Znečištění silnic v Ústí nad Labem: Problém tranzitní dopravy a kvality ovzduší

Krajský úřad Ústeckého kraje zadal koncem roku 2011 v rámci aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje zpracování rozptylové studie, která hodnotí vliv silniční dopravy na silnicích I/8 v úseku Lovosice - Teplice a I/30 v úseku Lovosice - Ústí nad Labem na kvalitu ovzduší v jejich okolí, zejména na kvalitu ovzduší v obytné zástavbě podél komunikací.

Obě komunikace jsou, do doby dokončení stavby dálnice D8 úseku Lovosice - Řehlovice, využívány zejména pro tranzitní dopravu.

Z hlediska hodnocení vlivů dopravy na znečištění ovzduší prachovými částicemi studie zohledňuje jak primární emise polétavého prachu z dopravy, tak i sekundární prašnost způsobenou dopravou, tj. opětovné zvíření již usazených prachových částic pohybem vozidel.

Výpočet byl proveden autorizovanou osobou dle schválené metodiky MŽP.

Překračování imisních limitů

Vyhodnocení stávající imisní situace prokázalo, že v zájmovém území dochází k překračování denního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Překračování imisního limitu stanoveného pro průměrné hodinové koncentrace oxidu dusičitého má lokální charakter (oblast křižovatky silnic I/8 a I/30 a v Lovosicích mezi ulicemi Tovární a Osvoboditelů).

Imisní limity pro průměrné roční koncentrace polétavého prachu, oxidu dusičitého a benzenu jsou dodržovány.

Vliv tranzitní dopravy

Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že tranzitní doprava vedená, díky nedokončené dálnici D8 v úseku Lovosice - Řehlovice, po komunikacích I/8 a I/30 přes obytné zóny, nepříznivě ovlivňuje kvalitu ovzduší v této oblasti.

Dokončení stavby dálnice D8 je tedy nezbytnou podmínkou pro zlepšení imisní situace v zájmovém území.

Ústí nad Labem - U silnic, které nahrazují nedostavěnou část dálnice D8, je velmi prašno - limity pro koncentraci prachu jsou překračovány.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Ukázalo to měření, které v srpnu objednal ústecký krajský úřad, aby ukázal nutnost urychlené dostavby autostrády.

Probíhalo od 2. do 16. srpna ve Velemíně a Lovosicích na Litoměřicku.

Limity oxitu uhelnatého, oxidů dusíku, dioxinů a dalších toxických látek sice překročeny nebyly, měření obce na objízdných trasách ale zaznamenala více škodlivin než v průmyslovém Ústí nad Labem.

Podle odborníků, kteří měření provedli, je u silnic o pět až dvanáct procent vyšší úmrtnost, než by byla v případě, že by tam nebyl tak silný provoz.

„Věřím, že ministerstvo dopravy nyní stanoví konečný termín dostavby a přesvědčíme i Evropskou komisi, že dostavba je ve veřejném zájmu,“ řekla hejtmanka Jana Vaňhová, která svůj požadavek podložila právě výsledky měření.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

„Bohužel musíme dokazovat něco, co všichni víme,“ dodala.

Během měření byly v oblasti ideální rozptylové podmínky.

Měření prokázalo překročení limitů pro aerosoly prachu. V obcích je ho tolik jako v dálničním tunelu.

„Oxidy dusíku, oxid uhelnatý ani toxické prvky nebyly překročeny,“ uvedl Pavel Šubrt ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

„Prakticky po celou dobu docházelo k takzvanému 'vymývání' ovzduší, přesto jsou naměřené hodnoty srovnatelné s 'nevymytým' městským prostředím,“ dodal.

Nebezpečné látky, které projíždějící auta vypouštějí, mají zhoubné následky na obyvatele obcí.

„Důsledky jsou ve snížení obranyschopnosti organismu. Opakující se záněty potom mohou vyvolat zhroucení obranyschopnosti až projevy nádorových postižení,“ uvedl primář plicního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Reiterer.

Měření ukázalo, že největší podíl na vypouštění nebezpečných látek mají kamiony.

„V Lovosicích mají znečištění na svědomí především dieselové motory, tedy právě kamionová doprava, zatímco ve Velemíně se přidává ještě určité lokální spalování fosilních paliv,“ řekl Šubrt.

Denně projede labským kaňonem od Lovosic do Ústí v průměru 16 265 aut.

Dálnice D8 měla být už dávno hotova, poté, co soudy označily část stavebních povolení za nezákonně vydaná, však stále chybí úsek severně od Lovosic.

Problémy se Spolchemií

Krajský úřad Ústeckého kraje vydal integrované povolení pro zařízení Spolchemie „Provoz EPITETRA“.

Sdružení Arnika a Občanská liga Ústí nad Labem se proti vydanému povolení ihned odvolala k Ministerstvu životního prostředí.

Provoz EPITETRA je zvlášť velkým zdrojem znečišťování ovzduší a zdrojem úniků perzistentních organických látek - takzvaných POPs.

