Klimatická krize a její dopady: Adaptace a ochrana životního prostředí

Klimatická krize je realitou, která ovlivňuje život na celé planetě. Johan Rockström, autor konceptu planetárních hranic, ve svém článku pro Financial Times vysvětluje důvody pro vyhlášení stavu globální klimatické nouze. Naše planeta již není stabilní a na staré jistoty týkající se počasí a klimatu se již nemůžeme spoléhat.

Podle vědce jsou současné změny bezprecedentní a představují pro lidstvo ohromné riziko: „Posledních 10 000 let od konce doby ledové bylo klima na Zemi neobvykle stabilní a mírné, a také předvídatelné, zejména v porovnání s předchozími miliony let. Díky tomu se mohla naše společnost rozvinout do podoby, kterou známe dnes. S každou dekádou se vědci musí dívat dál a dál do minulosti aby našli srovnatelné atmosférické podmínky. V roce 2025 dosáhne koncentrace skleníkových plynů úrovně, která zde nebyla 3 miliony let. V té době byla průměrná teplota o 3-4 stupně teplejší a hladiny oceánů o 20 metrů vyšší. Lidské a ekonomické dopady takového oteplení budou strašné.“

Rockström varuje, že každý stupeň oteplení průměrné globální teploty znamená ztrátu optimální klimatické zóny pro jednu miliardu lidí. Jde o takové zóny, které lidem umožňují pěstování potravin a práci venku. Do roku 2070 by údajně mohly být zasaženy až 3 miliardy lidí právě ztrátou optimální klimatické zóny. V této dekádě se rozhodne, zda se nám podaří zabránit katastrofálnímu oteplení ve shodě s Pařížskou dohodou. Čas rychle běží.

Projevy klimatické krize

Jak jinak si vysvětlit to, že např. letos v červnu byly v sibiřské části Arktidy naměřeny teploty přesahující o 10 stupňů Celsia dlouhodobý sezónní průměr? Polární oblasti se oteplují mnohem rychleji než zbytek světa a rychle z nich odtává obrovské množství ledu. Velkým problémem je i deforestace v Amazonii, která se v důsledku může dokonce namísto pohlcovače uhlíku stát jeho zdrojem.

Lidské životy i lidská sídla ale čím dál častěji ohrožují především extrémní projevy počasí jako vlny veder, ale i husté lijáky nebo sucha. Extrémní přívalové srážky a povodně nebo naopak periody sucha nabývají jak na četnosti, tak na intenzitě.

Čtěte také: Dortmund: Ekologická zóna a podmínky

Oceány a klimatická krize

V řešení klimatické krize, snižování emisí skleníkových plynů a stabilizaci zemského klimatu hrají zásadní roli oceány. Jsou totiž největším přírodním úložištěm uhlíku na světě. Mangrovové porosty a mořská tráva pohlcují až 4x více uhlíku než lesy. Uhlík se ale ukládá i v tělech živočichů. Velryby během života hromadí ve svých tělech uhlík, který po jejich smrti klesne na dno oceánu.

Rostoucí emise skleníkových plynů ale poškozují zdraví oceánu a podmořské ekosystémy. Okyselování oceánů, tedy snižování pH, a oteplování vody v oceánech, které je dnes 4x rychlejší než před 40 lety, brání korálům, měkkýšům a planktonu stavět své schránky a další části těla. Do poloviny století „vybledne“ 70-90 % korálových útesů na planetě. Pro kyslík je v důsledku oteplování atmosféry i vody v oceánech čím dál složitější klesat k mořskému dnu, kde se množství kyslíku snižuje. V pobřežních vodách problém zhoršují živiny přinášené řekami z polí a měst. Vznikají tak čím dál rozsáhlejší mrtvé zóny.

V důsledku rozpínání vody a tání ledovců se čím dál rychleji zvyšuje hladina moří, od 90. let se rychlost zdvojnásobila. Vědci očekávané zvýšení hladiny moře až o 1,6 metrů do roku 2100 dramaticky zasáhne pobřežní oblasti a ostrovy, kde žije téměř miliarda lidí.

Adaptace na klimatickou krizi v Česku

Ačkoli v regulaci globálního klimatu sehrává roli zejména voda v oceánech, Česko bude muset v souvislosti s klimatickou krizí řešit hlavně změny koloběhu vody na souši. Česká krajina kdysi fungovala jako houba, zadržovala vodu v půdě, tůních a mokřadech a postupně ji zvládla zase uvolňovat. Dnes je jako cedník: voda po dešti rychle odtéká a krajina i lidé trpí střídavě suchem a jindy rychle nastupujícími povodněmi.

