Znečištění studny betonem

08.12.2025

Věděli jste, že se beton používal již ve staré Asýrii a je možné, že technologii „umělého kamene“ znaly již některé ještě mnohem starší civilizace? A věděli jste, že železobeton vlastně vynalezl zahradník?

Staří Egypťané používali jako pojivo sádru a již v antice byl poprvé použit beton hydraulický, který byl podobný tomu současnému (obsahoval pojiva na bázi hydraulických vápen a přírodního, nebo portlandského cementu). Využití hydraulického betonu datujeme do republikánského období starověkého Říma.

K výrobě betonu začali používat sopečný produkt pucolan (přírodní hydraulický cement výborných vlastností) a konstruovali z něj významné inženýrské stavby, přístavní hráze, akvadukty a mosty po celém Středomoří.

Technologickým zázrakem a skvostem je ohromná monolitická betonová kopule na Pantheonu v Římě, která dosahuje průměru 43,3 metru a váží přibližně 5000 tun. Kopule byla postupně realizována 7 let technologií litého betonu. Přitom ještě za dalších 1500 let se takové kopule běžně stavěly jako kamenné klenby.

Na našem území bylo doloženo používání velmi kvalitních betonů a malt s hydraulickým pojivem při analýze původního zdiva Karlova mostu. V Evropě se začal používat portlandský cement od roku 1756 (poprvé jej použil britský inženýr John Smeaton). Teprve však až ve dvacátých letech minulého století byly na stavbách zaváděné míchačky kvůli míchání betonu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Ten totiž musel být namíchán v přesném poměru a ve stále stejné kvalitě, což nebylo ručně téměř možné. Navíc šlo i o důvod ekonomický, protože do ručně míchaného betonu je třeba přidat více cementu, nejenže je pracnější. Až v roce 1907 zavedl Thomas Alva Edison poprvé lití betonu do stavební konstrukce. A v Čechách byl beton ve 20.

Železobeton jako stavební zázrak

Železobeton je skutečný stavební zázrak, který změnil tvář světa. Objevil ho přitom „obyčejný“ zahradník, když vyřešil problém praskání betonových květináčů přes zimu. Vyztužil jejich konstrukci drátěným pletivem a ejhle, nepraskly.

Patentovat si svůj postup nechal v roce 1867. Zahradník tak položil základ zcela novému stavebnímu oboru. Prostě vymyslel kompozitní materiál, který se stal rychle zcela nezbytným ve stavebnictví. Beton s železnou či ocelovou výztuží se stal symbolem pevnosti, stálosti, nosnosti a hospodárnosti. Železobeton je tedy kompozitní materiál tvořený betonem se železnou nebo ocelovou výztuží, která se do betonu zalévá při výrobě, čímž jeho vlastnosti zásadně zlepšuje.

Beton má totiž vysokou pevnost v tlaku, ale velmi malou pevnost v tahu, proto je jeho vyztužování ocelí nezbytné. Nejčastěji se používá ocelová výztuž, takzvaná betonářská ocel kruhového průřezu a s povrchem opatřeným příčnými žebírky nebo vtisky. Do betonu je ukládána volně ve formě tyčí, svařovaných sítí, případně prostorových nosníků. Další moderní variantou výztuží betonu je náhrada klasické ocelové výztuže kompozitními materiály.

Železobeton garantuje dlouhou životnost, pevnost, stálost, odolnost, nosnost a hospodárnost. Navíc nejde pouze fenomén dnešní doby, ale o technologii prověřenou mnoha desetiletími používání.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

O popularizaci železobetonu se přitom opět postaral Francouz, Francois Hennebique, který v roce 1900 v Paříži představil několik železobetonových budov. Ovšem prvního využití v pozemním stavitelství se železobeton dočkal již v roce 1873, Američan William E. Ward jej využil při stavbě své vily v Port Chesteru u New Yorku. Předtím se železobeton využíval především při stavbách mostních konstrukcí.

V roce 1903 byl v Americe postavený 1. železobetonový mrakodrap, konkétně v Cincinnati (Ohio, USA) a byl pojmenován The Ingalls Buildings. Právě díky této šestnácti patrové budově začal rozmach železobetonu při stavbách výškových budov po celých USA. Grand Central Market v budově Homer Laughlin na Broadway Street, nejstarší a největší trh ve městě.

Na začátku 20. století se železobeton také začal využívat při stavbách hotelů. Důvodem bylo zborcení mnoha hotelů postavených bez výztuh. Docházelo k tomu z různých příčin, často šlo o zemětřesení.

