Znečištění řek v Indii: Naléhavý globální problém

12.03.2026

Podle vědců se zhruba 52 milionů tun neshromážděného plastového odpadu v roce 2020 dostalo do životního prostředí. Největším producentem znečištění planety je podle výzkumu Indie. Česká republika pak v tomto žebříčku obsadila 149. místo.

Indie - Lídrem v produkci odpadu

Vědecký tým z University of Leeds provedl pomocí umělé inteligence výzkum k odhalení deseti zemí, které jsou nejvíce zodpovědné za znečišťování planety. Nelichotivé první místo obsadila Indie, která prý vyprodukuje 9,3 milionu tun odpadu za jediný rok. „Jedná se o naléhavý globální problém, který souvisí s lidským zdravím. Lidé, jejichž odpad není sbírán, nemají jinou možnost, než ho uložit nebo spálit,“ říká vedoucí výzkumu Dr.

Podle vědců se během každého roku vyrobí více než 400 milionů tun plastu. Zatímco předchozí studie předpokládaly, že je největším plastovým znečišťovatelem Čína, tato nová studie řadí na první místo Indii. Čína je nově v pořadí na čtvrtém místě. Vzhledem k obrovské populaci - 1,4 miliardy lidí - a špatnému sběru odpadů má prý Indie na svědomí asi pětinu celosvětově nashromážděného plastu. Druhá Nigérie podle výsledků vyprodukovala 3,5 milionu tun odpadu a Indonésie potom 3,4 miliony tun. Pro zajímavost Česko se v rámci výzkumu umístilo na 149. místě.

Stav životního prostředí v Indii

Letos oslavy díválí připadly na 12. listopadu. Tři indická města - Dillí, Bombaj a Kalkata - se dnes ocitla mezi desítkou nejznečištěnějších měst světa. Index kvality ovzduší, který měří koncentraci toxických látek ve vzduchu, dnes v Dillí přesáhl opět hodnotu 400. V noci na dnešek dokonce dosáhl na některých místech hlavního města Indie 680.

Znečištění ve velkých městech Indie způsobují především automobily a průmyslové emise, ale i prach ze stavenišť a dým vznikající při spalování odpadků a zbytků zemědělských plodin na polích v okolí.

Čtěte také: Odpad ve Francii a Indii

Na základě dostupných dat je podle WHO Indie zemí s vůbec nejhorší kvalitou ovzduší na světě. Nejhorší je zde situace pravidelně v listopadu a prosinci. Před několika dny byly v Novém Dillí naměřeny koncentrace suspendovaných částic PM10 přes 1 mg/m3 (1000 µg/m3), u zdravotně nebezpečnějších menších částic frakce PM2,5 to bylo přes 700 µg/m3.

Z dostupných dat v databázi Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že prvních třináct měst seřazených podle nejvyšší průměrné roční koncentrace PM2,5 v roce 2016 se nachází právě v Indii. Hlavní město, 27milionové Nové Dillí, je v tomto seznamu na nelichotivé šesté příčce. Podle těchto dostupných dat byla v roce 2016 nejhorší situace v indickém městě Kanpur (průměrná roční koncentrace PM2,5 173 µg/m3), v Novém Dillí to bylo 143 µg/m3.

Částice PM2,5 jsou zdravotně nebezpečnější, protože se jedná o jemnější frakci, která tedy proniká hlouběji do dýchacího systému. Abychom si tato čísla uvedli do kontextu - WHO doporučuje maximální roční průměrnou koncentraci PM2,5 o hodnotě 10 µg/m3, 24h průměr 25 µg/m3. Pro hrubší frakci suspendovaných částic, označovanou jako PM10, doporučuje hodnoty 20 µg/m3 pro roční průměr a maximálně 50 µg/m3 pro 24h průměr. V Novém Dillí je tak v průměru tato doporučovaná hodnota pro PM2,5 překračována více než 14x.

