Znečištění půdy chemizací zemědělské půdy a jeho důsledky

Půda a voda jsou dvě základní složky životního prostředí, které jsou ve vzájemné úzké interakci a u obou se negativně projevuje vliv probíhající klimatické změny. V důsledku klimatických změn lze rovněž předpokládat stále častější výskyt sucha a to nejen v důsledku nedostatku srážek, ale také kvůli postupnému nárůstu teploty vzduchu a zvyšování výparu. Těmito jevy nebude dotčeno pouze množství vody, ale také její kvalita.

Intenzivní zemědělské využívání krajiny, zejména na svažitých územích a na lehkých propustných půdách, s sebou nese možná rizika kontaminace vodních útvarů a to hlavně dusíkem, ale i jinými látkami.

K degradaci dochází mnoha vlivy, z nichž nejběžnějším, ale bohužel i nejvíce podceňovaným, je nesprávné zemědělské obhospodařování půdy, zejména pěstování nevhodných druhů zemědělských plodin pro určité lokality a nadměrná chemizace zemědělství. Významné je i odlesňování a pěstování monokultur nevhodných druhů lesních dřevin.

Mezi hlavní procesy poškozující kvantitativně či kvalitativně půdu v České republice řadíme:

• zábor půdy a zastavování území (soil sealing),
• vodní a větrnou erozi,
• okyselování půd (acidifikaci),
• úbytek organické hmoty (dehumifikaci),
• zhutnění půd (pedokompakci),
• znečištění půd (kontaminaci),
• pokles biodiverzity.

Zábor půdy a zastavování území

Půdy vhodné k produkci potravin celkově ubývá, a to zejména kvůli stavební činnosti. Zemědělská půda má na rozdíl od vybetonovaných ploch mnohem lepší schopnost vyrovnávat teplotní výkyvy, vsakovat srážkovou vodu, je prostředím pro mnoho druhů organismů. Jejím záborem se zvyšuje riziko povodní, oteplování prostředí, snižuje se diverzita území.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Vliv zemědělství na kvalitu půdy

Výrazná degradace půdy snižuje také její cenu. Degradace půdy a její velké ekonomické a environmentální důsledky patří v současnosti k hlavním problémům lidstva. Míra degradace půdy je určována vlastnostmi půdy, jakož i půdotvornými faktory, využitím území a hospodařením s půdou. Na půdu působí řada degradačních procesů. Některé z nich těsně souvisejí se zemědělstvím a lesnictvím, jiné s rozvojem průmyslu, s urbanizací, těžbou nerostných surovin, přírodními katastrofami a jinými příčinami. Výsledkem těchto procesů je potom ztráta či omezení schopnosti půdy plnit své přirozené funkce.

Možnosti řešení a ochrany půdy

Metodika Optimalizace ochrany vody a půdy v povodí vodních zdrojů (Konečná a kol., 2018) nabízí nástroj pro analýzu vlivu jednotlivých zdrojů v povodí, postup návrhu a optimalizace opatření k zlepšení jakosti i retence povrchové vody, včetně vyhodnocení účinku v případě uplatnění opatření.

Opatření na orné půdě jako lokální zatravnění, vyloučení pěstování širokořádkových plodin či pěstování meziplodin mají pozitivní vliv i na zlepšení zadržení srážkové vody v zemědělské krajině.

Pokud se má dosáhnout dlouhodobě funkčních výsledků, je nutné opatření do krajiny navrhovat s patřičným odstupem na základě celé řady dat. Zohlednit je třeba vodní režim krajiny, erozní ohroženost, stávající strukturu krajiny, výskyt vzácných a ohrožených druhů, vlastnictví pozemků, historické zkušenosti, možnosti turistického využití území, vhodnost pozemků pro pěstování určitých plodin, pastvu zvířat a celou řadu dalších požadavků na funkční krajinu.

Zachování a případné vytvoření vysoce rozmanitých krajinných prvků není jediným cílem nového návrhu evropského nařízení o obnově přírody. Současně se od členských států očekává, že zavedou opatření nezbytná k posílení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech. Hlavním nástrojem bude i nadále SZP.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Mezi opatření, která přispívají k posílení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech, patří i ekologické zemědělství. Jedním ze strategických cílů Zelené dohody je dosažení navýšení plochy ekologického zemědělství na 30 % v roce 2030. I přes jednoznačná pozitiva ekologického zemědělství v podobě nižší chemické zátěže a podle výzkumu i obvykle vyšší úrovně biodiverzity oproti dosud běžné praxi v konvenčním zemědělství (při srovnání podniků s podobnou strukturou krajiny), naznačují nižší výnosy až o desítky procent a vyšší náročnost ekologického zemědělství na lidskou práci, že rozhodující pro jeho další rozvoj bude politické rozhodnutí, podpořené dostatečnou finanční podporou.

Návrh nařízení o obnově přírody myslí také na nutnost revitalizace rašelinišť. Pro organické půdy využívané v zemědělství (odvodněná rašeliniště) mají členské státy zavést opatření na jejich obnovu. Tato opatření musí být zavedena alespoň na 30 % těchto ploch do roku 2030, z nichž alespoň čtvrtina má být znovu zavodněna, a jejich podíl se má postupně navyšovat až na 70 % těchto ploch do roku 2050, kdy znovu zavodněna má být alespoň polovina z nich.

Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #pudy #chemizace #zemedelske #pudy #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Recenze kotlů na obilní odpad
• Pěstování sloní nohy
• Emise CO2 a recyklace plastů
• Likvidace Vozidel Jihomoravský Kraj
• České národní parky