Znečištění ovzduší a jeho vliv na víkendové počasí v Česku

Znečištění ovzduší je palčivý problém, který má významné dopady na lidské zdraví, životní prostředí a klima. Tisíce lidí umírají v důsledku znečištěného ovzduší a náklady na zdravotní péči šplhají do astronomických hodnot. Proto je velmi důležité se tímto problémem zabývat a hledat řešení.

Složení vzduchu a znečišťující látky

Všichni si nejspíš ještě ze školy pamatujeme, že k dýchání potřebujeme kyslík, kterého je v atmosféře asi 21 %. Převážnou část vzduchu tvoří dusík (78 %). Zbylé procento dávají dohromady vzácné plyny a také ozon, metan a oxid uhličitý. Tyto tzv. skleníkové plyny se nacházejí ve vzduchu jen ve stopovém množství, to však od dob industrializace rychle stoupá. Kromě toho je ve vzduchu obsažena v různém množství vodní pára a také rozptýlené pevné nebo kapalné částice, kterým se říká aerosol. Právě aerosoly jsou spolu s některými chemickými látkami hlavním zdrojem znečištění ovzduší.

Co se týče čistoty ovzduší, podstatnější jsou ale pevné částice - prach, kouř, pyl a další látky. Větší část aerosolů má přírodní původ. Může za ně větrná eroze, požár nebo třeba sopečný výbuch. Polétavý prach neboli pevné částice (PM - particulate matter) jsou tím zrádnější, čím jsou menší. Ty nejmenší totiž proniknou nejhlouběji do dýchacího ústrojí. Jejich limity se proto měří v tak malých jednotkách, jako je mikrometr (μm). Jeden μm je tisíckrát menší než milimetr.

Kromě pevných částic se měří také koncentrace chemických látek, které jsou pro člověka nebezpečné či škodlivé. Je to zejména oxid siřičitý a uhelnatý, oxidy dusíku nebo ozon. Limity koncentrací těchto látek jsou stanoveny vždy pro určité časové období. Když jsou překračovány, zhoršují funkčnost plic, způsobují chronická dýchací onemocnění, zvyšují riziko infarktu nebo rakoviny a zkracují život. Kdyby byl vzduch čistší, podle nedávné studie by lidé na celém světě mohli žít v průměru o 2 roky déle. V Evropě ubírá znečištění vzduchu průměrně jeden rok života.

Globální a lokální trendy v kvalitě ovzduší

Zhruba od 90. let se čistota ovzduší na Zemi obecně zlepšuje, což je rozhodně dobře nejen pro lidské zdraví. V období před covidem Světová zdravotnická organizace odhadovala, že 90 % světové populace je vystaveno překračovaným limitům čistoty vzduchu. Až pandemie, která na chvíli utlumila dopravu a zastavila výrobu, přinesla obyvatelům některých (hlavně asijských) měst poprvé po desítkách let pohled na modré nebe.

Čtěte také: Vývoj znečištění ovzduší

Nejlepší kvalitu ovzduší z evropských měst mají ta skandinávská. Vyplývá to z letošního žebříčku Evropské agentury pro životní prostředí, sestaveného na základě průměrných koncentrací jemných prachových částic ve 323 evropských městech v minulých dvou kalendářních letech. Obecně se dá říci, že nejčistší vzduch dýchají obyvatelé severských měst, ale také některých jihoevropských či západoevropských. Východní část Evropské unie je na tom hůře, na konci žebříčku je mnoho měst polských, ale také severoitalských. Všechna sledovaná česká města se umístila ve druhé polovině žebříčku, například Praha je na 203. příčce.

Pro Českou republiku obecně platí, že největším znečišťovatelem ovzduší jsou lokální topeniště - kamna a krby, kde se topí uhlím nebo dřevem. Spalování uhlí ve starých kotlích produkuje nejen velké množství prachu a sazí (asi 57 % polétavého prachu PM10- údaje pro rok 2018), ale také karcinogenních látek. Velkými znečišťovateli jsou také uhelné elektrárny a teplárny - od letošního roku pro ně platí mnohem přísnější emisní limity, které však elektrárny obcházejí žádáním o výjimky, jež povolené množství vypouštěných škodlivin (například rtuti) překračují i několikanásobně. Pro velká města je pak hlavním zdrojem emisí doprava. V Praze je to zcela převažující zdroj polétavého prachu (88 % pro rok 2018) a oxidů dusíku (72 %).

