Znečištění vody hospodářskými zvířaty: Zdroje a dopady

Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. V této kapitole je užívání vod hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní. Text kapitoly se zaměřuje na možná významná užívání vod a určení významných vlivů, které mohou způsobovat nedosažení dobrého stavu vod. V přehledu užívání povrchových vod jsou uvedeny všechny antropogenní vlivy, které mohou mít dopad na stav útvarů.

Povrchovými vodami jsou podle zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Povrchové vody jsou využívány k různým účelům, mimo jiné i k odvádění odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost.

Bodové zdroje znečištění

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.), představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod lze vypouštění rozdělit na komunální, průmyslové (například potravinářství), ze zemědělství a vypouštění ostatní (z báňského průmyslu, energetiky, rybnikářství a jiné).

Samostatnou kategorii představuje znečištění povrchových vod způsobené haváriemi (tzv. havarijní znečištění). Legislativní rámec pro řízení o povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., (ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.), dále pak vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č. Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance (evidence uživatelů vody), tzn. Tab.

Významnost na úseku užívání vod co se týká odběrů vod a jejich vypouštění, je dána velikostí jejich množství za určitou dobu a je stanovena Metodickým pokynem Ministerstva zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Komunální zdroje znečištění

Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů - za nejvýznamnější jsou považovány ty, u kterých vypouštěné množství v hodnoceném roce přesáhlo množství 500 tis. m3. V dílčím povodí Horní Odry je 26 nejvýznamnějších bodových zdrojů vypouštění z komunálních zdrojů (tab. II.1.2). Jedná se o městské čistírny odpadních vod (ČOV), které jsou převážně provozovány dvěma akciovými společnostmi, jimiž jsou Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVak) a Ostravské vodárny a kanalizace (OVaK).

OVaK provozují na území města Ostrava celkem 5 čistíren odpadních vod, z nichž Ústřední čistírna (ÚČOV ) je v celém dílčím povodí dominantní a zajišťuje společné čištění městských i průmyslových odpadních vod z téměř celé aglomerace města, tj. více jak 98 % všech jeho odpadních vod. Byla projektována pro 638 850 ekvivalentních obyvatel (EO) a ročně je z ní vypouštěno kolem 1000 t organického znečištění (dáno ukazatelem chemické spotřeby kyslíku - CHSKCr). Pro srovnání nutno uvést, že druhá největší ČOV ve Frýdku Místku vypouští cca 170 t tohoto znečištění.

V současné době vykazuje ÚČOV velmi dobré výsledky v oblasti dosahovaných odtokových parametrů, které se ale od doby jejího uvedení do provozu (v roce 1998 po povodni roku 1997) neustále zpřísňovaly, zejména v ukazateli celkový dusík. SmVak provozují v současné době 67 ČOV v městech a obcích dílčího povodí o celkové kapacitě 975 611 EO a za posledních deset let prošly všechny tyto čistírny rekonstrukcí a modernizací tak, aby byly splněny požadavky směrnic EU nejen v oblasti likvidace organických látek (BSK5, CHSKCr), ale i v ukazatelích celkový fosfor a dusík.

Mezi největší a nejmodernější čistírny, které společnost SmVaK spravuje, patří ČOV Frýdek-Místek s kapacitou 164 460 EO. Rekonstruovaná ČOV pracuje na principu kaskádové aktivace, má chemické odstraňování fosforu, plně automatizované řízení provozu. Zabezpečuje čištění komunálních odpadních vod města Frýdku Místku a přilehlých obcí a dále odpadních vod z významných průmyslových a potravinářských závodů (Hyundai Motor, Arcelor Mittal F-M, Pivovar Radegast, Mlékárna - Ekomilk s.r.o). Druhá největší ČOV města Opavy s kapacitou 149 000 EO prošla rovněž řadou rekonstrukcí. Byly to rekonstrukce biologického stupně čištění na kaskádovou aktivaci, rekonstrukce usazovacích nádrží, rekonstrukce kalového a plynového hospodářství a jiné. V současné době zajišťuje čištění nejen komunálních odpadních vod z města Opavy, ale i odpadních vod z významných průmyslových a potravinářských podniků (Ostroj a.s., Model Obaly a.s., Bivoj a.s., Opavia-LU a.s).

