Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 59 % globální populace.
Podívejte se na mapy problémů se znečištěním ovzduší v jednotlivých zemích.
Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Různá řešení existují, především změnou dopravních systémů, řešením pevného odpadu, používáním čistých paliv v domácnostech a používáním obnovitelných energií a snižováním emisí v průmyslu.
V roce 2016 vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29,3 procenta všech emisí), USA (13,7 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Vertikální osa zobrazuje výši emisí CO2eq v tunách na obyvatele, šířka obdélníků regionů odpovídá jejich populaci. Velké geografické celky (kontinenty a Rusko) jsou seřazeny zleva doprava od nejvyšších celkových emisí po nejnižší.
Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru.
Přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele umožňuje srovnání zemí z určitého pohledu, avšak nezohledňuje rozdíly v životní úrovni jednotlivých zemí. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice.
Bohaté arabské státy ležící u Perského zálivu, jako Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt či Spojené arabské emiráty, patří mezi nejvíce znečištěné státy světa. Miliardy dolarů, které vydělávají na prodeji ropy, zemního plynu, ale dnes i na finančních službách či turistice, většinou neinvestují do ochrany životního prostředí či obnovitelných zdrojů.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je hlavním energetickým zdrojem ropa, která pokrývá 30,9 procenta spotřeby. Následuje uhlí (26,8 procenta), plyn (23,2 procenta), biopaliva (9,4 procenta), jaderná energie (pět procent) a hydroelektrárny (2,5 procenta).
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Podle nové studie patří Česko až do poslední třicítky nejvíce znečištěných států. Česko v některých svých regionech ještě pořád trpí vysokým znečištěním ovzduší, což se projevovalo i v posledních týdnech při inverzi.
WHO zveřejnila v květnu žebříček znečištění ovzduší, podle kterého Česko patří do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala podrobnou zprávu, ve které jasně upozorňuje na nebezpečí znečištění ovzduší.
Polský soud rozhodne o ‚antismogové’ vyhlášce.
Autoři zprávy se zaměřili na 3000 míst po celém světě, především na města. Dospěli k závěru, že až 92 procent světové populace žije v místech, kde je příliš velké množství polétavého prachu PM2,5. Tento pouhým okem neviditelný prach obsahuje škodliviny jako sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.
Průměrný světový roční limit WHO, který je pro velmi malé pevné částice PM2,5 deset mikrogramů na metr krychlový, je zvlášť překračován ve východním Středomoří, jihovýchodní Asii a ve východním Tichomoří.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Znečištění vnějšího ovzduší ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně. Ještě horší je situace, pokud se připočítají i čísla o vnitřním znečištění budov: roku 2012 na vnitřní a vnější znečištění podle WHO zemřelo 6,5 milionu lidí - tedy asi 11,6 procenta všech osob, které toho roku umřely.
Evropská komise v červenci představila klimatické návrhy, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unie chce omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent.
Dalším ambiciózním cílem EU je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.
Mezi země s nejvyššími emisemi skleníkových plynů na obyvatele v Evropě patří Nizozemsko, které je domovem velkých průmyslových podniků a hlavního evropského přístavu. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise ve srovnání s rokem 1990 o 55 procent.
Obecným předpokladem bývá, že čím rozvinutější je země a ekonomika, tím více skleníkových plynů by měla vypouštět. Realita ovšem není tak jednoduchá a nejeden ukazatel nám dokazuje, že vyspělé země mohou být oproti těm rozvojovým častokrát „čistší“ než by se na první pohled mohlo zdát.
Deset největších producentů skleníkového plynu CO2 na světě shrnuje níže uvedená tabulka s procentuálním podílem jednotlivých zemí na celosvětových emisích:
| Země | Podíl na celosvětových emisích CO2 |
|---|---|
| Čína | 29.3% |
| USA | 13.7% |
| Indie | 6.6% |
| Rusko | 4.8% |
| Japonsko | 3.6% |
| Německo | 2.2% |
| Jižní Korea | 1.8% |
| Írán | 1.8% |
| Saúdská Arábie | 1.7% |
Těchto deset zemí se podílí na celosvětové produkci CO2 z 68 %. Přitom ale dva největší znečišťovatelé (Čína a USA) tvoří téměř dvě třetiny této produkce (44 % celosvětových emisí).
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) je hlavním nástrojem pro omezování množství emisí vypouštěných do ovzduší z vybraných průmyslových a energetických sektorů. Jeho principem je, že každý emitent zařazený v systému EU ETS musí za každou tunu emisí skleníkových plynů zakoupit jednu emisní povolenku.
tags: #znečištění #planety #podle #kontinentů