Znečištění ovzduší a jeho zdravotní rizika v České republice a Evropě

18.04.2026

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Je to naléhavý problém, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší v Evropě a České republice

Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel.

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům.

Čtěte také: Hodnocení rizik v ČR

Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Vývoj úmrtnosti v důsledku znečištění ovzduší

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %.

V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu. Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Výzkum odhalil také znepokojivou hladinu koncentrace dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vejcích volně chovaných slepic v Charkově. Kontaminace perzistentními organickými polutanty (POPs) se může objevit také v dalších domácích potravinách.

Studie v znečištěných krajích

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

„Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Legislativa a směrnice EU

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3).

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Senát ČR se však domnívá, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.

Musíme se hlavně sami zapojit. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii. I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

Znečištění ovzduší a duševní zdraví

Ve studii realizované britskými vědci a zveřejněné ve vědeckém periodiku British Journal of Psychiatry bylo zahrnuto 13 tisíc lidí žijících v Londýně a hlavním zjištěním vědců je, že stačí pouze relativně malé zvýšení expozice oxidu dusičitého, aby došlo k nárůstu počtu pacientů, kteří budou potřebovat vyhledat ambulantní péči v oblasti duševního zdraví. A to až o 32 %. Nárůst počtu pacientů, kteří budou muset být hospitalizováni s duševním onemocněním, je potom o 18 %.

Podle deníku The Guardian, který o výsledcích studie informoval, je podle jejích autorů možné tato zjištění aplikovat na většinu měst v rozvinutých zemích, ve kterých by omezení znečištěného ovzduší pomohlo milionům lidí. Vědci také předpokládají, že omezení výskytu mikročástic v ovzduší pouze o pár jednotek ročně na limit daný Světovou zdravotnickou organizací by omezilo využívání služeb zdravotnictví v oblasti duševního zdraví o 2 % a vedlo k úspoře desítek milionů liber ročně.

Studie Akademie věd ČR

Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

V retrospektivní studii analyzoval vlivy polutantů z rozptylových modelů na populace v průmyslově zatížené oblasti (Moravskoslezský kraj - 1 249 323 obyvatel) a průmyslově nezatíženou oblast (Jihočeský kraj - 631 387 obyvatel). Zvýšení zdravotních rizik, které identifikovaly již dřívější studie, se potvrdilo u některých respiračních onemocnění.

Postoje Čechů k životnímu prostředí

Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. „Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí.

„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti.", PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D.

Znečištění na Ukrajině

Česko-ukrajinský tým expertů objevil zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí v Dnipru, Kryvém Rihu, Záporoží, Charkově a Mariupolu. Pět největších průmyslových měst je znečištěno těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty. Naměřené hodnoty mohou být životu nebezpečné a celá problematika proto musí být dále prozkoumána, apelují odborníci.

Nejvíce znečištěné vzorky říčních sedimentů jsme zjistili v Charkově a Záporoží, šlo hlavně o kadmium a zinek. Vzhledem k tomu, že tamní území zasažená průmyslem jsou velmi rozlehlá, je vysoce pravděpodobné, že by mohla být nalezena další místa s vysokou koncentrací polutantů ohrožujících lidský život.

Odborníci naléhavě vyzývají k identifikaci potenciálních zdrojů znečištění a vypracování navazujícího výzkumu, který by odhalil šíření kontaminace z těžkého průmyslu. Ukrajina se zavázala implementovat směrnici Evropské unie o průmyslových emisích. Jedním z klíčových cílů legislativy je snížit dopady průmyslových podniků.

Mezinárodní tým sesbíral 88 vzorků říčních sedimentů, půdy z dětských pískovišť a vajec volně chovaných slepic. Ty byly následně analyzovány v certifikovaných laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Anna Ambrosova, občanská iniciativa Dost bylo trávení Kryvého Rihu: "Kryvyj Rih je srdce ukrajinského těžebního a metalurgického průmyslu. Přítomnost těžkých kovů v říčních sedimentech a dětských hřištích, benzo(a)pyren v sedimentech a dioxiny ve vejcích - to všechno je velmi znepokojující. Znečištění měst vyžaduje další výzkum.

Maksym Borodin, zastupitel městské rady (za stranu Síla lidí): "Letošní rok není prvním, kdy podle dat Hydrometeorologického ústavu dosahuje Mariupol první pozice v indexu znečištění ovzduší na Ukrajině. Výsledky ukazují na to, že abychom ochránili zdraví našich dětí, musí být svrchní vrstva písku na pískovištích vyměněna. To je ale samozřejmě jenom dočasné opatření.

Maksym Soroka, expert na životní prostředí: "Výzkum odhalil významné znečištění obytných budov v Dnipru. V některých místech, odhadované karcinogenní hodnoty překročili bezpečné limity až dvanáctkrát. Příliš velká koncentrace těžkých kovů a karcinogenních organických složek byla detekována na dětských hřištích, nejsou tedy pro děti bezpečná.

Iryna Pyrogova, lokální občanské iniciativy: "Záporoží je typické zaostalé průmyslové město. Technologie z devatenáctého století s vybavením ze třicátých let nemohou dosahovat ekologických standardů současnosti.

