Znečištění řeky Svratky a jeho zdroje

V současné době je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody. Ochraně vody je v ČR věnována adekvátní legislativní opora i odborná pozornost. Přesto realizace účinných opatření, zejména na omezení plošného zemědělského znečištění, často naráží na překážky.

Negativní dopady klimatické změny se na území České republiky začínají projevovat dvěma způsoby. Na jedné straně se zvyšuje výskyt a intenzita extrémních srážek a v jejich důsledku je půda poškozována vodní erozí. Produkty eroze následně zanášejí vodní toky a nádrže, snižují jejich jímací kapacitu a negativně ovlivňují i kvalitu vody.

Z výsledků údajů sledovaných ČHMÚ a modelových výpočtů vyplývá, že na území České republiky lze rovněž v důsledku klimatických změn předpokládat častější výskyt sucha, a to nejen v důsledku nedostatku srážek, ale také kvůli postupnému nárůstu teploty vzduchu a zvyšování výparu. Těmito jevy nebude dotčeno pouze množství vody, ale také její kvalita. Pokud nedojde k omezení produkce z bodových a plošných zdrojů znečištění, budou stoupat koncentrace živin a rizikových látek ve vodách. Omezení tohoto rizika je v současné době vnímáno mj.

Vodní nádrže jsou systémy citlivé na nadbytek živin. Eutrofizace je v současnosti výrazný problém většiny větších nádrží, které mají povodí s antropogenním zatížením. Pro vodárenské nádrže je pak toto riziko ještě významnější. Je tedy třeba zabránit eutrofizaci těchto vodních nádrží, případně zmírnit její dopady, aby nebyl ohrožen odběr pitné vody.

Mezi plošné zdroje potenciálního zemědělského znečištění povrchových vod řadíme plochy zemědělské půdy ležící bezprostředně při březích povrchových vodních toků a ploch, erozně ohrožené svahy orné půdy, lokality s výskytem půd s rizikem zrychlené infiltrace a vyplavování živin, včetně ploch orné půdy navazující na vybudované odvodňovací systémy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Kritické zdrojové plochy jsou obecně enklávy, kde se protínají zvýšené obsahy živin (N nebo P) v půdě s vysokým potenciálem tvorby či cesty rychlého povrchového či podpovrchového odtoku vody a jsou považovány za dominantní původce plošných zdrojů znečištění vod. V zahraničí jsou tyto lokality vymezovány řadou způsobů a přístupů, dnes převážně v GIS, založených na hodnocení odtokových linií či zón v kombinaci s plochami saturace. Kromě ploch s výskytem povrchového odtoku to mohou být dále půdy mělké, promyvné a/nebo odvodněné. Lokality s rizikem vyplavování živin z půdního profilu je možné vymezit překryvem půdních a geomorfologických charakteristik (analýza podle kódu BPEJ = bonitovaných půdně ekologických jednotek) s vrstvou staveb zemědělského odvodnění. Dusík a dusičnany jsou hlavními produkty plošného znečištění vod ze zemědělství v důsledku zrychleného vyplavování.

Výzkumný projekt NAZV QJ1620040

Výzkumný projekt byl zahájen v roce 2016 s cílem komplexně řešit možnosti snížení kontaminace povrchových vod jak z plošných, tak bodových zdrojů nerozpuštěnými látkami, dusíkem a fosforem v povodích vodních zdrojů. Na základě konzultací s podnikem Povodí Moravy, s. p., byla vybrána dvě modelová území v povodí Svratky: povodí Bílého potoka (u Poličky) a Kuřimky. V modelových povodích probíhá monitoring půd, sedimentů, kvality vody a hydrologických charakteristik a systematická terénní šetření. Výsledky ukazují na rozdílnost obou modelových povodí jak v přírodních a zemědělských podmínkách, tak ohroženosti vodní erozí, rozsahem oblastí půd s nízkou retencí vody a živin.

Erozní ohroženost

Na základě analýzy erozní ohroženosti zájmových území bylo zjištěno, že průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí je v povodí Kuřimky (G = 11,15 t∙ha-1∙rok-1) výrazně vyšší než v povodí Bílého potoka (G = 4,05 t∙ha-1∙rok-1). Důvodem je synergické působení více příčinných faktorů. V povodí Kuřimky jsou jako orná půda intenzivně využívány dlouhé svahy s průměrným sklonem nad 7°. Navíc se zde vyskytují půdy s vyšším rizikem erodovatelnosti (vyšším faktorem K). v povodí Kuřimky sahají bloky orné půdy častěji blízko k vodním útvarům. Z celkové výměry orné půdy v povodí Kuřimky (1 600 ha) se 0,2 % vyskytuje ve vzdálenosti menší než 5 m od břehů a 3,4 % ve vzdálenosti do 25 m.

