Voda je pro život nepostradatelná, ale její kvalita je neustále ohrožována lidskou činností. Znečištění vody má negativní dopady na lidské zdraví, ekosystémy a celkovou udržitelnost životního prostředí.
Více než 71 % povrchu Země pokrývá voda. Více než 97 % plochy vodstva tvoří moře a oceány, sladká voda představuje pouze 3 % hydrosféry. Zdroje vody mohou být podzemní, nebo povrchové. Pro úpravu pro konzumaci se hodí pouze mizivé procento vody na Zemi. Pitná voda se získává zpravidla úpravou surové vody ze zdrojů. Z některých zdrojů (zejména podpovrchových) je možné získat pitnou vodu bez její úpravy.
Podrobnější rozdělení vody na Zemi je následující:
Z celkového objemu vody připadá 2,53 % na sladkou vodu. Z této sladké vody je více než 68 % vázáno v ledovcích, necelých 30 % se nachází pod povrchem. Méně než 1 % sladké vody se nachází v řekách a jezerech a pouze 0,01 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupné.
Zdroje znečištění vody mohou být různé a zahrnují:
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Voda může obsahovat různé nežádoucí látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí:
Velkým problémem je vysoká mobilita pesticidů ve vodách, díky čemuž dochází k znečištění vodních zdrojů. Transport pesticidů do vodonosných vrstev je dán jejich množstvím a vlastnostmi a také podmínkami v podpovrchových vrstvách půdy, jako jsou hydrogeologické podmínky, doba zdržení podzemní vody, redoxní procesy, typ půdy a chemické vlastnosti.
Významným faktorem v souvislosti s šířením a akumulací pesticidů je adsorpce na půdních částicích. Vysoká adsorpce vede k akumulaci v půdě, přičemž se snižuje biodostupnost a biologická degradace pesticidu.
Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání. Směrnice se zabývá povrchovými vodami, pobřežními vodami a podzemními vodami a usiluje o zajištění dobrého chemického stavu útvarů povrchových i podzemních vod v celé Evropě.
Směrnice 2013/39/EU stanovuje tzv. normy environmentální kvality. Tyto evropské předpisy byly implementovány do naší národní legislativy novelizací vodního zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění a NV 401/2015 Sb.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod proti znečištění a zhoršování stavu, v níž se stanoví opatření k posuzování, monitorování a limity znečištění podzemních vod. Pro jednotlivé pesticidy nebo jejich metabolity je zde určen limit 0,1 µg/l a pro sumu jednotlivých stanovených pesticidů a jejich metabolitů platí limit 0,5 µg/l v podzemních vodách.
Oblast pitných a teplých vod reguluje Směrnice 2020/2184 ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (implementace do vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění) která stanovuje limit 0,1 µg/l pro každý jednotlivý pesticid nebo jeho metabolit.
V CHKO Moravský kras probíhal v letech 2018-2021 monitoring povrchových, podzemních a skapových vod, který potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí na krasových plošinách do krasového podzemí. Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů.
Cílem projektu je omezení aplikace prostředků na ochranu rostlin na zemědělských pozemcích v ochranném pásnu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Zemědělské hospodaření je omezené v tom smyslu, že některé látky jsou zcela zakázány, u jiných musí používat nižší dávky, čímž jsou ztížené podmínky hospodaření. Projekt se zaměřuje i na osevní postupy s cílem zachovávat pestrou strukturu plodin a zvyšovat biodiverzitu.
Ke sporům o vodu může docházet, když poptávka převyšuje nabídku, když je její dostupnost ohrožena v důsledku znečištění, když je omezen přístup k přidělené vodě nebo když jsou narušeny dodávky vody a hygienické služby. K hygienickým zařízením nemá přístup téměř polovina světové populace. 2,2 miliardy lidí se nemůže spolehnout na bezpečné zásobování pitnou vodou. V průběhu roku 2022 alespoň krátkodobý nedostatek vody pociťovaly přibližně čtyři miliardy lidí.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Global Commission on the Economics of Water ve svých předběžných výsledcích dosud nejrozsáhlejší zprávy o vodě uveřejňuje, že do konce tohoto desetiletí poptávka po sladké vodě přesáhne „nabídku“ o 40 procent.
Sucho stále častěji postihuje chudé a odlehlé oblasti světa a negativně ovlivňuje životy milionů lidí. Nucená migrace, nedostatek jídla nebo zdravotní hrozby jsou hlavními důsledky nedostatku vody.
Kromě agrochemikálií, jako jsou insekticidy, herbicidy či fungicidy, se do vod dostávají i další látky. Spotřební chemie sice výraznou měrou přispívá ke zvýšení životního komfortu, na druhé straně však řada použitých látek přechází do životního prostředí. I když se výrobci snaží vyvíjet látky s vysokou rozložitelností v ekosystému, přece jen to vždy není úplně možné.
Léčiva však nejsou jedinými antropogenními polutanty. Ve vodách lze nalézt třeba rezidua složek parfémů, přídavných dezinfekčních látek, UV filtrů z přípravků na opalování, bazénové chemie, antioxidantů nebo zpomalovačů hoření.
V současné době se však již používají životnímu prostředí příznivější přípravky, takže jejich dopad by neměl být až tak dramatický. Málo probádaným fenoménem moderní doby je i otázka vlivu nanočástic, široce používaných v řadě chemických či kosmetických výrobků.
Současná technologie čistíren odpadních vod není schopna ani při použití biologického stupně čištění všechny tyto sloučeniny odstranit. Proto se intenzivně hledají metody možného dočišťování.
tags: #znečištění #sladké #vody #zdroje