Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023.
„Pozitivní závěr ze Zprávy o životním prostředí 2023 je jednoznačný. Díky významným investicím do ochrany je stav životního prostředí výrazně lepší než v předchozích desetiletích. A díky modernizaci, růstu ekonomiky a přijatým zákonům dokážeme životní prostředí lépe chránit a zároveň zvyšovat výkon ekonomiky. To ale neznamená, že naše ovzduší, voda, půda nebo živá příroda jsou v optimálním stavu. Rok 2023 byl v Česku nejteplejší v historii pozorování a zvyšují se hrozby spojené se změnou klimatu, zejména častější extrémní jevy počasí a jejich dopady, jak nám důrazně připomněly nedávné povodně. Proto jsme připravili tři zásadní novely na ochranu vody, půdy a ovzduší. Klimatická změna je neopomenutelný fakt a musíme dělat vše pro to, abychom zmírnily její dopady,“ shrnuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Kvalita ovzduší a emise
Čistota ovzduší se v posledních letech zvyšuje a oblastí s překročenými limity škodlivin je díky mírným zimám velmi málo. Česko směřuje ke splnění národních závazků pro snížení emisí do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku, kde je splnění zatím nejisté. Část domácností však stále využívá k vytápění paliva a technologie, které výrazně znečišťují ovzduší.
Spalování uhlí a dřeva v domácnostech produkuje nejen prachové částice, ale i škodlivé látky, které se mohou hromadit v životním prostředí a ohrožovat lidské zdraví. Díky dotačním programům Ministerstva životního prostředí, jako byly Kotlíkové dotace nebo stále je Nová zelená úsporám, však znečištění z domácího vytápění klesá. Zlepšit kvalitu ovzduší má pak novela zákona o ochraně ovzduší, kterou MŽP připravilo a kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna.
Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí.
Čtěte také: Škody způsobené bouří
Kvalita vody a půdy
Kvalita povrchových vod se od roku 2000 také značně zlepšila. Díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a lepšímu se podařilo snížit množství amoniakálního dusíku a fosforu ve vodních tocích. Krátkodobě ale kvalita vod stagnuje a míru znečištění se nedaří dále snižovat.
Nadále se snižuje rozloha zemědělské půdy, zejména orné, a naopak se zvětšují rozlohy zastavěných ploch a lesů. Zemědělská půda je kvůli intenzivnímu a jednotvárnému hospodaření ohrožena degradací.
Lesy a kůrovcová kalamita
V lesích ustupuje kůrovcová kalamita, která začala v roce 2015. Z Jeseníků na severní Moravě se postupně rozšířila i do dalších oblastí a vyvrcholila v roce 2020. To dosud ovlivňuje emisní bilanci České republiky a snahu o snižování emisí skleníkových plynů. Ačkoli se celková bilance lesnictví zlepšila, kvůli kůrovcové kalamitě produkují lesy stále více uhlíku, než kolik dokážou pohltit.
Lesy se v postižených oblastech postupně obnovují, ale jejich celkové zdraví zůstává neuspokojivé, hlavně kvůli nevhodné druhové skladbě stromů.
Energetika a doprava
V energetickém mixu pro výrobu elektřiny a tepla nadále v roce 2023 klesal podíl fosilních paliv a roste využití obnovitelných zdrojů. Zatím však neroste energetická účinnost ani neklesá celková spotřeba energie.
Čtěte také: Sci-fi jako varování
Doprava v Česku je stále závislá na fosilních palivech a využívání alternativních pohonů se v individuální dopravě rozvíjí pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových elektrických osobních automobilů v Evropské unii.
Oběhové hospodářství a odpady
Přechod na oběhové hospodářství postupuje, převažuje využívání odpadu, především recyklace, což je v souladu s hierarchií nakládání s odpady. V oblasti nakládání s komunálním odpadem je cílem výrazně omezit skládkování a podpořit materiálové využití, i když velká část komunálního odpadu stále končí na skládkách.
Financování ochrany životního prostředí
Ochrana životního prostředí, včetně řešení změny klimatu, dlouhodobě finančně zajišťují jak národní, tak evropské zdroje prostřednictvím operačních programů. Mezi významné programy patří Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova a od roku 2021 také Modernizační fond a Nástroj pro oživení a odolnost určený pro realizaci Národního plánu obnovy.
Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, Vodovody a kanalizace z Operačního programu Životní prostředí nebo program HEAT - Modernizace soustav zásobování tepelnou energií z Modernizačního fondu. Tyto programy významně pomáhají nejen průmyslu, energetice, ale hlavně domácnostem nebo obcím s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů, úsporami energií a efektivnějším nakládáním s vodou.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2023 poskytuje ověřené oficiální informace o stavu životního prostředí pro širší veřejnost a hodnotí, zda Česko směřuje ke splnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR 2030. Podrobná data jsou k dispozici na portálu Envirometr.