Vodní režim v naší krajině poškodilo zejména napřímení a zahloubení vodních toků, utužení zemědělské půdy, vysoušení mokřadů a niv a lesní hospodářství zaměřené na monokultury a využívající rozsáhlou síť těžebních linek a odvodňovacích kanálů.

Čtěte také: Oblastí dlouhověkosti

Pro zmírnění změny klimatu bude zásadní zejména celosvětová ochrana oceánů a života v nich. V Pařížské dohodě se celý svět dohodl na snížení emisí. V rámci Globální oceánské úmluvy se pak svět dohodl ochránit 30 % volných moří do roku 2030. Do roku 2050 je třeba rozšířit ochranu na 50 % oceánů a moří. V roce 2022 se opět prakticky celý svět shodl na nutnosti chránit biodiverzitu, a to včetně té v mořích, a udržitelně využívat přírodní bohatství.

V Česku je třeba z politických slibů naplnit zejména Akční plán na adaptaci na změnu klimatu. Kromě toho bude ale třeba i vrátit vodu do naší krajiny. Potřebujeme členitější zemědělskou krajinu s remízky, sady a agrolesnickými systémy. Vodu z odvodňovacích melioračních systémů bychom měli využívat, potřebujeme tůně a mokřady v údolnicích. Zemědělci, kteří zlepšují kvalitu půdy, by měli být zvýhodněni. Lesy by měly být zejména smíšené a s hlubokými kořeny. Ve městech potřebujeme rozvíjet “modro-zelenou” infrastrukturu. Propustné povrchy namísto betonu umožní vodě se zasakovat. Zadržet vláhu pomohou i zelené střechy a fasády, které město navíc ochladí v extrémně teplých letních dnech.

Vídeň a boj proti vlnám veder

Vysoké letní teploty představují pro lidský organismus stále větší zátěž. Vídeň proto rozšiřuje svou síť „cool zón“, klimatizovaných útočišť před horkem, která jsou volně přístupná pro všechny obyvatele. Klimatická krize přináší stále delší a intenzivnější vlny veder, které ohrožují především seniory, děti a osoby se zdravotními obtížemi. Vídeňská radnice proto zřizuje další místa, díky nimž jsou tropické letní dny snesitelnější.

Cool zóny poskytují nejen bezplatný úkryt před vedrem, ale i prostor pro odpočinek a společenský kontakt. Na návštěvníky zde čekají studené nápoje, Wi-Fi, toalety a také poradenské služby. „Díky těmto zónám máme ve Vídni i během parných dnů místa, kde si můžeme oddechnout. Jsou zdarma, blízko domova a přístupné pro všechny,“ uvádí vídeňská místostarostka Bettina Emmerling.

Projekt je součástí akčního plánu proti horku (Wiener Hitzeaktionsplan), který vznikl ve spolupráci s městskou klimatickou agenturou Urban Innovation Vienna a místními partnery. Cílem je vytvořit hustou síť klimatizovaných míst po celé Vídni, zejména v oblastech s tzv. První dvě zóny město otevřelo v rámci pilotního projektu před dvěma lety. Loni přibylo dalších 10 ochlazovacích míst a letos se jejich počet téměř zdvojnásobil - na 22 lokalit v 15 vídeňských obvodech. Na provozu a organizaci volnočasových aktivit se podílejí městské knihovny, úřady, kluby pro seniory a další instituce. Nově se lze od července ochladit i na vybraných městských úřadech v obvodech Rudolfsheim-Fünfhaus, Währing a Brigittenau. Iniciativa zdůrazňuje i komunitní rozměr. Podle městských průzkumů si návštěvníci cení možnosti setkávat se, odpočívat v klidném prostředí a účastnit se doprovodných akcí.

Čtěte také: Automobilový průmysl a Euro normy

Priority v oblasti životního prostředí

Pokračování dotačního programu Nová zelená úspora a úprava systému tzv. akceleračních zón pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie budou nejbližší priority Igora Červeného na ministerstvu životního prostředí. Podle Červeného je potřeba také upravit systém akceleračních zón, protože jsou na něj navázány peníze z EU a při současné úpravě by o ně stát mohl přijít. Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren, než standardně.

tags: #klimatická #krize #zóny

Oblíbené příspěvky:

• Zábava pro batolata v přírodě
• AVE CZ a odpadové hospodářství
• Více o typech úložišť
• Cesta do neznáma
• Příčiny devastace africké přírody