Srovnání s Českou republikou

Podívejme se ještě krátce pro srovnání, jak to vypadá s koncentracemi suspendovaných částic v České republice. Platný imisní limit daný Zákonem o ochraně ovzduší stanovuje maximální roční průměr na 25 µg/m3 pro částice PM2,5, u částic PM10 platí imisní limit pro ochranu zdraví pro roční průměr 40 µg/m3, u 24h průměru je imisní limit 50 µg/m3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 byla v roce 2017 naměřena na stanici Věřňovice v okrese Karviná (32,1 µg/m3), dále Rychvald (Karviná; 28,7 µg/m3) a Ostrava-Přívoz (27,9 µg/m3). Imisní limit 25 µg/m3 byl v roce 2017 překročen na 10 stanicích, všechny v Moravskoslezském kraji.

Tam byly minulý týden naměřeny koncentrace suspendovaných částic PM2,5 až 700 µg/m3. U hrubší frakce PM10 to bylo dokonce přes 1 mg/m3, tedy více než 1000 µg/m3. Otázkou je, proč jsou koncentrace v tuto roční dobu tak výrazně vyšší, než činí zdejší roční průměr. Důvodů je několik. Ke špatné kvalitě ovzduší přispívají podobné zdroje jako všude jinde na světě - stavební práce, průmysl či doprava.

Čtěte také: Výzvy a příležitosti pro Indii v souvislosti s klimatickými změnami

Obecně platí v Indii, jako v České republice, že je kvalita ovzduší nejhorší v zimě. V České republice se na tomto podepisuje vytápění, obzvláště lokální topeniště na tuhá paliva patří k velmi významným zdrojům znečištění, dále jsou to pak obecně horší rozptylové podmínky. Meteorologické podmínky zásadním způsobem ovlivňují kvalitu ovzduší, vliv má především rychlost a směr větru a také teplotní zvrstvení atmosféry. Z tohoto pohledu vůbec nejhorší kombinací je nízká rychlost větru a zároveň teplotní inverze.

Velmi významným zdrojem znečištění a obzvláště významným v tuto roční dobu, je v Indii zemědělství. Zemědělci totiž pálí zbytky na polích po sklizni rýže, aby zde v co nejkratší možné době mohli vysadit pšenici. Existují sice zemědělské stroje, které dokáží zbytky po sklizni zlikvidovat, jsou však pro většinu zemědělců nedostupné, proto volí nejjednodušší a hlavně nejlevnější variantu a pole spálí. V říjnu a listopadu, po monzunových deštích, dochází k tomuto intenzivnímu spalování především na severu země a právě toto se označuje za hlavní příčinu vysokých koncentrací v tuto roční dobu. Proudění vzduchu však způsobuje přesun znečišťujících látek, často na velmi velké vzdálenosti (tzv. dálkový transport). Zhoršená situace je tak takřka v celé zemi.

Diwali a znečištění ovzduší

Dalším faktorem, který má krátkodobý charakter je místní náboženský festival označovaný jako „Diwali“. Součástí této slavnosti je také odpalování pyrotechnických efektů. Vzhledem k současné kritické situaci byl vydán zákaz odpalování rachejtlí kromě doby od 20 do 22 hodin. Bohužel dle místních tento zákaz nebyl respektován a lidé odpalovali petardy hluboko do noci.

Indická vláda se samozřejmě snaží celou situaci řešit, stejně tak místní obyvatelé. Kromě omezení povolené doby odpalování rachejtlí (které nebylo respektováno) byla například v Novém Dillí zvýšena frekvence kropení ulic, na několik dní byl vydán úplný zákaz vjezdu nákladních automobilů do města (s výjimkou zásobování), či bylo doporučeno majitelům dieselových automobilů, aby využili městskou dopravu. Lidé se snaží se smogem bojovat všemožnými způsoby. Mezi ty patří nákup zařízení čistících vzduch, nošení roušek či jezení ovoce obsahujícího antioxidanty, které dle místních přispívá k potlačení potenciálních zdravotních dopadů smogu.

