Znečištění ovzduší v Evropě: Data PM10 a aktuální situace

Lidé a životní prostředí v EU nadále trpí nadměrným znečištěním, které je v mnoha oblastech ve městech i na venkově stále příliš vysoké. Takový je závěr nové zprávy Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Přestože se samotné ovzduší celkově stalo o něco čistším, "počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším je stále příliš vysoký", uvedla Komise.

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší v evropských městech

Znečištění ovzduší je v mnoha evropských městech zásadním problémem a představuje závažné zdravotní riziko. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spustila prohlížeč kvality ovzduší v evropských městech. Umožní vám zjistit, jak se ve městě, ve kterém bydlíte, v posledních dvou letech vyvíjela kvalita ovzduší, a porovnat ji s kvalitou ovzduší v jiných městech po celé Evropě.

V letech 2019 až 2020 byla třemi nejčistšími městy v Evropě z hlediska kvality ovzduší Umeå ve Švédsku, Tampere ve Finsku a Funchal v Portugalsku. Třemi nejvíce znečištěnými byly Nowy Sacz v Polsku, Cremona v Itálii a Slavonski Brod v Chorvatsku. Jemné částice jsou látky znečišťující ovzduší, jež mají největší dopad na zdraví z hlediska předčasného úmrtí a onemocnění. Dlouhodobá expozice PM2,5 způsobuje kardiovaskulární a respirační onemocnění.

Kvalita ovzduší se hodnotí následovně:

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

• Dobrá kvalita ovzduší: úrovně jemných částic odpovídající podle pokynů WHO roční hodnotě pod 10 μg/m3
• Přiměřená kvalita ovzduší: úrovně od 10 do necelých 15 μg/m3
• Špatná kvalita ovzduší: úrovně od 15 do necelých 25 μg/m3
• Velmi špatná kvalita ovzduší: úrovně od mezní hodnoty stanovené Evropskou unií na 25 μg/m3

Aktuální data o kvalitě ovzduší v ČR

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zpřístupňuje aktuální informace o kvalitě ovzduší v České republice. Tato data jsou k dispozici v souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě. Konkrétně se jedná o:

• Operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší (IKO). IKO poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici.
• Aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Zpřístupněná data zahrnují základní znečišťující látky s imisními limity podle současné legislativy: oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), suspendované částice PM₁₀ a PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂) a oxid uhelnatý (CO). Údaje vycházejí z měření prováděných na stanicích vlastněných ČHMÚ.
• Operativní (neverifikované) primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), olovo (Pb), suspendované částice PM₁₀, suspendované částice PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969.
• Verifikované a agregované údaje pro hodnoty koncentrací chemického složení srážek. Jedná se o chemické látky: úhrn srážek (RAIN), vodivost (cond), pH, arsen (As), vápenaté ionty (Ca²⁺), kadmium (Cd), chloridové ionty (Cl⁻), kobalt (Co), chrom (Cr), měď (Cu), fluoridové ionty (F⁻), železo (Fe), rtuť (Hg), draselné ionty (K⁺), hořečnaté ionty (Mg²⁺), mangan (Mn), sodné ionty (Na⁺), amonné ionty (NH₄⁺), nikl (Ni), dusičnanové ionty (NO₃⁻), olovo (Pb), celkový fosfor (P-sum), selen (Se), síranové ionty (SO₄²⁻), stroncium (Sr), vanad (V), zinek (Zn) a vybrané perzistentní organické látky: polycyklické aromatické uhlovodíky (POPs-PAH) a polychlorované bifenyly (POPs-PCB). Data jsou k dispozici od roku 1976 a jsou vázána na lokalitu.

Monitorovací sítě a databáze ISKO

Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů.

Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

Přehled koncentrací znečišťujících látek

ČHMÚ poskytuje přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduší:

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

• r23As - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2023
• r23BaP - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2023
• r23BZN - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2023
• r23Cd - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2023
• r23NO2 - Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2023
• r23O3 - Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2023
• r23PM10 - Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023
• r23PM25 - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2023
• r23SO2zdr - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023

Dále jsou k dispozici přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě:

• r23AOT40 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2023 [µg.m-3.h]
• r23NOx - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2023
• r23SO2zp - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2023
• r23SO2rp - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2023

Zdravotní dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např.

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Znečišťující látky a jejich dopady:

• PM10 a PM2,5: Drobné prachové částice, které pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.
• PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
• Oxid dusičitý (NO2): Agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znečištění #ovzduší #v #Evropě #PM10 #data

Oblíbené příspěvky:

• Ekosystém Austrálie
• Klimatické změny a chemie
• Prokazování emisí vozidla
• Globální dopad znečištění řek v Indii
• Účinný boj s moly v domácnosti