Znečištění vody těžbou: Rizika a ochrana vodních zdrojů v České republice

Premiér Bohuslav Sobotka se obává znečištění největšího zdroje pitné vody pro jižní Moravu, které by mohla způsobit těžba štěrkopísku v chráněné oblasti u Uherského Ostrohu. Minulý týden premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby znovu přezkoumal podmínky povolující těžbu štěrkopísku v chráněné oblasti u Uherského Ostrohu. Podle Sobotky hrozí znečištění pátého největšího zdroje pitné vody v České republice.

Rizika spojená s těžbou štěrkopísku

Předseda Českého hydrogeologického ústavu Josef V. Datel v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, že jsou premiérovy obavy oprávněné. Vodárna čerpá vodu, která je v náplavech štěrkopísku. Tyto štěrkopísky jsou shora kryty několikametrovou mocnou vrstvou málo propustných hlín, které přicházejí s povodněmi. Těžba štěrkopísku znamená, že se na nějaké ploše tyto izolační vrstvy skryjí. Odstraní se i štěrkopísky, čímž se obnaží hladina podzemní vody. Voda je tedy velmi zranitelná, je přístupná jakémukoliv znečištění z povrchu.

Kdyby ke znečištění došlo, nastane obrovský problém. Štěrkopísek má filtrační schopnost, to máte částečnou pravdu. Každá chemická látka se ale chová při filtraci jinak. Záleží na tom, čím by se ta voda znečistila. V blízkosti jsou pole. Mohlo by jít o dusičnany. To jsou právě látky, které se moc nezachytávají a voda je odnese na poměrně velkou vzdálenost. To samé se týká pesticidů, které se používají v zemědělské výrobě. Byť máme pesticidy, které se filtrují rychle.

V blízkosti plánované těžby se nachází i oblast tekutých písků. Místní se proto obávají, že by to mohlo ovlivnit stabilitu půdy a v krajním případě i statiku domů. Myslím, že přímo v místě těžby váté písky nejsou, ale v širokém okolí určitě ano. Je pravda, že jsou to nestabilní závěje v krajině, které se lidé pokouší stabilizovat sázením stromů, borovic s větvenými kořeny. Váté písky jsou sedimenty, které se už dnes netvoří. Jejich tvorba je ukončena a nic podstatného se s nimi dít nemůže. Určitě ne v souvislosti s těžbou v místě, kde probíhá. Nemohu vyloučit, že kdyby se těžilo v těsné blízkosti nějaké závěje, tak nedojde k narušení stability.

Možné změny směru vodního zdroje

Když pominu hrozbu znečištění, mohla by těžba úplně změnit směr vodního zdroje tak, že by se voda už nedostávala do míst, odkud ji vodárny čerpají? Vlastní těžba z hlediska směru proudění představuje malé riziko. Z hlediska preventivních opatření se připravují hydraulické bariéry. V tom je ale problém. Přes místo těžby do toho vodárenského prameniště přitéká většina vody, kterou vodárna odebírá. Buď by tam přitekla voda znečištěná, nebo by nepřitekla vůbec, pokud by fungovala hydraulická bariéra, protože by se ta voda odčerpala. Prameniště by tedy nebylo možné provozovat.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Preventivní opatření, která připravuje těžební organizace, jsou v tomto směru nerealizovatelná. Stejně by to prameniště neochránila. Navíc vodárenské studny by začaly přitahovat vodu z jiných směrů, kde je voda horší kvality. Těžba se plánuje v aktivní záplavové oblasti, kde je ze zákona zakázáno skladovat sypké materiály. Běžně se nechávají někde poblíž a pak se použijí na rekultivaci místa. Tady se bude vše muset odvážet mimo aktivní zónu.

Historické případy znečištění vod v ČR

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí:

• 1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy (asi 150 kg) z n. p. Tona Jihlava.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody.
• 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, koncentrace kyanidů 2,4 mg/l z n. p. Tatra Kopřivnice.
• 1969: Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.
• 1970: Havárie na Rakovnickém potoce způsobená únikem Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník.
• 1972: Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních.
• 1972: Kontaminace studní naftou v obci Mlékojedy (okr. Litoměřice).
• 1972: Únik cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe z Plemenářského podniku Vlčice.
• 1972: Únik fungicidu Dithane do řeky Osoblahy při leteckém postřiku pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice.
• 1972: Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
• 1973: Znečištění řeky Ohře odpady z výroby akrylátových disperzí v Chemických závodech Sokolov, n. p.
• 1973: Únik mořírenských kalů s obsahem kyanidů (cca 600 m3) do řeky Ostravice z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek.
• 1975: Únik čpavku z chladícího okruhu v Jatkách Jeseník do řeky Bělé.
• 1975: Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
• 1975: Havárie autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec, únik 12 400 l nafty do Martinického potoka.
• 1975: Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka v Podhájí (okres Zlín).
• 1976: Úplný úhyn ryb v úseku pod Táborem až po Bečice v důsledku kyslíkového deficitu.
• 1976: Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery.
• 1978: Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy.
• 1979: Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.
• 1979: Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy.
• 1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR u obce Bartoušov, únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy.
• 1980: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice do Červeného potoka a Litavky.
• 1981: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec do řeky Ohři.
• 1982: Dopravní nehoda autocisterny vojenského útvaru Líně, únik cca 26 m3 leteckého petroleje do Chejlavy.
• 1982: Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice.
• 1982: Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami z uložiště francouzského velvyslanectví.
• 1982: Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky, destrukce dřevěné uskladňovací nádrže typu VJ-HB-1 600.
• 1982: Únik mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové) z n. p. AZNP Mladá Boleslav do Jizery.
• 1983: Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami z n. p. LIRA Horní Planá.