Z nejvýznamnějších bodových zdrojů komunálního znečištění bylo v dílčím povodí Horní Odry v roce 2012 vypuštěno celkem 90,0 mil. m3 vod.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Průmyslové zdroje znečištění

Bodové zdroje znečištění z průmyslu - mezi nejvýznamnější se řadí tehdy, pokud vypouštěné množství v hodnoceném roce přesáhlo rovněž množství 500 tis. m3. V dílčím povodí Horní Odry je 9 těchto bodových zdrojů vypouštění (tab. II.1.3). Dominantním průmyslovým zdrojem a vůbec v pořadí největším zdrojem znečištění v dílčím povodí Horní Odry je Biocel Paskov a.s. Vypouští ročně přes 2500 t organického znečištění (podle CHSKCr).

Biocel je producentem viskózové buničiny (kapacita podniku je 300 000 t/rok). Při výrobním procesu vznikají značně znečištěné odpadní vody, které jsou zpracovávány na dvoustupňové mechanicko-biologické čistírně odpadních vod, uspořádané jako dvoustupňová aktivace s prvním vysoce zatíženým stupněm s povrchovou aerací. Průměrné množství produkovaných odpadních vod z celulózky je cca 265 l/s, ze složiště popílku cca 35 l/s. Na odtoku jsou sice plněny emisní limity dané nařízením vlády č. 23/2011 Sb., přesto pro málo vodný recipient představuje vypouštění těchto vod značnou zátěž.

Vyšší organické zatížení povrchových vod způsobuje i odtok z chemického podniku BorsodChem, s.r.o., jehož nosným programem je výroba anilínu a speciálních aminů. Během výroby vznikají dva proudy odpadních vod. Jedná se o silně organicky znečištěné vody, vyznačující se navíc vysokým obsahem dusíku, a o neutralizované kyselé vody. V roce 2012 byla dokončena modernizace biologické ČOV s technologií směšovací aktivace s nitrifikací a denitrifikací, s předúpravou odpadních vod ozonizací a v uspořádání jako dvoustupňový dvoukalový systém. Z čistírny je hlavním odpadním kanálem vypouštěno do řeky Odry za rok cca 174 t organického znečištění.

Z dalších průmyslových zdrojů dominuje největší hutní komplex v České republice ArcelorMittal Ostrava a.s. s roční výrobou 3 miliony tun oceli. Směs průmyslových, dešťových a splaškových vod z jednotlivých výrobních částí je z celého areálu odváděna několika kanalizačními sběrači na mechanicko-chemickou ČOV, tzv. Dorry, na kterých po předchozím dávkování flokulantů dochází k sedimentaci vysráženého znečištění. Na obdobném principu s větším důrazem na odstranění ropných látek pracují i koncové čistírny akciové společnosti Energetika Třinec (KČOV I a KČOV II).

Na tyto nově vybudované mechanicko-chemické čistírny, uvedené do provozu v roce 2002, byly postupně svedeny téměř všechny proudy odpadních vod z areálu, zvýšila se účinnost čištění a eliminovaly se časté havarijní stavy na cca 13 výustích, kterými tyto v minulosti odtékaly do řeky Olše a jejich přítoků. Koncovou čistírnu, zaústěnou do Bohumínské Stružky a založenou na mechanicko-chemickém způsobu čištění, provozuje i společnost ŽDB Group a.s. Odpadní vody z hutního a strojírenského průmyslu jsou charakteristické zejména anorganickým znečištěním, vyšším obsahem solí (zejména chloridů a síranů), železa i těžkých kovů a ropných látek. Většinou představují pro recipient i tepelnou zátěž, snižující obsah kyslíku v něm a tím i jeho samočisticí schopnosti.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Z nejvýznamnějších průmyslových bodových zdrojů znečištění bylo v dílčím povodí Horní Odry v roce 2012 vypuštěno celkem 34,9 mil.

Zemědělské zdroje znečištění

Bodové zdroje znečištění ze zemědělství - jsou jako nejvýznamnější považovány ty, u nichž vypouštěné množství v hodnoceném roce přesáhlo množství 500 tis. m3. V dílčím povodí Horní Odry neexistuje žádný z bodových zdrojů vypouštění ze zemědělství, který vypouštěl vodu nad tuto limitní hodnotu.

