Zvířata Živící se Odpadky: Vliv Lidské Činnosti na Ekosystémy

V dnešní době se stále více divokých zvířat přizpůsobuje životu v blízkosti lidských obydlí a měst, což s sebou nese jak pozitiva, tak i negativa.

Orli Královští v České Republice

Ornitologové v ČR letos evidovali 34 párů kriticky ohrožených orlů královských, které měly 38 mláďat. Jádrem výskytu je oblast Soutok, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Česká společnost ornitologická. Orlů královských v ČR přibývá, například v roce 2022 šlo o 18 párů, které vyvedly 19 mláďat.

Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Loni v ČR ornitologové zaznamenali 34 teritoriálních párů orlů královských. Z nich 30 si postavilo hnízda, 20 pak úspěšně vyvedlo mláďata, kterých bylo celkem 38.

„Jádrem výskytu orla královského je chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Z šesti párů zde čtyři vyvedly mláďata. Další dva úspěšné páry bylo možné pozorovat v bezprostředním okolí CHKO. U jednoho z nich se jednalo o náhradní hnízdění, což je jev u orlů královských velmi vzácný.

Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílých skvrn na lopatkách připomínajících královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku.

Čtěte také: Zvířata a konzumace odpadu

„Populace orla královského nejenže roste, ale jeho hnízdní areál se rozšiřuje směrem k severu, severozápadu i západu. Doložen je pokus o zahnízdění v jihovýchodním Bavorsku, asi 150 km západně od dosud nejzápadnějšího hnízdního páru, i ve středních Čechách. Jeden pár úspěšně vyhnízdil ve východních Čechách a dva páry na střední Moravě.

Část mláďat ornitologové kroužkují barevnými odečítacími kroužky. Díky tomu se například podařilo zjistit, že jedno loňské mládě z CHKO Soutok doputovalo až do jižní Francie, do oblasti Camargue. Jde teprve o čtvrtý známý případ migrace mláděte z panonské populace směrem na západ.

Vliv Lidské Činnosti a Změny v Krajině

Pronikavé snížení stavu koroptví v sedmdesátých letech jde jednoznačně připsat na vrub nástupu velkoplošného intenzívního zemědělství v sedmdesátých letech minulého století, používání chemie v ochraně rostlin. Počet predátorů neměl na tento úbytek žádný vliv protože zvýšení počtu predátorů přišelo až po tom úbytku koroptví.

V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd čápů bílých, v roce 2000 to bylo 18 % hnízd a v roce 2014 jen 7 % hnízd. Čáp v minulosti nebyl oblíben tak, jako nyní. Na komíně funkční cihelny, či pivovaru hnízdit nemohl. Na obyčejném dřevěném sloupu pro rozvod elektřiny taky, protože ten sloup hmotnost hnízda neudržel.

Lidskou činností se přirozené prostředí zvířat stává stále víc fragmentované (tzn. rozkouskované) a znečištěné. Díky ztrátě svého přirozeného biotopu se stěhují do „našeho“ prostoru, kde musí soupeřit o „naše“ zdroje. Výsledkem je to, že je lidé přestanou respektovat a vnímat jako krásné a zajímavé tvory a začnou na ně pohlížet jako na škůdce, kteří ničí náš majetek. Tento předsudek nejvíce postihuje velké evropské šelmy.

Čtěte také: Vzdělávací DVD pro děti: Zvířata v přírodě

Městská Zvěř a Její Přizpůsobení

Snadný přístup k potravě, bezpečná útočiště, nedostatek predátorů, úbytek přirozeného prostředí. Divoká zvířata po celém světě z různých příčin obývají města a postupně se přizpůsobují životu mimo divočinu.

Velmi dobře se městskému životu přizpůsobily lišky. Skupiny vyrůstající ve městech ztratily plachost, a proto je lze spatřit při pobíhání po ulicích nebo krmení se odpadky. Mohou být prospěšné lovem hlodavců a hmyzu. Podle studie rakouských vědců městské lišky žijí v rodinných smečkách. Tím se liší od samotářských jedinců v divočině.

Na Slovensku se medvědi hnědí při hledání potravy zatoulávají do měst, přičemž může dojít i ke střetům s člověkem. Výjimečně se ukážou i městským lidem v Česku, v roce 2018 tak například poutal pozornost medvěd na okraji Vsetína. Jinde ve světě však prakticky ve městech žijí, zejména medvědi černí v USA, kteří se tam stravují v popelnicích a kontejnerech. National Geographic připomněl i případy vkrádání do domů.

Na městských skládkách v Indii a na Srí Lance se stravují sloni. Vědci dle BBC zjistili, že ačkoliv zde vyhledávají zbytky rostlinné stravy, omylem zkonzumují i plasty. To pro ně může představovat zdravotní komplikace končící i smrtí.

Levhartům v Indii mizí přirozené prostředí, a tak se stahují do měst, kde rovněž snadno získají kořist v podobě domácích zvířat. Většinou v noci loví prasata a dobytek.

Čtěte také: Problém s plasty: Jak ovlivňuje nás všechny?

