V obchodech nás obklopují tisíce různých výrobků a málokdo si na obalech všimne nenápadných symbolů. Ať je to kelímek od jogurtu, sáček od arašídů nebo krabička od sýra, na všech najdeme symboly: písmena a čísla.
Jde o tzv. „recyklační značky“ - tedy označení, které se skládá z trojúhelníkové grafické značky doplněné buď o číselné, nebo textové označení materiálu. Případně se uvádí číselné i textové označení zároveň. Díky recyklačním značkám je jasné, z jakého materiálu je daný produkt vyroben a do kterého kontejneru jej můžeme po vytřídění odložit.
Recyklační značky se skládají z trojúhelníkové grafické značky, která je doplněna o číselné, nebo textové označení materiálu. I když se na první pohled může zdát jasné z čeho je obal vyroben a tedy i kam jej správně vytřídit, nemusí to být tak jednoduché. Každý obal by měl být označen recyklačním symbolem, který říká, z jakého výrobku je obal vyroben. Jde o symbol tří šipek vzájemně propojených do trojuhelníku.
Nejčastěji na obalech výrobci uvádějí jednoduché zkratky jako PAP nebo GL, takže je na první pohled jasné, že se jedná o papírový nebo skleněný obal (sklo = GLASS). Složitěji jsou označené plasty. Zkratky jako PET, PP nebo PS přímo označují druh plastu, ze kterého je obal vyroben. Často se taky setkáme s označením ALU (hliník) nebo C/PAP 81.
Obaly, obaly a zase obaly. Kdybychom se o ně patřičně nestarali poté, co je využijeme, byli bychom jimi úplně zahlceni. A protože je jich tolik a z různých materiálů, může být pro některé náročné poradit si, kam vlastně daný druh obalu vyhodit.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Nejprve si řekněme, že v domácnostech se odpady nerecyklují, ale třídí. Teprve vytříděné materiály prochází recyklačním procesem, který má svá přísná pravidla. Sběr tříděného odpadu má v gesci každá obec samostatně, je třeba se řídit danými vyhláškami obce, ve které se chystáte odpady vyhodit.
Informace, co do sběrného boxu patří a nepatří, lze ve většině případů nalézt na samolepkách, kterými jsou kontejnery opatřeny. Pozor - ačkoliv je běžné, že kontejnery mají barvu dle materiálu, který se do nich vhazuje, nemusí tomu tak být vždy. Rozhodující jsou informace na cedulkách.
Možnost třídit odpad má u nás 99 % obyvatel, přičemž tuto možnost využívá cca 75 % občanů. Na území republiky je k dnešnímu dni rozmístěno 920 007 nádob na tříděný odpad. Průměrná vzdálenost k nejbližšímu místu na třídění odpadů je 90 metrů. V r. 2023 bylo vytříděno 1 084 556 tun odpadu.
Trendem poslední doby je snaha o snížení množství plastů, především těch "na jedno použití" (omezení či úplný zákaz prodeje plastových brček, příborů, kelímků atp.). Jistě víte, že ne vše, co je z plastu, patří do žlutého kontejneru. Například bioplasty - rozhodně je do sběrných nádob na plasty nevhazujte. Při recyklaci by totiž znečišťovaly výsledný produkt. Také je nedoporučujeme kompostovat.
Dalším specifickým materiálem je celofán. Ten je na rozdíl od bioplastů vyroben z biologicky rozložitelných složek, které životní prostředí nepoškozují - proto ho lze kompostovat. Rozhodně ho nevhazujte mezi plasty. Ale pozor - musí se jednat o tzv. pravý celofán, nikoliv o jeho plastové náhražky.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Nevíte, zda je daný druh plastu recyklovatelný? Řiďte se recyklačními symboly, které jsou uvedeny na každém obalu - to ostatně platí i pro obaly z ostatních materiálů.
I zde existuje mnoho druhů. Vlnitá lepenka je v přírodě plně rozložitelná (skládá se z papírových vláken a organického škrobového lepidla), recyklovatelná, tvárná a univerzální. Nejistotu při třídění papírového materiálu může působit nasávaná kartonáž (plata od vajec aj.) nebo roličky od toaletních papírů.
Jenže recyklační technologie jsou dnes na takové úrovni, že výše zmíněné materiály lze třídit do modrých kontejnerů na papír (plata od vajec je možno při zachování správného postupu i kompostovat. Pozor - i zde sledujte informace ze samolepky a legislativu dané obce. Ne vždy je totiž třídění nasávané kartonáže a roliček umožněno.) Můžete vhazovat také papíry s kancelářskými sponkami, letáky, časopisy a knihy.
Kontejnery na kovy mají zpravidla šedou barvu. Patří do nich plechovky od nápojů, konzervy, hliníková víčka od jogurtů, alobal, běžné drobné kovové předměty (hřebíky, šroubky atp.). Lze vhazovat i zcela vyprázdněné kovové nádobky od deodorantů, pěny na holení a jiných tlakových nádob.
