Příčiny znečištění atmosféry

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí.

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Antropogenní zdroje znečištění

Antropogenní aktivity jsou hlavními příčinami znečištění ovzduší a zvýšené koncentrace látek znečišťujících ovzduší, jako jsou PM částice, NOx, SO2, VOC, CO atd. a skleníkové plyny. Antropogenní znečištění je to znečištění, které vzniká vlivem lidské činnosti. Hlavním antropogenním zdrojem znečištění v atmosféře je nedokonalé spalování uhlí, ropy, dřeva, odpadu a podobně.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:

• lokální topeniště
• silniční doprava
• průmysl a energetika
• zemědělství

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách. Další spolupůsobící zdroje (teplárny - CZT, domácí vytápění, malé a střední průmyslové podniky) mají lokální význam.

Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Přírodní zdroje znečištění

Kromě s aktivitou člověka spojených zdrojů, existuje také řada přírodních zdrojů znečišťování ovzduší. U řady znečišťujících látek tak nikdy nelze dosáhnout stavu nulových koncentrací, ani v úplné nepřítomnosti člověka na planetě.

Čtěte také: Příčiny znečištění podzemních vod

• Sopečné výbuchy: Do ovzduší se při výbuších dostává například velké množství prachových částic a oxidu siřičitého, dále sirovodík, oxid uhelnatý, chlorovodík nebo fluorovodík. Vysoké množství oxidu siřičitého může následně vyvolat například kyselé deště.
• Lesní požáry: Lesní požáry mohou velmi významně ovlivnit kvalitu ovzduší v bližším i širším okolí. Požár lesa představuje spalovací proces, který navíc není kontrolován, proto dochází ve významné míře k tzv.
• Větrná eroze: Jedná se o přírodní proces, během kterého mechanická síla větru vznáší a transportuje půdní částice na jiné místo, kde se opět usazují (sedimentují). Do ovzduší se takto dostávají zejména větší částice, tedy částice ve frakci PM10. Na tyto částice navíc mohou být navázané další nežádoucí látky, jako například zbytky hnojiv nebo pesticidů.
• Mořská sůl: Částice obsahující mořskou sůl se do ovzduší dostávají například nárazy vln na rozhraní vody a vzduchu nebo větrem. V pobřežních oblastech můžou částice obsahující mořskou sůl tvořit až 80 % celkového množství částic v ovzduší.
• Pouštní písek: Z dalších přírodních zdrojů můžeme jmenovat například transport pouštního písku (částic) dálkovým transportem na velké vzdálenosti (např. ze Sahary). Tyto částice jsou přenášeny ve výšce několika km nad zemí, ale za určitých podmínek mohou ovlivňovat i kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší má opravdu dlouhodobě klesající trend. Skutečnost, že k překročení imisních limitů došlo v roce 2023 pouze ve čtyřech případech a pouze u BaP je jednoznačně pozitivní zprávou. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají dlouhodobě největší význam aerosolové částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky.

Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Mezi hlavní znečišťující látky a jejich dopady patří:

• PM10 a PM2,5: Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.
• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
• Oxid dusičitý (NO2): Jeho koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí.
• Přízemní ozon (O3): Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý (SO2): SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Od 70. lety minulého století Evropská unie vyvíjí a přijímá vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Hlavní záměry této politiky EU se týkají především sektoru dopravy a energetiky s cílem omezovat a snižovat emise z mobilních a stacionárních zdrojů, zlepšovat kvalitu paliv a prosazovat a integrovat požadavky na ochranu ovzduší a životního prostředí jako celek.

Čtěte také: Ohrožení živočichů: Co to znamená a proč je to důležité?

V roce 1992 byla podepsaná mezinárodní Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change - UNFCCC) a následovali Kjótský protokol a Pařížská dohoda. Účelem těchto úmluv je omezit a redukovat produkci antropogenních skleníkových plynů, zejména stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Evropská komise představila svůj plán na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně 50 % a na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V průběhu tohoto roku přijme Evropská komise nový akční plán tzv. „Akční plán nulového znečištění pro oblast ovzduší, vody a půdy: Směrem k ambici nulového znečištění ovzduší, vody a půdy za účelem budování zdravější planety pro zdravější lidi“ (Zero pollution action plan: Towards a Zero Pollution Ambition for air, water and soil to build a Healthier Planet for Healthier People“).

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ.

tags: #priciny #znecisteni #atmosfery

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti o válečných seriálech
• Černý koš 60 l – recenze
• Plastový odpad a oceány
• Vliv oceánů na klima
• Vnímání počasí