Životní prostředí je neustále vystavováno různým hrozbám, ať už se jedná o průmyslové havárie, znečištění nebo dopady lidské činnosti. Tento článek se zaměřuje na některé příklady ekologických havárií a problémů životního prostředí v České republice a Polsku.
V létě roku 2022 zasáhla řeku Odru ekologická katastrofa nepředstavitelného rozsahu. Začíná na jihozápadě Polska a táhne se v délce více než 300 kilometrů, což se jeví jako největší ekologická havárie v zemi za poslední roky. Uhynuly ryby a bobři. Ohroženo bylo vodní ptactvo, hospodářská zvířata a především rekreanti.
První zprávy o kontaminaci se objevily 26. července, kdy rybáři na hranici Opolského a Dolnoslezského kraje spatřili ve vodě mrtvé ryby. Okamžitě informovali úřady a začali řeku čistit. Vytáhli přes 5 tun mrtvých ryb, ale další uhynulé ryby se objevily níže po proudu a plavaly ve vodě podél břehů.
Podle Regionálního úřadu ochrany životního prostředí (WIOŚ) ve Vratislavi vzorky odebrané z řeky prokázaly přítomnost mesitylenu, látky vznikající při průmyslovém krakování, která je pro vodní organismy vysoce toxická. Polská média spekulovala o tom, že toxické látky mohly být nelegálně vypuštěny. Slezsko, ležící podél řeky Odry, je jedním z nejprůmyslovějších regionů Evropy. Regionální a místní správa vyzvala lidi žijící nebo trávící dovolenou podél břehů řeky, aby se vyhýbali kontaktu s vodním tokem.
Profesor Robert Czerniawski řekl, že se pravděpodobně příčinu ekologické katastrofy na Odře nikdy nedozvíme, pokud se znečišťovatel nepřizná. I on však připustil, že řeka do značné míry ztratila svou přirozenou samočisticí schopnost.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Na podzim roku 2020 české orgány ochrany životního prostředí a policie vyšetřovaly sérii průmyslových úniků toxických látek - zejména kyanidů a niklu - do řeky Bečvy (přítok Moravy), které způsobily 40 kilometrů dlouhý úhyn říčního života. Následně policie podala trestní oznámení na správce průmyslové zóny.
Zvláštní česká parlamentní komise, která zkoumala příčiny znečištění, kritizovala opožděnou reakci orgánů ochrany životního prostředí a vyzvala k úpravě postupů a zlepšením určeným v zákoně o ochraně vod.
Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów, oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
Poslední únorový den, pár minut před polednem. Cisternový vlak, který nedodržel rychlost, vykolejení, ohlušující výbuchy, několikametrové plameny a černý toxický dým. Ekologická katastrofa, kterou region, republika ani Evropa do té doby nezažily. Hasiči na místě zasahovali sedm měsíců. Pro krajské hasiče to byl největší zásah tohoto typu v historii sboru.
„Dlouhodobý a odborně náročný, s nasazením velkého počtu jednotek i zasahujících hasičů, speciální techniky, množství vybavení i speciálních, inovativních a kreativních technologií a postupů. Událost, při níž se ještě několik dní po požáru zasahovalo v prostředí s rizikem výbuchu, kladla mimořádné nároky také na komunikaci. Bylo nutné pravidelně informovat veřejnost, představitele dotčených obcí i média a poskytovat jim aktuální a ověřené údaje.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
„Díky jejich nasazení se podařilo zabránit šíření požáru, minimalizovat jeho dopad na okolní obce a ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí začít aplikovat opatření na ochranu životního prostředí. Zajistili jsme rovněž bezpečnost obyvatel okolních obcí v rozsáhlém perimetru a zároveň jsme s největší mírou zodpovědnosti po celou dobu nasazení v prostředí s nebezpečím výbuchu dbali na bezpečnost a zdraví všech zasahujících. Jednalo se o zásadní prioritu. V dalších fázích bylo nutné odstranit poškozené cisterny se zbytky benzenu. Do některých museli hasiči vyřezat otvory pomocí systému CCS COBRA, a to v odolném materiálu a ve výbušném prostředí.
