Ztratit se v přírodě a najít sám sebe: Psychologický pohled

Příroda odjakživa lákala lidi k zamyšlení a hledání sebe sama. Tento článek se zabývá psychologickými aspekty ztracení se v přírodě a možností nalezení vnitřního klidu a sebepoznání.

Stín a jeho vliv na lidskou psychiku

Stín je vždy něco nepoznaného, něco nepřímého, tmavého, neoblíbeného, nepříjemného, skrytého v šeru, v příšeří, skrytého v záchvatech duševní slabosti, skrytého v únavě, v nemoci, ve smutku či ve strachu. Nerozpoznaný stín, v podobě neurčitého pojmu, ubírá člověku moc (sílu), stín se sám stává mocným a člověk se stává ne-mocným. Pokud ani v okamžiku, kdy je člověk oslabený, není rozpoznán stín (příčina), moc stínu nabývá na síle a tato síla se může stát až fantomovou.

Stíny zastupují to, co si člověk vědomě či nevědomě odpírá, například odpočinek, projevovat emoce, projevovat city, reagovat v pravdě, nikoliv v předstírání, odpírá si myšlenkový a duševní klid, hravost, fantazii, intuici a iracionální vnímání. Případně jedná extrémně opačně: popírá racionalitu a propadá pouze duchovním disciplínám, a tím také ustrnutí v pasivitě, neřeší negativní stránky života, považuje se za oběť a myslí si, že jiné cesty není.

Polarita a hledání harmonie

Polaritu můžeme vymezit dvěma slovy: buď-anebo. Lidská bytost se neustále nachází v tomto stavu, polarita je součástí myšlení i rozhodování, je součástí veškerého prožívání, nelze jí uniknout bez vědomého soustředění se na přítomný okamžik. Respektive nelze uniknout trvalému napětí mezi polaritami, úspěchem je, pokud v tomto napětí rozpoznáme stav soudržnosti, vyváženosti, harmonie. Tento stav je ale stavem bytí, kdy vyváženost vychází z lidského nitra. Porušení zákona polarity, kdy základ harmonie se nenachází ve vyváženosti (například mezi protikladnými energiemi přírodních živlů), přivolává stíny.

Pocítit spjatost se stvořením znamená vidět sebe (základní vesmírnou energii) ve všem, a současně vnímat veškeré stvoření uvnitř sebe, vnímat rytmus toku vesmírné materie, která nás spojuje se vším, aniž bychom ve všem viděli pouze objekt oddělený od subjektu. Nepociťovat tuto spjatost se vším znamená odpoutávat se od pravdivých pocitů propojených s intuitivním vnímáním.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Úloha živlů v lidském životě

Jeden z magických zákonů přírody je vyjádřen v symbolu kříže, který, mimo jiné, představuje čtyři živly: vzduch, oheň, voda, země. Pokud máte ve svém těle energie živlů vyrovnané, jste celiství a po všech stránkách jste v pořádku, sami se sebou a se svým okolím jste v harmonii, v životě se vám daří a vyzařuje z vás štěstí a spokojenost.

Učení o čtyřech živlech v souvislosti s člověkem stojí na jejich základní charakteristice: vzduch představuje intelektuální typ, oheň představuje morální typ, voda představuje estetický či duševní typ, země představuje fyzický typ. Z kosmické pralátky vznikají tyto čtyři živly, pátým a vše spojujícím živlem je éter či Duch, někdy též označován výrazy: Slovo či Světlo.

Každé znamení patří k určitému živlu, životní harmonie vyžaduje, aby si zrozenec narozený například pod vlivem principu živlu ohně uvědomoval a do života vkládat také to, co charakterizuje ostatní živly. Člověk se učí pozorováním, snadno si může všimnout, že neshody mohou nastat například ve skupině, kde spolu komunikují zrozenci pod vlivem principu stejného živlu.

Tolerovat, přijímat, chápat a uplatňovat ve svém životě principy všech živlů znamená nejen zdraví duševní, ale i zdraví fyzické.

Čas a jeho vnímání v kontextu duše

Čas nám neustále utíká, snažíme se ho dohonit, změřit, prozkoumat. V rámci kosmických rozměrů je čas, určený nám k jednomu pozemskému životu, jen kapkou v oceánu vesmírného času. Uvědomujeme si, jak plyne čas, vyprávíme si, co přinesl čas. Čas našeho života s radostí zvěčňujeme v podobě vzpomínek uložených do fotografií. Někdy jsme lhostejní a apatičtí, necháme čas běžet a pasivně čekáme, že co má se stát, stane se. Ztrácíme především životní nadhled.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Vnímání času souvisí s podvědomím, hadí silou, ale především s krční čakrou. Emoce můžeme pozorovat v každém okamžiku, na sobě i svém okolí. Některé emoce jsou ale skryté, u druhých lidí je často nevidíme nebo záměrně přehlížíme. Někdy nevěnujeme pozornost ani těm vlastním. Emoce tak působí v čase jako skryté energie, které ale nikdy nezaniknou, ukládají se hluboko v našem nitru, časem se mohou projevit - zrcadlit v našich životech.