Nevhazují se do nich plechovky od barev, spreje a jiné tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, součástky z automobilů a elektrospotřebičů. Takové odpady odevzdávejte na místa k tomu určená (např. sběrné dvory).
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Sběrné nádoby na sklo mají dvojí barvu. Do zelené vhazujeme sklo barevné (lahve od vína a jiných alkoholických i nealkoholických nápojů. Lze vhazovat i tabulové sklo z oken a dveří. Do bílé se vhazuje sklo čiré (čiré lahve, sklenice). Pokud je na sběrném místě jen jeden kontejner na sklo, vhazuje se bez ohledu na barvu.
Kombinované obaly se skládají z více druhů materiálů. Recyklace není možná, a proto se vyhazují do kontejnerů na směsný odpad. Poznáme je podle recyklačních značek, které začíná písmenem C (z angl. composite = kompozitní). Např. Nápojové kartony
Specifickým druhem kombinovaného obalu je nápojový karton (obal od mléka, džusu, krabicového vína atp.) - pokud se na sběrném místě nachází kontejner opatřený oranžovou nálepkou, vhazují se tyto obaly do něj. Pokud ne, sledujte nálepky na kontejnerech na plasty či papír. Mohou se totiž na některých místech třídit spolu s těmito materiály.
Nápojové kartony se skládají ze 75 % z papíru a obsahují velmi kvalitní papírová vlákna. Jejich recyklací tedy vzniká kvalitní papír.
Kromě recyklačních symbolů se na obalech lze setkat i se značkami ZELENÝ BOD a EKO-KOM. Obě tyto značky mají stejný význam - sdělují nám, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu.
Složení a kalorické hodnoty na obalech sleduje asi spousta z nás, recyklační symboly ale nikoho příliš nezajímají. A je to chyba. Recyklační značky se skládají z trojúhelníkové grafické značky, která je doplněna o číselné, nebo textové označení materiálu.
Obal s touto značkou se netřídí do sběrných nádob na tříděný odpad ani do nádob na směsný komunální odpad, je určen k ekologické likvidaci.
Zajímá-li vás konkrétní kód nebo číslo, jednoduše jej zkuste najít na stránce přes vyhledávání v prohlížeči (Ctrl+F) nebo si pročtěte následující kategorie. Pokud zde symbol nenajdete, s největší pravděpodobností se jedná o netříděný nebo nebezpečný odpad.
Plasty zabírají poměrně dost místa a tak je nutné například plastové lahve sešlapávat. Do plastu patří: fólie, sáčky, plastové tašky, sešlapané PET lahve (může být i s víčkem), obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky (od jogurtů, mléčných výrobků), balící fólie od spotřebního zboží, plastové cd obaly (nikoliv cd samotné), polystyrén (velké kusy ideálně rozkouskovat).
Do plastu nepatří: mastné obaly, obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od oleje (ani kuchyňského, pokud není láhev vymytá), žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny, novodurové trubky.
V Česku se sklo recykluje, nepočítáme-li vratné lahve, lidé sklo vyhazují do zelených nebo bílých kontejnerů. Pokud jsou v místě oba kontejnery, je nutné rozlišovat sklo čiré (do bílého kontejneru) nebo barevné (do zeleného kontejneru).
Do skla patří: lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabulové sklo od oken a dveří, sklenice od kečupů, marmelád, zavařenin, rozbité skleničky. Do skla nepatří: keramika, porcelán, zrcadla, autoskla, drátované sklo, pozlacená či pokovená skla, (+ zálohované vratné lahve, které je vhodnější vracet do obchodu).
V Česku se nápojové kartony třídí na některých místech, kde pro ně existují kontejnery s oranžovou nálepkou (kontejnery nemusí být celé oranžové a dokonce může jít třeba jen o oranžové pytle) a nebo kde je možné je třídit společně s plasty (do žlutých kontejnerů, které mají i oranžovou nálepku).
Do nápojových kartonů patří: Tetra-pak, krabice od džusů, vína, mléka. Obaly je třeba sešlápnout, aby nezabraly tolik místa.
Na některých místech už je možné třídit i obaly z kovu, kam patří zejména nejrůznější plechovky nebo třeba víčka od jogurtů.
Biologicky rozložitelný odpad již v některých místech lze také vyhazovat do popelnic k tomu určených. Pod bio odpadem si lze představit biologicky rozložitelný odpad, který nepřišel do kontaktu s produkty živočišného původu a nebyl znečištěn nebezpečnými látkami. Bio odpad produkuje i spoustu firem, my se zde ale budeme zabývat odpady z domácnosti.
Sem patří především celá škála kombinovatelných obalů, které se skládají z cíce druhů materiálů. Kombinované obaly se jednotně označují velkým písmenem C, které znamená, že jde o kombinovaný obal a lomenou čarou (/), za ní následuje označení materiálu, který v daném výrobku množstevně převažuje (např C/PAP, C/ALUE/LDPE, C/PAP/ALU).