Co by jistě pomohlo by byla podpora nákupu zemědělských strojů, které by redukovaly znečištění způsobené pálením na polích, osvěta obyvatelstva a poučení o potenciálních dopadech vysokého znečištění a opatření, které by pomohla ke zlepšení kvality ovzduší. Jistě by pomohla například také modernizace vozového parku, modernizace výrobních a stavebních technologií či větší využívání paliv, jejichž spalování méně znečišťuje ovzduší. Bohužel všechna tato opatření jsou finančně nákladná řešení.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Indii: podrobný rozbor

Řeka Ganga: Posvátná a znečištěná

Váránasí, město ležící na břehu řeky Gangy v severoindickém státě Uttarpradéš, je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů. Lidé zde žili už před 5000 lety, je tedy jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Posvátná řeka Ganga patří mezi védská božstva. V jejích vodách se omývají miliony lidí ročně. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Řeka Ganga je ale i vyhledávaným místem pro vysypání popela zemřelých.

Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky. Sama je totiž božstvem, symbolem koloběhu života od zrození po smrt, a k jejímu toku se přímo váže náboženství jedné miliardy hinduistů. Věří, že z této řeky vzešli, a že by se sem po skončení svého bytí měli ve formě popela navrátit, aby mohli být v budoucnu reinkarnováni. Sama posvátnost řeky ale nezajišťuje to, že se k ní lidé v Indii budou chovat nějak odlišně, a z hlediska kvality vody dnes patří mezi nejvíce znečištěné toky celé Asie.

Příčiny znečištění indických řek

Ke břehu posvátné řeky Jamuna v severoindickém městě Vrindávan přichází žena se dvěma velkými pytli. Sestoupí až ke hladině po schodovitém ghátu a začne do řeky obsah pytlů vysypávat. Ve vodě rázem mizí hromada PET lahví, igelitových sáčků, obalů od šamponu a spousta dalšího domovního odpadu. Na celém výjevu nejvíc mrazí, s jakou bohorovností Indka tuto rutinu vykoná - zřejmě bez nejmenšího tušení, že je na tom cosi nesprávného. Zrovna tak se s odpadem jednoduše vypořádá ve stejný moment dalších tisíc Indů v jiných částech země.

A to je smetí z domácností jen zlomkem v porovnání s jedovatým odpadem, který na indický subkontinent v současnosti chrlí tamní průmysl a doprava.

Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl?

Letošní zpráva indických úřadů o stavu životního prostředí tak přinesla mimořádně znepokojivá čísla. Za posledních osm let se podle ní v zemi zvedl o 136 procent počet průmyslových podniků, které hrubě znečišťují vodní zdroje. Stát zatím nestíhá s odpadem nějak smysluplně nakládat. „Indie je postupně pohřbívána pod horami smetí. Každý den země vyprodukuje 150 tisíc tun pevného odpadu,“ píše list India Today. Samostatným tématem jsou v současné Indii umělé hmoty. Až 70 procent plastů je v zemi využito jen jednorázově a pak vyhozeno - často do místních řek. Ganga je po čínské řece Jang-c’-ťiang druhým největším zdrojem znečištění světového oceánu umělými hmotami. Pokud nepořádek neodnese voda, končí odpad na divokých skládkách obrovských rozměrů. Přestože hlavní roli v zamoření subkontinentu hraje průmysl, svůj podíl mají i domácnosti. Městské oblasti Indie například vyprodukují každý den 120 tisíc tun výkalů, ale podle odhadu Světového ekonomického fóra nejsou dvě třetiny domácností připojeny ke kanalizačnímu systému. Navíc díky hospodářskému růstu zvolna bohatne střední třída obyvatel, která dostala velký konzumní apetit.

Mikroplasty jako globální problém

Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci a pitné vodě může vést k zánětlivým reakcím a intoxikaci. Navíc mohou přenášet škodlivé chemikálie a patogeny, čímž dále ohrožují naše zdraví.

Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů. Tyto částice vznikají z různých primárních zdrojů, jako jsou kosmetické produkty a syntetické textilie, ale jsou také vytvářeny jako sekundární znečištění při přirozené degradaci větších plastových výrobků (makroplastů), kdy je jejich výskyt, transport a osud v různých prostředích ovlivněny řadou přírodních faktorů, jako je UV záření, tepelné vlny a abraze větrem, stejně jako jejich vlastní fyzikálně-chemické vlastnosti jako např. Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí. Mikroplasty byly taktéž nalezeny ve všech vodních ekosystémech včetně moří, oceánů, řek, jezer a nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody.

