Dopad Velkochovů na Znečištění Životního Prostředí

Produkce masa a živočišných výrobků má značný vliv na vodní zdroje, a to jak z hlediska použitého množství, tak z hlediska kontaminace.

Spotřeba Vody a Chov Dobytka

V zeměpise jsme se učili, že povrch planety je tvořen z 98 % vodou. Ale věděli jste, že jen 2,5 % z tohoto objemu je čistá voda, která se nachází v jezerech, ve sněhu nebo pod zemí? A teď si představte, že celosvětově vyčerpáme zhruba 1/4 pitné vody na produkci masa a mléčných výrobků. Velkochovy a intenzivní způsob zemědělství je žíznivé odvětví.

Jen na výrobu jednoho kilogramu hovězího vyčerpáme skoro 90 van vody (15 000 litrů) a na kilo kuřecího připadá asi 24 van (cca 4 300 litrů). Největší množství vody se však spotřebuje především na produkci krmiva pro hospodářská zvířata (celých 98 %). Jedním z dalších problémů, které velkochovy a intenzivní zemědělství představují pro vodní ekosystém, je znečištění.

Příliš velké množství pastvin i intenzivní chovy mají za následek kontaminaci vodních zdrojů. Následkem toho se ve vodě přemnožují sinice a řasy a narůstá mikrobiální aktivita. Voda je znehodnocována, dochází k úhynu ryb a dalších vodních organismů. Eutrofizací jsou ohrožena hlavně velká sladkovodní tělesa, moře a půdní systémy.

Další znečištění vod způsobují exkrementy zvířat, zbytková antibiotika, hormony a chemikálie z koželužen. Hlavně intenzivní živočišná výroba kumuluje na malém prostoru extrémní množství biologického odpadu, které znamená velkou zátěž pro lokální vodní zdroje a půdu. Ohrožena není jen souš, ale i mořská voda a její ekosystémy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Živočišná výroba je jedním z hlavních zdrojů okyselování mořských vod a kontaminace dusíkem a fosforem. Intenzivní rybářská činnost navíc způsobila, že většina rybářských lovišť je již vylovena a rybolov v této míře není dlouhodobě udržitelný.

Využití Půdy a Odlesňování

Živočišný průmysl celkově využívá více než 2/3 zemědělsky využívané půdy a 1/3 z celkové rozlohy pevniny. Značnou část z této plochy zabírají již zmíněné pastviny - asi 33,5 milionu km². Zapomenout bychom ale neměli na ornou půdu, která slouží k pěstování krmiva pro zvířata.

Živočišná výroba nejen zabírá velkou rozlohu zemské souše, ale také ji ve velkém degraduje. Intenzivní chovy s nadměrným množstvím dobytka, výkaly, dusíkem a fosforem jsou pro půdu velmi zatěžující. Příliš velké množství zvířat na malé ploše vede k jejímu zhutnění a nepropustnosti, čímž je ovlivňována jak obnovitelnost půdy, tak její ochrana proti srážkám.

V sušších oblastech naší planety může docházet k desertifikaci a úbytku pastvin. Dalším negativním vlivem živočišné produkce je odlesňování kvůli potřebám pastvin a pro pěstování krmiva. Velká část pastvin vzniká v oblasti Amazonských deštných pralesů. Pastviny vznikají ze 70 % všech vykácených ploch pralesa. Velmi často je kácení nezákonné. Přibližně 40 % celkové plochy tropického deštného pralesa bylo vykáceno v posledních 40 letech.

Hospodářská zvířata spotřebují obrovské množství krmiva. Každoročně hospodářská zvířata zkonzumují více než 1,3 milionu tun obilí. Přitom jedna evropská kráva musí sežvýkat 75-300 kg potravy na vyprodukování 1kg proteinu, v Africe je to dokonce 500 kg.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Odpad a Nemoci

Na půdu i vodu mají negativní vliv odpady, které z živočišné výroby vznikají. Hospodářská zvířata ročně vyprodukují až 12 miliard tun odpadu. Problematický je chov prasat a drůbeže, jejichž krmivo obsahuje velké množství bílkovin. Nadměrný obsah bílkovin ve stravě vede ke zvýšení hladiny dusíku a fosforečnanů ve výkalech zvířat.

Prostřednictvím živočišného odpadu dochází k rozvoji rezistentních druhů bakterií. Intenzivní chov dobytka způsobuje, že jsou zvířata velmi náchylná k onemocnění. Podávání antibiotik hospodářským zvířatům se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku rezistentních bakterií.

Globální Oteplování a Živočišná Výroba

Zhoršující se kvalita ovzduší na planetě a globální oteplování jsou aktuálními tématy. Průměrná teplota na planetě se oproti minulému století zvýšila o 0,8 °C. Hodnoty CO2 v atmosféře jsou nejvyšší za posledních 650 000 let. Za posledních 200 let se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 40 % , z 270 ppm na 382 ppm.

