Znečištění ovzduší automobily: Hrozba pro zdraví a životní prostředí

Automobilové znečišťující látky jsou při chůzi po chodníku cítit a dokonce i vidět jako opar a smog. Tato okamžitá viditelnost podporuje povědomí o znečištění venkovního ovzduší. Po desetiletí se výzkum zaměřoval na kvalitu ovzduší mimo vozidla. Úrovně znečišťujících látek jsou uvnitř vozidel často vyšší, protože automobily přijímají emise z okolních vozidel a recirkulují je.

Koncentrace znečišťujících látek souvisejících s vozidlem na vozovce jsou obvykle několikanásobně vyšší než koncentrace v okolním (venkovním) prostředí. Kromě toho podle studie z roku 2016 zveřejněné v Environmental Science: Processes & Impacts jsou koncentrace znečištění ovzduší na středové linii silnice nejvyšší a mohou být opět několikrát vyšší než koncentrace na okraji silnice.

Dopady znečištění ovzduší z automobilů

Na úrovni země je ozón toxický. Když vozidla vypouštějí oxidy dusíku (NO), sluneční záření na ně působí a vytváří přízemní ozón. Ozon je primární složkou smogu a je hlavním dráždidlem pro plíce. Při vdechování tohoto plynu může způsobit dušnost a bolest na hrudi.

Mezi další znečišťující látky patří:

• Částice o průměru mezi 0,1 a 2,5 mikrony (PM2,5): Expozice PM2,5 je spojována se zvýšením potenciálu kardiovaskulárních problémů, jako jsou arytmické srdeční tepy a infarkty. PM2,5 představují asi 9 procent všech částic ve vzduchu.
• Ultra-jemné částice (UFP): Částice menší než 0,1 mikronu v průměru. Asi 90 procent všech částic ve vzduchu má tuto velikost. Malá velikost ultra-jemných částic umožňuje jejich snadné vdechování, ukládání do plic a vstřebávání přímo do krevního řečiště.
• Chemické sloučeniny emitované jako plyny: Včetně acetonu, benzenu, formaldehydu, styrenu a xylenu.

Znečištěný vzduch je v celosvětovém měřítku příčinou milionů předčasných úmrtí.

Čtěte také: Evropská data o znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice

V současnosti se pravidelně zkoumá přítomnost a koncentrace zhruba čtyřiceti prvků, které vozidla mohou produkovat.„Zjišťujeme, že komunikace je zdrojem všech těch prvků v okolí. Určitě se olovo nahradilo platinovými kovy z katalyzátorů - to je dokázané a dá se to změřit. Jsou tam ale i jiné prvky z brzdových destiček, aditiv olejů a tak dále," říká geobotanik Ivan Suchara z výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, který tento monitoring provádí.

Podle nové zprávy z mezinárodního projektu European Monitoring Station Check se situace v pražských ulicích zásadně nemění. Data jednoznačně potvrzují, že hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze je silniční doprava. Město má 940 aut na 1 000 obyvatel a v roce 2023 bylo v registru 1,3 milionu vozidel. Přestože Praha modernizuje svůj vozový park a investuje do veřejné dopravy, množství aut ve městě stále roste. Měření ukazují, že bez aktivního omezení automobilové dopravy nebude zlepšení kvality ovzduší možné.

Z výsledku studie je patrné, že české ovzduší je nejznečištěnější na kontinentu. Dopadli jsme hůře než Polsko a Estonsko. Tato fakta jasně ukazují, že zastaralý vozový park výrazně přispívá ke znečištění ovzduší, protože starší auta, kterých je v Česku nadprůměrně mnoho, vypouštějí více škodlivých emisí. Další zásadní problém je nízký počet bezemisních vozidel v České republice. Pouze 0,7 % všech automobilů v zemi je poháněno alternativními palivy, například elektromobily nebo hybridy. Nedostatek ekologických alternativ zvyšuje závislost na konvenčních spalovacích motorech, což přispívá k nepříznivému ekologickému dopadu.

