Znečištění vody z dolů: Aktuální situace a řešení

V místech, kde do řek Ostravice, Odra a Olše vyúsťují vody z dolů, se vyskytují anorganické soli a kovy baryum a stroncium. Důlní voda se prakticky na všech odběrových místech významně podílí na znečištění vody ve svém blízkém okolí.

Vyplývá to z výzkumu vod v oblastech s hornickou činností, který zhruba po dvou letech dokončili a vyhodnotili vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice.

Anorganické soli a kovy v důlních vodách

"V místech s vyústěním důlní vody do řek Ostravice, Odra a Olše jsme prokázali významný výskyt pouze anorganických solí. V případě kovů, například barya a stroncia, a ostatních sledovaných parametrů nejsou jejich koncentrace nijak alarmující. Říční toky jsou baryem a stronciem znečištěné jen v nejbližším okolí vyústění důlních vod. Týká se to zejména řeky Ostravice, kde jsme sledovali výtok z Vodní jámy Jeremenko.

Několikanásobně je tam překročené přípustné průměrné roční znečištění povrchových vod chloridy, takzvané zasolení se pak odráží i na koncentraci chloridů v dolní části toků, neznamená ale větší nebezpečí.

Velice pozitivní podle vědců je, že na základě radiometrického šetření se v povrchových vodách neprokázal zvýšený obsah přirozených radionuklidů ani produktů jejich rozpadu, které by způsobily důlní vody. "Vědce také potěšil fakt, že nebylo prokázáno překročení limitů u polycyklických aromatických uhlovodíků.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Řešení: Mokřadní čističky

Jedná se o nové řešení, které slouží k čištění znečištěných důlních vod čerpaných na povrch po hornické činnosti. Jedná se o unikátní technologickou, téměř bezobslužnou stavbu na čištění důlní odpadní vody přírodními postupy. Unikátní technologická stavba pro čištění kontaminovaných důlních vod využívá přírodě blízké postupy, je šetrná k životnímu prostředí a nemá vysoké provozní ani údržbové náklady.

V celkem šesti nádržích se voda postupně čistí pomocí přirozených biochemických a fyzikálních procesů, které jsou navíc podpořeny speciálním systémem aktivního provzdušňování ve čtyřech nádržích. Mokřadní čistička pomocí biotechnologických procesů, které se běžně vyskytují v přírodních mokřadních ekosystémech, zajišťuje stabilní nízkonákladový způsob čištění kontaminovaných důlních vod a umožňuje jejich následné využití.

Tato stavba vznikla přímo u dolu Kohinoor a je součástí odvodnění centrální části Mostecké pánve ve vazbě na lomový provoz. Stavba se skládá ze sedmi nádrží - šest je usazovacích a čisticích a sedmá nádrž je stabilizační a homogenizační tvořící přírodní biotop před odtokem do vodního toku. Systém je nízkonákladový a téměř bezobslužný, provádí se zde pouze předepsané kontrolní činnosti.

Na základě výsledků je možné konstatovat, že voda po vyčištění splňuje parametry pro vypouštění do veřejné vodoteče, což je zvlášť důležité v době, kdy jsou ekologie a nedostatek vody zásadními tématy. Dokončený systém mokřadního čištění je zároveň od počátku, už po jeho částečném napouštění, významným prvkem pro posílení druhové rozmanitosti živočichů v místě, vč. zvláště chráněných (např.

Technické detaily mokřadní čistírny

Celá soustava mokřadní čistírny - biotechnologického systému - je koncipována tak, aby pohledově zapadla do okolního prostoru se stávajícími nádržemi a působila co nejméně rušivě s optimálním zakomponováním v lokalitě v dotčeném nezastavěném území. Stavba je členěna do čtyř výškových úrovní (teras), z důvodu celkové optimalizace soustavy - využití pro podporované pasivní provzdušnění - a zejména ke gravitačnímu odtoku vody v soustavě a ze soustavy.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Biotechnologický systém čistírny důlních vod z MR1 je z provozního hlediska řešen tak, aby byl v případě běžných podmínek „bezobslužný“, resp. pouze sledovaný přenosově a obchůzkami. Minimální obslužnost garantuje minimalizaci nákladů z hlediska dlouhodobého fungování čištění důlních vod a je zásadní výhodou tohoto systému. Je plně využito fyzikálně-chemických a biologických procesů, které se běžně vyskytují v přírodních mokřadních ekosystémech. Účinnost těchto procesů je zintenzivněna vhodným tvarovým uspořádáním nádrží, jejich vnitřní dispozicí, doplňujícími aktivními prvky, včetně aktivních provzdušňovacích elementů a podpory pasivního provzdušňování.

Z hlediska provozu stavby je nejdůležitější sledovat a zajišťovat bezvadný provoz čerpacího zařízení a aktivního provzdušňování. Nádrže bude podle potřeby nutné odkalovat, např. sacími stroji apod.