Nejnebezpečnějším skleníkovým plynem produkovaným zemědělstvím je kromě oxidu uhličitého či metanu, především amoniak. Celosvětově je zemědělství zodpovědné až za 90% podíl amoniaku v ovzduší. Dalším skleníkovým plynem, který se ve velkém množství uvolňuje do ovzduší při intenzivním zemědělství je metan (tvoří asi 35 % všech skleníkových plynů). Hospodářská zvířata na celém světě vyprodukují asi 80 milionů tun metanu ročně, přičemž jedna kráva vytvoří denně kolem 500 litrů metanu.

Klimatické změny mohou hrát v budoucnu velkou roli v produkci jídla. Důsledky proměny životního prostředí můžeme vidět už nyní. Nedostatek vhodného životního prostředí může časem vést k válečným konfliktům. Ti, kdo chtějí přežít, potřebují vodu a půdu, což v budoucnu budou velmi vzácné komodity.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Alternativy a Řešení

Řešení přesto existují, i když nám dnes ještě znějí trochu divně. Je dobré začít něčím jednoduchým. Třeba přidat vedle odpadkového koše kbelík na bioodpad, otočit kolečkem u radiátoru doprava nebo nakupovat čisticí prostředky šetrné k přírodě.

Veganská strava ročně vyprodukuje jen asi ½ emisí CO2 oproti stravě všežravce, 1/11 fosilních paliv, 1/13 vody a 1/18 půdy. Jedno se ale nyní nabízí, nahradit pětinu zkonzumovaného hovězího masa rostlinnou alternativou.

Rostlinných náhražek masa je více. Patří mezi ně sója, chlebovník nebo seitan, který obsahuje pšeničnou bílkovinu. Také ale existují hmyzí proteiny.

Vlády napříč kontinenty jsou dnes vyzývány k rychlé nápravě nefunkčního potravinového systému. Nová zpráva mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) totiž vůbec poprvé komplexně odhaluje, jak extrémní klimatické jevy - způsobené klimatickou krizí - devastují chovy hospodářských zvířat, ohrožují živobytí farmářů a narušují globální potravinovou bezpečnost.

Zpráva odhaluje, že v důsledku klimatických katastrof zahynulo jen za poslední roky 14,8 milionu hospodářských zvířat a bylo zasaženo 56,4 milionu lidí. Zpráva přináší alarmující svědectví o rozsáhlém utrpení hospodářských zvířat, která jsou většinou uvězněna uvnitř budov bez možnosti úniku. Při záplavách se zvířata hromadně utopí, při vlnách veder se udusí.

Je nezbytně nutné, aby zemědělci vyměnili kruté a neudržitelné průmyslové velkochovy za odpovědné hospodaření, které je šetrné k přírodě, klimatu i zvířatům.

Dopad Chovu Dobytka na Přirozený Koloběh Vody

Chov dobytka rovněž v rozdílné míře ovlivňuje koloběh vody v přírodě.

Nadměrné Vypásání Mění Směry Vodních Toků

Díky vypásání klesá absorbční schopnost trávy a voda tak mění své trasy. Když se voda vsákne do terénu, k erozi nedochází. Pokud se půda ve vyšších oblastech naruší, může to mít dalekosáhlé následky. Právě vypásání trávy dobytkem takovéto změny působí - mění se druhová skladba, terén je udupán, atd. Noha dobytka může za určitých okolností (např. ve svahu) vyvinout stejnou tlakovou sílu jako pneumatika traktoru.

Změna Využití Půdy

Pastviny se mění na pole pro pěstování krmiva, ubývá lesa. Změny v krajině vedou i k narušení koloběhu vody. Pokud je půda narušena, při dešti se například dostatečně nedoplní hladina spodní vody a v suchých obdobích hrozí katastrofální sucha.

Možnosti Nápravy

Potřebné technologie jsou dostupné, je ovšem třeba je zavádět v rozvojových zemích. Je možno rozlišit pět stádií:

• Vznik odpadů exkrementů - úpravou krmné dávky je možné ovlivnit jejich složení.
• Proces sběru exkrementů - zde je možné zlepšit mnohé, zejména je třeba za každou cenu zabránit úniku do okolí a kontaktu s dešťovou vodou.
• Skladování exkrementů - je míněno dočasné skladování, např. v průběhu roku, než nastane potřeba hnojit.
• Zpracování exkrementů - snížení toxicity obsahu, oddělení pevné a kapalné složky, koncentrace.
• Zlepšení využití exkrementů - Použití jako hnojivo, krmivo pro ryby, zdroj energie.

Hospodaření s Půdou

Zejména je třeba zabránit nadměrnému vypásání, aby nedocházelo k narušení vegetace. Rotační vypásání je jednou z možností. Vytyčení cest pro zvířata může zabránit živelnému poškozování terénu. Pokud se má poškozený ekosystém zotavit, je třeba zabránit tomu, aby jej dobytek dále nepoškozoval a tedy minimalizovat jeho pohyb v okolí.

tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #velkochovy #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a výpočetní technika
• Emise Rousínov
• Technologie sterilizace nebezpečných odpadů
• Benešov u Boskovic - třídění odpadu
• České normy pro odběr vzorků ovzduší