Znečištění zeminy od oleje automobilu: Prevence a sanace

Zeminy mohou být s ohledem na místo svého vzniku potenciálně znečištěné nebezpečnými látkami, např. vzniknou-li při sanačních pracích (ekologické zátěže) nebo po havárii (únik nebezpečných látek do půdy). Potom je musí jejich původce zařadit do kategorie nebezpečný odpad a předat oprávněné osobě k dekontaminaci, např. biodegradaci nebo k odstranění na skládce nebezpečného odpadu.

Možnosti nakládání s výkopovými zeminami

Tento text shrnuje možnosti nakládání s výkopovými zeminami, které jsou v Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) zařazeny v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále ,,ZOO"), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy. Pokud je potřeba čisté zeminy před jejich konečným využitím dočasně deponovat, musí být tato deponie v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), zejména ustanovením § 80 - podle něj plocha větší než 300 m2 nebo návoz vyšší než 1,5 m vyžaduje územní souhlas nebo rozhodnutí o změně využití území. To platí, i pokud je zemina mimo režim odpadů.

Nakládání se zeminami jako s vedlejším produktem

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Podmínky splnění této varianty udává § 3 odst. 5 ZOO: Toto ustanovení zákona přesně uvádí:,,Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud:

1. vzniká jako nedílná součást výroby,
2. její další využití je zajištěno,
3. její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
4. její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví."

Čistá výkopová zemina tyto podmínky může splnit - vznikne totiž jako nedílná součást výroby (stavba je na rozdíl od demolice považována za výrobu) a její další využití je možné např. po vytřídění nežádoucích složek pro terénní úpravy, tj. bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, jak uvádí písmeno c). Stavebník ještě musí splnit podmínku písmene b), tedy zajistit předem konkrétní další využití vytěžené zeminy. Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu. Nejčastěji se zeminy využijí uložením na povrch terénu, při jeho různých úpravách.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Producent výkopové zeminy se však musí ubezpečit, že použití zeminy bude v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (jak požaduje podmínka písmene d)). To konkrétně znamená respektovat při využití zeminy související legislativu, např. o ochraně zdraví, ochraně přírody a krajiny, o zemědělském půdním fondu, o vodách nebo o ochraně ovzduší. Tedy ten, kdo se výkopové zeminy zbavuje v režimu vedlejšího produktu, je de facto zodpovědný i za její konečné uložení, přestože ji předá jiné osobě (fyzické nebo podnikající).

Při využití zeminy v režimu vedlejšího produktu k terénním úpravám ještě zbývá splnit podmínku danou v § 3 odst. 7 ZOO: ,,Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena". Tato kritéria pro uložení odpadů na povrchu terénu stanovena jsou, a to v příloze č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na sládky a jejich využívání na povrchu terénu. V praxi to znamená, že musí být odebrán reprezentativní vzorek zemin a ten podroben analýze na obsah škodlivin v rozsahu tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, a také ve zkouškách akutní toxicity v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4 sloupec II, přičemž zemina uložená v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí splnit požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2. Podobné podmínky platí, pokud by zemina byla využita k rekultivaci vytěženého lomu.

Úvodem bylo řečeno, že nakládání s čistými výkopovými zeminami je administrativně jednodušší, přesto je omezeno řadou podmínek. Ty jsou výsledkem snahy zákonodárců nezanést škodliviny do životního prostředí.

Nakládání se zeminami jako s odpady

Třetí cestou jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena - tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 ost. 1 ZOO.

A nakonec ještě jedno upozornění - provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů či - v případě zemin - vedlejších produktů v množství větším než 1000 tun, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č. Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Historické havárie

Níže jsou uvedeny příklady historických havárií z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí:

• 1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody.
• 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky kvůli kyanidům z n. p. Tatra Kopřivnice.
• 1969: Únik melasy do řeky Chrudimky a Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová a únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník.
• 1972: Únik mazutu v Mariánských Lázních, kontaminace studní naftou v Mlékojedech, únik močůvky do Vlčického potoka a Labe z Plemenářského podniku Vlčice, únik fungicidu Dithane do řeky Osoblahy a únik kyseliny chlorovodíkové v Ústí nad Labem.
• 1973: Znečištění řeky Ohře z Chemických závodů Sokolov a únik mořírenských kalů s kyanidy do řeky Ostravice z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek.
• 1975: Úhyn ryb na řece Bělé kvůli úniku čpavku z Jatek Jeseník, únik motorové nafty do rybníka Jordán z mobilního skladu ČSD v Táboře, únik nafty do Martinického potoka z autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec a únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka v Podhájí.
• 1976: Úhyn ryb v úseku pod Táborem kvůli kyslíkovému deficitu a vypouštění nečištěných odpadních vod z města Tábor a únik alkalicko kyanidové lázně do Odolenovického potoka a Jizery z n. p. Šroubárna Turnov.
• 1978: Únik fenolu do Vltavy ze Spolany Neratovice.
• 1979: Únik leteckého petroleje do potoka Senice a Vsetínské Bečvy u Ústí u Vsetína a únik mědící kyanidové lázně do řeky Bečvy z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm.
• 1980: Ropná havárie z ropovodu u obce Bartoušov (únik 6 000 t ropy) a únik nedostatečně zneškodněné lázně s kyanidy a mědí do Červeného potoka a Litavky z n. p. ALBA Hořovice.
• 1981: Únik nedostatečně zneškodněné lázně s kyanidy a zinkem do řeky Ohře z n. p. Šroubárna Žatec.
• 1982: Únik leteckého petroleje do Chejlavy při dopravní nehodě u Holoubkova, protržení hráze odkaliště S - 4 k. p. Spolana Neratovice, znečištění Čertovky ropnými látkami z francouzského velvyslanectví v Praze, únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky a únik mědící lázně do Jizery z n. p. AZNP Mladá Boleslav.
• 1983: Znečištění Lipenské nádrže ropnými látkami z n. p. LIRA Horní Planá.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #zeminy #od #oleje #automobilu #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Aligator R30 eXtremo: Odolný telefon
• Legální kempování v Česku
• Vliv Aspergillus na zdraví
• Složení a Použití WC NET Gelu
• Správná recyklace kovového odpadu