Zvláštní ochrana přírody Křivoklátsko

Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednala dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela mimo jiné obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Sněmovna tak vyšla vstříc desetitisícům lidí, kteří spolu s Hnutím DUHA již řadu let usilují o rozšíření ochrany divoké přírody. Úkolem poslanců a poslankyň bude zajistit, aby zákon garantoval důslednou ochranu přírody a krajiny i pro budoucí generace. Předložená novela je výsledkem mnohaletého úsilí Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva životního prostředí, Středočeského kraje a nezanedbatelné části veřejnosti o rozšíření ochrany nejohroženějších částí naší divoké přírody.

Velkým zklamáním je postoj opozičních poslanců ANO a SPD, kteří se vyhlášení národního parku Křivoklátsko i schválení novely jako celku snaží zabránit. Poslankyně ANO Berenika Peštová a někteří její kolegové vystupovali i proti zlepšení ochrany stromů ve městech a volné krajině a zákonu jako celku.

Křivoklátsko s kaňonem Berounky, skálami, suťovisky, stepi a lesy patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Je zde největší vnitrostátní převážně přirozený lesní komplex s 1250 hektary lesů o věku 161-200 let. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 druhů dřevin, 155 druhů ptáků a desítky ohrožených druhů. Vyhlášení národního parku bude klíčovým krokem k náležité ochraně zdejší nádherné přírody. Vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v širším kontextu globální krize biodiverzity.

Česká republika se společně s dalšími státy OSN zavázala k zastavení rozpadu biodiverzity v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti. K jejímu zajištění schválili zástupci členských států unie cíle důsledné ochrany přírody na 10 % území EU. Novela nepřináší jen pátý český národní park, ale i návrh směřující k výrazné politizaci Rad všech národních parků. Dosud v nich starostové obcí, vědci a odborníci společně projednávali návrhy s cílem dosáhnout konsenzu. Schválení nynějšího návrhu by vedlo k faktickému rozdělení dosud celistvých Rad na regionální a vědeckou sekci, a dále na polarizaci rozdílných postojů. Až při projednávání Vládou ČR byl k návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny připojen dodatek, který měl původně být předložen Poslanecké sněmovně samostatně jako novela zákona o požární ochraně.

Tento návrh je však nesystémový a zavádí opatření protipožární ochrany pouze v národních parcích, přestože riziko požárů se týká všech lesních oblastí. V souvislosti s projednáváním novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášením národního parku Křivoklátsko Hnutí DUHA nedávno spustilo kampaň Divočina nabeton, která má upozornit na křižovatku, před kterou nyní divoká příroda stojí a v rámci které lidé mohou podpořit výzvu za vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody. Jan Skalík, vedoucí kampaně Divočina na beton, Hnutí DUHA, říká: „Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší dlouhoočekávaný nový národní park Křivoklátsko. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy, a vyslyšet tak desetitisíce lidí, kteří už roky žádají o více divoké přírody v české krajině.

Čtěte také: Správná likvidace odpadu

Za tento stav je potřeba poděkovat místním lidem a lesníkům. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla zřízena výnosem MKČSR ze dne 24. listopadu 1978, č.j. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozložení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.

Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny. Ty se týkají nejen ochrany stromů, ale také změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin nebo vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Novela zákona přináší i konkrétní opatření na ochranu opylovačů a omezení světelného znečištění. Návrh zákona schválila 4. 12.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší tři zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí. „Zavádíme vyšší ochranu stromů při výstavbě, kdy chceme v první řadě zabránit jejich pokácení, v nutném případě alespoň zajistit přiměřenou náhradu. Novela se ale nedotkne kácení solitérních stromů na soukromých zahradách, to zůstává nezměněné. Dále měníme systém ochrany živočichů a rostlin. Cílem je zajištění účinnější ochrany ohrožených druhů, která je postavená především na ochraně jejich celého prostředí. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní, a na ochranu před světelným znečištěním, jenž je aktuálně velkým problémem nejen pro rostliny a živočichy. V neposlední řadě také chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku. Jednou z hlavních změn tedy je proměna způsobu ochrany konkrétních zákonem chráněných druhů. Ty nejvíce ohrožené budou i nadále chráněny na úrovni každého jedince, zatímco u jiných druhů bude stačit ochrana jejich biotopů a zachování populace v dané lokalitě.

Chráněné rostliny nebo živočichové budou nově rozděleni do tří kategorií ochrany: I, II a III. Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jednotlivých jedinců. Pro druhy, které nejsou ohrožovány ztrátou konkrétních jedinců, jako např. „Měníme druhovou ochranu rostlin a živočichů. Nově nebudeme chránit každého jedince, ale přednostně místa, kde druhy přirozeně žijí, tedy jejich přirozené biotopy. Místo ochrany jednoho mravence tak budeme chránit celé mraveniště. U těch nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, ale bude zajištěna ochrana jak biotopu, tak jedinců. Novela také zjednoduší zemědělcům běžné hospodaření na pozemcích, protože již nebudou potřebovat výjimky pro druhy kategorie II a III, pokud nezpůsobí ohrožení biotopu nebo místní populace. To pomůže hlavně u chráněných druhů, které se vyskytují na polích nebo loukách a které obhospodařování potřebují nebo je nijak neohrožuje.