Kvalita ovzduší v Praze

Emise z dopravy v Praze je možné si zobrazit v Atlasu životního prostředí v mapových podkladech Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy. Na území Sedmičky dosahovaly nejvyšších naměřených hodnot znečištění (2019) dopravně nejfrekventovanější místa - Hlávkův most, Bubenské nábřeží, Argentinská a most Barikádníků. Jedním z nejvíce znečištěných míst v Praze je dlouhodobě také navazující úsek V Holešovičkách.

Praha 7 podnikla minulý rok ve spolupráci s Přírodovědnou fakultou Univerzity Karlovy měření, které mělo za cíl identifikovat místa, kde dochází k největšímu znečisťování vzduchu. Hodnoty PM10 byly měřeny během 10 dnů na celkem 174 obchůzkách. Dvacetičtyřhodinovým limitem pro koncentraci PM10 je 50 mikrogramů na metr krychlový (μg/m3). Pozitivní je, že v našich ulicích výzkumníci nenašli jediné místo, kde by dlouhodobě docházelo k překračování této koncentrace. Všechny nadlimitní hodnoty byly naměřeny v souvislosti s konkrétním jevem - ať už to byla kamna u občerstvení u skateparku na Štvanici, průjezd staré cisterny nebo třeba probíhající výstavba.

Praze 7 se letos podařilo vyjednat s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) umístění stanice měřící kvalitu ovzduší na Sedmičce. Instalována byla v ulici Argentinská nedaleko budovy Obvodního ředitelství městské policie Praha 7. Naměřená data jsou dostupná na portále ČHMÚ. Je to další krok vedoucí ke zmapování stavu kvality ovzduší. „Vzhledem k tomu, že u nás v posledních letech oficiální měřicí stanice nebyla, chceme vědět, jak na tom naše městská část je. Data přitom nebudeme čerpat pouze z jednoho místa. Instalace dalších čidel proběhla také v blízkosti škol a dětských hřišť díky spolupráci s Českým vysokým učením technickým. Vzduch v těchto místech často trpí zvýšeným ranním dopravním provozem, když rodiče vozí děti do školy autem. Až 70 % imisí se přitom dostane i dovnitř budov, kde je pak žáci a žákyně dýchají. Praha 7 chce těmito kroky získat cenná data, která umožní chránit zdraví dětí a výhledově lépe řešit dopravu v okolí škol.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Právo na čistý vzduch a pandemická zkušenost

Jednou z věcí, které máme všichni na Zemi společné, je právo na čistý vzduch. Ne každému se bohužel dostává, přitom všichni víme, že zhoršená kvalita ovzduší má významné dopady na lidské zdraví, životní prostředí a klima. Už jako děti se naučíme, že kyslík je základní životní potřebou. Můžeme přežít týdny bez jídla, několik dní bez vody, ale bez vzduchu jen několik minut. Jsme tvorové aerobní. To znamená, že k životu potřebujeme vzduch, a k dobrému zdraví dokonce čistý, čerstvý vzduch.

V mnoha regionech, a Praha není výjimkou, se díky omezení dopravy a zbrzdění průmyslové výroby v důsledku pandemie ukázalo, že cesta k čistšímu vzduchu existuje, ale je vykoupena nabalujícím se dluhem v už tak dost prázdné státní kase. Mnohé studie nyní dokazují, že znečištění nejcitelněji pokleslo ve velkých městech a průmyslových oblastech a že na poklesu se nejvíce podílelo snížení emisí ze silniční a letecké dopravy.

Cesta ke zlepšení kvality ovzduší

Zájem o kvalitu prostředí, v němž žijeme, je prvním krokem na cestě ke zlepšení. V případě ovzduší to znamená mít dostatečně hustou síť měřících stanic a otevřená, všem přístupná data z nich, spolu s navázanými aplikacemi, které nás budou upozorňovat na špatný stav. Pak můžeme sami hledat cesty, které vedou k čistšímu vzduchu - pro nás Pražany to znamená především zamyslet se, jak se pohybujeme po městě, a požadovat po svých volených zástupcích lepší podmínky pro ty způsoby, které nepotřebují spalovací motor. Špatná kvalita ovzduší je stále jedním z hlavních zdravotních rizik a má i zásadní ekonomické dopady, jež můžeme vyčíslit jako náklady na zdravotní péči.

