Zpráva OSN o klimatu: Důsledky a naléhavá potřeba opatření

Klimatická krize už napáchala „rozsáhlé a nezvratné škody“ - a nyní postupuje rychleji, než experti předvídali. Stále existuje možnost zabránit nejčernějším scénářům budoucnosti, avšak pouze za předpokladu, že lidstvo začne takřka okamžitě a ve velkém snižovat emise. Takové jsou hlavní závěry zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která zkoumala mimo jiné dopady klimatických změn na lidstvo, ekosystémy, a druhovou rozmanitost.

V pondělí 9. srpna zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) první část své šesté hodnotící zprávy. Potvrzuje v ní, že probíhající změna klimatu i široké spektrum extrémů počasí jsou důsledkem lidské činnosti. Na zprávě se podílelo přes 230 mezinárodních vědců a expertů.

„Vědecké důkazy jsou jednoznačné: změna klimatu ohrožuje životní úroveň lidí a zdraví planety. Jakékoli další zpoždění ve společném celosvětovém postupu znamená, že promeškáme krátkou a rychle mizící příležitost k zajištění budoucnosti, v níž se dá žít,“ uvedl pro média jeden z autorů nové zprávy, mořský biolog Hans-Otto Pörtner.

Dopady klimatických změn a zranitelnost

Zpráva IPCC připomíná, že klimatická krize už teď sužuje celou planetu, nikoli však rovnoměrně. Dnes i v budoucnu klimatická změna nejvíc ohrožuje země globálního Jihu - zpráva IPCC hovoří mimo jiné o „potravinové nouzi a ztenčujících se zásobách vody“ pro miliony lidí v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe, ale i malých ostrovních státech. Přitom právě chudší země nesou za zhoršující se stav klimatu nejmenší zodpovědnost.

Až 3,6 miliardy lidí (tedy polovina lidstva) žije v oblastech, kterým hrozí nevídaně destruktivní dopady klimatických změn. Padesáti až pětasedmdesáti procentům světové populace hrozí „život ohrožující klimatické podmínky“ už před rokem 2100. Masivní úbytek biologické rozmanitosti už probíhá, mizí lesy i korálové útesy. Klíčové ekosystémy ztrácejí schopnost ukládat uhlík a naopak jej začínají uvolňovat či produkovat. Překročení globálního oteplení o jeden a půl stupně Celsia před koncem století by vedlo k „bodu zlomu“. Tempo postupu klimatické krize se zrychlí. Některé proměny planety budou nezvratné. Právě jeden a půl stupně Celsia považují vědci za poslední relativně bezpečnou hranici globálního oteplení.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ upozornil, že v oblastech potenciálně ohrožených vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije na 3,5 miliardy lidí. Podotkl, že zranitelné mohou být i části České republiky, například oblasti opakujících se povodní.

Podle Trnky se mění řada věcí, na které jsou lidé v Česku zvyklí - „například zemědělská charakteristika jižní Moravy se pomalu přesouvá na Vysočinu.“

Snižování emisí a adaptace

Vědci i mnozí politici proto vybízejí k co nejrychlejšímu snižování emisí, především skrze dekarbonizaci globální ekonomiky. A připomínají, že veškeré omezení globálního oteplení povede k ochraně lidských životů i životního prostředí. „Na každém zlomku stupně záleží. Každý hlas může přispět ke změně.

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. Podle Jitky Martínkové z Klimatické koalice zpráva přináší jasný vzkaz, že je třeba rychle snížit emise skleníkovým plynů. A to mnohem rychleji, než slibují současné závazky a trendy. Anna Kárníková z Hnutí Duha zase upozorňuje, že nejde jen o peníze nebo obří stavby. „Za adaptační kapacitu nelze považovat pouze infrastrukturu, má i významnou měkkou složku založenou na znalostech lidí, jejich důvěře v systém či míře propojenosti mezi aktéry,“ uvedla.

