Znečištění ovzduší z dopravy: Studie a dopady

Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno.

Spojitost mezi dopravou, emisemi a znečištěním ovzduší

Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně. Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy.

Studie Mezinárodní rady a čisté dopravy (ICCT) ukazuje, že v evropských zemích jako Francie, Itálie nebo Německo 70 až 75 % úmrtí v důsledku emisí z dopravy je způsobeno silniční dopravou. Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou. Vzhledem k tomu, že tyto emise jsou produktem fosilních paliv, je hlavní příčinou znečištění používání vozidel s konvenčním pohonem, konkrétně s motorem na benzin a naftu, která se používají pro osobní a nákladní dopravu.

Legislativa EU

Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě venkovního ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovuje cíle týkající se maximálních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, včetně např. částic PM2,5, NO2 a O3. Směrnice (EU) 2016/2284 o snižování národních emisí určitých látek znečišťujících ovzduší navíc vyžaduje, aby všechny členské státy vypracovaly a přijaly své národní programy pro kontrolu znečištění ovzduší a pravidelně monitorovaly a vykazovaly emise těchto látek.

Doprava, emise skleníkových plynů a klimatická změna

Kromě emisí znečišťujících látek je odvětví dopravy odpovědné také za emise skleníkových plynů, které jsou jednou z příčin změny klimatu. V roce 2016 doprava vyprodukovala 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. A konkrétně silniční doprava je zodpovědná za 72 % emisí skleníkových plynů v celém odvětví dopravy. Doprava je navíc jediným odvětvím, kde ve srovnání s rokem 1990 nebyl zaznamenán žádný pokles emisí CO2. Podle EEA emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v EU mezi lety 1990 a 2017 vzrostly o 28 %.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou současné změny klimatu. Pokud se nepodaří množství emisí do konce tohoto století výrazně snížit, podle odhadů přesáhne globální oteplení 2 °C, a dokonce může dosáhnout až 5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Evropská unie v této souvislosti přijala ambiciózní cíle omezit globální oteplování na maximálně 2 °C. EU odlá snížit své emise o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 až 95 % do roku 2050 ve srovnání s množstvím emisí v roce 1990.

Vzhledem k tomu, že doprava se výrazně podílí na celkových emisích skleníkových plynů, je jedním z klíčových odvětví, které musí přijmout razantní opatření a množství emisí snížit. Na místní úrovni jsou obce vybízeny k účasti na Dohodě starostů a primátorů pro klima a energetiku. Podpisem této dohody se obce zavazují přijmout akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), v němž stanoví opatření, která mají být přijata na místní úrovni s cílem snížit emise o 40 % do roku 2040.

Doprava, hluk a kvalita života

Kromě výše popsaných emisí do ovzduší je silniční doprava také zdrojem hluku. Podle odhadů EEA je škodlivým hladinám hluku (tj. nad 55 dB) vystaveno více než 100 milionů Evropanů. Hluk emitovaný městskou silniční dopravou závisí nejen na typu motorů, ale také na povrchu vozovky, intenzitě dopravy nebo rychlosti jízdy. V městských oblastech, kde je průměrná rychlost obecně nízká a vozidla často nejsou v pohybu, tvoří hluk vydávaný motory značnou část celkového hluku způsobeného dopravou.

Hluková zátěž má negativní dopad na kvalitu života ve městech, a to jak na obyvatele, tak na osoby v tomto prostředí pracující a turisty. Doprava je jedním z významných zdrojů znečišťování ovzduší. Prostřednictvím tohoto zdroje se do ovzduší dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny výše uvedené znečišťující látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci.

Platná legislativa pro ně stanovuje imisní limity, které však nejsou na řadě míst (města, okolí frekventovaných komunikací) plněny. Kromě toho je jejich neplněním ČR vystavena možnosti sankcí ze strany Evropské Komise.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Suspendované částice se do ovzduší dostávají jak prostřednictvím výfukových plynů z osobních i nákladních automobilů, tak prostřednictvím otěrů brzdových destiček automobilů a abrazí vozovky. Významné objemy suspendovaných částic frakcí PM10 a větších se pak mohou dostat do ovzduší tzv. resuspenzí, neboli zvířením prachových částic usazených na povrchu komunikací.

Opatření ke snížení znečištění ovzduší způsobené dopravou jsou proto nezbytnou součástí strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší - Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.

Studie o vlivu dopravy na zdraví

Nová studie provedená na University of California potvrzuje, že dlouhodobé vystavení vzduchu znečištěnému automobilovou dopravou má vliv na dřívější a rychlejší propuknutí Alzheimerovy choroby. Zjištění tak potvrzuje předchozí domněnky o existenci tohoto spojení.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčina stařecké demence a šestá nejčastější příčina úmrtí v USA. Jen v USA jí momentálně trpí více než 5 milionů lidí. Očekává se, že do roku 2050 se toto číslo v návaznosti na stárnoucí populaci ztrojnásobí. Stejně tak i náklady na léčbu, které se nyní pohybují kolem 305 miliard dolarů.

