Zpráva o inventuře emisí EU

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie zřejmě klesají. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se celkový příspěvek evropské sedmadvacítky ke klimatickým změnám snížil o 9,3 % od roku 1990. Emise klesají v posledních letech téměř ve všech zemích. Jednou z výjimek je Česká republika, kde emise začaly růst.

Evropské emise skleníkových plynů měly v roce 2007 (což je rok, pro který jsou data dostupná) klesající charakter, a to již třetí rok za sebou. Čísla zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve zprávě o inventuře skleníkových plynů v období 1990-2007 (Annual European Community greenhouse gas inventory 1990-2007 and inventory report 2009). Podle EEA se v období 2006 - 2007 snížily celkové emise v EU o 1,2 %.

Podle zprávy je klesající trend emisí od roku 2005 do značné míry způsoben nižším používáním fosilních paliv (zejména ropy a zemního plynu) v domácnostech a službách. To je oblast, která nepodléhá evropskému systému obchodování s emisemi (EU ETS). Zároveň ale domácnosti spolu s podnikateli ve službách představují jedny z největších zdrojů znečištění v EU. V letech 2006-2007 pomohlo teplejší počasí a vyšší ceny pohonných hmot poklesu emisí. Nejvíce ušetřily emise opět domácnosti, a to zejména v Německu.

V roce 2007 snížilo své emise skleníkových plynů 17 členských zemí EU. Tedy všechny státy EU 15, s vyjímkou Španělska (o 2,1 %) a Řecka (2,9 %). Z nových států Evropy rostly emise mezi lety 2006-2007 v Bulharsku (5,9 %), Estonsku (14,8 %), Lotyšsku (3,5 %), Litvě (8,1 %), Slovinsku (0,7 %) a na Maltě (2,3%). Emise rostly také v České republice, a to o 1,2 %.

„Ta čísla jsou nám známá, takže nás nepřekvapila. Ale ani nás netěší,“ řekl Ekolistu Jakub Kašpar, tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí. Podle něj stojí za nárůstem emisí především doprava a soukromý sektor, tedy především vytápění domácností. „Jsou to v každém případě emise mimo systém obchodování s povolenkami, v průmyslu a energetice klesly emise zhruba o osm a půl procenta,“ říká Kašpar.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Podle MŽP by snížení emisí mimo průmysl měl přinést programu Zelená úsporám, který chce snížit spotřebu energií v domácnostech a domech. Emise z dopravy by mělo pomoci snížit opatření, které platí od počátku roku. Tedy recyklační poplatky, které musí zaplatit majitelé vozidel vyrobených před rokem 2000. Ty do března 2008 dostaly z českých silnic již na 150 000 ojetin. Podle Kašpara by mohlo pomoci i šrotovné, díky kterému by si lidé nakoupili novější auta s menší spotřebou benzínu či nafty nebo snížení DPH na biopaliva.

Šrotovné jako krok dobrým směrem chápe i ministerstvo dopravy, byť podle mluvčího rezortu Karla Hanzelky není v pravomoci ministerstva snižovat emise navázané na dopravu. „Naším úkolem je starat se o technický stav vozidel a cest,“ říká Hanzelka. Stejně tak říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský, že snižování emisí zůstává čistě v rezortu MŽP. „Žádné programy pro snižování emisí v neprůmyslovém sektoru nepřipravujeme, proč bychom to také dělali,“ říká Bartovský.

Podle něj je ale nesmyslné stavět politiku na číslech za rok 2007, kvůli hospodářské krizi totiž emise od té doby výrazně poklesly. „Sice se nedostaneme na data z počátku devadesátých let, ale již teď je jasné, že výrazně poklesla výroba a s tím spojená poptávka po energiích. Také ale klesá nákladní automobilová doprava a na ní navázané emise,“ řekl Bartovský.