Doporučení WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila závěrečnou zprávu projektu, který přezkoumal současné vědecké poznání o vlivech znečištění ovzduší na zdraví lidí (REVIHAAP). Desítky předních odborníků ve zprávě shrnují aktuální výsledky vědeckého výzkumu a doporučují zpřísnit některé stávající limity znečištění, případně stanovit limity nové. Hodnocení WHO bylo provedeno s finanční podporou Evropské komise a mělo by posloužit k revizi politiky EU v oblasti ochrany ovzduší, která právě probíhá.

To může mít značný význam také pro Českou republiku, neboť vdechování vzduchu znečištěného prachem má u nás na svědomí ročně asi 6400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří musejí být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. „Dokument WHO může být velmi důležitý pro to, jaký vzduch budeme dýchat v nejbližších letech. Ředitelka evropské kanceláře WHO vyjádřila přesvědčení, že tyto nové poznatky povedou k přísnější politice omezování znečištění ovzduší ve prospěch ochrany zdraví evropských občanů. Evropský komisař pro životní prostředí Potočnik nedávno uvedl, že poznatky WHO budou prý klíčovými podklady pro revizi evropské politiky kvality ovzduší a že prokázané negativní vlivy znečištěním ovzduší na lidské zdraví posílí argumenty pro novou ambiciózní politiku EU."

MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví uvedl: „Přísnější politika EU by měla velký význam i pro nás, protože v ČR znečištění vzduchu zabíjí několik tisíc lidí ročně, což je mnohonásobně více než umírá např. při dopravních nehodách. Za alarmující považuji to, že hodnoty doporučené WHO pro znečištění prachem jsou v Česku plněny jen výjimečně“.

Zpráva WHO uvádí, že dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím (PM2,5) může vyvolat aterosklerózu, respirační onemocnění nebo nepříznivě ovlivňovat výsledky těhotenství. Dále naznačuje možnou souvislost s cukrovkou a s poruchami vývoje nervového systému a poruchami poznávacích funkcí mozku (paměť, koncentrace atd.). Posiluje také příčinnou souvislost mezi znečištění PM2.5 a úmrtím z respiračních a kardiovaskulárních příčin.

„Nedávné studie ukazují souvislost mezi úmrtností a vystavením jemnému prachu v koncentracích nižších než činí aktuální hodnota doporučená WHO (10 μg/m3 v ročním průměru), proto zpráva WHO navrhuje přehodnocení této hodnoty,“ upozornil MUDr. Nová doporučená limitní hodnota by měla být stanovena také pro oxid dusičitý (NO2) Nové studie totiž ukazují spojitost mezi úmrtností, nemocničními příjmy či respiračními symptomy a krátkodobým nebo dlouhodobým vystavením NO2 v koncentracích na nebo pod úrovní aktuální limitní hodnoty platné v EU. „Toto zjištění je v České republice důležité hlavně pro velká města s intenzivní automobilovou dopravou (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem), která stávající limit překračují “, doplnil MUDr.

Zpráva WHO uvádí nové důkazy o vlivech dlouhodobého vystavení ozonu (O3) na respirační úmrtnost a úmrtnost lidí s predisponujícími chronickými chorobami. Naznačeny byly také vlivy ozonu na vývoj kognitivních funkcí a na reprodukčního zdraví, včetně vyvolání předčasných porodů.

Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší

Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2023 v sídlech České republiky. Sběr dat o kvalitě venkovního a vnitřního ovzduší, jejich ukládání, zpracování a vyhodnocení je výsledkem pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze za spolupráce pracovníků zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic. Měřicí stanice provozované zdravotními ústavy, zapojené do monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší, jsou také součástí Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ISKO). Z této databáze jsou recipročně přebírána a zahrnuta do zpracování data z vybraných stanic Státní imisní sítě provozované ČHMÚ. Součástí systému je i pylový monitoring realizovaný ve spoluprací s ČIPA (Česká asociace pro astma) v 11 městech České Republiky.

Předkládaná zpráva obsahuje výsledky za třicátý rok monitorování. Je členěna tak, aby byla předložena vždy komplexní informace o každém sledovaném ukazateli. Obsahuje text a grafické výstupy souhrnně pro všechna monitorovaná sídla jako republikový přehled. Snahou autorů byla maximální přehlednost a snadná orientace ve výsledcích.

Měřené hodnoty a následně odhady dopadů znečištěného ovzduší na zdraví byly v roce 2023 nejvíce ovlivněny příznivými rozptylovými podmínkami a pokračujícím teplotně nadprůměrným zimním obdobím (už od roku 2012) společně s doznívajícím dopadem energetické krize a útlumem některých velkých průmyslových celků.

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách. Další spolupůsobící zdroje (teplárny - CZT, domácí vytápění, malé a střední průmyslové podniky) mají lokální význam.

Vyšší hustota dopravní sítě a intenzita dopravy nebo kombinace velkých průmyslových zdrojů a dálkového nebo i přeshraničního transportu mohou vést k dlouhodobě zvýšeným až nadlimitním hodnotám, a to u více látek. Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.

Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají dlouhodobě největší význam aerosolové částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky. Znečištění ovzduší má opravdu dlouhodobě klesající trend. Skutečnost, že k překročení imisních limitů došlo v roce 2023 pouze ve čtyřech případech a pouze u BaP je jednoznačně pozitivní zprávou.

Tabulka: Přehled překročení imisních limitů v roce 2023