Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se stále častěji promítá do oblasti projektování a výstavby stavebních objektů, s čímž úzce souvisí pojem udržitelná výstavba budov. S rozvojem udržitelné výstavby vyvstala potřeba hodnocení budov a jejich dopadů na životní prostředí. Z tohoto důvodu byly vytvořeny environmentální certifikace budov, které hodnotí to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu životního cyklu.
Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové.
S rozvojem udržitelné výstavby, která se opírá o tři hlavní pilíře udržitelnosti (kvalita životního prostředí, sociální a kulturní aspekty a ekonomická efektivita), vznikla potřeba hodnotit budovy a jejich dopady na životní prostředí. S hodnocením budov z hlediska udržitelné výstavby pak úzce souvisí environmentální certifikace, které byly v 90. letech 20. století vytvořeny pro snadnější vzájemné porovnání budov a jejich dopadů na životní prostředí. Environmentální certifikace hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu.
Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že snáze lze získat certifikát pro budovu v přípravné fázi než pro již existující budovu. U budovy, která je ve výstavbě, lze totiž ještě ovlivnit či změnit spoustu parametrů, které jsou při certifikaci hodnoceny. Druhým podstatným rozdílem je také to, že v případě, kdy je budova certifikována již při návrhu, environmentální certifikace platí po celou dobu životnosti budovy.
Nyní ve světě existuje velké množství certifikačních nástrojů a téměř v každém státě se používá odlišná hodnotící metodika. V některých státech včetně České republiky se dokonce používá více metodik certifikace, které si vzájemně konkurují. Především kvůli tomu pak vzniká v oblasti environmentální certifikace nepřehledná situace a zatím to nevypadá, že by v nebližší době mohlo dojít ke sjednocení těchto hodnotících nástrojů.
Čtěte také: Certifikace ekologických staveb
V České republice se používají i další certifikace, jako BREEAM a LEED. Níže je tabulka, která ukazuje počet certifikovaných budov v České republice podle jednotlivých certifikací v roce 2019:
| Certifikace | Počet budov |
|---|---|
| BREEAM | 122 |
| LEED | 50 |
| SBToolCZ | 32 |
Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. LEED je stejně jako ostatní environmentální certifikace využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority). Poté co jsou přiděleny body v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát).
SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. Autory jsou odborníci z ČVUT, kteří při jeho tvorbě vycházeli z mezinárodní metodiky SbTool vyvinuté mezinárodní neziskovou organizací International Initiative for Sustainable Built Environment (iiSBE). Certifikát umožňuje odlišit jednotlivé stavby mezi sebou a poskytnout zpětnou vazbu jejím autorům. Transparentní a podrobná metodika pak dovoluje objektivní hodnocení a jeho případnou kontrolu nezávislými odborníky. Certifikaci vykonávají auditoři proškolení certifikačním orgánem - pražským Technickým a zkušebním ústavem pro stavebnictví (TaZÚS).
SBToolCZ je velmi přesný nástroj hodnocení budov z hlediska dopadu na životní prostředí, který umožňuje projektantům tento dopad optimalizovat. Vedle nezbytného hodnocení budovy po stránce technického provedení se zabývá i posuzováním sociálních dopadů, hodnocením lokality a přínosu stavby vůči ní, dopravní dostupností a infrastrukturou místa. Autoři si od nástroje slibují, že objektivní posouzení všech aspektů zároveň pomůže snížit provozní náklady a zlepšit uživatelský komfort. Důležité je, že certifikát se vystavuje na základě posouzení projektu a projektové dokumentace - ještě před provedením stavby.
SBToolCZ obsahuje 33 kritérií z oblasti udržitelné výstavby. Každé kritérium má bodovací systém, který je podložen dlouholetým výzkumem a respektem k národním zvyklostem a české legislativě. Kromě toho projekt hodnotí skupina expertů prostřednictvím souboru hodnocení, v němž byla stanovena důležitost jednotlivých kritérií. Metodika SBToolCZ je rozdělena do tří základních skupin: environmentální (životní prostředí), sociální (neboli také sociálně-kulturní) a ekonomika a management. Hodnocení je opravdu komplexní.
Čtěte také: Estetika a lesní prostředí
Pro zákazníky společnosti Knauf Insulation je důležité, že minerální izolace z tohoto koncernu nejenže pomáhá dosahovat potřebných energetických úspor, ale zároveň patří mezi nejkvalitnější výrobky právě z hlediska takzvaného životního cyklu. Zmíněná sociálně-kulturní kritéria hodnotí stavbu i z hledisek, která nemají konkrétní měřitelný vliv na životní prostředí, kupříkladu z hlediska vizuálního komfortu. Patří sem ale i taková kritéria jako tepelné pohoda v různých ročních obdobích, zdravotní nezávadnost materiálů či prostorová efektivita.
První ročník celosvětové soutěže Holcim Awards zná vítěze celosvětového finále. Během dubnového slavnostního večera v thajském Bangkoku byly nejlepším stavebním projektům splňujícím kritéria trvale udržitelného rozvoje uděleny ceny v celkové hodnotě 1,1 milionů USD. Cílem soutěže Holcim Awards for Sustainable Construction je podporovat stavební projekty, které překračují tradiční řešení a přitom splňují kritéria ekonomické efektivity, ekologické kvality a společenské zodpovědnosti.