Ostatní zdroje znečištění

Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů (důlní, energetika, rybníkářství, jiné) jsou-li zařazeny mezi nejvýznamnější, musí splňovat kritérium, že vypouštěné množství odpadních vod v hodnoceném roce přesáhne 500 tis. m3. V dílčím povodí Horní Odry je 24 takových bodových „ostatních“ zdrojů, neuvedených výše, zdrojů jako jsou důlní vody, vody z energetiky, rybníkářství a jiné (tab. II.1.5). Z jmenovaných hospodářských odvětví představují největší zátěž pro recipienty důlní vody s charakteristickou vysokou salinitou, pohybující se až v desítkách gramů v litru vypouštěné vody.

Řízeně v závislosti na průtoku jsou důlní vody z již utlumených dolů ostravské a petřvaldské části pánve čerpány z tzv. Vodní jámy Jeremenko do Ostravice a z Vodní jámy Žofie do Stružky. Z dosud činných dolů karvinské části pánve ČSM, ČSA a Darkov jsou vody historicky prostřednictvím Karvinského potoka odváděny do řeky Olše. Celkový roční objem těchto vod je větší než 11 mil. m3.

Na vody z rybničních soustav i rybných hospodářství nelze pohlížet jako na vody odpadní. Po stránce kvantitativní vstupují významně do celkové bilance vypouštěných vod, jejich kvalita je však většinou pod úrovní imisních limitů a jedná se tedy o mírně znečištěnou vodu povrchovou.

Z nejvýznamnějších ostatních bodových zdrojů znečištění, jako jsou důlní vody, energetika, rybníkářství a jiné, bylo v dílčím povodí Horní Odry v roce 2012 vypuštěno celkem 59,5 mil. m3 vod. Celkem bylo v dílčím povodí identifikováno 11 významných vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží. Jedná se o zdroje, které vypouštějí do vodního toku velké množství oteplených (chladících) vod a ty zdroje (elektrárny, teplárny apod.), jenž by při vypouštění mohly zvýšit teplotu vody v toku, a tím i nepříznivě ovlivnit podmínky pro život ryb a vodních organismů.

Havarijní znečištění

V roce 2010 bylo potvrzeno celkem 96 havárií, kdy byla zhoršena nebo ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Celkově převažovaly ropné havárie, na kterých se téměř ze dvou třetin (z 62 %) podílely autonehody. Z celkového počtu 96 havárií byl potvrzený únik znečišťujících látek do toku v 51 případech a v 45 případech došlo k ohrožení toku. Z významnějších havárií byl 4. 4. 2010 zjištěn větší úhyn ryb na Oprechtickém potoku v Oprechticích ve vodním útvaru 60 (Ostravice od toku Morávka po tok Lučina).

V roce 2011 bylo potvrzeno celkem 98 havárií, kdy byla zhoršena nebo ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Celkově opět převažovaly ropné havárie - z 61 % autonehody. Z celkového počtu 98 havárií byl potvrzený únik znečišťujících látek do toku v 51 případech a v 47 případech došlo k ohrožení toku. Z významnějších havárií nutno uvést tu, kdy 17. 5. 2011 unikl nitrobenzen ve směsi s vodou ze spalovny SITA CZ, a.s. do odpadního kanálu BorsodChem MCHZ, s.r.o., který je zaústěn do Odry pod jezem Lhotka.

V roce 2012 bylo potvrzeno celkem 89 havárií. Celkově převažovaly ropné havárie, na kterých se ze 74 % podílely autonehody. Mezi nejvýznamnější havárie patří událost dne 9. 2. 2012, kdy se objevilo ve vodním útvaru 69 (Stružka od pramene po ústí do toku Odra) na hladině Doubravské Stružky mezi Orlovou a Karvinou velké množství hasicí pěny, která byla obsažena ve vypouštěných důlních vodách, do nichž se dostala při hašení požárů v Dole Karviná.