Průměrné stáří vozového parku neustále mírně roste, teď je 13,7 roku. Antonín Šípek ze Svazu automobilového průmyslu upozornil, že takřka třetina všech českých automobilů je starších 15 let. Nejmladší automobily mají lidé žijící v okrese Praha-západ. Průměrnému autu je 11,75 let.

Elektromobily jako řešení?

V současnosti je vyvíjen tlak na to, aby se emise automobilů snížily na minimum, a to až na nulu, což by znamenalo zákaz provozu aut se spalovacími motory, které nahradí třeba elektroauta. Takže s nástupem elektromobilů, u kterých se nepoužívá katalyzátor výfukových plynů, by měla třeba platina z toho pestrého koktejlu drahých a většinou pro lidský organismus nebezpečných chemických látek, zmizet. Včetně třeba palladia, rhodia a dalších prvků, které se pro katalyzátory používají také. Jenže jako v případě olova, platinu a palladium nahradí lithium a kobalt, které se používají v bateriích elektromobilů.

Čtěte také: Znečištění ovzduší a zákony

„Při tom obrovském množství vozidel se to určitě projeví, nebo se předpokládá, že kontaminace tam bude. Protože baterie jsou docela těžké a vozidla mají velkou hmotnost tak se konstruktéři snaží vymyslet lehčí slitiny, kde se používají prvky vzácných zemin - lanthanoidy. Jenže lanthanidy jsou biologicky aktivní prvky a my dnes o nich nevíme mnoho, co můžou způsobit se zdravím lidí, ale běžně se v Číně dávají hospodářských zvířatům a stříkají na pole pro zvýšení objemu biomasy. A dále pak, jak ta vozidla jsou těžká, tak otěry pneumatik a vozovek budou daleko větší než dnes a zase to jsou velmi jemné částice, které dolétnou velice daleko, takže může nastat problém jiný," dodává Ivan Suchara.

Každé vozidlo, na jakýkoli pohon, pokud to třeba nebude kůň nebo osel, nám vždy do ovzduší uvolní spoustu látek, které budou mít nějaký vliv na lidský organismus.

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Zjistili, že skutečné emise oxidu uhličitého z plug-in hybridů v roce 2023 dosáhly asi 4,9násobku emisí ze standardizovaných laboratorních testů. V roce 2021 to byl 3,5násobek.

Podle vědců rozdíl vzniká z chybného odhadu poměru ujetých kilometrů v elektrickém režimu k celkovému počtu ujetých kilometrů. Zjistili, že v elektrickém režimu jely vozy 27 procent jízdy, i když oficiální odhady předpokládaly, že to bude 84 procent.

Znečištění z pneumatik

S tím, jak se zvyšuje hmotnost osobních aut, představují toxické částice z pneumatik až 2000 x vyšší znečištění ovzduší než výfukové plyny, ukazují testy. Testy odhalily, že pneumatiky produkují více než 73 miligramů ultrajemných částic na každý ujetý kilometr, včetně částic menších než 23 nanometrů. Ty obsahují i výfukové plyny a představují vážné nebezpečí pro lidské zdraví, protože se díky své malé velikosti dostanou skrze krevní oběh dovnitř orgánů. Částice menší než 23 nanometrů se velmi obtížně měří a v současné době je nijak nereguluje legislativa Evropské unie.

Čtěte také: Peking smog

Emissions Analytics rozlišují látky přítomné v 250 rozdílných typech pneumatik, vyrobených ze systetické gumy ze surové ropy. “Jde o stovky a stovky chemikálii, z nichž je mnoho karcinogenních. Když je vynásobíte množstvím pneumatic na silnicích, dojdete k závratným číslům toho, co se z nich vylučuje,” říká Molden.

Možná řešení

Nízkoemisní zóny napříč světem již zavedla města jako Paříž, Londýn, Los Angeles, Kodaň, Amsterdam, Auckland, Austin, Barcelona, Berlín, Bogota, Kapské město, Heidelberg, Jakarta, Madrid, Medellin, Mexico City, Milán, Oslo, Quito, Rio de Janeiro, Řím, Rotterdam, Santiago, Seattle, Soul, Tokyo, Vancouver nebo Varšava.