Studie potvrdila, že ovzduší znečištěné dopravou u krys opravdu urychluje rozvoj Alzheimerovy choroby. „Překvapivé ale je, že se tak dělo nejen u těch krys, které měly k rozvoji této choroby genetické predispozice, ale i u krys, které tyto predispozice neměly. To je důležité, protože intenzivní doprava způsobuje znečištění ovzduší všude na světě. V tuto chvíli vědci nedokážou přesně specifikovat, jaká složka v koktejlu znečištěného ovzduší je pro rozvoj nemoci klíčová. „Ve hře jsou samozřejmě výfukové plyny, prachové částice, částice z opotřebovaných pneumatik, vibrace a hluk.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Podobně rozsáhlá analýza HEI v roce 2022 dospěla k obdobným závěrům v souvislosti s rakovinou plic a rozvojem astmatu u dětí i dospělých. Často čteme o odhadovaných počtech předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší. V ČR to má být až 11 tisíc lidí ročně. Nová metaanalýza tedy přidává těmto číslům na váze a můžeme jen doufat, že povede k rychlejšímu politickému rozhodování v této oblasti, např. k plošnému zavádění nízkoemisních zón v centrech měst.

Nízkoemisní zóny

Nízkoemisní zóny jsou nástrojem k omezování znečištění ovzduší z dopravy ve městech. Podstatou jejich fungování je omezení vjezdu určitých skupin vozidel (na základě emisní kategorie, do níž příslušné vozidlo spadá) do města, příp. jeho části.

Ačkoli na území ČR nebyla doposud žádná nízkoemisní zóna vyhlášena, jedná se o nástroj, který funguje v řadě evropských měst, podrobnější informace o nich lze nalézt např.

Emise z dopravy a alternativy

Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy.

V globálním měřítku je necelá polovina (46 %) všech emisí z dopravy spojena s přepravou nákladu, zbytek (54 %) vzniká při přepravování osob.

Tento text se zaměřuje především na osobní dopravu a její emise, a to zejména v evropském kontextu a s ohledem na specifika osobní dopravy v Česku.

Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu. Celkový výkon osobní dopravy byl v témže roce 8 750 miliard osobokilometrů.

Jak ukazuje graf výše, různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %.

Poměr mezi množstvím emisí a přepravním výkonem se nazývá emisní intenzita. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm).

Znalost emisní intenzity umožňuje srovnat různé druhy dopravy a jejich vliv na životní prostředí.

Kromě emisní intenzity hraje u emisí z osobní dopravy významnou roli i vzdálenost, na kterou se cestující dopravují. Ne všechny dopravní prostředky jsou pro každou cestu stejně vhodné, proto je důležité v úvahách o různých typech dopravy délku trasy zohlednit.

Následující část textu přináší další podrobnosti a popisuje faktory, které ovlivňují volbu dopravního prostředku. Mezinárodní a meziměstská osobní doprava se využívá hlavně při pracovních cestách a pro turistické účely.

Na kratší trasy do vzdálenosti 500 kilometrů, jako je například cesta z Prahy do Brna, volí lidé nejčastěji osobní auto nebo vlak. Na středně dlouhých trasách mezi 500 a 3 000 kilometry (např. cesta z Prahy do Bruselu) převažuje využití automobilů.

Emise z osobní dopravy na velké vzdálenosti je možné snížit například změnou některých cestovních zvyklostí, jako je výměna delších cest za kratší (třeba prostřednictvím podpory místní turistiky), ne vždy je také cestování nutné (některé služební cesty může nahradit videokonference).

Převaha osobních automobilů v regionální osobní dopravě je do značné míry způsobena jejich pohodlností a flexibilitou, což je obzvláště důležité v oblastech, kde je hromadná doprava omezená nebo neexistuje. Tento trend byl v minulosti ještě zesilován územním plánováním, které v řadě případů upřednostňovalo silniční sítě před infrastrukturou veřejné dopravy, takže používání automobilů není v mnoha případech pouze osobní preferencí, ale leckdy i nutností.

I zde převažuje využívání osobních automobilů (produkujících přes 80 % emisí). Lidé dají přednost autu, jestliže pro ně hromadná doprava není atraktivní - není dostupná, bezpečná a spolehlivá nebo nejezdí dostatečně často.

Současné trendy, jako je rostoucí popularita práce na dálku a online nakupování, mění i způsoby, jak lidé městský prostor využívají. S tím, jak lidí ve městech přibývá, nabývá na významu také potřeba kvalitní městské a příměstské dopravy.