Čtěte také: Dopady ničení přírody na Afriku
Dopady na zdraví
Znečištěné ovzduší, nebezpečné chemické látky v půdě či vodě, hluk, ale také změna klimatu - to všechno má negativní vliv na zdraví lidských organismů. Lidé žijící ve znečištěném prostředí jsou náchylnější k nemocem i úmrtí. Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila, jak velký tento vliv je.
„Těmto úmrtím se můžeme vyhnout a můžeme je značně omezit tím, že se budeme snažit zlepšovat kvalitu životního prostředí,“ upozorňuje studie, která se opírala o data Světové zdravotnické organizace. Stav životního prostředí zapříčinil v roce 2012 na území Evropské unie smrt 630 tisíc lidí.
Studie navíc upozorňuje, že na lidských životech se podepisuje nejen znečištění ovzduší, ale i extrémní počasí a další dopady klimatických změn. Největším „zabijákem“ jsou přitom vlny veder, které měly například v roce 2003 na svědomí 70 tisíc úmrtí. Hrozbou jsou také časté povodně či bouře.
Agentura EEA ve své studii ukazuje také na velké rozdíly v úmrtích spojených se životním prostředím mezi státy západní a východní Evropy. Největší podíl úmrtí spojených se špatnou kvalitou životního prostředí na 100 tisíc obyvatel je podle jejích dat v Bosně a Hercegovině (27 procent), ze zemí EU v Rumunsku (19 procent).
Znečištění ovzduší v České republice a jeho dopady
Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.
„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.
Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost. Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám.
Prevence a zlepšení kvality ovzduší
Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.
„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“
Vliv znečištění ovzduší na délku života a zdraví
Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity.
Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.
Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.
Emise z požárů divoké přírody a jejich dopady
Emise organických látek uvolňované při požárech divoké přírody mají globální dosah a dlouhodobé dopady na chemii atmosféry, kvalitu ovzduší i lidské zdraví. Tyto dopady byly dosud systematicky podceňovány.
Mezinárodní tým vědců analyzoval data z let 1997 až 2023 a sestavil dosud nejkomplexnější globální inventuru emisí z divokých požárů. Výzkum zároveň odhalil výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší emise byly identifikovány v rovníkové Asii, v jižní Africe, v některých částech Jižní Ameriky a v severní Austrálii.
Kouř z požárů obsahuje široké spektrum chemických látek. Vedle VOCs, IVOCs a SVOCs obsahují emise také aldehydy, ketony, aromatické uhlovodíky, organické kyseliny a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).
Expozice PM2,5 vznikajícím z emisí požárů je spojena se zvýšeným výskytem astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci, infarktů, cévních mozkových příhod i celkové mortality. Sekundární organické aerosoly navíc mohou oslabovat imunitní odpověď a přispívat k chronickému zánětu.
Význam emisí z požárů se neomezuje pouze na zdraví obyvatel, ale i na klimatické souvislosti. Organické částice a plyny ovlivňují tvorbu oblačnosti, propustnost atmosféry pro sluneční záření a celkovou energetickou rovnováhu Země.
Ekologické studie a jejich interpretace
Poměrně často se v populárním i odborném tisku objevují studie, které dávají do vztahu údaje o znečištění prostředí v geografických oblastech se zdravotním stavem (tzv. ekologické = geografické = korelační studie), a z nich potom vyvozují závěry o škodlivém vlivu znečištění na zdraví.
Pro posuzování výsledků epidemiologické studie je naprosto zásadní otázka, kterou si studie položila. Otázka, zda znečištění prostředí statisticky souvisí (koreluje) se zhoršeným zdravotním stavem, není totožná s otázkou, zda znečištění zhoršený zdravotní stav způsobuje.
Ekologické studie, kterým se budeme věnovat, jsou tedy jen jedním (a spíše výjimečným) typem analytické studie. Je důležité si uvědomit, čím se ekologické studie liší od ostatních typů.
Nová hrozba na obzoru: lithium
Po desetiletích klidu se nad Cínovcem opět stahuje stín těžby. Plány na povrchový i hlubinný důl ohrožují vše, co se zde za posledních 30 let podařilo obnovit. Nejvýznamnější plánovanou těžbou je těžba hlubinná.
Invazní nutrie říční
Nutrie říční, invazní hlodavec původem z Jižní Ameriky, se v Česku rychle šíří a stává se stále vážnějším problémem pro města i volnou krajinu. Výsledkem je prudký nárůst populace, poškozování břehů vodních toků a nádrží i vytlačování původních druhů.
Podobná situace se ale odehrává i v Praze. Nutrie se objevují například na Rokytce, Botiči, u Hamerského rybníka nebo Hostivařské přehrady. Velkou oblibu také získala nutrií kolonie na Střeleckém ostrově, kam se za nimi sjíždí turisté z celého světa. Podle ekologů zde žije už několik stovek jedinců. „Praha pro nutrie skýtá ideální biotop, kde by se mohly rozšiřovat. Navíc mají dostatek jídla, jelikož je lidé hodně krmí a navíc tady nemají žádné přirozené nepřátele. Praha je nízko položená, klimatické podmínky jsou pro ně velmi vhodné,“ vysvětloval pro Českou televizi tehdejší vedoucí pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy Václav Nejman.
