Břízy jsou velmi krásné dřeviny, které se v současné době těší velké oblibě. Pokud i vám se tento listnatý strom s typicky zbarvenou kůrou líbí a máte v plánu si ji na podzim vysadit, máme pro vás pár tipů, podle čeho vybírat ten správný druh. Díky bohatému sortimentu druhů si můžeme vybrat do své zahrady takový druh, který se do ní nejen prostorově vejde, ale také nám bude dělat okrasu i v zimě.
Bříza bělokorá (Betula alba) je známý listnatý strom, se kterým se můžeme běžně setkat nejen ve městech, ale i ve volné přírodě či na soukromých zahradách. Bříza má mnoho druhů a nádherných kultivarů, a právě díky kultivarům máme možnost si tuto krásnou dřevinu vysadit i na naší zahradě. Jednotlivé druhy a kultivary bříz se mezi sebou liší nejen konečnou výškou a tvarem koruny, ale také barvou kůry, která nemusí vždy být pouze černobílá, jak ji známe, ale klidně růžová či skořicově hnědá. Do zahrad jsou nejkrásnější především vícekmenné kultivary, které vynikají svým vzdušným habitem a dorůstají přiměřené velikosti.
Břízy jsou natolik krásné dřeviny, že si rozhodně zaslouží veškerou pozornost. Právě z toho důvodu se nejčastěji vysazují jako výjimečné solitéry, klidně přímo do trávníku nebo do předzahrádek. Zvolíte-li ten správný druh a kultivar, můžete břízu pěstovat klidně i na balkoně v nádobě.
Výsadby bříz do zahrad se těší velké oblibě také díky tomu, že má velmi výrazně zbarvenou kůru, především pak nejznámější bříza bělokorá. Krásný barevný efekt sice vzniká již na podzim, kdy dochází k barevnému kontrastu žlutě zbarvených listů a bělavým či černobílým zbarvením kůry. K bříze se vždy hodí všechny traviny, především ty, které jsou vzdušné a spolu s břízou vytvoří krásnou kompozici. Doporučit mohu ozdobnice (Miscanthus sp.), především její nižší kultivary, dochany (Pennisetum sp.), ostřice (Carex sp.)., lalang (Imperata cylindrica) nebo kavyl péřovitý (Stipa tenuissima). Krásný barevný kontrast, který oceníme hlavně v zimě po opadu listu, vzniká při kombinaci se svídou bílou (Cornus alba) s červenou kůrou nebo svídou výběžkatou (Cornus stolonifera) s kůrou hráškově zelenou. Poblíž břízy se bude také vyjímat vilín, červenolistý javor, muchovník nebo rododendron. Jako podrostové rostliny jsou vhodné nízké druhy trvalek jako jsou hosty, dlužichy nebo třeba zběhovec plazivý.
Máte-li v plánu vysadit si do své zahrady břízu, musíte zvážit dvě zásadní věci. Tou první je velikost zahrady, tou druhou pak podmínky stanoviště. Pokud máte malou zahradu, vaší možností jsou zakrslé kultivary bříz, v případě větší zahrady se vaše možnosti výběru samozřejmě rozšiřují.
Čtěte také: Betula pendula a adaptace na extrémy
Nároky bříz na stanoviště nejsou nijak výjimečné, vezmeme-li v potaz skutečnost, že roste běžně ve volné přírodě. Břízy jsou velmi přizpůsobivé dřeviny, které porostou v každé zahradní půdě, nejlépe však na slunném stanovišti. Břízy nemusí příliš přemokřené půdy a dobře snáší sucho. Řadí se mezi tzv. pionýrské dřeviny, které se vyznačují svojí nenáročností na pěstování.
Bříza himalájská (Betula utilis ´Doorenbos´) je oblíbený kultivar, který roste pomaleji a pokud se chcete z krásy tohoto druhu a kultivaru těšit co nejdříve, vysaďte jej ve větší velikosti. Dorůstá do výšky 7 až 10 metrů, kůra je v mládí krémově bílá a postupem času se mění na velmi zářivou bílou, která dokonale kontrastuje především s jinými barevnými rostlinami. Kůra se odlupuje v tenkých proužcích, což je také jeden z poznávacích znaků tohoto druhu.
