Znečištění planety: Příčiny a důsledky s důrazem na Rusko

08.03.2026

Znečištění ovzduší a jeho dopady na klima a lidské zdraví jsou palčivým problémem dnešní doby. V globálním měřítku, ale i v jednotlivých zemích, včetně České republiky, se projevují různé faktory, které ovlivňují kvalitu ovzduší a životního prostředí.

Globální lodní doprava a znečištění ovzduší

Do roku 2020 se v globální lodní dopravě používala špinavá paliva s vysokým obsahem síry, která znečišťovala ovzduší. Znečišťující částice blokovaly sluneční světlo a pomáhaly vytvářet více mraků, čímž omezovaly globální oteplování. Nové předpisy však na začátku roku 2020 snížily obsah síry v palivech o více než 80 %. Nová analýza vypočítává, že následný pokles znečišťujících částic výrazně zvýšil množství tepla zachycovaného na zemském povrchu, které je hnací silou klimatické krize.

Vědci uvedli, že razantní ukončení desetiletí trvajícího znečišťování lodní dopravou bylo neúmyslným geoinženýrským experimentem, který odhalil nové informace o jeho účinnosti a rizicích. Dr. Tianle Yuan z Marylandské univerzity v USA, který studii vedl, uvedl, že odhadovaných 0,2 wattu na metr čtvereční dodatečného tepla zachyceného nad oceány po snížení znečištění je „velké číslo, a stalo se to během jednoho roku, takže je to velký šok pro systém“.

„V důsledku toho zažijeme přibližně dvojnásobnou rychlost oteplování ve srovnání s dlouhodobým průměrem“ od roku 1880, řekl. Očekává se, že oteplovací efekt snížení znečištění bude trvat asi sedm let.

Výzkum zveřejněný v časopise Communications Earth & Environment kombinoval satelitní pozorování znečištění sírou a počítačové modelování, aby bylo možné vypočítat dopad snížení emisí. Zjistil, že krátkodobý šok odpovídá 80 % celkového dodatečného ohřevu planety od roku 2020 způsobeného dlouhodobějšími faktory, jako jsou rostoucí emise fosilních paliv.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Vědci použili relativně jednoduché klimatické modely k odhadu, o kolik se tím zvýší průměrná globální teplota na povrchu Země, a zjistili, že během sedmi let vzroste přibližně o 0,16 °C. To je velký nárůst a stejný rozdíl, o který rok 2023 překonal teplotní rekord ve srovnání s předchozím nejteplejším rokem.

Jiní vědci se však domnívají, že vliv snížení znečištění na teplotu bude výrazně nižší díky zpětným vazbám v klimatickém systému, které jsou zahrnuty v nejpropracovanějších klimatických modelech.

Rizika geoinženýrství a ochlazování Země

Jako způsob ochlazování Země bylo navrženo záměrné pumpování aerosolů do ovzduší nad oceány s cílem stimulovat větší oblačnost. Yuan uvedl, že léta znečištění lodní dopravou, po nichž následovalo prudké snížení, byla náhodným rozsáhlým experimentem: „Po dobu 50 nebo 100 let jsme nad oceánem prováděli neúmyslné geoinženýrství.“

Nová analýza naznačuje, že tento typ geoinženýrství by snížil teploty, ale přinesl by také vážná rizika. Patří k nim prudký nárůst teploty po zastavení čerpání aerosolů - ukončovací šok - a také potenciální změny globálního srážkového režimu, které by mohly narušit monzunové deště, na nichž jsou závislé miliardy lidí.

Vysoké povrchové teploty oceánů překonaly v roce 2023 rekordy a znepokojily odborníky, kteří se snažili vysvětlit obrovský nárůst. Názory vědců na to, jakou roli hraje snížení znečištění z lodní dopravy, se však různí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Globální pohled na znečištění ovzduší

Výzkumníci z organizace Eco Experts zkoumali míru znečištění v jednotlivých zemích. Celosvětově jsou nejšpinavější Saúdská Arábie a Kuvajt. Saúdská Arábie není jen jedním z největších světových producentů ropy, ale také má světově nejnižší výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší na celém světě.