Látkové bilance vypouštění

Důležitým kritériem významnosti jednotlivých zdrojů i jejich skupin jsou také látkové bilance vypouštění jednotlivých zdrojů. Objemově nejvýznamnější skupinou bodových zdrojů je sice tzv. skupina zdrojů „ostatních“, ty však zatěžují vody až o řád nižšími hodnotami množství vypouštěného znečištění. To je dáno vysokým objemem vody vypouštěné z rybničních soustav. Tato voda je jen mírně znečištěná a není vhodné na ni pohlížet jako na odpadní vodu.

Komunální odpadní vody představují v množství vypouštěných vod velmi významný vliv (39 %), obdobně významný vliv představují i v množství fosforu a dusíku, avšak z hlediska biologického znečištění, reprezentovaného ukazatelem CHSK, je jejich vliv pouze 25 %. Průmyslové zdroje reprezentují 14,5 % objemu vypouštěných vod, vypouštění základních nutrientů odpovídá tomuto množství stejně, jako u komunálních zdrojů. Z pohledu biologického znečištění (CHSK) jsou nejvýznamnější skupinou bodových zdrojů, jejich podíl na biologickém znečištění je 27 %.

Havarijní znečištění není významné množstvím uniklých vod, ani živinovou bilancí, během těchto událostí se ale dostávají do vodního prostředí závadné látky, které mohou významně ohrozit organizmy vázané na vodní prostředí.

Plošné znečištění povrchových vod

Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele, jako je dusík, případně vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod. Z hlediska typů plošného znečištění představují jeho nejvýznamnější vstupy zdroje ze zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy), následované vstupy z atmosférické depozice (polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy aj.), nakonec to jsou vstupy látek přirozeného původu (opět dusík a fosfor a navíc kovy).

Pro plošné znečištění dusíkem ze zemědělství bylo použito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci celkového dusíku, který vstupuje z půdy do vod vodního útvaru, na vyhodnoceném podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. Vstup dusíku ze zemědělských ploch byl kvantifikován na základě analýzy dat o produkci dusíku hospodářskými zvířaty ve vodním útvaru a na odhadované redukci dusíku v zemědělských půdách s různou intenzitou hospodaření.

Jako zdrojová data o vstupech východisko tvořily údaje o produkci dusíku hospodářskými zvířaty (skot, kozy a ovce, prasata), a dále data ČÚZK - ZABAGED jde-li o intenzivně zemědělsky využívané půdy (orná půda, chmelnice, vinice a sady) nebo o louky a pastviny. Vzhledem k tomu, že v půdním prostředí dochází k přeměnám forem dusíku a pouze menší část aplikovaného dusíku je náchylná k vyplavování do povrchových vod, byly celkové vstupy dále redukovány. Výsledné množství dusíku vstupujícího z půdy do povrchových vod v povodí vodního útvaru bylo vypočítáno jako součin dílčích vstupů dusíku z obou kategorií využití zemědělských půd a podle přítomnosti plošného odvodnění.

Ve výsledku byly vstupy dusíku číselně kvantifikovány a byla určena jejich významnost ve vztahu k přípustnému látkovému odnosu hodnoceného vodního útvaru. Celkové hodnocení významnosti vstupu dusíku ze zemědělských ploch do vodního útvaru bylo provedeno kombinací výsledků hodnocení jeho vstupu od hospodářských zvířat a jeho odtoku do vod při přihlédnutí ke kategorizaci podílu intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.

Pro ně je důležité sledovat emise do ovzduší, a to u amoniaku (práh 10 tun za rok), oxidu uhličitý (100 000 tun), metan (100 tun), oxid uhelnatý (500 tun), ale i další látky. Údajem, s nímž se porovnává ohlašovací práh a který při jeho překročení hlásí podnik do registru, je součet všech emisí daného plynu do ovzduší z celé zemědělské výroby. Na každou látku, kterou podnik sleduje, je nutné vést vždy od počátku kalendářního roku evidenční list, a to i tehdy, je-li zřejmé, že nedojde k překročení ohlašovacího prahu.

Podrobné informace i přehled sledovaných látek a jejich ohlašovacích prahů uvádí internetová stránka www.irz.cz.

tags: #znecisteni #vody #hospodarskymi #zviraty #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení knih a liška
• Nakládání s demoličním odpadem
• Klimatické změny v Česku
• Vzor žádosti o odvezení odpadu
• Význam obrazů přírody