Většina řešení, která situaci skutečně mohou zlepšit, leží na úrovni státní správy a týká se celkového přenastavení energetiky, jež nás koneckonců kvůli omezenosti přírodních zdrojů stejně jednou čeká. Konec spalování uhlí v domácnostech i elektrárnách bude mít zásadní dopad nejen na emise CO2, ale také na čistotu vzduchu.

Emise a Imise

Emise jsou látky, které uniknou do vzduchu z nějakého zdroje - jako kouř z komína nebo zplodiny z výfuku. O emisích mluvíme i při spalování, které uvolňuje CO2. Emise v ovzduší reagují s dalšími prvky a chovají se různě vlivem počasí a rozptylových podmínek. Imise jsou pak výsledné látky, které dýcháme.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

V Praze v roce 2018 byly imisní limity překročeny na 97 % území města. Mohla za to především koncentrace přízemního ozonu, který na rozdíl od toho stratosférického lidem škodí. V roce 2020 se kvalita pražského ovzduší podstatně zlepšila. Za tyto mimořádné výsledky může nejen nouzový stav a celkové zklidnění, ale také příznivé meteorologické podmínky: mírná zima, kdy se méně topilo, zároveň chladnější léto s dostatkem srážek.

Doprava jako zdroj znečištění

Emise z motorových vozidel patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší ve městech. Nejde přitom jen o výfukové plyny (oxidy dusíku a oxid uhelnatý), ale především o pevné částice vzniklé otěrem pneumatik a brzdových destiček (podle některých údajů tvoří až 70 % znečištění). Na emise škodlivin z výfuku má zásadní vliv stáří motoru. Staré diesely bez katalyzátoru představují jeden z nejhorších zdrojů znečištění vůbec, zatímco některé současné modely nevypouštějí škodliviny téměř žádné, i když mají spalovací motor. Motorová doprava je však také zdrojem emisí CO2. Zde mají elektroauta a auta na stlačený zemní plyn (CNG) rozhodně lepší bilanci než spalovací motory.

Skleníkový efekt

Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, je proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry. Pokud atmosféra planety obsahuje zářivě aktivní plyny (tj. skleníkové plyny), budou vyzařovat energii ve všech směrech. Část tohoto záření míří směrem k povrchu a zvyšuje jeho teplotu. Intenzita záření - tedy síla skleníkového efektu - závisí na teplotě atmosféry a na množství skleníkových plynů, které atmosféra obsahuje. Přirozený skleníkový efekt Země je rozhodující pro zachování života.

Doporučení při smogové situaci

Na své zdraví je třeba myslet i předtím, než se objeví smogová situace. Pokud nastane smogová situace, následujícími radami by se měly řídit především citlivé skupiny obyvatel - děti, těhotné ženy, starší lidé, osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí a lidé jinak oslabení (např. - odložit práce ve vnitřních prostorech, které zvyšují potřebu větrání (jako např. (zvl.

Vliv víkendového režimu na kvalitu ovzduší a počasí

Cyklus pěti pracovních dní následovaných dvoudenním víkendem se promítá i do znečištění ovzduší a do počasí. Znečištění vzduchu průmyslovou výrobou a dopravou se může během pracovních dní kumulovat a o víkendech pak dochází k vyšší kondenzaci vodních par. Tím se zvyšuje pravděpodobnost dešťových srážek. Vědecké studie, které sledovaly týdenní cykly počasí, však nedošly k jednotným závěrům. Velmi důkladně se touto otázkou zabýval tým klimatologů vedený Arturem Sanchezem-Lorenzem z Barcelonské univerzity. Vědci vyhodnotili data za posledních 44 roků ze Španělska a doplnil je údaji ze západní Evropy. Výsledky zveřejněné ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters potvrzují týdenní cyklus ve změnách počasí. Výsledný efekt se však liší v různých částech Evropy a mění se i s roční dobou. Španělé se mohou těšit na hezčí počasí o zimních víkendech. V létě se jim počasí ve dnech volna s vyšší pravděpodobností zkazí. Podle Sancheze-Lorenza vyvolává zvýšená produkce aerosolů v pracovních dnech změny cirkulace vzduchu nad celou Evropou. Pohyb vzdušných mas se i bez lidského přičinění mění v závislosti na místě a roční době.

