Nová podzemní laboratoř vzniká v dole Rožná 1 u Dolní Rožínky na Bystřicku. Stanoviště ukryté půl kilometru pod zemským povrchem bude dokončeno během letošního jara za zhruba 78 milionů korun. Jeho provoz plánovaný do roku 2025 si v součtu vyžádá asi jednu miliardu korun.
Než se v roce 2050 začne hlubinné úložiště stavět, SÚRAO bude muset doložit, že zvolené řešení je prokazatelně bezpečné. K tomu mají posloužit právě poznatky z laboratoře v Rožné. Odborníci v ní budou testovat chování hornin v podmínkách hlubinného skladu.
„Tento typ výzkumu je pro nás naprosto klíčový, bez něj bychom bezpečnost úložiště jen těžko obhajovali. Podobné laboratoře pro tyto účely mají i ve Francii, Švýcarsku či Švédsku.
Jen nedaleko uranového dolu Rožná 1, v lokalitě Kraví hora, se nachází jedna ze sedmi vytipovaných lokalit, kde by úložiště mohlo vzniknout. Podle Martina Schenka, předsedy občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, to může znamenat, že úložiště vznikne právě na Bystřicku.
Přímou souvislost existence laboratoře a vybudování úložiště však zástupci státu odmítají. „Opravdu to neznamená, že Kraví hora po důkladném vyhodnocení bude shledána jako ta nejlepší lokalita," konstatovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Do dvanáctého podzemního patra uranového dolu, kde laboratoř vzniká, sfáral v pátek i ministr průmyslu Jan Mládek. Hlavním tématem hovorů byly především finanční příspěvky za geologický průzkum, který ve všech lokalitách začne už letos. Ministr Mládek ocenil, že se vládě podařilo vyplacení příspěvků za rok 2015 schválit koncem loňského roku.
„Atomový zákon přiznává obcím v lokalitách téměř 72 milionů korun ročně jako určitou kompenzaci za nepohodlí spojené s průběhem geologických průzkumů v jejich blízkosti.
První výzkumy v podzemní laboratoři budou zahájeny již letos. Experimentální provoz laboratoře potrvá minimálně do roku 2025. Celkové náklady na provoz mají do té doby činit zhruba jednu miliardu korun. Samotný provoz laboratoře zaměstná asi padesátku lidí.
Geam Dolní Rožínka je odštěpným závodem státního podniku Diamo, který těžbu v dole Rožná zahájil v roce 1957. Zabývá se likvidačními pracemi a zahlazování následků hornické činnosti. Ložisko bylo otevřeno jedenácti jámami, v podzemí je zhruba 509 kilometrů důlních chodeb.
Hloubka dobývání se od roku 2005 pohybovala mezi 950 až 1200 metry pod povrchem. Dobývací prostor má 8,76 kilometru čtverečních. Do roku 2016 tam bylo vytěženo 20 220 tun uranu. V průměru Geam vytěžil 1,2 kilogramu uranu na tunu uranové horniny. Součástí zahlazování hornické činnosti je čištění důlních vod.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #odpad #dolni #rozinka #typy