Ovšem kromě svých skvělých vlastností se železobeton začal používat i jako prvek estetický, architektonický. Průkopnicí se stala od roku 1904 americká architektka Julia Morganová. Její první železobetonovou konstrukcí byla zvonová věž pojmenovaná El Campanil (v Mills College kousek od zálivu v San Diegu). Následovalo využívání železobetonu při opravách a rekonstrukcích historických staveb a budov. Jako příklad můžeme uvést rekonstrukci střechy baziliky La Sagrada Família ve Španělsku.

Ano, té stavby, která se staví již od roku 1882 dodnes a ještě není zcela dokončena, byť již byla vysvěcena 7. listopadu 2010 papežem Benediktem XVI., který jí propůjčil titul basilica minor. Dokončení díla bylo již mnohokrát posunuto, stavba se v minulosti dokonce podílela i na vážných finančních problémech španělské ekonomiky, aktuálně se hovoří o dokončení v roce 2026, ovšem i toto datum vzbuzuje u mnohých posměšky.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Ekologické aspekty a budoucnost betonu

S betonem se však pojí ještě jedna statistika a tentokrát velmi nelichotivá. Technologie postavená na potřebě cementu na bázi vápníku, který je klíčovou složkou tradičního betonu, je totiž zodpovědná za přibližně osm procent všech celosvětových emisí oxidu uhličitého. A vzhledem k současnému trendu takzvané udržitelnosti a nutnosti významného snížení emisí CO2, se již veřejně a nahlas hovoří o nezbytné budoucnosti bez betonu a oceli.

Tyto materiály jsou prostě považovány za neekologické, minimálně pak ve smyslu energetických výdajů a emisí. Se vznikem betonu se nepopiratelně pojí ohromné množství emisního znečištění. Konkrétně za něj může nikoli beton jako takový, ale především cement, který je průmyslově vypalován z vápence (uhličitanu vápenatého) při teplotě okolo 1480 °C, čímž se získává oxid vápenatý.

Při výrobě se využívají fosilní paliva a vypalovaný vápenec má v CO2 vázáno téměř 40 procent své hmotnosti. Čili v betonu je sice cementu v průměru jen cca 12 procent, toto množství se však podílí na více jak 50 procentech emisí výsledného produktu.

Za každou vyrobenou betonovou tvárnicí stojí váha zhruba dvou kilogramů oxidu uhličitého. A jelikož se ročně na světě spotřebuje cca 30 miliard tun betonu, jsou emisní čísla CO2 opravdu až děsivá. Hledají se proto alternativy a jednou z nich se ukázal být například vynález montrealského studia CarbiCrete.

Pokusili se vymyslet beton jinak a to tak, aby v něm vůbec nefiguroval cement. Nejen však to, zároveň se pokusili vymyslet materiál, který bude emise ještě snižovat. A přišli s materiálem, který nejenže nepotřebuje cement, ale dokonce v sobě zabudovává a drží uhlík.

Betonové studniční skruže a poklopy

Betonové studniční skruže, poklopy a kónusy jsou klíčovými komponenty pro konstrukci a údržbu domácích nebo průmyslových studní. Slouží k zakrytí studny a jsou vyrobeny z vysoce odolného betonu.

Proč zvolit betonový poklop na studnu?

Betonový poklop DEKOR slouží k zakrytí studny. Jedná se o bezpečnostní prvek, který je pevný a odolný, zamezuje znečištění studny dešťovou vodou i dalšími povrchovými nečistotami. Brání vniknutí drobných živočichů (např. slimák, myš, užovka či ještěrka), kteří mohou svou přítomností ve studnách způsobit nemalé potíže.

Výhody betonových poklopů

Bezpečnost: Zaručují maximální bezpečnost a ochranu vaší studny.
Odolnost: Naše produkty jsou ekologické, odolné vůči mrazu a dalším povětrnostním podmínkám, což zajišťuje jejich spolehlivost i v náročných prostředích.
Dlouhá životnost: Půlené armované poklopy na studnu jsou vyrobeny z odolného vibrolitého betonu, díky čemuž vynikají vysokou odolností, dlouhou životností a mrazuvzdorností.
Snadná instalace: Díky dělenému designu na dva díly je instalace našeho poklopu jednoduchá a rychlá. Dvoudílný poklop usnadňuje manipulaci při používání/odkrývání.
Estetický vzhled: S povrchem imitujícím dřevo, náš betonový poklop se stane nejen praktickým, ale i esteticky přitažlivým prvkem vaší zahrady nebo dvorku.

Typy betonových poklopů a jejich rozměry

Pokud jde o betonové poklopy a kónusy, nabízíme několik variant, které se hodí k různým typům instalace. Studniční poklopy jsou vyráběny v provedení kruhovém dvoudílném v přírodní barvě.

Příklad konkrétního poklopu: Betonový dělený studniční poklop se zámkem Z o průměru 1200 mm a tloušťce 80 mm. Vhodný pro skruž o vnitřním průměru 1000 mm.