„Dále bylo nutné přečerpat benzen z havarovaných cisteren a odstranit jeho zbytky za pomoci páry, protože se uvnitř vagónů neustále vytvářely výbušné koncentrace. Inovativně byla využita pára z parního generátoru dieselové lokomotivy. Velkou výzvou byla ochrana přírody, vodních zdrojů i půdy v okolí nehody. Hasiči i v pátek pokračují v likvidaci následků mohutného požáru cisteren s jedovatým benzolem v Hustopečích nad Bečvou.
„Pro eliminaci negativních dopadů na životní prostředí měla zásadní vliv dvě opatření, a to stavba larsenové stěny a provzdušňování vody v přilehlém jezeře. Larsenová stěna uzavřela po obvodu místo havárie a zamezila dalšímu šíření benzenu ve spodních vodách. Provzdušňování se ukázalo jako velmi efektivní a díky němu se rychle dařilo snižovat koncentrace toxické látky rozpuštěné ve vodě.
„Ekologické důsledky incidentu mohou být katastrofální. Nesmíme připustit, aby se tato havárie zametla pod koberec jako otrava Bečvy. Chceme, aby došlo k vypracování dopadové studie v místech, kde došlo ke spadu splodin. Odpovědné orgány taky musí neprodleně prověřit, zda byly dodrženy všechny přísné bezpečnostní předpisy a pokud se prokáže zanedbání nebo lidská chyba, viníci musí být potrestáni. Tady jde o zdraví lidí," říká místopředseda Pirátů Martin Šmída z Olomouckého kraje.
Přepravované chemikálie jsou silně karcinogenní a také jejich hoření uvolňuje toxické plyny a další rozkladné produkty. Vylitím látek z poškozených cisteren může dojít ke kontaminaci podzemních vod a ve formě popela navíc mohou způsobit i druhotné znečištění. Kontakt s těmito látkami přitom může způsobit vážné zdravotní problémy. Dlouhodobé vystavení těmto látkám může vážně poškodit kostní dřeň a narušit tvorbu krve. To může vést až k leukémii. Nemoc se přitom nemusí projevit hned - její rozvoj může trvat roky i po ukončení kontaktu s nebezpečnými látkami
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
„Veřejnost musí dostat jasné informace o možných rizicích a ochraně. Zároveň musí být zajištěn dohled nad následky havárie a odborné posouzení dopadů na zdraví a životní prostředí. Podle videí už samotní hasiči neměli zcela vyhovující ochranné prostředky po celou dobu hašení. Něco takového se nesmí opakovat," dodává Šárka Kučerová, místopředsedkyně krajského sdružení Pirátů.
V kauze se navíc opět, stejně jako u havárie na Bečvě, objevuje jméno společnosti DEZA, spadající pod holding Agrofert. „Pokud se ukáže, že DEZA je i v tomto případě zapletena do porušení bezpečnostních předpisů, musí nést odpovědnost. Postup u otravy Bečvy je odstrašující příklad řešení ekologických havárií. V Olomouckém kraji ani nikde jinde prostě nesmíme a nebudeme trpět další ekologické katastrofy bez vyvození důsledků," upozorňuje Šmída a dodává, že vedení Olomouckého kraje nyní spadá pod členy hnutí ANO.
Piráti proto požadují transparentní vyšetření této havárie a vyvození odpovědnosti viníků. Zároveň budou prosazovat přísnější kontroly chemických provozů a toho, zda dodržují bezpečnostní předpisy, aby se podobné nehody nestávaly pravidlem. „Nesmíme tolerovat znečišťování přírody a ohrožování zdraví lidí kvůli neodpovědnému jednání firem, které se cítí být nad zákonem.
Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí 1964-1983
Následující tabulka shrnuje vybrané historické případy znečištění v Československu, které dokumentují rozsah a dopady průmyslových havárií na životní prostředí.
| Rok | Popis události | Dopady |
|---|---|---|
| 1964 | Únik kyanidů do řeky Jihlavy | Rozsáhlá otrava ryb v řece Jihlavě (asi 60 km toku) |
| 1966 | Únik čpavkových vod do řeky Bečvy | Totální úhyn ryb v Bečvě a otrava kaprů v sádkách |
| 1967 | Úhyn ryb v Lubině v důsledku úniku kyanidů | Koncentrace kyanidů v říční vodě 2,4 mg/l |
| 1969 | Únik 225 t melasy do Chrudimky a Labe | Úhyn ryb až po hranice s okresem Praha - východ |
| 1970 | Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly | Koncentrace fenolů v Chodovském potoce až 5,0 mg/l, ohrožen vodárenský odběr |
| 1970 | Únik Dubacidu do Rakovnického potoka | Výška pěny na Berounce až 1 m, koncentrace látky 8,9 mg/l |
| 1972 | Únik mazutu v Mariánských Lázních | Kontaminace bažiny a místního potoka |
| 1972 | Destrukce nádrže na močůvku ve Vlčicích | Totální úhyn ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km) |
| 1972 | Letecký postřik fungicidem Dithane do řeky Osoblahy | Úhyn ryb, zasaženo 8 km řeky |
| 1972 | Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou v Ústí nad Labem | Únik cca 7 t HCL do okolního terénu a kanalizace |
| 1973 | Znečištění řeky Ohře závadnými látkami z výroby akrylátových disperzí | Problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech |
| 1973 | Únik mořírenských kalů s obsahem kyanidů do řeky Ostravice | Úhyn ryb v Ostravici v délce 17 km |
| 1975 | Únik čpavku z chladícího okruhu do řeky Bělé | Úhyn ryb |
| 1975 | Únik motorové nafty do rybníka Jordán v Táboře | Ohrožen odběr pitné vody z Jordánu |
| 1975 | Únik nafty do Martinického potoka u Lukavce | Havarijní ohrožení vodárenské nádrže |
| 1975 | Únik kapalného hnojiva do potoka Lutonínka | Úhyn ryb, odstaven vodárenský odběr pro Vizovice |
| 1976 | Úplný úhyn ryb v Lužnici pod Táborem | Kyslíkový deficit v důsledku teplého počasí a vypouštění nečištěných odpadních vod |
| 1976 | Únik alkalicko kyanidové lázně do Jizery | Úhyn ryb na toku Jizery v délce 11 km, omezen odběr vody pro umělou infiltraci |
| 1978 | Únik fenolu do Vltavy ze Spolany Neratovice | Pachová kalamita na Labi, omezení provozu vodárny Vaňov, úhyn ryb |
| 1979 | Únik leteckého petroleje do potoka Senice a Bečvy | Zastaveny vodárenské odběry |
| 1979 | Únik mědící kyanidové lázně do řeky Bečvy | Totální úhyn ryb, odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí |
| 1980 | Ropná havárie z ropovodu u Bartoušova | Únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy, přerušeny odběry ze Sázavy |
| 1980 | Únik kyanidů a mědi do Červeného potoka a Litavky | Úhyn ryb, ohrožena Berounka a vodárenský odběr pro Prahu |
| 1981 | Únik kyanidů a zinku do řeky Ohře | Omezeny odběry pro obyvatelstvo a průmysl |
| 1982 | Únik leteckého petroleje do Chejlavy a Holoubkovského potoka | Odstaven vodárenský odběr pro Rokycany |
| 1982 | Protržení hráze odkaliště Spolana Neratovice | Únik cca 15 000 t popílku do Labe |
| 1982 | Znečištění Čertovky ropnými látkami | Únik 5 000 - 10 000 l LTO z uložiště francouzského velvyslanectví |
| 1982 | Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky | Únik 1200 m3 kejdy do říčky Olešky |
| 1982 | Únik mědící lázně do Jizery v Mladé Boleslavi | Zhoršení provozu ČOV, otrava ryb, odstavení odběru Pražských vodáren |
| 1983 | Znečištění Lipenské nádrže ropnými látkami | Únik LTO do Lipenské nádrže |
tags: #znecisteni #vody #ekologicke #katastrofy #příklady