Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světě devastována lidskou činností.
Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně. Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů.
Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní. Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes.
Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů.
Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace (Myers, 1987).
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy.
Biologie ochrany přírody integruje tyto aplikované disciplíny zobecňováním teoretického přístupu k ochraně biologické rozmanitosti.
Akademické obory jako populační biologie, taxonomie, ekologie, krajinná ekologie a genetika jsou jádrem biologie ochrany přírody a mnoho ochranářů--biologů se rekrutuje právě z těchto oborů.
Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii.
Například zákony o ochraně životního prostředí a daňové úlevy poskytují základ pro právní ochranu vzácných a ohrožených druhů a kritických biotopů. Ochranářská etika zase zdůvodňuje smysl ochrany druhů a biotopů.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru (Soule, 1985). Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.
Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev.
Tendence papoušků ara zdržovat se u těchto zdrojů je činí snadno napadnutel-nými.
Výsledkem výzkumu WCS, biologů a ostatních vědců pracujících v této oblasti je vytčení několika bodů nutných k ochraně papoušků ara a jejich biotopů, včetně jílových útvarů.
Klíčovými prvky si rjiťc^ic trvale udržitelného rozvoje parkuje sklizeň ořechů para, vytvářeni obchodních zón na okrajích parků s využitím těžby zlata a ekoturistika, zamořena na pozorování papoušku ara na jílovitýeh stěnách.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
S pomoci terénních biologu byly vybudovány v parku a na jeho hranicích turistické ubytovny, které vlastní, řídí a spravuje domorodé obyvatelstvo.
Místní lidé jsou školeni jako průvodci, vědečtí asistenti a zaměstnanci parku.
Informace z právě probíhajícího vědeckého programu jsou publikovány na informačních tabulích na naučných stezkách, ve vzdělávacích videoprogramech a v turistických brožurách.
Někteří místní lidé již spatřují v papoušcích ara nejen jídlo, ale především ekonomickou budoucnost země.
Terénní biologové v této oblasti také pomáhají domorodcům získat zákonné vlastnictví půdy, aby se tito lidé mohli podílet na utváření dlouhodobého rozvoje oblasti a těžit z finančně výhodné ekoturistiky.
Programy ochranné zóny Tambopata-Candamo vypadají slibně, neboť při vývoji parku počítají s pomocí místních lidí.
Vyt vaření chráněných území pro papoušky ara je značným přínosem pro jejich záchranu.
Za prvé, ornitologové pracující v jiných oblastech Jižní Ameriky objevili, že papoušci ara mají specifické požadavky na místa pro hnízdění- obvykle to jsou dutiny v kmenech velkých stromů.
Vhodných dutin bývá málo a jsou od sebe vzdálené.
Pokud nejsou žádné dutiny k dispozici, páry nezahnízdí.
Proto vědci WC S navrhli dřevěné a plastové hnízdní budky, které mohou být připevněny na kmeny stromů.
Tři druhy papoušků (Ara macao, Ara ararauna ■a Anodorhynchus hyacinthinus) projevily ochotu v nich zahnízdit.
Rozmístění budek po parku může nejen pomoci zvýšit populační hustotu druhů ftj.
Za druhé, vědci zjistili, že ačkoli papoušci ara často kladou dvě vejce, pouze starší mládě přežívá.
Vědci proto mohou později mladší mládě odebrat a uměle ho odchovat.
Tyto a další techniky, které jsou výsledkem probíhajícího výzkumu, jsou začleňovány do záchranných programů v Bolívii a Brazílii, kde jsou druhy papoušků ara značně ohroženy, Nejvýznamnějším přínosem projektu biologie ochrany přírody je interdisciplinární přístup k práci.
lil! ekonomicky vhodne príležitosti pni minim obyvatele y prosperující ekoliins-tice.
Důležité je i zařazování vyuledkii výzkumu do plánů managementu, v tomto případě konstrukce umělých lun/il a umělého odchovu mláďat.
Zveřejňování výsledků ochrany v Široce diinlii|invrh publikacích, jako je National Geographic, ave filmoch pro mezinárodni televize vědcům umožňuje, aby metody vyvinuté v tomto projektu mohly byt využity v záchranných projektech i v jiných zemích.
tags: #znečištění #vodních #zdrojů #přírodními #a #obchodními