Stanovisko Těžební unie ČR

Ředitel Těžební unie České republiky (TU ČR) František Janáč upozornil, že přívaly vody při tání i vyšší hladina spodních vod se významně projevuje také v lomech při těžbě nerostných surovin. Těžaři jsou ale na ochranu vod trvale připraveni a poradí si i s jejím větším množstvím a vrací ji zpět do krajiny v maximální kvalitě. Těžební společnosti disponují moderní technologií úpravy vod, pro které není žádný problém ani zpracování většího množství vody, které v krajině v současné době je. Voda, která se z předpolí lomů i ze samotných lomů čerpá, prochází úpravou a navrací se zpět do krajiny.

„Kritici těžby obvykle jednostranně poukazují zejména na údajné riziko těžební činnosti, která může podle jejich názoru negativně ovlivnit vodní zdroje. Často tak bohužel činí, aniž by měli detailní znalosti o tom, jak celý proces těžby probíhá. Samotní těžaři mají zájem na tom, aby proces těžby měl co nejmenší dopad na životní prostředí, a uvědomují si vzácnost a potřebnost nejen nerostných surovin, ale i vodních zdrojů, které se snaží maximálně chránit,“ uvedl Janáč. Upozorňuje také na fakt, že hrozba znečištění vod těžaři je několikanásobně menší než například průmyslovými objekty, které zpracovávají chemické látky. „Několikrát za rok dochází k haváriím v průmyslových objektech, které mají mnohem širší dopad na životní prostředí a především na znečištění vod.

Podle těžařů sdružených v Těžební unii je klíčové najít rovnováhu mezi vzrůstající potřebou surovin např. pro stavebnictví, a tedy potřebou tyto suroviny těžit, a často iracionálními požadavky aktivistů a odpůrců těžby. „Pokračování těžby je v některých lokalitách čím dál častěji blokováno pouze na základě neznalosti či negativních emocí a strašení veřejnosti mimo jiné ohrožením vodních zdrojů. Těžaři se přitom snaží o maximální ochranu vody i krajiny, kde se nerostné suroviny těží. Právě větší objem stavebních investic by měl v současné době podle jednoho z vládních plánů vyvést Českou republiku z ekonomické krize, která provází koronavirou pandemii. Bez dostatečného množství stavebního materiálu závislého na těžbě nerostných surovin to ale není možné.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

„Zajistit dostatek stavebních surovin není samozřejmostí, jak si mnohdy lidé myslí, a rozhodně se to neděje na úkor nenapravitelného poškození přírody. Obecně lze říci, že suroviny jsou získávány ve veřejném zájmu a naší snahou je, abychom je těžili co nejšetrněji, a to jak ve vztahu k životnímu prostředí, tak také s důrazem na efektivitu těžby. Bezpochyby je možno konstatovat, že tam, kde dochází k těžbě nerostů, dochází ke změně krajinného rázu. Těžba zde probíhá i po několik dekád, v celém jejím průběhu i při následné rekultivaci však musí těžební společnosti dbát přísných zákonů. Příkladem dobré praxe jsou i rekultivace hnědouhelných lomů na severu Čech, které dlouhodobě patří k nejlepším v Evropě a krajinu po těžbě vrací zpět do užívání často v mnohem lepším stavu, než byla před samotnou těžbou. Na rekultivovaných plochách tak vznikají vodní prvky či funkční biotopy plné života.

Další zdroje znečištění vody

• Detergenty: Čistící a mycí prostředky obsahující tenzidy, které jsou jedovaté a zabraňují výměně plynů.
• Polychlorované bifenyly: Toxické a karcinogenní látky, které se hromadí v tukové tkáni a jsou součástí mazadel, nátěrových hmot a hydraulických kapalin.
• Těžké kovy: Dostávají se do vodních toků z odpadů a imisí.
• Mechanické znečištění: Různé druhy odpadu a nečistot.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #vody #tezbou

Oblíbené příspěvky:

• Bezaromatické látky v naftě a emise
• Podmínky pro ekofarmy
• Koeficient ekologické stability a biodiverzita
• Kosmetika a životní prostředí
• Klimatické zvláštnosti jeskyně Svobody