Čištění peří a objem vzniklého odpadu

Drůbežářský průmysl produkuje peří jako odpad, který se pomalu rozkládá. Každý rok putují do kafilérie tuny peří. V Česku se vyprodukuje asi osmdesát milionů kuřat ročně, přitom peří z nich činí několik milionů kilogramů ročně.

Problém s odpadním peřím

Ing. zeptala se nad tím, jak v zemědělských a potravinářských firmách lépe využívat zbytky z výroby. Kolegové z firmy Rabbit vysvětlili, že velký problém je s peřím, které jim při výrobě zbývá v enormním množství. Pro ně je to odpad, kterého je prostě moc a vozí se do kafilérií, protože výkupní cenu má velmi nízkou.

Možnosti využití odpadního peří

Odpadní peří se běžně hydrolyzuje, ale vesměs pomocí silných kyselin nebo zásad. Chtěli vymyslet způsob, jak hydrolyzovat, aby výsledný produkt nevadil rostlinám. Zkoušeli jsme oxid uhličitý, dále kyselinu jablečnou a také odpad z jablek. Máme vše hotové. V rámci našeho projektu NCK Biocirtech jsme tedy vytvořili technologii přípravy hydrolyzátu pomocí kyseliny jablečné, a to včetně zvětšování měřítka.

Hnojivo z peří

Hydrolyzát má velmi dobré vlastnosti pro rostliny i díky přítomným aminokyselinám, ale neměly by v nich být anorganické soli. Do reaktoru stačí přidat ještě odpady z ryb a máme v hydrolyzátu vše. Zkoušeli jsme jej jako hnojivo na listy, konkrétně na chilli papričkách. Papričky, které jsme roztokem z hydrolyzátu zalévali, byly asi třikrát větší než ty, které se hnojily běžným hnojivem.

Kolegové testovali hydrolyzát na rychle rostoucích dřevinách, na topolech. Za sezónu je tímto hydrolyzátem postříkali asi třikrát a zjistili, že nárůst dřevní hmoty je vyšší o šedesát procent.

Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů

Vermikompostování a stabilizace

Po vytvoření hydrolyzátu zůstane trochu pevného zbytku, jde zhruba o tři až pět procent pevné hmoty. Společně s Českou zemědělskou univerzitou jsme zjišťovali, co se s tím zbytkem dá dělat. Dá se kompostovat, protože jde o čistě živočišný produkt, a také vermikompostovat, protože žížaly ho baštily. Vyzkoušeli jsme kyselinu sorbovou, která se v přírodě běžně nachází. A zjistili jsme, že když se dá koncentrace od půl do jednoho a půl hmotnostního procenta, tak vydrží minimálně půl roku při teplotě nad 30 stupňů. Takže se dá klidně skladovat v průběhu sezóny venku a je stabilizovaný.

Krmivo pro psy

Podobné cirkulární řešení, kdy se zpracují zbytky z kuřecí výroby, má teď Vysoká škola chemicko-technologická. Ta ze zbytků tentokrát vyrábí krmivo pro psy. Vzali zbytky po separaci kuřecího masa, šlachy, kůže a tak dále, což se dá také hydrolyzovat, tedy převést do roztoku. Získali z toho látky, bílkoviny, které jsou ve výživě zvířat velmi dobře využitelné. Dále zbyl pevný podíl - kosti, které usušili, nadrtili a použili na konci. Jemnou suspensi, hydrolyzát, upravili a přidali do něj malé množství cukru, aby se bakterie lépe namnožily. Do tohoto živného média přidali malé množství probiotických bakterií a nechali to vše v termostatu deset hodin. Bakterie se pak usuší, namíchají s práškem z kostí a vzniká výsledný produkt, v němž je velmi vysoké množství probiotických bakterií.

Zpracování živočišného odpadu

Firma MONTS s.r.o. se specializuje na tlaková zařízení pro zpracování „živočišného odpadu“ neboli vedlejších živočišných produktů. Zpracovávají rizikové i nerizikové odpady z jatek, uhynulá zvířata a jejich součásti - maso, kosti, kůže, peří, krev, ryby a dále veškeré odpady z líhní a masného průmyslu.

Ze suroviny kategorie 3, což je neriziková surovina z jatek bez uhynulých zvířat, je možné vyrábět krmiva pro zvířata. Výrobci krmiv pro kočky a psy používají obvykle pouze drůbeží masokostní moučku.