Spolchemie má rovněž problémy s bezpečností a většina jejího zařízení je na hranici životnosti.

„Povolit provoz takového zařízení považujeme za hazard a nepřiměřené riziko pro obyvatele města Ústí nad Labem, zvlášť, když není zajištěna ani jeho důsledná kontrola,“ okomentovala situaci Mgr.

EPITETRA je jedním z provozů Spolchemie odpovědných mimo jiné za emise hexachlorbenzenu do ovzduší.

Nedávný mezinárodní průzkum ukázal, že vejce slepic z malochovů v sousedství Spolchemie byla touto látkou silně kontaminována.

Vejce z Ústí nad Labem byla v první pětce nejvíce zatížených vzorků.

Vysoké koncentrace hexachlorbenzenu byly u Spolchemie zjištěny také v říčních sedimentech.

Krajský úřad Ústeckého kraje navíc vydal integrované povolení na zařízení, které je provozováno v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a které patří mezi nejnebezpečnější ve Spolchemii.

Úřad povolení vydal, aniž by stanovil emisní limity pro spalovnu odpadních chlorovaných uhlovodíků, což jsou látky patřící mezi nejškodlivější POPs (hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly-PCB).

Ze žádosti o vydání integrovaného povolení je patrné, že zdrojem perzistentních organických látek jsou také biologická čistírna odpadních vod a stáčení odpadních frakcí.

Ani pro tato zařízení nebyly stanoveny emisní limity HCB či PCB.

Dosavadní analýzy ukazují, že životního prostředí je v Ústí nad Labem trvale zatěžováno toxickými látkami.

„Povolení provozu zdrojů znečištění bez toho, aniž by byla předem komplexně vyhodnocena celková zátěž obyvatel města Ústí nad Labem, to je od úřadu vyloženě nezodpovědnost.

Překvapující je také skutečnost, že vyjádření Krajské hygienické stanice a České inspekce životního v rámci řízení o povolení byla prakticky bez připomínek.“ uvedl Ing.arch.

Přeložka silnice I/13 Děčín - D8 (Knínice)

Charakter záměru: Silnice I/13 je silnicí dálkového významu jako součást mezinárodního tahu E442. V lokálním měřítku zajišťuje v posuzovaném úseku napojení Děčínského a částečně i Libereckého regionu na dálnici D 8.

V současnosti je stávající silnice I/13 vedena průtahem přes centra obcí Libouchec , Modrá, Jílové a předměstskými částmi Děčína až k centru města, kde je doprava absorbována podle svého cílového určení budˇ do míst v samotném městě, nebo do ulic vedoucích na výpadové silnice směrem na Liberec a Českou Lípu.

Pro záměr přeložky silnice I/13 mezi Děčínem a dálnicí D 8 již jeden proces EIA dle zákona č.100/2001 Sb. proběhl, a to v letech 2004 - 2008. Skončil však neúspěšně, neboť jedna varianta byla označena za zcela nepřijatelnou z důvodu vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a druhá varianta za podmíněně přijatelnou, avšak pouze v poslední třetině hodnoceného úseku. Zvažované čtyři podvarianty rovněž k úspěchu nevedly.

Posuzování také potvrdilo, že současný stav, neboli tzv. „nulová varianta“ vykazuje vůbec největší vlivy na obyvatelstvo a je u ní signalizováno překračování limitů v oblasti vlivů na veřejné zdraví.

Předkládané oznámení proto přichází s návrhem dvou nových variant nazvaných podle místa jejich počátku ve městě Děčíně „varianta Chrochvická“ a „varianta Pastýřská“.

Kapacita (rozsah) záměru: Celková délka varianty Chrochvické, která postupuje od jihozápadního okraje Děčína údolím Chrochvického potoka k Hornímu Oldřichovu je 3,857 km včetně 840 m dlouhého tunelu.

Varianta Pastýřská začíná tunelem pod Pastýřskou stěnou, jehož délka činí 1150 m. Poté pokračuje mostním přechodem přes údolí Jílovského potoka k jižnímu okraji Horního Oldřichova. Její délka je cca 3,5 km.

Obě varianty se setkávají pod jižní částí Horního Oldřichova. Odtud pak již trasa pokračuje společnou jednovariantní částí volnou krajinou s minimálními zásahy do obytné zástavby až k napojení na silnici I/13 za obcí Libouchec a končí u křižovatky se silnicí III/26041. Její celková délka činí podle zvolené počáteční varianty 15,106 km ve variantě Pastýřské a 15,463 km ve variantě Chrochvické.

Provedení je navrhováno jako dvoupruhová silnice v kategorii S11,5/70. V místech s velkým podélným sklonem jsou navrženy přidatné stoupací pruhy.

tags: #znečištění #silnice #ústí #nad #labem

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro odpadkové koše
• Produkce komunálního odpadu
• Kompletní seznam pro dobrodruhy
• Více o ekologii, kynologii a podnikání v zemědělství
• Nádherné hory Eiger na fototapetě