Globální dopady znečištění ovzduší

Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Autoři zprávy se zaměřili na tři tisíce míst po celém světě, především na města. Dospěli k závěru, že 92 procent světové populace žije v místech, kde je příliš velké množství polétavého prachu PM2,5. Tento neviditelný prach obsahuje škodliviny jako sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Znečištění ovzduší přispívá ke kardiovaskulárním onemocněním, mozkovým příhodám či rakovině plic a ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně.

WHO vidí jako hlavní zdroje znečišťování ovzduší "neefektivní dopravní prostředky, domácí paliva, elektrárny na uhlí a průmyslové aktivity". Lidská činnost ale podle organizace není jediným zdrojem znečištění.

Kvalita ovzduší v České republice podle WHO

WHO zveřejnila v květnu žebříček znečištění ovzduší, podle kterého patří Česká republika do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. České ministerstvo životního prostředí loni uvedlo, že ovzduší v České republice dál nejvíce znečišťuje polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren.

Bezmála šedesát procent obyvatel Česka žije v oblastech, kde jsou pravidelně překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. Vysoké koncentrace prachových částic jsou pak příčinou zhruba čtyř tisíc předčasných úmrtí ročně.

Zdroji znečištění ovzduší v ČR jsou především průmyslová a energetická produkce, doprava a lokální topeniště.

Mezi hlavní znečišťující látky ovzduší patří tuhé znečišťující látky - polétavý prach, pevné a jemné částice (označované jako PM10, PM2,5 a PM1 - viz tabulky níže), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3).Největší dopad na lidské zdraví má polétavý prach. Jak upozorňuje zpráva, i jeho krátkodobě zvýšená denní koncentrace „vede k nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti - zejména onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti a prohlubování potíží astmatiků“.

Závažné dopady na lidské zdraví mají i vyšší koncentrace ostatních škodlivých látek v ovzduší: způsobují dýchací potíže, prohlubují astmatické potíže, přispívají k onemocněním srdce, ovlivňují také negativně nervovou soustavu.

Dobrou zprávou je, že „emise znečišťujících látek do ovzduší v období 1990-2000 výrazně poklesly a pokles emisí pak pokračoval i po roce 2000“.

Svou roli v poklesu množství oxidu siřičitého a oxidů dusíku má i celková modernizace průmyslu, pokles výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a naopak její nárůst v elektrárnách jaderných a také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Projevuje se i postupná modernizace a obměna vozového parku.

Hlavní zdroje oxidů dusíku jsou energetika a výroba tepla (33,2 %) a doprava (23,8 %). Hlavním producentem emisí oxidu siřičitého je opět veřejná energetika a výroba tepla (64,2 %), ale i vytápění domácností (13,7 %). To také může za více než polovinu všech emisí polétavého prachu, pevných a jemných částic v ovzduší.

Pokud jde o dopad na lidské zdraví, v loňském roce nebyly ani v jeden den překročeny imisní limity pro benzen, nikl, kadmium a olovo. Nebyl překročen imisní limit ani pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Nebyla vyhlášena ani žádná smogová situace pro přízemní ozon.

Opakovaně však byly překračovány limity pro polétavý prach (tedy tzv. suspendované částice PM10 a PM2,5.Podle odhadu Státního zdravotnického ústavu právě tyto částice přispěly v období let 2006-2016 k předčasné úmrtnosti populace „v rozsahu od jednotek procent po cca 10 % v průmyslově zatížené oblasti Ostravsko-Karvinska“.

Kvalita ovzduší je dlouhodobě diskutovaným tématem v České republice. V roce 2024 bude zařazen mezi roky s vyhovující kvalitou ovzduší. Koncentrace sledovaných znečišťujících látek - s výjimkou přízemního ozonu a benzo[a]pyrenu - nepřekročily současně platné legislativní limity.Nicméně, v srpnu 2025 byly vyhlášeny tři smogové situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu O3, a to v aglomeraci Praha a v krajích Středočeském a Ústeckém. Srpnová hodnota celorepublikových měsíčních průměr max. 8hod. koncentrací O3 byla v srpnu třetí nejvyšší za období 2015-2025. Červnová hodnota celorepublikových měsíčních průměrů koncentrací PM10 byla v roce 2025, spolu s rokem 2020, nejnižší za období 2015-2025.

