Klimatické podmínky a pěnovce v Českém ráji

Málo známou skutečností je, že mezi území s relativně významnějším počtem lokalit pěnovců patří také CHKO Český ráj, kde se nachází i několik recentních pěnovcových vodopádů (častěji označovaných nepřesně jako travertinové), případně i nižších nerovností ve vodních tocích, které již zaslouží spíše pojmenování jen jako hrázky nebo stupínky.

Podíváme-li se na pěnovcové vodopády prizmatem jejich početnosti a množstvím mikroforem, které jsou na ně vázané (nemluvě i o jejich organické složce tvořící pestrá společenstva zahrnující bakterie, řasy, mechorosty i vyšší rostliny), patří naše republika k velmi „chudým“ zemím, což je dané jak poměrně malým zastoupením karbonátových hornin, tak méně příznivými klimatickými podmínkami pro srážení pěnovců.

Naše nejvýznamnější krasové území Moravský kras pěnovce překvapivě téměř postrádá, a tak je hlavním územím jejich výskytu v republice Český kras, ale i zde se jedná jen o nepočetné lokality pěnovcových vodopádů nebo kaskád.

Nejzajímavější lokality pěnovců v Českém ráji

Nejzajímavější pěnovcové vodopády a kaskády v Českém ráji jsou Tachovské vodopády (Horní a Dolní) a ve Veseckém Plakánku. Nepočítáme-li Dolánecký vodopád u Turnova s velmi tenkou pěnovcovou vrstvou, je nejvyšší z nich Horní Tachovský vodopád u Troskovic.

Původní vodopád na pískovcovém podloží spadal přes úpatní převis, který narůstající pěnovcová masa přerostla až k úpatí a vytvořila tak malou tunelovitou jeskyni se dvěma otvory na okrajích vodopádu. Z genetického hlediska se jedná o pseudokrasově-syngenetickou jeskyni představující unikát nadnárodního až evropského významu.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Obě lokality se vyznačují i tvorbou drobných mikroreliéfových forem, jako jsou syngenetické dutinky a převisy, mikrokaskády, řasové bochánky a krápníkovité útvary (vznikající převážně na převislých lodyžkách mechu Cratoneuron commutatum).

Klimatické změny a jejich vliv na pěnovce

Uvedené lokality monitoruji již téměř dvě desetiletí a mohu konstatovat, že nástup klimatických změn se na těchto pěnovcových vodopádech projevuje mimořádně významně a s fatálními důsledky pro jejich budoucnost, a to ve zcela krátkém časovém horizontu. Souvisí to s několika faktory.

V první řadě je to sklon povrchu pěnovcových těles, který dosahuje kromě krátkých svislých úseků převážně jen nižších hodnot, a navíc je členěný téměř rovnými teráskami a stupínky. Třetí faktor je hydrologický - a právě ten souvisí s klimatickými změnami.

Zdejší pěnovcové vodopády jsou vesměs na tocích s velmi nízkým průtokem (v důsledku malého povodí i velké propustnosti zdejších hornin, a to jak puklinové, tak průlinové). Proto v jejich vývoji sehrávaly v minulosti zásadní roli tavné vody, ať již za silných oblev, nebo při jarním tání, kdy vodopády protékalo několikanásobné množství vody oproti normálu.

To mělo pro vývoj vodopádů doslova sanitární roli, neboť přitom byla odplavována uvedená napadaná organická složka a schopnost srážení pěnovce zůstávala zachovaná. Okresy Jablonec nad Jizerou, Semily, stejně jako přilehlé části jičínského, k nimž patří i Český ráj, se vyznačují za posledních pět let největším srážkovým deficitem v rámci celé republiky oproti normálu.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Jedním z jeho projevů je, že několik posledních let již tento systém v důsledku nedostatku sněhu, nebo dokonce úplné absence souvislé sněhové pokrývky přestává fungovat, a navíc vzhledem k celoročně klesajícím průtokům se ve vodopádu stále zmenšuje plocha přetékaná vodou, a část pěnovcového povrchu vodopádů proto zůstává trvale suchá.

Tato situace vede k tomu, že na mírněji ukloněných plochách a teráskách se kumuluje i několik centimetrů silná vrstva listí a větví, která není odplavovaná. Recentní pěnovec je velmi křehký a partie, které nejsou průběžně tmelené a zpevňované průběžnou sedimentací, velmi rychle zvětrávají a zvláště působením regelace se velmi rychle rozpadají v časovém horizontu pouhých několika let.

Monitorování lokalit také ukázalo na paradoxní jev, že za současných mírných zim s převládajícími dešťovými srážkami se regelační proces (tj. střídavé zmrznutí a rozmrznutí povrchu, přičemž stačí i mráz v rozmezí pouhých -5 až -10 °C) opakuje několikrát, čímž způsobuje výrazně rychlejší rozpad horniny než v dřívějších mrazivých zimách, kdy tento proces proběhl často jen jednou (tj. zmrznutí začátkem zimy a konečné rozmrznutí na jaře).

Dlouhodoběji odumřelé (nezavodněné) části pěnovcového tělesa podléhají rychle gelivaci a jejich drobně úlomkovitý povrch se stává ideálním substrátem pro uchycení náletu dřevin.

Ochrana pěnovců

Vzhledem k výše uvedené výjimečnosti pěnovcových vodopádů a jejich průvodních mikroforem v rámci celé republiky je proto potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost orgánů ochrany přírody a Správy CHKO Český ráj, sestávající z pravidelného monitoringu a příslušné péče.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Ta by měla spočívat v každoročním jarním velmi opatrném odstranění napadaných větví a listí z celé plochy pěnovcových vodopádů, které by suplovalo roli tavných vod a také pravidelné odstraňování semenáčků náletových dřevin a křovin, dokud jsou velmi malé.

Podobně je žádoucí prořezávka a odstranění větších dřevin v těsném sousedství, neboť i ty zapouštějí do pěnovců své kořeny.

tags: #Český #ráj #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Jak pěstovat Campanula portenschlagiana
• Čínská housenice: přírodní zdroj
• Typy zařízení na likvidaci odpadu
• Mnichovská Dohoda a Hitler
• Návody a techniky kreslení pro děti