Surovina živočišného původu se po nadrcení sterilizuje v tlakové nádobě při teplotě 133 °C a tlaku 3 bary po dobu 20 minut. To zaručuje zničení všech choroboplodných zárodků včetně salmonely, BSE, moru prasat a ptačí chřipky. Poté se suší v diskových sušárnách. Pro zpracovatelské linky o malém výkonu se používají tlakové nádoby (destruktory), kde se nadrcená surovina uvaří, vysterilizuje a usuší. Dále se surovina zbavuje tuku na šnekových lisech. Masokostní moučka se mele a skladuje v zásobnících.

Čtěte také: Čištění odpadů - havarijní zásah

Zpracovaná masokostní moučka a tuk ze suroviny kategorie 1 (vysoce riziková surovina vč. suroviny s BSE a uhynulá zvířata) jsou využívány jako palivo. Masokostní moučka se spaluje v cementárnách, tím se šetří část klasického paliva (uhlí, plynu). Tuk se spaluje v kotlích a slouží k výrobě páry a tepla.

Mírně zatížená surovina kategorie 2 (málo riziková surovina z jatek, odpady z čistíren a bioplynových stanic, bez rizikové suroviny s BSE a uhynulých zvířat) se také sterilizuje a tato masokostní moučka se poté zpracovává v kompostárnách na hnojivo.

Masokostní moučka a tuk ze suroviny kategorie 3 (ostatní neriziková surovina z jatek bez uhynulých zvířat) je považována za krmivo a přidává se do krmných směsí pro drůbež, chovy vepřů a ryb.

Další využití kafilerního tuku a sádla zřejmě zajímá více oborů. Již před 13 lety odborníci zvažovali možnost zpracovat je na biopalivo.

Tradice zpracování peří v Kamýku nad Vltavou

Po konci první světové války rozšířil Cyril Meduňa předmět podnikání a mimo koloniálního obchodu a hostince, začal od chovatelů vykupovat surové kůže. O nějaký čas později, dostal od obchodníka z Votic radu, aby své podnikání rozšířil o výkup peří. Cyril se naučil jak s peřím správně pracovat a započal tak více než stoletou éru zpracování peří v obci Kamýk nad Vltavou.

Čtěte také: Čištění trubek bez chemie

V meziválečném období obchod s kůžemi a peřím natolik stoupl, že docházelo k nákupu i z dalších části Čech a dokonce i Moravy. V roce 1943 byl provoz rozšířen i od objektu tzv. Manství, kde byla zřízena strojní prádelna peří. V té době se již vyrábělo i ozdobné barevné peří, které sloužilo k ozdobám klobouků a jiných pokrývek hlavy.

Po roce 1948 byl podnik znárodněn a přešel pod Baťovy závody, zřejmě proto, že stále docházelo k obchodu s kůžemi. Správcem se stal Vladimír Pelc, který do Kamýku přišel až z dalekého Zlína.

Brzy na to došlo k sjednání nákupu peří z NDR a vyjednání zpracování čínského peří, a proto bylo nutné další rozšíření provozu. Řešením byla přístavba zděné budovy skořepinového tvaru na pravém břehu, ve které byly namontovány třídičky peří zakoupené v Německu.

Počátkem sedmdesátých let začalo v Československu průmyslové pěstování drůbeže a nákupu peří z Maďarska, Polska a Rumunska, což vedlo k nutnosti rozšíření výroby na zpracování peří. Volba padla právě na Kamýk, a tak byl dne 29. 11. 1968 byl položen základní kámen stavby nového závodu na pravém břehu řeky Vltavy.

Více než stoletá tradice zpracování peří v Kamýku nad Vltavou trvá dodnes. Společnost Kamýk Daunen se postupně rozvinula do komplexního a moderního zpracovatele peří a výrobce rozmanitého portfolia přikrývek a polštářů té nejvyšší kvality. Neustále se rozvíjíme, zlepšujeme a ročně zpracujeme více než 3000 tun peří.

Péřové výrobky Rab

Nikdo není v péřových produktech tak zběhlý jako Rab. Už od 80. let, kdy si Rab Carrington ušil první spacák v přítmí půdy svého domu v Sheffieldu, zůstává v rodokmenu značky zakořeněná prostá filozofie vyrábět jednoduché věci, které v horách dobře a dlouho slouží. Péřovka či spacák od Rabu tě proto zahřejí dnes i za dvacet let.