Kvalita ovzduší v Ostravě

Kvalita ovzduší v Ostravě a okolí je dlouhodobě diskutovaným tématem. Od spolku Arnika ale dostala někdejší Nová huť či ArcelorMittal před pár týdny „nakládačku“. „Provoz Liberty Ostrava významně lokálně ovlivňuje kvalitu ovzduší z hlediska prachových částic PM10, PM2,5 a dále benzo(a)pyrenu. Vliv na kvalitu ovzduší z tohoto zdroje je patrný na úrovni Ostravské aglomerace. Pohledem samotného města je to zjednodušeně řečeno chvályhodné, ale ještě ne dostačující. „Zvlášť v zimních měsících tuto roli přebírá vliv lokálních topenišť, přesto je pro další zlepšování stavu ovzduší nezbytné i pokračování ekologizace průmyslových provozů,“ říká důrazně vůči firmě, která je partnerem a sponzorem řady kulturních akcí v regionu.

Vliv huti Liberty na ovzduší v Ostravě ověřilo unikátní tříměsíční měření. Tři měřící stanice rozmístěné v závětří huti tři měsíce každé tři hodiny zaznamenávaly výsledky. Ukázalo se, že huť svými emisemi silně ovlivňuje Radvanice, ne už však Bartovice či Kunčičky. 14. ledna měření Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zahájil a 14. dubna je ukončil. „Pro identifikaci zdrojů na Ostravsku byly vůbec poprvé využity koncentrace benzo[a]pyrenu získávané v tříhodinovém intervalu, přičemž dosud bylo obvyklé časové rozlišení po čtyřiadvaceti hodinách. Ve filtrech stanic se zachytily primárně částice tvořené organickým uhlíkem, ale i sírany, dusičnany, elementární uhlík a amonné ionty. „Hlavní příčinou vzniku tohoto typu znečištění jsou zde emise individuálního vytápění domácností. Také se potvrdilo, že lokalita stálého imisního monitoringu v Radvanicích, lokalita Nad Obcí, je umístěna v místě silného lokálního vlivu průmyslového zdroje.

V Ostravě vznikne v centru města nová měřící stanice kvality ovzduší. Bude vybudována poblíž areálu společnosti OKK Koksovny, aby zajistila větší informovanosti občanů o kvalitě vzduchu, který dýchají. Provozovat ji bude zdravotní ústav. Město novou měřící stanicí reaguje na stížnosti občanů, kteří koksovnu vnímají jako významný zdroj znečištění ovzduší. Vedení závodu tuto iniciativu vítá.

Doporučení při smogové situaci

Hygienici a lékaři doporučují v době zvýšeného znečistění ovzduší hlavně lidem starším, dětem a nemocným omezit pobyt venku, včetně aktivního sportování. Smog může vyvolat především dýchací obtíže.

Měření a monitoring kvality ovzduší

Monitorovací stanice v regionu ve svých filtrech zachycují prachové částice o velikosti 10, 2,5 a některé i 1 mikrometru. Oficiální limit je stanoven pouze pro tzv. Prachové částice různých velikostí obsahují v průmyslových oblastech těžké kovy a jedy. Agresivnější jsou přitom menší částice, které pronikají hlouběji do organismu.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hraje klíčovou roli v monitoringu a hodnocení kvality ovzduší v České republice. Úsek hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejňuje elektronickou publikaci „Hydrologická ročenka České republiky 2024”. Ročenka přináší hodnocení hydrologických poměrů na území České republiky v roce 2024, které přímo vychází z výsledků monitoringu množství a jakosti povrchových a podzemních vod.

Profesionální meteorologická stanice ČHMÚ se po 28 letech vrátila na Praděd (1491 m n. m.) nejvyšší horu Moravy a Slezska. Stanice se sem přesunula z vrcholu Šerák s cílem zajistit přesné a dlouhodobé údaje z vrcholových partií Jeseníků. Měří standardní meteorologické prvky, jako je teplota, směr a síla větru, tlak, vlhkost a dohlednost.

Lysá hora znovu měří kvalitu ovzduší. ČHMÚ podstatně vylepšuje funkci Meteogram v oficiální mobilní aplikaci Počasí ČHMÚ. Představujeme K-appku, novou funkci mobilní aplikace Počasí ČHMÚ, která vás varuje před blížícími se silnými srážkami.

tags: #znečištění #ovzduší #víkend #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Regionální a environmentální ekonomie
• Studie o emisích plynu
• Úklid domácnosti s kyselinou citronovou a octem
• Informace pro návštěvníky
• Automobily a kvalita ovzduší