Mikroplasty (potažmo potencionálně nebezpečnější nanoplasty) jsou všudypřítomné a představují vážné riziko pro lidské zdraví. Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty.

Důsledky znečištění

Nemoci způsobené špatnou hygienou a kontaminovanou vodou podle zpráv Světové zdravotnické organizace zabijí každý rok na celém světě asi 1,4 milionu dětí, což je více než spalničky, malárie a AIDS dohromady. K šíření onemocnění obrovskou měrou přispívá vyměšování mimo hygienická zařízení - tzv. venkovní nebo otevřená defekace. Za zemi s největším počtem lidí provozujících otevřenou defekaci byla před deseti lety na konferenci OSN označena Indie. Vyprazdňování mimo hygienické toalety představuje vážné riziko pro veřejné zdraví, zejména kvůli šíření nemocí přenášených fekálně-orální cestou. Tento problém nabývá na závažnosti v zemích s rychle rostoucí populací, kde přelidněné oblasti situaci ještě zhoršují. Počet nakažených lidí zde dramaticky roste.

Problematika spojená s otevřenou defekací má i ekonomické důsledky, zvyšují se náklady na zdravotní péči a snižuje produktivita pracovní síly. UNICEF označil vykonávání potřeby pod širým nebem za hlavní důvod, proč v Indii v důsledku průjmových onemocnění umírá celosvětově nejvíce dětí mladších pěti let.

Indové spolu s Číňany patří mezi největší znečišťovatele světa. A to nejen ve zdrojích emisí, ale rovněž množství odpadu vypouštěného do řek, který plyne dále do moří a oceánů. Problém způsobují i skládky v okolí velkých aglomerací.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

Ráno jste se probudili, škrábe vás v krku a slzí vám oči? Na stejný problém si v posledních dnech stěžují desítky milionů lidí v severní Indii. „Pokud se během Díválí budou odpalovat tradiční ohňostroje, znečištění vzduchu v Dillí překročí únosnou míru,“ varovali v předvečer největšího podzimního svátku indičtí meteorologové. Po oslavách hinduistického svátku světel se Dillí probudilo do tmy. Viditelnost se snížila jen na několik desítek metrů a koncentrace PM2.5, tedy pevných částic menších 2,5 mikrometru, se na některých místech dostala až na 999 na metr krychlový. Říkáte, že to je na samotné hranici lidských sil a časových možností? Pak vězte, že zhruba takovému množství inhalovaného dýmu odpovídá denní pobyt na vzduchu v Dillí.

Na posuzování znečištění ovzduší používá většina vlád takzvaný index kvality vzduchu (Air Quality Index). Ten indický byl představen v roce 2014 a podle doporučení Světové zdravotnické organizace by jeho hodnota neměla překračovat 50. V Dillí se však v ročním průměru blíží ke 200. Dřívější odhady říkaly, že znečištění vzduchu snižuje délku dožití o 2,6 roku a způsobuje 30 procent předčasných úmrtí. V rozsáhlých oblastech se drží nečistoty ze spalovacích motorů, prachu ze stavenišť nebo kouře z pálení odpadů, navíc panuje bezvětří. Tato směs podle lékařských studií zkracuje obyvatelům měst život v průměru až o deset let. Jen v loňském roce mohlo špinavé ovzduší za pětinu úmrtí v Indii.

Snahy o zlepšení situace

Vláda v reakci na hrozivé údaje o destrukci životního prostředí spouští programy, které jsou příležitostí i pro evropské dodavatele zelených technologií. První jsou na řadě vodní nebo solární elektrárny. Země chce zvednout do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií ze současných 22 procent na 40 procent. Další novinky se týkají trhu s automobily. Vláda v Dillí rozhodla, že od dubna příštího roku výrazně zpřísní podmínky pro prodej osobních aut. V zemi už nebudou moci být prodávány vozy, které nesplňují palivové normy alespoň na hodnotu Euro VI.

