Pojem stavba je tradičním a jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Dosavadní stavební zákon definuje pojem stavba v § 2 odst. 3 tak, že stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Nová definice je podle důvodové zprávy k tomuto zákonu na rozdíl od předcházející postavena pozitivně a obsahuje definiční znaky, které vyplynuly z poznatků aplikační praxe a soudní judikatury. Ustanovení § 5 nového stavebního zákona vymezuje nově stavbu jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě.
Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby, přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodné, zda byl vyroben „již“ u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam pouze „osazen“, nebo zda je montován až přímo na staveništi, pouze z dílů vyrobených (dodaných) výrobcem. Je nesporné, že v obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků.
Nový stavební zákon prostřednictvím § 5 rozděluje stavby do čtyř skupin, kterými se snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři skupiny nemůže být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace. Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018. Usnadní naopak umísťování menších mobilheimů.
Drobné stavby jsou definovány i dalšími písmeny odst. 1 přílohy č. 1. Odst. 2 přílohy č. 1 pak vyjmenovává stavby, které se za drobné nepovažují. Podle písm. a) tohoto odstavce nejsou drobnými stavbami stavby pro bydlení, ale pozor, s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4.
Čtěte také: Legislativa pro čerpací stanice
Ustanovení § 171 nového stavebního zákona uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Drobné stavby se rovněž nekolaudují, což lze dovodit z § 230 nového stavebního zákona. Jeho odst. 4 uvádí, že drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem.
Co se týče způsobu provádění drobných staveb, § 159 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí. Svépomocí může stavebník provádět i stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umísťovány v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor (nemusí to být autorizovaná osoba), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.
Podle odst. 2 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu vyjmenovává stavby, které se nepovažují za jednoduché stavby. Jedná se např. o stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby vodních děl neuvedené v odst. 1 a 2 nebo v příloze č. 4.
Z ustanovení § 171 nového stavebního zákona vyplývá, že jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182-200 nového stavebního zákona, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení za splnění předpokladů uvedených v § 212 nového stavebního zákona.
V případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Pozor, tato lhůta však začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti. V případě vadné žádosti běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku po jejich odstranění.
Čtěte také: Povinnosti při zřízení včelařského stanoviště
§ 230 odst. 2 nového stavebního zákona uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
V souladu s § 159 odst. 2 písm. nového stavebního zákona může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.
Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.
Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Vyhrazené stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které i zde může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182-200 nového stavebního zákona či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení za splnění předpokladů uvedených v § 212 nového stavebního zákona.
Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být podle § 166 odst. 1 nového stavebního zákona veden stavební deník.
Čtěte také: Jak zřídit čerpací stanoviště vody
Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem. Novou povinností stavebníka ve vztahu k provádění vyhrazených staveb je podle § 161 odst. 1 písm. c) nového stavebního zákona zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Ostatní stavby jsou všechny ostatní stavby neuvedené v přílohách č. 1 až 3. Tyto stavby vyžadují vydání povolení, ať už v klasickém řízení, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Ostatní stavby se kolaudují, musejí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím. Při jejich provádění nebo odstraňování musí být veden stavební deník.
Nový stavební zákon dále v § 160 odst. 2 písm. a) nově stanoví, že stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby (musí být zpracována autorizovanou osobou), s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. c) a e) - n) a odst. 2 přílohy č. 2.
Od 11. prosince 2021 je účinná nová vyhláška č. 460/2021 o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Podle požárníků jsou stavby členěny nově do čtyř kategorií: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích se však zásadně odlišuje od kategorizace staveb podle nového stavebního zákona.
Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1.
Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1.
Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1.
Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1.
Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t1).
Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1.
Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 1 části 1 bodu 1.
Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze č. 1.
Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.
Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1.
Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob.
U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1.
Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti.
Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1. Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 6.
Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1.
Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace.
V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty.
Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena nouzovým osvětlením. Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100 ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob prokázáno zkouškou provedenou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1.
Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2.
Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17.
Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.
tags: #zrizeni #plniciho #stanoviste #podmínky