Bříza bělokorá (Betula alba, Betula pendula, Betula verucossa) je nejčastějším druhem, se kterým se v našich zahradách setkáte. Má řadu krásných kultivarů, díky čemuž ji můžete pěstovat i na malé zahradě, aniž by vám nějak ubírala prostor.
Bříza černá (Betula nigra ´Summer Cascade´) je velmi krásná bříza s převislými větvemi, která dorůstá do výšky kolem 6 metrů. Má lesklé, tmavě zelené listy a růžovou až skořicově hnědou kůru, která se opět odlupuje v pruzích.
Bříza čínská (Betula albosinensis ´Septentrionalis´) je známá také pod názvem čínská červená bříza, má velmi atraktivní odlupující se kůru se zajímavým růžovým zbarvením a průsvitnými okraji. Tento druh dorůstá do výšky až 12 metrů, takže pro malé zahrady není vhodný.
Čtěte také: Horní Bříza a odpadové hospodářství
| Kultivar | Výška | Habitus | Barva kůry | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Betula utilis 'Doorenbos' | 7-10 m | Široce kuželovitý | Zářivě bílá | Pomalý růst |
| Betula pendula 'Youngii' | 4-8 m | Převislý | Bílá | Vhodná do menších zahrad |
| Betula pendula 'Globe' | Do 2,5 m | Kulovitý | Bílá | Zakrslý kultivar |
| Betula pendula 'Purpurea' | 4-5 m | Široce kuželovitý | Bílá | Fialové listy |
| Betula nigra 'Summer Cascade' | Kolem 6 m | Převislý | Růžová až skořicově hnědá | Odlupující se kůra |
| Betula albosinensis 'Septentrionalis' | Do 12 m | Široce kuželovitý | Růžová | Odlupující se kůra |
Bříza bělokorá je na pěstování nenáročná, je schopna se přizpůsobit velké škále půd. Nejvíce jí vyhovují mírně vlhké půdy s přídavkem humusu. Po zakořenění snese i krátkodobý přísušek. Volíme stanoviště na slunci až mírném polostínu. Používáme hnojiva s dlouhodobým postupným účinkem. Bez problému snáší řez.
Betula pendula, česky bříza bělokorá, je statný strom u nás rozšířený v lesích, parcích i zahradách. Řadí se do čeledi Betulaceae - břízovité.Bříza bělokorá dorůstá do výšky 20 metrů. Její dekorativní kůra, krásný vzrůst a romanticky tvarované větve ji předurčují být královnou krásy mezi stromy. V mládí je kůra hnědá a hladká, později se mění na bílou, v dolní části kmene rozpukanou. Větve nižších řádů jsou často převislé. Listy jsou sytě zelené. Kvete od dubna do května.
Bříza bělokorá má ráda slunce nebo polostín. Nejlépe roste v humózní půdě, vlhké, avšak nesmí být přemokřená. Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhohy.
Sbírá se zejména list (Folium betulae), nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé listy. Suší se ve stínu, teplota při umělém sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové pupeny (Gemmae betulae) nebo stáčet mízu (tzv. březová voda či šťáva), jež je nejhodnotnější ještě před rašením listů (do kmene se navrtá 1 až 2 cm hluboká dírka, do níž se vsune hadička, z které pak šťáva odkapává do nádoby).
Droga obsahuje flavonové glykosidy (cca 2%), silice (cca 0,05 až 0,5%, v pupenech až 6%), pryskyřice, třísloviny (5 až 9%), vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, betulalbin, olej, cukr a fytoncidy.
Čtěte také: Horní Bříza: Ekologie a správa po Sametové revoluci
Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a při nedostatečné činnosti ledvin a zároveň je to lidový prostředek k ošetření vlasů.
List se podává ve formě čaje (1 polévková lžíce drogy se přelije šálkem vařící vody, 10 minut se luhuje, berou se 3 dávky denně) nebo koupele. Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, jenž nachází uplatnění zejména při kožních chorobách.
Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo.
tags: #briza #belokora #stanoviste