Všechny projekty přijaté do soutěže musí splňovat kritéria trvale udržitelného rozvoje v oblasti architektury, krajinotvorby, urbanistického designu, stavebního a strojního inženýrství a v příbuzných disciplínách. Udržitelnosti se má dosáhnout v souladu s pěti základními kritérii, kterými jsou: inovativnost, etické standardy, ekologický přístup, ekonomická efektivita a estetická hodnota.
Klaus Töpfer, bývalý zástupce generálního tajemníka a výkonný ředitel Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) prohlásil, že rostoucí urbanizace musí být součástí trvale udržitelného rozvoje. Vzhledem k vysoké úrovni přihlášených projektů byla v rámci prvního celosvětového finále udělena dvě první místa, která byla oceněna finanční podporou ve výši 300 000 USD.
„Přes vysoce rozdílnou kulturní problematiku projektů byly oba projekty posuzovány porotou jako rovnocenné ve ztělesňování úsilí Holcim Awards,“ pronesla během vyhlašování vítězů Adèle Naudé Santos, předsedkyně poroty Holcim Awards z Technologického institutu Massachusetts (MIT) v USA.
Čtěte také: Hodnocení třídění odpadu
Jedním ze dvou oceněných byl projekt architekta Christopha Ingenhovena z Düsseldorfu. Návrh nového ICE terminálu ve Stuttgartu přesvědčivým způsobem integruje aspekty architektury, územního plánování, inženýrství a jiných stavebních disciplín. Železniční terminál je umístěný pod zemí, čímž se na povrchu uvolnil prostor pro nové městské centrum. Moderní ekologické systémy propouštějí do stanice denní světlo, přičemž jejich výstavba spotřebovala pouze relativně málo materiálu.
Pozornost světových odborníků si rovněž získal projekt obnovy chudinské periférie venezuelského Caracasu představující inovativní řešení s pozitivním dopadem na místní společnost a přitom splňující náročné geografické a sociální podmínky. Druhé, stříbrné místo v hodnotě 250 000 USD putovalo projektu regionálního urbanistického plánu, který je spojením ochrany a inovace zaměřené na posílení ekonomického základu údolí Mulini Valley v Itálii.
V Evropě se soutěž Holcim Awards setkala se značnou pozorností a zájmem. Přihlásilo se do ní 400 projektů z více než 20 zemí. Českou republiku reprezentovalo 11 přihlášených projektů, které posunuly naši zemi na 9. místo ve výsledných evropských statistikách. I přesto, že nezískaly žádné z ocenění, nezávislou porotu zaujaly zejména úrovní a kvalitou zpracování projektů.
Veškeré činnosti spojené s budovami (návrh, výstavba, užívání, rekonstrukce a demolice) mají přímý i nepřímý vliv na životní prostředí. Budova na jedné straně spotřebovává přírodní zdroje, na straně druhé produkuje řadu odpadů a škodlivin. V sektoru stavebnictví a v užívání budov se naskýtá velký potenciál pro zlepšení, či zmírnění vlivu staveb na životní prostředí.
Hodnotící metody na posuzování environmentálního dopadu stavby se liší svým zaměřením, šířkou záběru a podrobností hodnocení. Tím, že neexistuje na národní úrovni žádná předepsaná a jednotná metodika, může docházet a také dochází k netransparentním výsledkům a nerelevantním srovnáváním environmentální kvality hodnocených budov. Proto je dobré při analýzách alespoň dodržovat základní metodické postupy a pravidla. Zásadním přístupem je využití metody LCA (hodnocení životního cyklu) a použití základních indikátorů, které vhodně poukazují na výši environmentálního dopadu.
Účelem zákona je především eliminovat vlivy vodohospodářských, liniových, pozemních, energetických a jiných staveb (vyjmenovaných v zákoně - viz Příloha 1 zákona č. 100/2001 Sb.) na životní prostředí již ve fázi jejich projektové přípravy. Všeobecně známé, praxi dnes běžně používané a legislativou často vyžadované je hodnocení energetické náročnosti budov (hodnocení potřeby energie na vytápění, na přípravu TUV, apod.). Pro hodnocení celkové energetické náročnosti budovy se již několik let zpracovávají energetické audity, a to dle vyhlášky č. 213/2000 Sb. a souvisejících předpisů.
Avšak všechny tyto současné běžné postupy nehodnotí tzv. primární energii z neobnovitelných zdrojů spotřebovanou při provozu budovy. Aby bylo do místa spotřeby energie dodáno požadované množství, musí být energie přeměňována z jedné formy do druhé, kde vlivem nedokonalé účinnosti přeměny a distribuce energie dochází ke ztrátám. Je tedy nutné posuzovat nejen spotřebu energie v místě spotřeby, ale také v místě vzniku energie, tedy energii primární. Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární z neobnovitelných zdrojů (dále jen zkráceně primární energie) se používá konverzní faktor.
Na nutnost vyčíslovat spotřebu primární energie poukazují i již všeobecně známá kritéria pro pasivní domy. Jednou z příčin ztráty biodiverzity a narušení malého vodního cyklu je ustupování přírody na úkor nové výstavby. Zastavěná půda ztrácí původní vlastnosti a hodnotu. V tomto modulu se dle Tab. EKO.VB.1 pozitivně hodnotí, pokud výstavba probíhá na již znehodnocené půdě a intenzifikuje se městská zástavba místo záboru a znehodnocování okolní krajiny.
tags: #oceneni #ekologicka #stavba #kritéria