Technické údaje půleného poklopu:

Vnější průměr 1200 mm
Tloušťka 80 mm
Vhodné pro skruže o vnitřním průměru 1 000 mm
Pevnost betonu v tlaku > 40 Mpa
Únosnost betonu ve vrcholovém tlaku Fn> 40 Mpa
Svislá síla Fd = 2 kN; max.

Cena betonových poklopů

Cena dopravy se odvíjí od hmotnosti, rozměrů materiálů nebo objemu objednávky a také vzdálenosti přepravovaného materiálu. Jeden kus poklopu na studnu je složen ze dvou dílů. Stačí přidat do košíku 1 poklop a objednáte tím 2 díly (půlměsíce), které k sobě patří. Poklopy jsou dimenzovány jako pochůzí na zatížení 1,5 kN/m2 tj. 150 kg/m2 nebo bodové zatížení 2,5 kN.

Betonové skruže pro studny

V nabídce máme také velký výběr betonových skruží. Skruže pro studny jsou precizně navrženy pro snadné a přesné spojení na principu péro a drážka, což zajišťuje bezpečnou a pevnou konstrukci studny. S našimi skružemi pro studny můžete být jisti, že budete mít spolehlivé a odolné řešení pro sběr a uchování vody.

Vložte si požadovanou jednotku zboží (ks, m2, bal atd.) do košíku. Přejděte do košíku, v něm vyplňte poštovní směrovací číslo a náš systém Vám transparentně na každý materiál nabídne varianty možné dopravy.

Další betonové komponenty pro stavbu studny

Pro stavbu studny, šachty, melioračních kanálů nebo příkopů naleznete nezbytné betonové komponenty v kategorii kanalizace. Betonové skruže a poklopy využijete jak ke stavbě studny, tak pro záchytné a vodoměrné šachty. Odvodňovací žlaby poslouží k odvedení povrchové vody do kanalizace nebo krajiny.

Zabezpečení studny

Je důležité, jaké funkce má záhlaví studny plnit a dle toho zvolit danou konstrukci. Je známá spousta případů, kdy lidé spadli dovnitř studny. Mnoho studní se nachází na volně dostupných plochách, či jinak nezabezpečených pozemcích. Důvodem může být například cílené znehodnocení vodního zdroje, či forma zábavy. Je důležité zabezpečení proti úmyslnému vniknutí, ale i proti spadnutí dovnitř.

Bezpečnostní prvky

Správná dimenze zatížení a stav víka.
Zabezpečení, proti úmyslnému vniknutí.

Čištění studny

Po otevření studny vše řádně očistíme a zkontrolujeme, zda do studny někde nestéká voda, neprorůstají kořeny či zde dokonce nevedou nory hlodavců. Očistíme také případnou rez z čerpacího mechanismu. Samotné čištění studny musí provádět nejméně tři osoby. Při vstupu do studny zjistíme otevřeným plamenem (svíčkou), zda je zde dostatek kyslíku. Zhasíná-li plamen, lze studnu vyčistit až po řádném odvětrání.

Každou studnu je nutno vyčerpat. Nejvhodnější jsou elektrická ponorná čerpadla. Po spuštění čerpadla nalijeme do studny asi 2 l Sava, otočíme hadici do studny a kam dosáhneme, očistíme kartáčem na tyči stěny studny. Pak studnu vyčerpáme úplně, vypneme čerpadlo a vybereme sediment, utopené živočichy apod.

Očistíme kartáčem Savem s vodou 1:20 stěny celé studny i čerpací mechanismus který také propláchneme a hlavně vyzkoušíme funkčnost sacího koše i řádné upevnění sacího potrubí. Čištění studny je výhodné spojit s její celkovou opravou, protože taková příležitost je tu málokdy. Když část vody doteče, nalijeme do ní opět asi 0,5 l Sava a ostříkáme znovu stěny. Vodu znovu vyčerpáme a případně, pokud studna nemá štěrkové dno, vytvoříme zde tzv. štěrkový filtr, když dno vyčištěné a vybrané studny vysypeme nejméně pěticentimetrovou vrstvou vypraného jemného štěrku. Nejlepší je ostrý písek, zedníky zvaný „potěrák“, vhodná je i hrubá vápencová či mramorová drť.

Do znovu naplněné (natažené) studny nalijeme, podle obsahu vody, 1 dcl SAVA na 1 m3. Obsah se spočítá dle vzorce: O = v x П x r2 (výška vody x 3,14 x poloměr2 - všechny údaje v m). Velmi vhodné je také použití chloraminu v proděravěné plastové láhvi, kterou na silonovém vláknu do studny spustíme. Chloramin se pak postupně rozpouští. Dezinfekci necháme nejméně osm hodin působit.