Čas našeho života je drahý, vyžaduje odvahu chránit se před zápornou energií negativních lidí, bez emocí, bez omluv, bez zaujatosti, bez odsuzování a posuzování.

Tabulka: Živly a jejich charakteristiky

Environmentální žal a jeho zvládání

Neutěšený stav přírody a chmurné vyhlídky do budoucna dnes ovlivňují emoce i úvahy prakticky všech citlivých lidí. Unést tíhu informací o stavu světa a o tom, kam směřujeme, není vůbec snadné. Předně chci říci, že smutek ze stavu přírody, hněv na ty, co s tím nehodlají nic dělat, jakož i obavy z budoucnosti jsou normální reakcí na to, co se děje. Nejde tedy o to jich jednoduše lidi zbavit. Důležité však je, a v tom bychom měli svým klientům pomáhat, aby intenzita těchto emocí člověka neničila, aby ho neuvrhla do deprese, nezpůsobila mu úzkostnou poruchu či ho nepřivedla k antisociálnímu chování.

Je třeba přijmout, že na nulu svou ekologickou stopu snížit nemůžeme. Ovšem to, že nebude nulová, neznamená, že je jedno, jaká bude. Můžeme si vybírat a měli bychom si vybírat. Je třeba přijmout, že na nulu svou ekologickou stopu snížit nemůžeme. Ovšem to, že nebude nulová, neznamená, že je jedno, jaká bude.

Klienti, kteří s těmito otázkami přicházejí za psychologem, zpravidla prožívají silné negativní emoce: Žal nad tím, co se přírodě děje, úzkost a obavy z budoucnosti, hněv na energetickou politiku státu, na konkrétní politiky, na ty, kteří tolik létají, netřídí odpad atd. Všichni příchozí zpravidla nejprve potřebují hodně mluvit o tom, co prožívají, jak to vnímají, co je trápí.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Příroda a psychické zdraví

Okolní prostředí nás dokáže velmi ovlivňovat, a pokud jsme schopni sladit náš rytmus s rytmem prostředí, cítíme velké uspokojení. Možná i proto pomáhá pobyt v přírodě odbourat stres, snižovat úzkosti a deprese. Zlepšuje kognitivní funkce jako je pozornost či paměť, takže jsme vnímavější jak vůči svému okolí, tak vůči sobě. Máme lepší náladu, jsme spokojenější a vnímáme lépe svoji hodnotu.

Podle studie provedené na univerzitě v Essexu je největší pozitivní dopad na naše zdraví, pokud v přírodě trávíme okolo 120 minut týdně. Každý čas, který strávíme mezi stromy, na louce nebo v parku, se počítá.

Regenerační účinek přírody dokáže umocnit fyzická aktivita sama o sobě přispívající k psychické pohodě. Obecně také platí, že sport v přírodě má na naši psychiku ještě lepší účinek, než sport vykonávaný v umělém prostředí. Schopnost pomáhat nám udržet si dobrou náladu, klid a vyrovnanost mají vlastně všechny venkovní aktivity.

Terapie tmou: Cesta do nitra

Metoda vystavení se účinkům tmy a určité izolace byla používána různými kulturami k rozšíření vědomí a jako metoda poznání. Tma je z principu femininní povahy, tedy v tomto kontextu a v mém vnímání v sobě nese aspekt pohlcující hlubiny, nevyzpytatelnosti, neuchopitelnosti, tvořivosti, tajemství, tíže, hutnosti, sevření, porodních cest, sestupu i výstupu, kruhu, relativnosti, plynutí, přijímání, odevzdání…

Tma má potenciál pozřít naši osobnost (ego). Člověk se tak může ocitnout v prostoru mimo čas a běžně vnímanou realitu a svým způsobem ochutnat přítomnost smrti. Můžeme v ní zažít prázdnotu bytí, nicotu, zároveň tvořivost a plnost.

Po zhasnutí světla v místnosti mě překvapilo, jak je tma neprostupná a silná, černočerná. Neviděla jsem kontury svého těla, rukou, které jsem si pomalu přibližovala k obličeji, a to mě v prvních chvílích znepokojilo. Tma může navozovat úzkost. Nejen v tom smyslu, že zmizí vizuální kontrola reality. Někde něco v místnosti zapraská, podívám se, ale nic nezjistím. Život celkově dostane jinou podobu.

Celkové snížení vnějších podnětů vede člověka do jeho vnitřního světa. Mysl vyplavuje obrovské množství motivů, obrazů, dávno zasunutých vzpomínek, někdy i vizí a plánů.

tags: #ztratit #se #v #přírodě #a #najít

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity pro děti na Den přírody
• Kanalizace a odpad pro umyvadlo HT DIN
• Druhy krytek do koupelny
• Dopad IKEA plyšových hraček na planetu
• Recenze skládky Jilu