Popis jednotlivých nádrží

• Nádrže A.1 a A.2: Zemní, těsněné hydroizolační fólií. Snižují obsah železa o více než 60 % a umožňují jeho usazení v nerozpustných formách.
• Nádrže B.1 a B.2: Zemní nádrže s hloubkou cca 2 metry přerušované přetékanými zemními hrázemi pro vytvoření několika hlubokých bazénů a několika mělkých mokřadů ve střídání s provzdušňováním a s plovoucími mokřadními ostrovy v hlubokých bazénech. Snižují koncentraci železa pod stanovené limity a redukují koncentrace dalšího sledovaného znečištění.
• Nádrže C.1 a C.2: S mělkou (litorální) zónou a aktivními provzdušňovacími elementy. Snižují koncentraci amoniakálního dusíku pod 1 mg/l a dosahují tak v podstatě kompletní nitrifikace.

Monitoring podzemních vod u dolu Turów

Poslední měření ukázala, že díky podzemní těsnicí stěně u dolu Turów stoupá podzemní voda za stěnou směrem k České republice. Opět se tak ukazuje, že je bariéra funkční. K nárůstu hladin podzemní vody došlo na všech čtyřech vrtech.

Čtyři vrty, které jsou umístěny v těsné blízkosti na nátokové straně od podzemní stěny, tedy jižně směrem k českým hranicím, zaznamenaly nárůst vody. ,,Je to jednoznačně pozitivní zpráva a potvrzení toho, že bariéra opravdu funguje.

Další pozitivní zprávou je, že k mírnému zvýšení hladiny dochází i na dalších vzdálenějších vrtech, jak uvádí ředitel České geologické služby Zdeněk Venera: „Zvýšení hladiny podzemní vody bylo rovněž zjištěno až do vzdálenost 850 metrů od podzemní těsnicí stěny, směrem od dolu na jih k české hranici. Tři vrty zde po dlouhodobém několikaletém poklesu vykazují nárůst hladiny o přibližně 130 centimetrů. Na ještě vzdálenějších místech zatím k nárůstu vody nedochází, podzemní voda teče velmi pomalu a stoupání hladiny může trvat řadu let”.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Hladina podzemních vod je zkoumaná v okolí dolu Turów již od roku 1965 díky pravidelnému česko-polskému meření, které probíhalo dvakrát ročně a které z české strany zajišťuje Česká geologická služba, resortní výzkumný ústav Ministerstva životního prostředí. Pravidelné měření probíhá na základě Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky.

Problémy s kaolinovými doly

Občanské spolky ze tří obcí Sokolovska a Karlovarska podaly stížnost k České inspekci životního prostředí (ČIŽP) na tamní kaolinové doly. Tvrdí, že z nich opět unikají kaly a znečištěná důlní voda do potoků a lesů. Společnost Sedlecký kaolin problémy přiznává, už v minulosti od inspektorů několik pokut za překročení limitů dostala.

Na videu natočeném členy lokálního ekologického sdružení je jasně vidět nahnědlá a zakalená voda v potocích a lesích blízko Mírové, Božíčan a Jenišova. „Rozhodně to znečišťuje toky, které tady jsou a do kterých se ta důlní voda vypouští. Už několikrát byly naměřeny zvýšené hodnoty,“ tvrdí členka spolku Marcela Soukupová.

Úhyn ryb sice Povodí Ohře nezaznamenalo, ale kvůli naměřeným vysokým hodnotám zejména železa a manganu je voda z potoků v okolí lomů podle něj závadná. „Nedoporučujeme ji používat pro zalévání rostlin, které jsou určené ke konzumaci,“ upozornila mluvčí povodí Dana Zikešová.

Místní kaolinové doly odpovědnost za znečištění přiznávají. Zároveň ale dodávají, že příliš dělat nemohou. Za dešťů se podle nich nádrže s důlní vody přeplní a ta nevyčištěná odtéká. „Jsme svědky absolutně nadprůměrných srážkových úhrnů. Schopnost půdy vsakovat je nula. Takže s tím souvisí problémy,“ uvádí místopředseda představenstva Sedleckého kaolinu Radomil Gold.

Společnost se rozhodla vůbec poprvé nasadit takzvané flokulanty - tedy chemické látky, které na sebe dokáží kaly vázat. Ty pak ztuhnou a nevytékají do volné přírody.

Inspekce životního prostředí přitom Sedleckému kaolinu uložila v posledních pěti letech pokuty ve výši 200 tisíc korun. „Společnost vypouštěla důlní vody z kaolinové dolu v rozporu s platným povolením.

tags: #znečištění #vody #z #dolu

Oblíbené příspěvky:

• Údržba klimatizace Alfa 159
• Správné třídění PET a ALU
• Chic Bin 60 l Tomato - Test
• Benzín a znečištění ovzduší v ČR
• Informace o svozu odpadu ve Štítné