Společnost zkoumala znečištění ve 138 zemích. Nejhorší ovzduší má Čad. Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5. Čína, která dříve dominovala globálnímu žebříčku nejhoršího ovzduší na světě, zaznamenala v posledních letech zlepšení a nyní obsadila až 21. místo.

Například v indickém městě Byrnihat byly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) překročeny více než 25krát.

Znečištění v Evropě a Česká republika

Nejjedovatější evropskou zemí bylo Lucembursko, které trpí silným znečištěním ze sousedních zemí Německa a Belgie. V závěsu se drží Bulharsko a Bosna-Hercegovina. K silně znečištěným zemím výzkumníci řadí také Českou republiku spolu se Slovenskem.

V celosvětovém žebříčku společnosti IQAir figuruje celkem 138 zemí. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95. Co se týče měst, umístila se Praha na 2205. místě z 8954 zkoumaných. Ostrava, která se mnohdy potýká se smogem, obsadila 1559. místo. Z českých obcí nejhůře skončily Hněvošice na Opavsku, které skončily na 1110.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Hlavní znečišťující látky a jejich zdroje

Mezi hlavní znečišťující látky patří:

Polétavý prach (PM2,5 a PM10): Vzniká spalováním fosilních paliv, prachových bouří a lesních požárů.
Oxid uhličitý (CO2): Hlavní antropogenní skleníkový plyn.
Metan (CH4): Další významný skleníkový plyn.
Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava.
Oxid dusičitý (NO2): Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot v ovzduší.
Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší má vážné dopady na lidské zdraví. Patří mezi ně:

Respirační onemocnění (bronchitida, astma)
Kardiovaskulární problémy (srdeční infarkt, mozková mrtvice)
Rakovina plic
Neurologický vývoj dětí
Snížení délky života

Emise CO2 a klimatické změny

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Globální snahy o snížení emisí

V listopadu 2016 vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unie chce omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent.

Dalším ambiciózním cílem EU je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší v Česku

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy.

Skleníkový efekt a změny klimatu

Bez ochranného vlivu atmosféry by teplota na Zemi byla kolem -18 °C. Mnohé stopové přírodní plyny, které proudí do atmosféry, vodní pára, CO2 a ozón zabraňují, aby se celková energie, kterou dostáváme ze Slunce vracela zpět do vesmiru. Část záření udržují tyto plyny na Zemi, jako ve skleníku. Tento přírodní skleníkový efekt je základní příčinou udržení života na naší Zemi.

Již v roce 1896 vypočetl Svante Arrhenius, švédský vědec a laureát Nobelovy ceny, že zdvojnásobení objemu CO2 v atmosféře by vedlo k zvýšení teploty o 4 až 6°C. V souvislosti s pozorovaným oteplováním klimatu v důsledku vzestupu objemu CO2, vyvolaného industrializací, se diskutovalo již v 30. letech minulého století.

Koncem 50. let se však podařilo prokázat, že koncentrace CO2 v atmosféře skutečně vzrůstá. Při výdechu obsahuje vydechovaný vzduch asi 4 % CO2, Ročně každý z nás vydýchá do atmosféry 350 kg CO2, Když si zapálíme táborák a spalujeme na něm dřevo, uvolníme do atmosféry rovněž CO2.

Jestliže spalujeme fosilní paliva, je to - chemicky vzato, oxidace. Při této reakci se uvolňuje teplo. Využíváme toho, že když uhlík, obsažený v derivátech ropy, v zemním plynu nebo v uhlí, reaguje s kyslíkem ze vzduchu, vzniká teplo. Jako odpadový produkt dostáváme CO2, a to v nesmírně velkém množství - v současné době je to ročně 25 miliard tun. Každý obyvatel Země ho vyrobí ročně minimálně 4000 kg.

V roce 2005 se hodnota koncentrace CO2 zvýšila již na 379 ppm. Ale enormně vysoké emise CO2 pří spalování fosilních paliv jsou ve srovnání s obrovským rozsahem atmosféry stále mizivě malé.

