Voda je základní tekutinou pro život a její ochrana je klíčová. V České republice je voda v řekách výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se stále vyskytují silně znečištěné toky. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody.
Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.
Příčiny znečištění vody
Mezi hlavní příčiny znečištění vodních toků patří:
- Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, odpad z domácností a továren.
- Zemědělské hospodaření: Znečištění pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
- Havarijní znečištění: Jde o únik závadných látek do vody při nějaké havárii (například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody a chemické látky.
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií.
Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Pokud se bavíme o fosforu, který je jedním z největších problémů našich povrchových vod, jsou hlavním původcem nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z měst a obcí. Dalšími významnými škodlivinami jsou některé průmyslové mikropolutanty nebo látky ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, které vznikají při spalovacích procesech organických látek a silničním provozem.
Čtěte také: Znečištění řek v České republice
Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.
Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Výpustě jde podle odborníků z TopGis odhalit například pomocí termálního snímkování. Voda ve výpustích má totiž jinou teplotu než voda v řece. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.
Důsledky znečištění vody
Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví a životní prostředí:
- Lidské zdraví: Znečištění vody zabíjí a způsobuje nemoci. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání ve znečištěné vodě může představovat riziko.
- Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z organismů v ekosystému může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Znečištění vody může způsobit rozkvět řas, což snižuje hladinu kyslíku ve vodě a dusí rostliny a zvířata. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce.
Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět. Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře. Naše oceány se tak pomalu ale jistě mění v odpadkovou polévku.
Oceány sice absorbují přibližně čtvrtinu uhlíkového znečištění vytvářeného každý rok spalováním fosilních paliv, ale jsou stále kyselejší. Tento proces ztěžuje vytváření měkkýšů a jiných druhů a může ovlivnit nervový systém žraloků, klaunů a dalších mořských tvorů.
Čtěte také: Seznam vodních toků ČR
Historické havárie znečištění vod v ČR
Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí
| Rok | Popis havárie |
|---|---|
| 1964 | Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava, rozsáhlá otrava ryb. |
| 1966 | Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody, totální úhyn ryb. |
| 1967 | Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, koncentrace kyanidů 2,4 mg/l z n. p. Tatra Kopřivnice. |
| 1969 | Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim, úhyn ryb. |
| 1970 | Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. |
| 1970 | Havarijní únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník. |
| 1972 | Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních. |
| 1972 | V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Druhý den po naplnění naftou byla nádrž prázdná, objem unikl do okolí a některé sousední studny (nejbližší 25 m) byly kontaminovány. |
| 1972 | Destrukce nádrže na močůvku a úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe - Plemenářský podnik Vlčice. |
| 1972 | Letecký postřik pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové - Slovair Bratislava, středisko Holešov. Řidič autocisterny (nový, nepoučený zaměstnanec) zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. Došlo k úhynu ryb, zasaženo bylo 8 km řeky. |
| 1972 | Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem. |
| 1973 | Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Vlivem znečištění Ohře se vyskytly problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech. K podobné havárii došlo i v roce 1974. |
| 1973 | Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3). Příčinou úniku bylo prasknutí nádrže na kaly. Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km. |
| 1975 | Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu (praskla trubka kondenzátoru čpavku). |
| 1975 | Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Skladování motorové nafty bylo v rozporu s vodohospodářskými předpisy a nebylo ani povoleno. Díky včasné realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu. |
| 1975 | Havarijní únik nafty do Martinického potoka -Autocisterna n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. |
| 1975 | Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka. -Podhájí (okres Zlín) |
| 1976 | Úplný úhyn ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor. |
| 1976 | Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úniku 208, 5 kg kyanidu sodného a 121,5 q Zn. |
| 1978 | Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. |
| 1979 | Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy. |
| 1979 | Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. |
| 1980 | Dosud největší ropná havárie z ropovodu na území ČR. - Bartoušov - Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. |
| 1980 | Havarijní na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. |
| 1981 | Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. |
| 1982 | Dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) |
| 1982 | Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t. |
| 1982 | Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí. |
| 1982 | Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže ve které bylo uskladněno asi 1200 m3 kejdy. |
| 1982 | Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). |
| 1983 | Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. |
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
tags: #znecisteni #vodnich #toku #priciny #a #dusledky
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]