Česká republika by mohla přistoupit k podobným opatřením, jako jsou přísnější emisní normy, vyšší podpora alternativních pohonů, nebo alespoň přísnější kontroly emisí na Stanicích Technické Kontroly, o kterých je známé, že jsou leckdy i za úplatek zanedbávané.

Zkuste používat méně ucpané silnice s menším počtem semaforů, i když to trvají trochu déle. Vyhněte se osvěžovačům vzduchu nebo deodorantům do auta. Udržujte interiér vašeho vozu čistý. Znečišťující látky v autech se mohou slučovat s prachovými částicemi a být vdechovány. Vyhněte se však chemickým čističům.

Automobily jsou součástí našeho života, ale existují kroky, které lze podniknout k minimalizaci našeho vystavení škodlivinám z dopravy.

Srovnání s ostatními zeměmi

V kontrastu s Českem patří mezi nejméně znečišťující země Norsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy mají vyšší podíl ekologických aut a výrazně nižší emise.

Nové osobní vozy prodané v Evropě loni vykázaly průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) 121,8 g/km, což je o 1,3 gramu více než v předchozím roce. Česko skončilo na 17. místě s průměrem 126,9 g/km.

Průměrné emise meziročně snížily jen čtyři značky z dvacítky největších. Vede japonská Toyota, která jako jediná vykázala průměr pod 100 gramů. Emise snížila o 2,3 procenta na 97,5 g/km. Za svůj úspěch vděčí prodejům hybridních vozů, které tvoří až 60 procent odbytu firmy. V Evropě Toyota loni prodala přes půl milionu hybridních aut.

Pouze dva státy měly loni průměrné emise CO2 nových automobilů pod 100 g/km. První je Norsko s výsledkem 60,3 g/km a druhé je Portugalsko, které během jediného roku zredukovalo svůj výsledek o 22,2 g/km a dosáhlo 83,2 g/km.

Doprava a města

Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Zdaleka nejvíce znečišťující je pak doprava osobními automobily. Osobní automobily produkují třikrát více skleníkových plynů než prostředky hromadné dopravy.

Přes 60 % Evropanů pochází z měst s více než 10 000 obyvateli a sdílí v nich společný prostor i dopravní infrastrukturu. Je to však právě městská mobilita, která je zdrojem 40 % všech emisí CO2 ze silniční dopravy a až 70 % dalších znečišťujících látek pocházejících z dopravy všeobecně.

Jedním z nejočividnějších zdrojů emisí je doprava. Nejvíce emisí vypouští do ovzduší silniční doprava, ta má na svědomí asi 70 % veškerých souvisejících emisí.

Vzhledem k tomu, že téměř 80 % občanů EU žije v městském prostředí, hraje zvláštní úlohu v Evropské dopravní politice městská doprava. Tematická strategie pro městské prostředí popisuje řadu negativních dopadů dopravy - především znečištění ovzduší, hluk, kongesce, bezpečnostní rizika, společenské vyloučení a vůbec celkový pokles kvality života.

Objem městské dopravy roste zejména díky rozličným procesům společenské transformace. Zároveň se významně mění struktura dělby práce ve městě - narůstá podíl motorové dopravy na úkor dopravy nemotorové a v rámci motorové dopravy pak posiluje svoji pozici individuální automobilová doprava na úkor hromadné dopravy.

Například v České republice se poměr veřejné osobní dopravy na území obcí k individuální automobilové dopravě změnil z poměru přibližně 80:20 v 90. letech na současný poměr zhruba 50:50.

tags: #znecistenim #ovzdusi #automobily

Oblíbené příspěvky:

• Technická kontrola vozidel
• Tipy ubytování Burgas dovolená
• Motiv Černobylu v přírodě
• Výběr nůžek na kovový odpad
• Vše o baseballových homerunách