Doporučení pro setkání s divokým zvířetem:

• V první řadě je potřeba myslet na to, že zvěř nemá vztah k člověku jako kočka nebo pes.
• Neměli byste městskou zvěř krmit. A když, tak správně. Zejména by se měli vyvarovat krmení velkých kopytníků a šelem.

Evropská Asociace Zoologických Zahrad a Akvárií (EAZA) a Ochrana Přírody

Většina institucí zabývající se ochranou přírody je na národním stupni, se zaměřením na regionální a lokální problémy ochrany přírody. EAZA je celoevropská organizace s více než 250 členskými institucemi rozptýlenými po celém kontinentě. Všechny tyto instituce jsou zaměřeny na zvířata a přírodu. Jejich vzdělávání oslovuje více než 100 miliónů Evropanů ročně, a proto mají jedinečnou možnost upozornit na potřebu kontinentálního přístupu k ochraně evropské přírody.

Šelmy stojí na vrcholu potravního řetězce, a proto vyžadují rozlehlá a nenarušená teritoria, jež svou rozlohou často přechází přes hranice různých států. Šelmy při migraci po svém teritoriu vyžadují koridory k propojení vzdálených regiónů Evropy. Právě proto jsou šelmy nejvhodnější pro ilustraci potřeby celoevropského přístupu k ochraně přírody.

Slovo „carnivore“ znamená doslova „masožravec“. Proto je šelma zvíře živící se masem. Například medvěd hnědý se rovněž živí ovocem, bobulemi a kořínky.

Když my, Evropané, přemýšlíme o ochraně přírody, většinou máme na mysli exotické druhy a vzdálené země. Zapomínáme však, že tady v Evropě máme stále krásnou, různorodou krajinu a naši vlastní rozmanitou a unikátní divokou přírodu, která rovněž potřebuje pomoc.

Šelmy Evropy stojí před dvěma protikladnými problémy: prvním je zvyšování počtu šelem, druhým pak jejich snižování. Téma kampaně „Soužití“ je vztaženo k oběma problémům.

Doporučení Pro Soužití s Šelmami:

• Lidem, kterým šelmy udělali škodu na dobytku a živobytí, může být poskytnuta kompenzace.
• Preventivní opatření, jako např. zavírací odpadkové kontejnery odolné přístupu medvědů, ovčáčtí psi střežící stáda apod.
• Vhodný management obnovy prostředí, protože by pro šelmy zabezpečil dostatek prostoru pro jejich život a šíření.
• Podpoření turistiky do divoké přírody může mít za následek to, že šelmy mohou poskytnout vylepšení místní ekonomiky, než aby ji vysávaly.

Vybrané Druhy Šelem v Evropě a Jejich Ohrožení

V rámci kampaně EAZA bylo vybráno 12 charizmatických ohrožených druhů jako představitelů kampaně:

• Liška polární (Alopex lagopus): Ohrožena globálními změnami klimatu a konkurencí lišek obecných.
• Medvěd hnědý (Ursus arctos): Některé populace jsou malé, izolované, jejichž přežití je nejisté.
• Vydra říční (Lutra lutra): Ohrožena znečištěním vod a stavěním přehrad.
• Rys ostrovid (Lynx lynx): Největší hrozbu představuje pytláctví a konflikt s lidmi z důvodu škod na hospodářských zvířatech.
• Kočka divoká (Felis silvestris): Největší hrozbu představuje křížení s kočkou domácí a ztráta přirozeného životního prostředí.
• Norek evropský (Mustela lutreola): Nejvíce ohrožen ztrátou životního prostředí, globálními změnami klimatu a kompeticí zavlečeného norka amerického.
• Šakal zlatý (Canis aureus): Největší hrozbu pro něj představují otrávené návnady a pytláctví.
• Vlk obecný (Canis lupus): Nejvíce ohrožen díky konfliktu s lidmi v důsledku škod na hospodářských zvířatech a pytláctví.
• Rys pardálový (Lynx pardinus): Hlavní potravou rysa pardálového tvoří králíci, proto pokles populace králíků vede k ohrožení populace rysa.
• Tchořík skvrnitý (Vormela peregusna): Ohrožen ztrátou životního prostředí a snižováním počtu jeho přirozené potravy (hlodavci).
• Medvěd lední (Ursus maritimus): Největší hrozbu představuje postupná redukce rozlohy ledových ker vzniklá důsledkem globálních změn klimatu.
• Rosomák (Gulo gulo): Nejvíce ohrožen pytláctvím a kladením otrávených návnad.

Ekologické Sítě a Jejich Potřeba

Každý organismus potřebuje specifické místo k životu - stanoviště druhu. Západní Evropa je člověkem intenzivně využívána, což má za následek fragmentaci nebo až ztrátu stanovišť.

Spojitost krajiny závisí na pohybu druhů a typu vhodných stanovišť a na jejich seskupení a krajině.

tags: #zvířata #živící #se #odpadky

Oblíbené příspěvky:

• Význam přírody
• Zahradní Stanoviště
• Průvodce výběrem a instalací kanalizace
• Ekologická újma a silnice
• Služby svozu odpadu v Jeneč