smog v Londýně v roce 1952. Prosinec 1952 - Londýn se propadl do husté, žlutošedé mlhy, která během několika dní připravila o život více než 4 000 lidí. Další tisíce zemřely v následujících týdnech. Rozsah tragédie byl natolik šokující, že britská vláda musela jednat.

Znečištění fasád mikroorganismy

Znečištění fasád mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně a lišejníky, je častým problémem, který postihuje zejména zateplené domy. Tyto mikroorganismy nejenže narušují estetiku budov, ale mohou také ohrozit zdraví obyvatel a způsobit fyzické poškození fasád.

Příčiny:

• Blízkost vegetace
• Zateplené fasády
• Fyzické poškození

Rizika:

• Zdravotní rizika

Řešení:

• Pravidelná údržba
• Transparentní ochranné nátěry
• Probarvené antibakteriální nátěry

Kontrola znečištění

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku. Měření se provádí jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí. Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Programy ke zlepšení ovzduší

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování.

Legislativa

Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů do ovzduší, na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší. Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné emisní limity.

tags: #znečištění #ovzduší #příčiny #a #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Zdravotní benefity sušené papáje
• Svoz odpadu Olomouc - kompletní přehled
• Trendy v ekologickém zemědělství v USA
• Udržitelné Podnikání v České Republice
• Školy v přírodě na jižní Moravě