Originalita projektu

Originalita výzkumného projektu spočívá v komplexním pojetí ochrany půdy a vody jako vzájemně se ovlivňujících médií, v šíři ukazatelů (N, P, nerozp. látky) a dále v kvantifikaci časoprostorové dynamiky všech jejich relevantních vstupů. Výstupy projektu poskytnou uživatelům podrobné informace o stavu a proměnlivosti plošného a bodového znečištění v zájmových subpovodích řeky Svratky. Dosažené poznatky budou zobecněny pro podmínky ČR a na základě optimalizačního matematického modelu bude vypracován variantní návrh opatření tak, aby jeho zásady mohly být účinně prosazovány v plánech povodí, pozemkových úpravách, plánovací dokumentaci.

Projekt Čistá Svratka

Miliardový projekt na vyčištění řeky i Brněnské přehrady Čistá Svratka zřejmě nebude tak účinný, jak se doposud tvrdilo. I když investice za osm set milionů korun přinesly výrazné zlepšení kvality vody v brněnské nádrži, k ideálnímu stavu má řeka Svratka ještě daleko. Podle Povodí Moravy by ani další investice za zhruba dvě miliardy korun kýžený výsledek nepřinesly. Za přebytečný fosfor v řece totiž nemůže jen chybějící kanalizace, ale také zemědělci hospodařící v povodí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Řekou Svratkou ročně proteče více než 32 tun fosforu. Od roku 2009, kdy se naplno rozběhla péče o řeku i Brněnskou přehradu, se podařilo snížit objem fosforu ve vodě o 2,2 tuny ročně. Ideálem by podle pracovníků Povodí Moravy byl objem méně než 21 tun. K tomu by ovšem nepomohly ani miliardové investice.

„Dokonce jsme zjistili, že kdyby se dobudovalo všech 120 čističek, tak bychom docílili snížení fosforu asi o 7,7 tuny ročně. Tím se dostáváme na 24 tun, což ale stále není to, co bychom potřebovali,“ popsala mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Čistírny se ale budou stavět dál. „Neplánujeme žádnou změnu v projektu Čistá Svratka. Čistírny odpadních vod, byť by neměly stoprocentní efekt, určitě opodstatnění mají,“ řekl náměstek hejtmana Ivo Polák (ČSSD). Od roku 2004 bylo do výstavby a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod, retenčních nádrží a dalších ekologických opatření v povodí Svratky investováno z krajských i státních dotací asi 840 milionů korun.

„Celkem 28 nových čistíren už je před zahájením stavby, dalších 45 už má potřebná povolení,“ uvedla další postup Slámová. „Předpokládáme, že do nějakých 10 let by mohly být hotové,“ dodala mluvčí.

Teď se ukazuje, že nejdražší opatření nemusí být to nejúčinnější. Za přebytečný fosfor v řece totiž nemůže jen chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod, ale také zemědělci hospodařící v povodí.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

„Nadále apelujeme na dodržování správné zemědělské praxe. Doporučujeme taková "stará sedlácká řešení", tedy znovu budovat remízky na polích, zajistit břehy koryta toků tak, aby se do nich nesplachovala hnojiva, orat pole po vrstevnici a ne po spádnici,“ vyjmenovala opatření Slámová. S jejími slovy souhlasí i náměstek Polák. „Součástí našeho postupu i po skončení projektu bude jednání o pozemkových úpravách, protože je pravda, že zemědělství je také významným zdrojem znečištění,“ doplnil Polák.

Agrární komora zdůvodnění odmítá. „Zemědělci na tom nemohou mít takový podíl. Už proto, že hnojiva jsou drahá a oni musí šetřit. Větší vinu nesou domácnosti a automatické pračky,“ uvedl ředitel Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil.

tags: #znečištění #řeky #Svratky #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje energie
• JAWA Velešín a emise
• Aktivity SEVER Litoměřice
• Mýty o IQ a třídění odpadu
• Více o Katedře Neželezných Kovů