Gándhího coby nedotknutelnou autoritu zkoušejí úřady využít ke změně mentality Indů. Ti tradičně příliš neřeší nepořádek a dodnes bez skrupulí odhazují smetí, kam se zrovna namane. Ve velkém měřítku se pak neúcta k životnímu prostředí projevila i v jednání průmyslových podniků. Někteří Indové dodnes bezelstně věří, že příroda si s tím přece poradí.

Jedním z prvních počinů, jak ovlivnit myšlení obyvatel Indie a zlepšit hygienické podmínky v zemi, byla například kampaň „Žádné WC, žádná nevěsta“ ve státě Haryana z roku 2005, kterou spustil tehdejší ministr pro rozvoj venkova Jairam Ramesh. V roce 2014 nově zvolený premiér Narendra Modi prohlásil podle zpravodajského serveru BBC během své kampaně: „Nejdříve toalety, později chrámy“. Bylo třeba vyburcovat veřejnost, aby začala vnímat přenos závažných nemocí v závislosti na otevřené defekaci. Mise Čistá Indie patří k nejvýznamnějším celosvětovým hnutím za změnu chování.

Během let 2014 až 2018 vzniklo v rámci programu Mise Čistá Indie více než 86 milionů toalet. Odhadovaný počet lidí, kteří vykonávali otevřenou defekaci, klesl na méně než 150 milionů. Kampaň vyvrcholila 2. října 2019, kdy země oslavovala 150. výročí narození Mahátmy Gándhího. Toto datum Indové vybrali jako poctu jeho osobnosti i jeho snu o podpoře čistoty a hygieny v celé Indii. Mise se zaměřila na dosažení nulové otevřené defekace a zlepšení sanitární infrastruktury.

Na předchozí úspěchy navázala druhá fáze programu, která byla zahájena po roce 2019 a potrvá do roku 2025. Jejím cílem je udržet status ODF a zavést v Indii komplexní nakládání s pevným a kapalným odpadem, čímž se vesnice transformují na model ODF Plus. Program cílí také na nastolení tzv. vizuální čistoty. Tou se rozumí minimalizace odpadků i stojatých odpadních vod na veřejných prostranstvích a vymýcení skládek plastového odpadu na těchto místech.

Nicméně po zavedení kampaně na mobilizaci komunity a změnu chování s cílem zvýšit používání toalet se zjistilo, že během 10 měsíců vzrostlo použití latrín z 60,4 procenta na 80,5 procenta. Mise Čistá Indie se bude potýkat s mnoha dalšími výzvami v přístupu venkovských obyvatel k otevřené defekaci. Na palčivost problému, jehož dosah mnoha obyvatelům vyspělých zemí plně nedochází, upozorňuje také Světový den toalet. Ten si každoročně připomínáme 19. listopadu.

Nejznečištěnější řeky světa

Řeky jsou kritickou součástí ekosystému, poskytují vodu miliardám lidí a jsou domovem mnoha ryb a zvířat. Znečištění v celosvětovém měřítku, jako je vypouštění průmyslových, městských a zemědělských odpadů poškodilo říční ekosystém a ohrozilo přístup k čisté pitné vodě.

Ganga (Indie): Nejposvátnější řeka v Indii a zároveň třetí největší řeka na světě je základnou takřka dvou miliard lidí, ale i přesto je masivně znečištěna v důsledku vypouštění surových odpadních vod a chemikálií.
Citarum (Indonésie): Jedna z nejvíce znečištěných řek na světě, do které je vypouštěn odpad z více než dvou tisíc továren. Řeka se nachází na ostrově Jáva v Indonésii a ve vodě se nachází i vysoké hladiny rtuti.
Žlutá řeka (Čína): Díky specifické barvě je čínská Žlutá řeka známá po celém světě.
Řeka Riachuelo (Argentina): Řeka je nejvíce znečištěna četnými koželužnami a běžně ve vodě plavou mrtvá zvířata a lidský odpad. V posledních letech voda v řece zčernala a vymizel zde život.