Povrchová a podzemní voda mají zásadní místo v ochraně celého životního prostředí. Čistá voda je ukazatelem dobré kvality celého životního prostředí.
Znečištění (kontaminace) vody je každá změna původního přírodního složení nebo vlastností vody způsobená člověkem. Někdy se ale jako znečištění označuje jen takový stav vody, kdy změna složení nebo vlastností způsobí překročení limitů platných právních předpisů. Podzemní voda se často posuzuje podle požadavků na pitnou vodu (Vyhláška 252/2004 Sb.).
A navíc ne každé nadlimitní hodnoty jsou znečištěním. Zvýšené hodnoty některých látek mohou být způsobeny přírodními vlivy. Např. zvýšený obsah železa v podzemní vodě nebývá způsobený člověkem, ale souvisí s přirozenou přítomností minerálů železa v některých horninách, např.
Příklad: Přírodní koncentrace dusičnanů v podzemní vodě je kolem 4-5 miligramů na litr. Podzemní voda, která má dusičnanů např. 15-20 mg/l, je znečištěna člověkem, ale je to stále pitná voda, protože limit pro pitnou vodu je 50 mg/l. Vodárna proto může někdy považovat za znečištěnou až vodu, která má dusičnanů např.
Čistá voda není samozřejmost. Žijeme v oblastech, kde je voda kvalitní a dostává se všem.Pojďte se podívat očima odborníků na fakta o znečištění vody, která jste nevěděli a která jsou převážně spojena s člověkem.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli - dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace.
Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.
Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“.
Abychom chránili vodní zdroje, je nezbytné zavádět udržitelnou politiku hospodaření s vodou, používat zodpovědnější zemědělské postupy a rozvíjet čisté technologie. Tyto kroky pomáhají zachovat a obnovit vodní ekosystémy pro budoucí generace.
Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě
Čtěte také: Čistá voda ze studny: Je to možné?
tags: #znečištění #vody #co #to #je