Znečištění životního prostředí jako globální problém: Příčiny, důsledky a řešení


25.11.2025

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Cílem mé práce je zjistit přístupnost informací o životním prostředí veřejnosti. Veřejnost má právo získat od příslušných úřadů tyto informace. Vyhodnocením tohoto průzkumu zjistím, zda se situace po přijetí Zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, změnila nebo ne.

Příčiny znečištění životního prostředí

Rozvoj vědy a techniky a průmyslová revoluce v 19. století zaměřena hlavně na těžký průmysl a rostoucí využívání nerostných zdrojů. Těžký průmysl a rostoucí využívání nerostných zdrojů, jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky se vrací zpět do přírody ve formě odpadu. S rozvojem společnosti stoupá i množství odpadu.

  • Výroba stavebních hmot
  • Automobilová doprava
  • Nadměrné používání chemických hnojiv a pesticidů
  • Průmyslové vypouštění chemického odpadu do řek a moří
  • Těžba ropy a havárie tankerů

Důsledky znečištění životního prostředí

Vlivem znečištění byly vyhubeny některé druhy fauny a flóry, což ohrožuje samotného člověka. Znečištění narušuje rovnováhu krajiny, která ztrácí svou přirozenou produkční schopnost. Z živočišných druhů jsou nejvíce ohroženi predátoři - druhy masožravé. Zplodiny znečišťují ovzduší. Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. Znečištění půdy vede k většímu používání chemických prostředků proti škůdců a plevele na polích. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na zdraví člověka.

V Československu se projevovaly nemoci dýchacích cest, trávicí soustavy, nemoci kůže a podkožního vaziva. Dále se objevovaly infekční nemoci (např. žloutenka aj.) a nárůst civilizačních chorob.

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy, které jsou nahrazovány infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nějhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Řešení znečištění životního prostředí

Pro celistvý rozvoj dovednosti řešit problémy je však důležité zařazovat do výuky také skutečné problémy, které souvisí s životy žáků a žáci je mohou ovlivnit. Tyto metody úzce souvisí s participací žáků a demokratizací školy. Ze zavedených programů je účinně řeší např. Ekoškola, což je program věnovaný ekologizaci provozu školy či programy Active Citizens, Škola pro udržitelný život a další.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Mezinárodní spolupráce

Od Stockholmské konference po přelomovou Pařížskou dohodu a uznání práva na zdravé životní prostředí Valným shromážděním OSN se celosvětová odpověď na výzvy životního prostředí rozvinula z morálních apelů v systém mezinárodního práva životního prostředí. S prohlubujícími se krizemi celosvětového rozsahu - znečištění, úbytek biodiverzity a klimatická krize - roste i porozumění, že je nemůže vyřešit žádný stát nebo aktér sám. Mezinárodní dohody, vědecký konsenzus a občanská společnost společně vytyčují křehký, ale zřetelný směr ke společnému řízení environmentálních rizik světa.

Konference vedla k založení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jako globálního environmentálního koordinátora, neutrální platformy spojující členské státy, občanský a soukromý sektor a agentury OSN pro řešení hlavních environmentálních problémů světa.

Mezi nejdůležitější patřila Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy (1985) a následný Montrealský protokol (1987), který nařídil snížení objemu látek poškozujících ozonovou vrstvu. Do roku 2010 byly freony téměř úplně vyřazeny z používání. Montrealský protokol je často uváděn jako nejúspěšnější environmentální smlouva v dějinách.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

V 70. letech 20. století se Evropa začala potýkat s rozsáhlými dopady kyselých dešťů, z velké části způsobených průmyslovými exhalacemi oxidu siřičitého. Skandinávské země (a zejména Švédsko, které se následně zhostilo pořadatelství první globální konference o životním prostředí) se zasazovaly o přeshraniční spolupráci. To vyústilo v přijetí Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (LRTAP, 1979) z roku 1979 (EHK OSN). Göteborský protokol přijatý v rámci LRTAP později stanovil právně závazné emisní stropy pro vícero látek znečišťujících ovzduší.

Novým mezníkem v mnohostranné environmentální diplomacii se stala Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 na 21. konferenci stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ve Francii. Poprvé došlo ke shodě 196 smluvních stran na společném rámci pro udržení růstu průměrné globální teploty pod 2 °C a co nejblíže k hranici 1,5 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Znečištění ovzduší v Československu

Doba od roku 1948 do konce 50. let byla charakteristická tím, že státní moc zajišťovala úplnou kontrolu všech orgánů. Vláda ČSSR podávala do tisku nepravdivé zprávy a problémy zlehčovala. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Kontrolu nad vydanými zákony a nařízení, v době socialismu neexistoval. Veškeré finanční plány, které se týkaly ochrany přírody, podléhaly schválení ministerstva financí, zemědělství a jiných ministerstev. Státní plánovací komise dohlížela i na výrobu veškerých materiálů.

Problémy životního prostředí stávaly bezvýznamnými. Jestliže se však zjistilo, že někdo znečišťuje přírodu natolik, že to již vláda nemohla přehlédnout, byla mu určena pokuta. Většinou se jednalo o malé částky za vypouštění nečistot. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší. Jednalo se např. o znečištění z komína, na znečištění parní trakcí, hořením nebo zapařením dolů a skládek.

Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí

Teprve v 70. letech se začaly objevovat v tisku zprávy o ukazatelích, které nejvíce poškozují životní prostředí. Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády, zhotovila Zprávu o stavu životního prostředí (věnována znečištění ovzduší, vodstva, zemědělství). Zpráva byla zhotovena ve dvaceti exemplářích a postoupena vládě. Ke konečnému vytištění však nedošlo, protože zpráva se ztratila. Štrougalovi odeslala, aby seznámil se zprávou širokou veřejnost.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR v průzkumech
Rok průzkumu Instituce Podíl respondentů hodnotících stav jako dobrý
1997 Neuvedeno 13%
2018 STEM 57%
2021 Centrum pro výzkum veřejného mínění 69%

tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #globalni #problem #priciny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]