Krmení podporuje šíření
Klíčovým problémem je lidské chování. Lidé často házejí jídlo do vody s cílem přikrmovat kachny nebo labutě. Potravu ale ve skutečnosti konzumují především nutrie, které se díky snadno dostupnému zdroji energie rychle množí. Města proto opakovaně vyzývají obyvatele, aby zvířata nekrmili.
Ekologické škody
Ekologické škody způsobené nutriemi se netýkají jen estetiky městských nábřeží. Zvířata si hloubí nory v březích řek, rybníků i přehrad a spásají pobřežní vegetaci. To vede k erozi a oslabování hrází. „Dochází k podemílání a vzniká nebezpečí při povodních,“ vysvětluje Nejman.
Mírné zimy hrají nutriím do karet
K rychlému šíření invazního druhu přispívají i klimatické změny. Nutrie jsou citlivé na silné mrazy a vysokou sněhovou pokrývku, které v minulosti jejich populace přirozeně regulovaly. Poslední mírné zimy ale tuto přirozenou překážku otupily.
Podle odborníků je kombinace odchytu, odstřelu a prevence, tedy především zákazu krmení, v současnosti jediným způsobem, jak šíření nutrií zpomalit.
Obnova přírody je důležitá
Koncem června uveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh právní normy, konkrétně nařízení, týkající se obnovy přírody v Evropské unii. Podrobněji rozpracovává značně ambiciózní Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 s podtitulem Navrácení přírody do našeho života, která byla přijata před dvěma lety. Nový dokument vychází z názoru, že nestačí přírodu jen chránit, ale že je třeba tam, kde byla lidskou činností značně poškozena nebo rovnou zničena, ji obnovit.
Návrh nové legislativy EU si nevytyčuje zrovna malé cíle. Z analýzy vyplývá neutěšený stav. 80 % biotopů v tuto chvíli není v dobré kondici a je nutné to výrazně zlepšit. Právně závazné cíle obnovy přírody v různých typech ekosystémů platí bez výjimky pro všechny členské státy. Do konce desetiletí by měla být rozmanitá opatření ekologické obnovy uplatněna na pětině rozlohy souše a moře Unie.
Navrácení přírody často nebývá levnou záležitostí a nenastává mávnutím kouzelnické hůlky Harryho Pottera. Část ze 100 miliard eur (2,45 bilionů Kč), určených v rozpočtu EU na péči o biologickou rozmanitost do roku 2027, půjde právě na obnovu přírodního dědictví. Nicméně pokud vyjádříme přínosy ekosystémových služeb ve finanční podobě, potom nám ekologická obnova přinese na každé euro vložené do návratu přírody 8-38 eur.
Obnova přírodních ekosystémů je pouze jednou z forem ochrany přírody. Skutečnost, že dnes v řadě případů dokážeme vytvořit prostředí, které je, alespoň pokud jde o složení a strukturu, podobné původnímu, nás ale v žádném případě neopravňuje k tomu, že s přírodou budeme zacházet i nadále jako dosud.
Návrh nařízení EU o obnově přírody, který projde ještě schvalovací procedurou a může doznat určitých změn, znamená revoluční posun v pohledu na ochranu a obnovu přírodních stanovišť. Nejenom ve vazbě na ochranu biodiverzity, ale i ve vazbě na omezení dopadů klimatické změny a zvýšení odolnosti potravinových systémů.
Nové ekosystémy
Velkou část povrchu Země pokrývají ekosytémy, kterých se lidská ruka nedotkne, a přesto nejsou panenskou divočinou. Spíše připomínají botanické a zoologické zahrady, kde vedle sebe existují člověkem zavlečené rostliny a živočichové vedle původních druhů. Podle rozšířeného názoru nejde o nic víc než sbírky plevele, jimž kralují ty nejagresivnější druhy.
V poslední době ovšem někteří odborníci odmítají automaticky považovat původní ekosystémy za „dobré“ a vše ostatní házet do jednoho pytle jako „špatné“. Razí neutrální a nezaujatý termín „nové ekosystémy“, což jsou kusy přírody, jejichž vzhled těžce poznamenal člověk. Ten už je ale dnes nemá ve své moci a příroda žije svým vlastním životem.
Přesné statistiky neexistují, odborníci však odhadují, že nové ekosystémy zabírají 35 % souše. Zaznívají hlasy vyzývající k ochraně některých nových ekosystémů, především těch, jež se staly posledními útočišti původních druhů.
Nadto nové ekosystémy často plně zastupují služby, jež vykonávala původní zničená příroda. Filtrují například vodu mokřadů, chrání svahy před erozí, přispívají k tvorbě půdy a vážou oxid uhličitý z atmosféry.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]