Znečištění a ochrana přírody v Rusku

Dosud totiž její ochrana stála na společném úsilí profesionálních ochránců přírody, místních občanských aktivistů a mezinárodních ekologických organizací. Ti všichni společně sváděli vleklé, nebezpečné boje s průmyslem, pytláky, všemocnými oligarchy i ruskými úřady.

Generální prokuratura odůvodnila udělení statutu „organizace nežádoucí na území Ruska“ tím, že působení Greenpeace „představuje ohrožení základů ústavního systému a bezpečnosti Ruské federace“ a „je provázeno aktivní propagací jistých politických postojů, pokusy o vměšování do vnitřních záležitostí státu a úsilím o podkopání ekonomických základů Ruska“.

Tři desítky let práce ruské pobočky Greenpeace znamenaly pro ochranu přírody v Rusku velmi mnoho. Již v roce 1995 se díky úsilí Greenpeace Pralesy Komi staly první lokalitou v Rusku, která získala ochranu UNESCO, a také se jim podařilo zastavit opakované snahy o zahájení ničivé těžby zlata v této oblasti.

Letos v červnu ruský stát stejným způsobem zakročil proti Světovému fondu na ochranu přírody (WWF). Organizace byla rovněž prohlášena za „nežádoucí“, a proto skončily veškeré projekty, na nichž se podílela, jejich internetové stránky jsou zablokované, nesmí se šířit ani odborné knihy dříve vydané touto organizací.

Ochrana přírody vytváří nežádoucí překážku pro byznys, ať již má podobu průmyslového využití Arktidy, bezohledné těžby ropy na Sibiři nebo masové těžby dřeva a výstavby turistické infrastruktury na březích Bajkalu. Světově proslulé ekologické organizace měly jednak profesionální kapacity pro boj s těmito formami devastace přírody, jednak dokázaly podobné problémy celosvětově medializovat.

V roce 2019 však byli čtyři zaměstnanci rezervace obviněni, že rezervaci nevyčistili a defraudovali 450 milionů rublů, které ruský stát vyčlenil na projekt. Kauza měla velkou mediální odezvu, na stranu ochranářů se postavila celá ruská komunita vědců, pracovníků jiných chráněných oblastí a ekologických organizací s tím, že celé obvinění je smyšlené a absolutně nepodložené jakýmikoli fakty.

Kromě neustálého tlaku ze strany ruských úřadů jsou ochránci přírody v Rusku pod permanentním tlakem všemocných oligarchů, zkorumpovaných představitelů místní správy a pytlácké mafie.

Válka na Ukrajině a její dopady na životní prostředí

Je příliš brzy na komplexní odhady podložené neúplnými informacemi z bojových operací o dopadech současného konfliktu na životní prostředí, nicméně i z těchto informací lze jednoznačně dovodit, že budou značné. Cílem tohoto textu není hluboká analýza všech dopadů války na Ukrajině, jako spíše pokus zarámovat přemýšlení o tomto konfliktu i směrem k životnímu prostředí.

Pozemní invaze a přesuny personálu a vybavení, stejně jako mobilita na bojišti, vždy ignorují chráněná území nebo oblasti citlivé na přírodu a biologickou rozmanitost.
To může vést k vážnému (dočasnému) zničení biologické rozmanitosti a tradičně zanechává v krajině trvalé dopady.
Materiální zdroje (kovy, elektronická zařízení atd.) potřebné pro vojenské dodávky.
Ozbrojené konflikty lze téměř ve všech ohledech považovat za „udržitelný rozvoj obráceně“, protože mohou země vrátit na mnoho let zpět.
Přestavba a rekonstrukce vyžaduje velké množství zdrojů (např. beton, sklo, ocel, …). Ty mají významnou ekologickou a uhlíkovou stopu.
Specifická environmentální infrastruktura, např. úpravny vody, čistírny odpadů, monitorovací stanice je třeba obnovit nebo přestavět.

Probíhající konflikt bude mít významné dopady na životní prostředí na desetiletí i více a to nejen na území Ukrajiny. S největší pravděpodobností zpomalí pokrok v oblasti kontroly znečištění, řízení zdrojů a řízení biologické rozmanitosti a chráněných oblastí i politiky změny klimatu.