Podle zprávy EEA v České republice mezi lety 1990 - 2007 klesly celkové emise skleníkových plynů o 22,4 %. Tím ČR bohatě plní svůj závazek vůči Kjótským dohodám, který požaduje snížení o 8 %. Evropská patnáctka, která má snížit svůj příspěvek také o 8 %, dokázala do roku 2007 snížit emise jen o 5 %.

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023). Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt.

Čtěte také: Podrobnosti o ovzduší v ČR

Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO2 jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 4,69 mil. tun CO2, což je 4,5 % celkových emisí České republiky.

Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu.

Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,40 mil. tun CO2 (11,0 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 8,07 mil. tun CO2 (7,8 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,22 mil. tun CO2eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 1,06 mil. tun tun CO2 (1,0 %, 97,9 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.

Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem.

Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,35 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (2,35 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,16 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože záporné hodnoty v tomto sektoru mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství a také tento sektor obsahuje vysokou nejistotu v datech a je náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech byli svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Mezi lety 2019 a 2022 byly dokonce emise z tohoto sektoru kladné (nejvíce v roce 2020, kdy dosáhly 10,9 Mt CO2eq), tedy lesnictví bylo v součtu zdrojem emisí skleníkových plynů.

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny.

Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemsku).

V Evropě v roce 2009 došlo v důsledku hospodářské krize ke zlepšení kvality ovzduší. Vliv na to měla mimo jiné nižší poptávka po energiích, která vedla k poklesu emisí vznikajících při výrobě elektřiny. K největšímu poklesu došlo u emisí oxidů síry (SOx), které mezi roky 2008 a 2009 zaznamenaly propad od 21 %. Snížily se ale také emise dalších znečišťujících látek, které vznikají při výrobě elektřiny.

Vysoké koncentrace oxidů dusíku mohou způsobovat záněty dýchacích cest a narušovat funkci plic. Emise NOx poklesly také v sektoru silniční dopravy, konkrétně o 42 %. Ze nedávné studie EEA vyplývá, že emise oxidů dusíku přesáhnou v roce 2010 strop stanovený v rámci směrnice o národních emisních stropech o 17 %. Od roku 1990 vzrostly také emise z vnitrostátní a mezistátní letecké přepravy. Autoři zprávy si ve zprávě stěžují ale i na obtíže při shromažďování a porovnávání dat.

Pro stanovení množství použitého paliva v TJ a pro stanovení emisí CO2 byly v české národní inventuře skleníkových plynů použity průměrné výhřevnosti, emisní a oxidační faktory, které jsou uvedeny v tabulce níže (NID, tabulka 3.11.). Výhřevnosti kapalných paliv byly převzaty z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a oficiálně potvrzeny jejich odborníky. Výhřevnosti tuhých paliv a zemního plynu byly vypočteny jako vážené průměry z produkce, vývozů a dovozů na základě oficiálních podkladů předávaných ČSÚ v rámci reportingu do IEA/EUROSTAT (International Energy Agency/European statistics). Přepočet z objemových jednotek na hmotnostní jednotky u zemního plynu byl učiněn na základě hustoty 0,705 kg/m3, která odpovídá tzv. obchodním podmínkám (t = 15 °C, p = 101,3 kPa).

Pro hnědé a černé uhlí byly použity národně specifické emisní faktory, stejně jako pro LPG a zemní plyn, pro ostatní paliva byly použity standardně doporučené emisní faktory uvedené v platné metodice IPCC (IPCC 2006 Guidelines, 2006). Hodnoty implikovaného emisního faktoru a výhřevnosti pro benzín a motorovou naftu pro sektor dopravy jsou převzaty z tabulky 3.44 a tabulky Tab. A5-3 české národní inventury skleníkových plynů (NID).

tags: #zpráva #o #inventuře #emisí #EU

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální události a problémy klimatické změny
• Jak vybrat odpadkový koš
• Vypalování a ochrana přírody
• Důležité informace o vývozu odpadu v Prostějově
• Pěnovce v Českém ráji