Při dalším strategickém plánování proto bude důležité více myslet na udržitelnější způsoby osobní dopravy. Zejména plánovat a budovat infrastrukturu pro nemotorizovanou dopravu, protože ta je pro cesty do 10 km (v městském prostředí) zpravidla nejvýhodnější.

Pouhá elektrifikace automobilové dopravy stačit nebude, protože emise skleníkových plynů nejsou jediný problém, který automobily ve městech způsobují. Zabírají také hodně místa, přinášejí další znečištění a snižují bezpečnost dopravního provozu pro ostatní - zejména pro chodce a cyklisty.

V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá.

Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.

Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější.

Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.

Vliv lodní dopravy

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Rok 2023 klimatology zaskočil. Globální teploty se totiž během léta zvýšily ještě víc, než předpokládaly modely. Simulace takový skok nepředvídaly, takže se začaly objevovat spekulace o tom, jestli se změna klimatu způsobená člověkem nezačala významně zrychlovat.

Když se pak vědci podívali na tyto změny detailně, začaly se objevovat první hypotézy, čím by to mohlo být. Už v listopadu toho roku tu nejpravděpodobnější popsal meteorolog ČT Michal Žák: „Jednou z příčin současného poněkud nečekaně rychlého oteplování je omezení znečištění ovzduší sírovými aerosoly z námořní lodní dopravy.“

Od té doby ale přibyla spousta kvalitních důkazů, které dokazují, že právě čistší lodní doprava je paradoxně hlavní příčinou nečekaného zvýšení teplot.

Hypotéza o lodích a síře

Dezinformační média ráda šíří příběh o tom, že lodní doprava způsobuje extrémní emise skleníkových plynů. Oblíbený hoax například tvrdí, že jedna zaoceánská loď má stejné emise jako všechny evropské automobily.

Pravda je, že dopad tohoto způsobu dopravy není z hlediska klimatické změny rozhodně zanedbatelný. Odvětví dopravy je opravdu jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů ke znečištění a mezinárodní lodní doprava globálně představuje přibližně tři procenta světových emisí skleníkových plynů. Vliv silniční dopravy je přitom asi pětkrát vyšší.

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že se lodě v Evropské unii na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.

Jenže oč méně emisí oxidu uhlíku lodě uvolňují, o to více chrlí do atmosféry jiných zplodin, a to oxidů síry. Ty pocházejí z nekvalitních paliv, jež se v lodní dopravě používají. „Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovské. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více než polovinu. I tak to ale přetrvává jako obrovský problém,“ popsal pro ČTK Jan Freidinger z české pobočky organizace Greenpeace.

Toto znečištění netvoří skleníkové plyny, nýbrž částice, které oteplování naopak zpomalují. Jak je to možné? Tyto aerosolové částečky působí jako kondenzační jádra, na nichž se pak sráží vodní pára a vzniká oblačnost. V podstatě tedy fungují podobně jako kondenzační páry za letadly, ale mají mnohem větší rozsah a také se nad oceánem déle udrží.

Tento efekt je ještě zesílený tím, že lodě plují po světových mořích a oceánech jen po několika trasách. Důvodem je hlavně optimalizace toho, aby loď nespálila příliš pohonných hmot. Takže na těchto místech, kudy proudí lodě zodpovědné za devadesát procent světového obchodu, vznikají rozsáhlé oblasti, kde tato oblaka odrážejí sluneční světlo zpět, takže paprsky nemohou ohřívat vodu.

Změna nastala roku 2020

Takhle to fungovalo až do roku 2020, kdy vstoupilo v platnost dlouho plánované globální nařízení, podle nějž musely emise síry z paliva klesnout ze 3,5 procenta na pouhého půl procenta. Cílem bylo snížit množství těchto zdraví škodlivých částic, které mají negativní dopad hlavně na obyvatele přístavních měst.

A zabralo to. Snížení vedlo prakticky skokově k více než 80procentnímu poklesu celkových emisí oxidů síry z lodní dopravy. Ale s vedlejším efektem, jímž se stalo snížení množství i četnosti výskytu mořských oblaků, které z těchto aerosolů vznikají. Mraky tedy odrážely méně světla, které pak dopadalo na temnou mořskou hladinu a ohřívalo ji. Což vedlo k zahřátí planety a mohlo to způsobit výše popsaný rozdíl mezi očekáváním a realitou.

tags: #znecisteni #ovzdusi #z #dopravy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Více o Kdo jednou polozi srdce na oltar prirody
• Úvaha o ekologii
• Praktický koš do kuchyně Alno
• Postup pro hlášení emisí kotelny
• Umístění teploměru ovzduší BMW