Znečištění Vody: Příčiny, Důsledky a Historické Havárie v ČR

24.03.2026

Voda je základní tekutinou pro život a její ochrana je klíčová. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody. Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Příčiny znečištění vody

Mezi hlavní příčiny znečištění vodních toků patří:

Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, odpad z domácností a továren.
Zemědělské hospodaření: Znečištění pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
Havarijní znečištění: Jde o únik závadných látek do vody při nějaké havárii (například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody a chemické látky.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií.

Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.

Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Výpustě jde podle odborníků z TopGis odhalit například pomocí termálního snímkování. Voda ve výpustích má totiž jinou teplotu než voda v řece. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.

Čtěte také: Příčiny znečištění podzemních vod

Důsledky znečištění vody

Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví a životní prostředí:

Lidské zdraví: Znečištění vody zabíjí a způsobuje nemoci. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání ve znečištěné vodě může představovat riziko.
Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z organismů v ekosystému může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Znečištění vody může způsobit rozkvět řas, což snižuje hladinu kyslíku ve vodě a dusí rostliny a zvířata. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce. Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět. Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře.

Historické havárie znečištění vod v ČR

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí

Rok	Popis havárie
1964	Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava, rozsáhlá otrava ryb.
1966	Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody, totální úhyn ryb.
1967	Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, koncentrace kyanidů 2,4 mg/l z n. p. Tatra Kopřivnice.
1969	Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim, úhyn ryb.
1970	Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Havarijní únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník.
1972	Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních. V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Destrukce nádrže na močůvku a úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe - Plemenářský podnik Vlčice. Letecký postřik pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové - Slovair Bratislava, středisko Holešov. Řidič autocisterny (nový, nepoučený zaměstnanec) zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
1973	Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3).
1975	Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu (praskla trubka kondenzátoru čpavku). Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Havarijní únik nafty do Martinického potoka -Autocisterna n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka. -Podhájí (okres Zlín)
1976	Úplný úhyn ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor. Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery.
1978	Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy.
1979	Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy. Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy.
1980	Dosud největší ropná havárie z ropovodu na území ČR. - Bartoušov - Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Havarijní na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce.
1981	Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři.
1982	Dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové).
1983	Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá.