Naše republika je každým dnem znečištěna více a více. Smogu stále přibývá a my s tím bohužel vůbec nic neděláme. Ať už ji znečišťujeme továrnami, automobilovými prostředky či jinými subjekty. Proto hlavním důvodem proč jsem si vybrala právě toto téma, bylo otevřít lidem oči, aby se opravdu zamysleli nad tím co dýchají a jak žijí. Každý z nás se na znečištění podílí.
I pouhé třízení odpadků, nepálení plastových odpadů a mnoho dalšího přispívá životnímu prostředí. A my chceme přeci zemi zachovat pro naše potomky čistou, přinejmenším takovou jakou jsme ji znaly my!
Pod pojmem znečištění si každý z nás představí něco jiného. V přírodě se vyskytuje v různých formách. Ovšem domnívám se, že slovo degradace nezná každý z nás. Ve skutečnosti znamená pokles, snížení nebo znehodnocení. Je tedy jasné, že oba významy na sobě navzájem závisejí, neboť tam kde je špína zcela určitě nebude hezky.
Jak bude asi vypadat naše Země za několik stovek let? Pokud ještě vůbec tedy bude? Myslím si, že bychom měli mít zájem na tom, aby byla. Když jsem nedávno projížděla Ostravou, byla jsem zděšena. Vítkovice jistě nejsou naši chloubou. Všude kam jsem se podívala byly jen samé komíny a všechny zdi byly černé a špinavé. Jsem ráda, že se v naší Republice stále najdou místa, kde se cítím šťastně, příjemně a v čistotě.
Můžeme říct, že člověk zvítězil nad přírodou? Domnívám se, že to nemůžeme jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Znečišťujeme ovzduší, kácíme stromy a příroda se nám za to mstí přírodními katastrofami, kterým nemůžeme nijak předejít ani je zastavit. Jen pro příklad mohu zmínit povodně, tornáda, sopečné eroze a tsunami. Tyto ekologické katastrofy nás postihují několikrát ročně a čím dál častěji. Ovšem je mnoho katastrof, které si způsobili lidé sami. Kdyby se lépe zamysleli nad svou činností mohli jim předejít.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
,,Historie zaznamenává katastrofu, ke které došlo před více než tři a půl stoletím ve Švýcarsku. Občané městečka Pleurs kutali kámen ve svahu nad obcí a podkopali tak vrstvy svažující se do údolí. Narušená část horského svahu se zřítila a zavalila obec, kde zahynulo 2430 lidí.
Zjistila jsem, že do organismů se v průběhu života dostávají nejen látky potřebné pro život, ale bohužel rovněž látky neužitečné, ba dokonce škodlivé. Může to být způsobené nejen klimatickými vlivy, ale také prostředím, ve kterém člověk pracuje. Toxické látky, které jsou škodlivé pro lidský organismus jsou na příklad tyto: kadmium, olovo, arzen, rtuť a azbest. To je ovšem pouze malá hrstka. Již zmíněné látky jsou ovšem stále vypouštěny do ovzduší z různých továren. Kadmium se do prostředí dostává třeba při těžbě a zpracování rud. Olovo se vyskytuje v okolí hutí, koksoven, ale také v místech koncentrace dopravy. Arzen se dostává do ovzduší především ze spaloven fosilních paliv.
,,O konci dvacátého století se často říká, že je věkem atomů, počítačů a kosmických letů. Jen málo se však připomíná, že je i věkem chemie. Stačí si uvědomit, že existují tisíce rozličných chemických látek, nezbytných pro chod průmyslových výrob, zamezujících hlad a nemoci, chránících lidi před nepřízní počasí, pomáhajících lidem denně v domácnosti atd. Tyto skutečnosti mají však i svou zápornou stránku.
Podle kvalifikovaných odhadů končí každý rok ve vodách a atmosféře naší planety 450 miliard kubických metrů tekutých průmyslových odpadů, miliardy tun sirných emisí, stovky miliónů tun sloučenin dusíku a miliarda tun oxidu uhličitého. Nejen tyto, ale i mnoho dalších nebezpečných látek napadají různé části organizmu. Mohou mít za příčinu vyrážky, zkolabování jater a jiných vnitřních orgánů, rakovinové nádory a v nejhorším případě i smrt.
Při zpracování mé práce jsem v jedné z mnoha prostudovaných knih narazila na odstavec, které mě velice překvapil. Voda je jednou ze základních podmínek pro existenci života na planetě Zemi. Tato čirá kapalina je zcela bez zápachu a objevuje se ve třech skupenstvích.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
,,Člověk, jako všechno živé, nemůže žít bez vody. Sladká voda je nezbytná v domácnosti, v průmyslu i zemědělství, a přece si většina lidí vody neváží. Zachází s ní jako s bezcennou surovinou snad proto, že je víceméně zadarmo. Proto Česká republika po roce 1989 začala s postupným budováním čistíren odpadních vod. Několikrát ročně je třeba provést čištění odpadních vod. Většina vod protékajícími lidskými sídlišti jsou velice znečištěna. Proto se stává, že některé druhy živočichů jsou již vyhubeni.
Stejně tak moře jako je třeba Baltské trpí přílivem splašků a jedovatých odpadů. Místo aby tohoto znečišťování ubývalo, stále ho přibývá. Stejně tak obrovských katastrof v podobě potopených ropných tankerů. Do moře unikne ročně 10 miliónu tun ropy. Myslím si, že toto číslo je příliš velké a my lidé za něj poneseme obrovské následky. Dozvěděla jsem se, že v ropě jsou kancerogenní látky, které se ukládají v mořských rybách i škeblí.
,,Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije na Zemi 1, 2 miliardy lidí bez zajištění kvalitní pitné vody. 30 % všech úmrtí a 80 % nemocí v rozvojovém světě má příčinu v různých formách kontaminace pitné vody.
Les bychom mohli vyjádřit jako porost dřevin. Tento porost je ovšem velice důležitý pro celou naší zeměkouli. Říká se, že jsou to tzv. ,,plíce planety.“ A něco na tom jistě bude. Vždyť stromy, které tvoří většinu lesa pohlcují prachové částice, škodliviny, a také oxid uhličitý. Ovšem nejdůležitější je, že jsou pro nás zdrojem kyslíku. Naše lesy hynou nejen z důvodu kácení, ale rovněž za to může i kvalita ovzduší a vody.
Kořeny stromů pohlcují vodu. Ať už je to voda srážková či užitková, v každé je spousty nečistot. Tyto nečistoty se každým rokem zvětšují. Je dokázáno, že voda vytékající z lesních porostů je o mnoho kvalitnější a čistější než voda vytékající z půdy orné. Domnívám se, že tedy není čemu se divit. Stromy a ostatní rostliny nám čistí vodu a nesou za to také nelehké následky. Zjistila jsem, že kdysi lesy pokrývaly až 92 % našeho území. Dnes je ovšem můžeme vidět na pouhých 32 %.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
,,Lesy byly kdysi v Evropě a nejen tam, základní složkou přírody, primárním ekosystémem. Bez omezení plochy lesů by ale nikdy nemohla vzniknout evropská a světová civilizace a kultura. Ztráta lesů je tedy nutnou daní za prosperitu a blahobyt. Návrat k dokonalé podobě lesů ani není možný.
Automobilová doprava: Všechna auta se spalovacími motory poškozují životní prostředí, ale při rozumném řízení a pečlivé údržbě auta lze negativní dopady omezit. Ti, jimž na těchto věcech nezáleží, značnou měrou přispívají ke znečištění ovzduší a prostředí vůbec, snižují životnost auta a ohrožují i své vlastní životy. Starší auta bývají příčinou značně škodlivých a objemných emisí, ale ani majitelé sportovních vozů, kteří milují závodní rychlosti, nemyslí na ekologii.
Problém s umělými hmotami: Když Leo Baekeland vynalezl v roce 1909 bakelit, asi si neuvědomil, jak dalekosáhlý dopad jeho vynález a další umělé hmoty budou mít na budoucnost zeměkoule. Umělé hmoty jsou pevné a prakticky nezničitelné materiály a právě tyto vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, z nich zároveň udělaly takový problém. Potíž je v tom, že umělé hmoty se používají i na účely, k nimž se vůbec nehodí. Z umělé hmoty, dlouhotrvajícího materiálu, se vyrábějí předměty, které se po jednom použití zahodí.
Ekologické problémy moderních domů: Většina lidí stráví dvě třetiny života v místnosti, z toho polovinu doma. Použité materiály také prostřednictvím průvodního znečištění a používání surovin ovlivňují okolí.
Recyklování a kritická situace v ukládání odpadů: Topíme se ve smetí a tuhých odpadech. Jsou jich tuny. Vše se zhoršuje tím, že míst k uložení odpadů je stále méně. Když se odpady ukládají na skládky, může to způsobit různé problémy v přilehlé oblasti. Výluh ze skládek může otrávit podzemní vodu a půdu. Metan vznikající ve skládce může od nějaké jiskry vzplanout nebo vybuchnout. Problém s odpady, které naše společnost produkuje, se omezuje pouze na potíže se skládkami. Vše, co bez rozmyšlení odhodíme, bylo nutno vyrobit s vynaložením energie a surovin. Při této výrobě docházelo ke znečišťování vzduchu, vody a k jiným škodám na životním prostředí. Pokud bychom vše, co již nepotřebujeme, nějak využili, problém se skládkováním by se zjednodušil, což by platilo i pro jiné ekologické problémy.
Ekologie tropických deštných pralesů: Jedním z nejvýznamnějších ekosystémů je tropický deštný prales. V těchto lesích mají svůj původ mnohé složky naší každodenní potravy. Když je úroda nějaké zemědělské plodiny ohrožena škůdcem nebo nákazou, hledají vědci často v tropických lesích vhodný rostlinný materiál ke křížení, jehož výsledkem je odolnější odrůda. Tropické deštné pralesy slouží i jiným ekologickým účelům. Obsahují značné množství zelené rostlinné hmoty, která v důsledku fotosyntézy spotřebovává oxid uhličitý a uvolňuje do ovzduší kyslík.
Domnívám se, že tato práce je jen velice okrajová a stručná, neboť toto téma je velice široké. Stále přibývá látek, které prostředí znečišťují a na jejich rozepsání by bylo potřeba mnohem více stránek. Přesto si myslím, že jsem ve své práci shrnula nejdůležitější pojmy i problémy životního prostředí. Již po pouhém přečtení si každý musí uvědomit, jak důležitá je dnešní situace.
tags: #znečištění #vody #ekologie #střední #škola #referát