Novela zohledňuje i potřebu ochrany opylovačů, zejména v souvislosti s vhodnou údržbou veřejné zeleně a zemědělských ploch. Reagujeme také na problém světelného znečištění, které negativně ovlivňuje přirozené biorytmy živočichů, rostlin i lidí. Při venkovním osvětlení staveb a veřejných prostranství bude nově stanovena povinnost omezit nežádoucí účinky na ekosystémy.

Čtěte také: Kamenné koule v přírodě

„Chceme zamezit nekontrolovatelnému kácení stromů při rekonstrukcích ulic. Zároveň nechceme, aby docházelo ke kácení významných stromů, například staré lípy na návsi obce. Pokud je nutné strom pokácet, je potřeba za něj vysadit nový. Přísnější ochrana stromů se týká pouze jejich kácení v souvislosti se stavbami, které podléhají povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V případě kácení solitérních stromů na soukromých zahradách zůstává dosavadní režim. Novela pro lepší ochranu zavádí jasnou hierarchii: v první řadě by měly být stromy zachovány, pokud to není možné, pak by měly být nahrazovány výsadbou v daném místě (ve vzdálenosti 1 km od hranice pozemku). O povolení budou stavebníci žádat tak jako dnes v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Případný poplatek bude stanoven na základě zdravotního stavu stromu a jeho významu pro životní prostředí i z historického pohledu. S novou legislativní úpravou přichází i zpřísnění pokut za nelegální kácení dřevin.

Novela také obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout k začátku roku 2026. Území parku je především lesní, mimo obce, a žádné nové stavební projekty ani dopravní infrastruktura v parku plánovány nejsou. Podle současného návrhu je téměř 99 % dotčených pozemků ve vlastnictví státu. I nadále bude možné sbírat lesní plodiny a houby tak jako doposud. Hlavní sídlo Správy národního parku Křivoklátsko bude v Berouně v budově, kterou bezplatně převede v rámci státního majetku Ministerstvo zemědělství. Strážci národního parku pak budou sídlit v obcích Zbečno a Křivoklát.

Vznik národního parku Křivoklátsko může pro obce znamenat snazší dostupnost finančních prostředků fondů Evropské unie (např. Operačního programu Životní prostředí), národních programů a dalších dotačních programů. Národní program životní prostředí pravidelně poskytuje podporu obcím v národních parcích, v letošním roce s alokací 150 mil. Kč. Dojde navíc k posílení pravomoci obcí a starostů při schvalování koncepčních dokumentů.

V dosavadním znění zákona jsou zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů členěny podle stupně jejich ohrožení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené (§ 48 odst. 2 zákona). Nově je navrhováno rozdělení do tří kategorií ochrany, přičemž již vznikl návrh nového seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, který vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny. V I. kategorii jsou zařazeny ty zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je třeba chránit nejpřísněji, II. kategorie zahrnuje ty druhy, které vyžadují ochranu jedinců, avšak neohrožuje je běžné obhospodařování pozemků a III. kategorie se zaměřuje na ochranu místních populací nebo biotopů, tj. nikoli jednotlivých jedinců.

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů spadajících do I. a II. kategorie jsou obsaženy v § 49a a týkají se fakticky těch negativních činností, jako doposud (tj. zákazy sbírání, trhání, poškozování či ničení rostlin a obdobně živočichů apod.). Povolování druhových výjimek nedoznalo podstatnější změny, ustanovení § 56 pouze spojilo, resp. Až teprve praxe ukáže, zda bude znamenat změna rozdělení druhů do nových kategorií ochrany a nový seznam zvláště chráněných druhů urychlení procesu udělování výjimek, či zda se průtahy v řízení přesunou pouze do jiných stupňů povolovacího řízení.

Čtěte také: Česká republika - měření emisí

V řadě zvláště chráněných území (dále jen „ZCHÚ“) jsou zakázány či limitovány vjezdy motorovými a občas i nemotorovými vozidly. Někdy dokonce i vstupy. Ostatní zvláště chráněná území (národní přírodní památka (NPP), přírodní památka a rezervace (PP a PR) - zpravidla bez zákonného zákazu, pokud nedochází k překryvu s územím se zákazem, nicméně uplatní se obecné limity zákazu území poškodit a způsobit v něm změny a dále může omezení stanovit individuálně bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území. V některých maloplošných ZCHÚ může být omezení vstupů, vjezdů či parkování stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném právním předpisu.

Výjimku ze zákonných zákazů v dotčeném ZCHÚ dle § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), či případně souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst. Vzor žádosti - povolení vjezdu a rekreačních a sportovních aktivit dle zákona č. Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č.

tags: #zvlastni #ochrana #prirody #Křivoklátsko

Oblíbené příspěvky:

• Hodnocení ekosystémových služeb travinných biotopů
• Hluk z větrných elektráren
• Využití průsvitných desek v zahradě
• Nové emisní normy v automobilovém průmyslu
• Recenze: Sprchový olej proti celulitidě Kvitok