Do směsného odpadu patří: v podstatě všechny drobné odpady, které se nedají recyklovat, nepatří do sběrného dvora a nejsou nebezpečným odpadem. Dále věci, které zdánlivě patří do tříděného odpadu, ale už se recyklovat nedají (např. rulička od toaletního papíru, papírové plato od vajec) a nebo jsou znečištěné (např.
Patří sem léky (ty se odevzdávají v lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barvy, lepidla a oleje, pneumatiky, počítače, elektronika, tonery do tiskáren. Všechny tyto výrobky je nutné odevzdat ve Sběrných dvorech (elektroniku a běžné baterie i v prodejnách elektroniky), případně počkat, až obec uspořádá mobilní svoz nebezpečného odpadu.
Při výběru vhodných sáčků pro vaše výrobky narazíte na řadu různých zkratek, ve kterých je potřeba se zorientovat. Jedině tak můžete zvolit pro své produkty ty správné obaly. A nejde jen o vzhled balení, důležitá je především ochrana produktu tak, aby se dostal k zákazníkům v té nejlepší kondici.
KRAFT - jde o typ papíru obvykle v přírodní hnědé barvě, který je tužší a pevnější než běžné druhy papíru, díky tomu se skvěle hodí pro obaly všeho druhu včetně doypack sáčků, u kterých tvoří svrchní vrstvu sáčku.
Coated KRAFT - varianta kraftového papíru s potahovanou povrchovou úpravou pro vysoce kvalitní plnobarevný tisk.
CPP (cast polypropylene / litý polypropylen) - je druh polypropylenu, který při výrobě prochází procesy zvyšujícími jeho pevnost a průhlednost. Povrch CPP fólie je hladký a lesklý.
PE (polyehtylen) - polyetylen je velmi lehký a má vynikající chemickou i mechanickou odolnost.
PET - polyethylentereftalát, tvoří obvykle svrchní a nebo střední vrstvu materiálu sáčků.
MET PET - je PET fólie s metalizovanou úpravou, je pokryta tenkou vrstvou hliníku, díky tomu chrání obsah sáčku před pronikáním světla, kyslíku a vlhkosti.
ALU - zkratka označuje, že jednou z vrstev, které tvoří materiál sáčku je hliník. Tato vrstva hraje klíčovou roli při ochraně před vlhkostí, vzduchem a světlem a pomáhá uchovat barvu, chuť a vůni balených potravin.
Přestože kraft papírové doypack sáčky vzbuzují dojem přírodního materiálu, ve skutečnosti jsou z ekologického hlediska vhodnější volbou průhledné doypacky z kombinace PET a PE. Na sáčky z kombinace papíru a plastu patří recyklační značka s číslem 81. Značka C/LDPE 90 označuje směsné materiály z hliníku a plastu.
Podle zákona se to jmenuje identifikační systém pro obalové materiály. Jde tedy o jednoznačné označení materiálu, ze kterého je vyrobený obal, což usnadňuje třídění (a díky správnému třídění také recyklaci). Tyto značky nejsou na všech obalech, jejich použití je pro výrobce dobrovolné. Nicméně když už tam je, tak musí být použité správně.
Velká část obalů není z jedné suroviny a to může vnášet do značek trochu chaosu. Legislativa se v pravidlech trochu rozchází (a jak bylo řečeno, tak značení je dobrovolné), ale výrobci obvykle používají zdravý rozum. Pokud naprosto převažuje jedna surovina (např. skleněná láhev s kovovým víčkem), tak jde o skleněný obal.
Typickým příkladem jsou „papírové“ kelímky s plastovým potahem. Sice výrazně převažuje papír, ale z pohledu recyklace jde o kompozitní (kombinovaný obal), kde je recyklace dost komplikovaná. Totéž platí o nejtypičtějším kombinovaném obalu - nápojových kartonech. Ty mají vrstev několik (plast, někdy hliník, papír, plast).
Kombinované mohou být i měkké obaly, třeba od kávy nebo sušenek tvořené plastem nebo papírem s hliníkovou folií. Na obalu to poznáte ze značky C/…, kdy je za lomítkem hlavní materiál obalu. Obvykle jsou určené do směsného odpadu.
Ne všechny stříbřitě lesklé obaly obsahují hliníkovou folii - může jít jen o barvu nebo potisk. Recyklační značky slouží jako vodítko pro spotřebitele.
Při dotřiďování se vybírají hlavně petlahve (hodnotná surovina), obaly třeba od drogerie a silné folie (polypropylen, polyetylen, o ty je také zájem a dobře se recyklují), případně polystyren.
S recyklací plastů (a nápojových plechovek) by mělo pomoci plánované zálohování plechovek a petlahví, protože se budou vracet čisté a dokonale vytříděné. Nicméně už teď se používá nějaký podíl recyklovaného plastu v nových výrobcích - někdy se můžete setkat se značkou rPET, redy recyklovaný PET.
Ale od roku 2025 by měly všechny PETky obsahovat čtvrtinu recyklované suroviny, od roku 2030 pak 30 % (i proto se tak řeší zálohování, aby bylo dost použitelné suroviny v kvalitě na potravinové obaly.