Organizace zvyšující povědomí o potravinách, ProVeg International, z celého srdce vítá publikaci zprávy, kterou vydal Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), v níž se uvádí, že jedním z největších individuálních příspěvků ke snížení emisí je přijetí udržitelné a zdravé stravy, která zahrnuje snížení příjmu masa a mléčných výrobků prostřednictvím rostlinné stravy.

Čtěte také: AllatRa a klimatická kontroverze

„Je příjemné slyšet, že IPCC vyzval ke změnám ve stravování, zejména ke snížení spotřeby masa, aby se snížily emise metanu. Globální vědecká komunita uznávající obrovský dopad, který má živočišné zemědělství na klima, je krokem správným směrem,“ řekl Raphael Podselver, vedoucí advokacie OSN v ProVeg.

Role Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)

Mezivládní panel OSN platí za nejdůvěryhodnější autoritu v mapování klimatických změn a jejich dopadů. Na každé zprávě IPCC se podílí tisíce předních vědců z celého světa, kteří shrnují poznatky z desítek tisíc vědeckých studií. Pondělní zpráva s názvem „Dopady, adaptace a zranitelnost“ je druhou částí takzvané Šesté hodnotící zprávy IPCC, která bude publikována ve druhé polovině letošního roku. I na tuto dlouho očekávanou vědeckou publikaci dopadla ruská agresivní politika.

Jedním z nejdůležitějších mezinárodních vědeckých orgánů věnujících se problematice změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Panel byl založen v roce 1988 z iniciativy Generálního shromáždění OSN ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Environmentálním programem spojených národů (UNEP) z důvodu potřeby objektivního a vědeckého hodnocení problému změny klimatu. Jedná se o seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků.

IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy, technické a speciální zprávy, které se věnují jednotlivým klíčovým problémům z oblasti změny klimatu. V letech 2021 až 2023 byly postupně zveřejněny jednotlivé části nejnovější Šesté hodnotící zprávy (AR6 IPCC). Materiál poskytuje nejaktuálnější informace o vědeckých, technických a sociálně-ekonomických aspektech změny klimatu.

Zprávy IPCC tvoří zásadní podklady pro tvoření klimatických politik jednotlivých vlád. Nejnovější zpráva vychází tři měsíce před 26. konferencí OSN o klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Na této konferenci by měly být dohodnuty nové závazky jednotlivých zemí v otázce klimatu. Závěry expertů z IPCC zní jasně: v současnosti je nutná bezodkladná spolupráce na globální úrovni.

Čtěte také: Změny klimatu: Pohled zprávy Allatra

Národní sdělení České republiky

Všechny země, které ratifikovaly Úmluvu, zpracovávají zprávy o stavu a charakteru implementace mitigačních a adaptačních opatření a rovněž o plnění dalších závazků vyplývajících z Úmluvy a Protokolu. Tyto tzv. „Národní sdělení“ obsahují národní inventury celkových bilancí skleníkových plynů, projekci vývoje těchto emisí v různých časových horizontech a přehled nejnaléhavějších přístupů a opatření, která je potřeba v České republice v zájmu postupného snižování celkové výše emisí realizovat. Dále obsahují informace o dopadech změny klimatu a jejich výhledu a vhodných adaptačních opatřeních, o vědě a výzkumu a environmentálním vzdělávání a o financování klimatických opatření v rozvojových státech.

V lednu 2023 předložila Česká republika své 8. národní sdělení, které je spolu s předchozími sděleními dostupné na internetových stránkách Úmluvy. Další reportingovou povinností je zpracování dvouletých zpráv se zaměřením na inventarizace a projekce emisí skleníkových plynů, politiky a opatření v rámci snižování emisí skleníkových plynů a financování klimatických opatření v rozvojových zemích. 1. dvouletá zpráva ČR byla zpracována současně se 6. národním sdělením ČR v roce 2014. Dosud poslední 5. dvouletá zpráva byla ve zkrácené podobě předložena jako příloha 8. národního sdělení.

tags: #zpráva #o #klimatu #OSN

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická srovnání: Kovová a plastová brčka
• Ekotřídění odpadu: Průvodce
• Vše o Uhlíkových Složkách
• Článek o kvalitě ovzduší
• Čelovka pro outdoorové aktivity