Majitelům studny doporučíme, aby vodu po uplynutí této doby co nejvíce čerpali, nepoužívali však k pití, a po několika dnech si nechali od hygieny, či odborné firmy provést rozbor. Tam, kde se v okolí studny dostaly do země ropné látky nebo nečistoty, nelze vodu delší dobu užívat ani jako užitkovou. Voda znečištěná ropnou látkou je nepoživatelná ještě při znečištění 1 : 1 000 000.

Jak udělat zhlaví vrtané studny?

Vrtané studny berou vodu z hlubších vrstev než kopané - mnohdy i z více než 30 metrů. Díky tomu získáte možnost izolace mělké povrchové vody od jímací části hlubší podzemní vody. Nevýhodou je, že si vrtanou studnu nepostavíte sami a musíte si ji zajistit od odborníků. Je také důležité připomenout, že vrtané studny se označují jako vodní dílo a jako takové potřebují stavební povolení.

Zhlaví studny je plastová podzemní šachta, která slouží k vodotěsnému a hygienickému zakončení vrtu studny. Ve zhlaví je uložená potřebná technologie a napojení na rozvod vody, na vodoměr, závlahový systém a podobně. Na zhlaví studny nahlížejte jako na celek, protože jedině tak bude plně funkční. Pomůže vám k tomu norma ČSN 75 5115, která popisuje několik požadavků na zhlaví studny. Například plášť studny musí být vyveden alespoň 0,5 metru nad upravený terén kolem studny. V opačném případě hrozí znečištění vnitřního pláště studny, kontaminace vody nebo snižování životnosti čerpadla.

Vrt studny můžete ukončit dvojím způsobem: plastovou šachtou pro zhlaví studny nebo betonovou šachtou. Plastové šachty jsou svařované z polypropylenových desek a jsou vyztužené proti tlaku. Výhodou plastové šachty je beze sporu její nízká hmotnost, delší životnost a 100% vodotěsnost. Více také ochrání vrt před kontaminací stékajícími srážkami obsahující zeminu nebo chemikálie. Plastová šachta se usazuje pod terén na zhutněný vodorovný podklad - obvykle na betonovou desku. Betonové šachty jsou určené především pro velmi zatěžované pojezdné plochy.

Plastovou šachtu na vrtanou studnu vybíráte podle několika faktorů. Důležité je, jestli se v místech vyskytuje spodní voda, jaká zemina je v podloží, jaké zatížení do míst plánujete, jaké rozvody a technologie chcete uschovat, jak velkou šachtu potřebujete a další.

Normy a technické specifikace

Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:

ČSN 73 1208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodářských objektů
ČSN 73 1205 Betonové konstrukce. Základní ustanovení pro navrhování
ČSN P ENV 13670-1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení
ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce. Provádění
ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí
ČSN 73 6530 Vodní hospodářství. Názvosloví hydrotechniky. Funkční objekty a zařízení hydrotechnických staveb
ČSN 73 6530 Vodní hospodářství. Názvosloví hydrologie
ČSN 73 6532 Vodní hospodářství. Názvosloví hydrogeologie
ČSN 73 6616 Jímání podzemní vody
ČSN 75 5115 Vodárenství. Studny individuálního zásobování vodou.

Na dodávky materiálů požadovaných k provedení studní se vztahují příslušné certifikáty jakosti ISO a dále zejména:

ČSN 72 1511 Kamenivo pro stavební účely. Základní ustanovení
ČSN 72 1512 Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky
ČSN EN 206-1 Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 844-3 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 3: Obecné termíny vztahující se k řezivu
ČSN 42 0139 Tyče pro výztuž do betonu. Technické a dodací podmínky
ČSN 42 5512 Tyče kruhové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 216
ČSN 42 5533 Tyče žebírkové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 335. Rozměry
ČSN 42 5534 Tyče pro výztuž do betonu zkrucované za studena z oceli značky 10 38.Rozměry
ČSN 42 5535 Tyče žebírkové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 425. Rozměry
ČSN 42 5536 Tyče žebírkové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 607. Rozměry
ČSN 42 5538 Tyče žebírkové pro výztuž do betonu z oceli značky 10 505 Rozměry
ČSN 42 6410 Tažený ocelový drát pro všeobecné účely
ČSN P ENV 10080 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná, žebírková, betonářská ocel 500 - Technické dodací podmínky pro tyče, svitky a svařované sítě
ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců. Společná ustanovení
ČSN EN 1401-1 Plastové potrubní systému pro beztlakové kanalizační přípojky a stokové sítě uložené v zemi - Neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) - Část 1: Specifikace pro trubky, tvarovky a systém
ČSN 42 5780 Trubky ocelové bezešvé hrdlové ke svařování. Rozměry