V České republice se dlouhodobě řeší problém znečištění ovzduší, na kterém se významně podílí i vytápění domácností, zejména v menších obcích. S příchodem chladnějšího počasí a zahájením topné sezóny se kvalita ovzduší často zhoršuje, což má negativní dopady na zdraví obyvatel.
„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem.
Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic.
Od 1. září 2024 platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech.
Tento zákaz měl být zavedený už v roce 2022, ale vzhledem k politické a energetické situaci v Evropě se jeho realizace odložila až na letošní září.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Provozovatel kotle je zodpovědný za dodržování nařízení, a pokud zařízení neodpovídá zákonu, může dostat pokutu až 50 000 Kč, případně 20 000 Kč za neprovedení povinné kontroly.
Majitele kotlů na to již také upozornily mnohé radnice, které budou mít na starost kontrolu dodržování zákazu. „Po 1. září pracovníci oddělení životního prostředí budou provádět fyzické kontroly," sdělila třeba mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.
Na kontroly se chystá i Ostrava. Podle náměstka primátora Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) má vyčleněny pracovníky, kteří by se měli věnovat i kontrolní činnosti. "Město Ostrava se opravdu zaměří na kotle, které nesplňují podmínky.
Například Zdeňka Motlová z odboru životního prostředí radnice v Lanškrouně chce nejdříve oslovit obecní úřady, aby jí vytipovaly domácnosti, které topí pevnými palivy. Ty plánuje obeslat s žádostí o předložení dokumentu o výměně nebo kontrole kotle.
Kontroly starých kotlů ale podle některých úřadů ztěžuje to, že o těchto zdrojích vytápění nejsou přesná data. Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. "Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat," řekla.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
S příchodem chladnějšího počasí a reálným zahájením topné sezóny budou obce provádět namátkové kontroly nebo využívat integrovaný systém pro sledování dodržování kontrol technického stavu a provozu kotlů.
Tyto revize musí majitelé kotlů provádět minimálně každé tři roky. Kontroly mohou být rovněž iniciovány na základě podnětů, například od sousedů. Například na Vysočině v minulých dnech zdůraznili obcím nutnost kontrolovat topení v domácnostech.
V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1.
Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 000 kotlů.
Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 600 domácností.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50 000 korun.
Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace asi 4420 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává, řekla ČTK Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu.
Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k 8. srpnu proplaceno 6686 výměn kotlů za přibližně za 792,8 milionu, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
Od roku 2016 kraj obdržel 9440 žádostí o dotace za 1,1 miliardy a schválil jich přes 7000. Lidé výměnu nechali ale často na poslední chvíli a mnohé firmy instalaci ekologických kotlů a tepelných čerpadel nestíhají.
Pardubický kraj rozdělil na výměnu kotlů na dotacích - bez započítání aktuálního programu pro nízkopříjmové domácnosti - téměř 630 milionů pro více než 5800 žadatelů. Dalších téměř 200 milionů vyplatil domácnostem s nízkými příjmy.
V Ústeckém kraji domácnosti vyměnily s pomocí dotace na 6000 kotlů. "Na nízkopříjmové domácnosti jsou zaměřeny poslední dvě výzvy v Ústeckém kraji.
Karlovarský kraj dosud rozdělil z dotací na pořízení nových zdrojů vytápění mezi 2358 žadatelů téměř 304,2 milionu. Nejčastějším druhem vytápění, na který přecházejí lidé v kraji ze starých kotlů na tuhá paliva, je tepelné čerpadlo.
V Plzeňském kraji lidé dosud vyměnili 8300 nejstarších neekologických kotlů. Na počátku startu kotlíkových dotací se odhadovalo, že kapacita regionu je 30 000 kotlů, takže v kraji může existovat až přibližně 20 000 nevyhovujících kotlů, řekla ČTK mluvčí kraje Helena Frintová.
Ve Středočeském kraji dotace využilo asi 10 000 žadatelů a dalším posloužily i jiné programy. V regionu je stále kolem 50 000 nejstarších kotlů.
Největší zátěží pro ovzduší jsou v současné době staré a nevyhovující kotle a topidla na pevná paliva, které nesplňují požadavky platného zákona o ochraně ovzduší.
Jako vhodnou variantu jste zmínil topení dřevními peletami. Využití dřevěných pelet ve speciálních, k tomu určených kotlích, patří k nejčistším způsobům využití pevných paliv.
Základem rozhodování o novém zdroji tepla by vždy mělo být snížení energetických ztrát budovy. K vytápění budovy pak bude postačovat zdroj s nižším výkonem, který je pochopitelně levnější na provoz.
V případě, že bude mít majitel domu zájem o víceméně bezemisní vytápění, jsou nejlepší volbou jednoznačně tepelná čerpadla. Zemní plyn je však zdrojem fosilním, tedy neobnovitelným.
Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť.
V kotli či kamnech je nutné používat pouze takové palivo, které určil výrobce zdroje (kotle, kamen, krbu) a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh.
Při spalování dřeva je nutné zachovat předepsanou velikost kusů a vyhnout se spalování např. dřevní štěpky v kotlech na kusové dřevo. Nejvýznamnějším parametrem kusového dřeva je jeho vlhkost, kde vyšší vlhkost vede nejen k vyšším emisím znečišťujících látek, ale i ztrátám tepla (všechnu vodu je nejprve nutné se ztrátou energie odpařit).
Spalování odpadu vede zpravidla jen k malé finanční úspoře, ale kromě toho, že se jedná o porušení zákona o ochraně ovzduší pod pokutou, je to především velmi nezodpovědné chování.
Podle Jáchyma Brzeziny, experta Českého hydrometeorologického ústavu, panuje o kvalitě ovzduší několik mýtů. Mimo jiné také ten, že čím menší obec, tím lepší kvalita ovzduší. Ne vždy to je pravda.
Nejčastěji jsou v ČR překračovány limity částic PM10 a PM2,5 (menší než 10 mikrometrů). Jsou to tuhé, kapalné nebo směsné částice, které se mohou usazovat v průduškách a způsobovat řadu zdravotních komplikací, např. astma, onemocnění kardiovaskulárního systému, nevratné genetické změny, rakovinové bujení a mnohé další.
Přitom lokální vytápění domácností, které je nejvíce běžné právě v menších obcích, je příčinou až tří čtvrtin tohoto znečištění. Dalším je karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož zdrojem je z 98 % právě lokální vytápění.
Jak ukázala měření ČHMÚ v minulých letech, stačí, aby takto neekologicky zatopil relativně malý podíl domácností v obci a kvalita ovzduší se rapidně zhorší. V zimě tedy může být kvalita ovzduší v malých obcích mnohem horší než v centru velkých měst.
Znečištění ovzduší způsobené topením v domácnostech představuje v České republice závažný problém s negativními dopady na zdraví obyvatel. Legislativní opatření, dotační programy a osvěta o správném vytápění jsou klíčové pro zlepšení kvality ovzduší a ochranu životního prostředí.
tags: #znecisteni #ovzdusi #topenim #v #domácnostech