Vodu odpuzující peří

Všechny hřejivé výhody peří dokáže rozdrtit jeden tvrdý soupeř - vlhkost. A té se na horách nevyhneš. Peří rádo absorbuje vlhkost, která přetíží nebo slepí vlákna a izolační vlastnosti jsou ty tam. Proto Rab ošetřuje peří ve všech bundách a spacích pytlích hydrofobní (vodoodpudivou) úpravou firmy Nikwax. Vlákna pak nepřijímají vlhkost, náplň zůstává nadýchaná a ty nepřicházíš o pracně vygenerované teplo.

Hydrofobní úprava peří sice přináší lepší funkci bundy či spacáku za mokra, kompletně nepromokavý ale produkt není.

Původ peří

Peří je dokonalý izolant, bezesporu. Pochází ale od zvířat, a to znamená odpovědnost za jejich životy.

Rab používá prachové peří pocházející pouze z evropských farem, které splňují certifikaci Responsible Down Standard. Kachny a husy tam žijí ve zdravém prostředí, netrpí bolestí či strachem, nejsou krmeny hormony a trhání prachového peří z těl živých ptáků se považuje za nepřípustné.

Recyklované peří

Odpad je problém. Proto Rab shromažďuje peří ze starých přikrývek a polštářů a vyrábí z něj další hřejivé produkty. Získaný materiál se vypere, vysuší párou, sterilizuje a vytřídí k použití pro novou péřovou bundu. Takto vzniká zodpovědnější varianta tepla s nižší uhlíkovou stopou.

Tkanina Pertex®

Bez dlouhodobé spolupráce s Pertexem, která začala už v 90. letech, by nejspíš nebylo možné splnit náročná kritéria, která Rab na své péřové produkty uplatňuje.

Peří tím lépe izoluje, čím více vzduchu pojme. Na druhou stranu musí zůstat chráněno před nevybíravými silami přírody. Tkanina Pertex® Quantum i přes zdánlivou jemnost, která umožňuje maximální nadýchanost bundy či spacáku, vydatně odolává větru a mechanickému poškození. A před vlhkostí v drobném dešti či sněžení chrání vnitřní náplň vodoodpudivá úprava (DWR). Do náročných horských podmínek je pak vhodná houževnatější tkanina Pertex® Quantum Pro, jejíž voděodolné krytí zvládne ještě větší příval srážek.

Funkční doplňky

Péřová bunda pracuje správně jen tehdy, zabrání-li úniku tvého tělesného tepla. Proto jsou tak důležité těsnící manžety na rukávech a stahování v pase ovladatelné v rukavicích. Péřovky Rab proto mají prostorné kapsy, do kterých se vlezou i teplé zimní rukavice. A u modelů určených pro lezení zůstávají kapsy neustále přístupné díky umístění nad bederním popruhem úvazku.

Kšilt s drátěnou či polymerovou výztuhou drží tvar kapuce a brání jejímu strhnutí. Všechny kapuce péřových bund Rab si také rozumí s lezeckou helmou.

Péřové bundy Rab mají kompresní obal, který objem bundy rapidně sníží.

Pro dlouhý život

Rab vyrábí své péřové produkty maximálně jednoduché - aby se nic nemohlo pokazit. Zároveň ale tak odolné, aby vydržely dlouhá léta. Svým přístupem pak život péřovce či spacáku ještě prodloužíš.

Péřovou bundu či spací pytel Rab můžeš vyprat i doma. Jde to a při správném postupu bez následků. Lépe ale uděláš, když využiješ služeb čistírny, ve které se dodržují technologické postupy pro zachování původního loftu a vlastností hydrofobního peří.

Péřovka i spacák potřebují dýchat.

Péřové lůžkoviny

Člověk stráví zhruba třetinu svého života v posteli. Výjimečné vlastnosti peří poskytují optimální klima, aby vaše pokožka mohla dýchat a vy se probouzeli úplně odpočinutí. Kvalita peří se určuje podle schopnosti uzamknout uvnitř vzduch, čím vice, tím lépe. Dalším znakem kvality je schopnost peří udžet si stálý tvar, zůstat nadýchané.

Aby vaše péřové lůžkoviny vydržely stále tak kvalitní a načechrané, neměli byste je přiliš stlačovat. Prošívané deky jsou nejběžnějšími druhy přikrývek, jsou ušity tak, že se přikrývka skládá z pravidelných čtverců. V rozích čtverců není výplň, což umožňuje lepší cirkulaci vzduchu. Prošívané přikrývky s lehkou výplní jsou vhodné pro letní měsíce. Velmi oblíbené jsou rovněž tzv. celoroční přikrývky se středně silnou výplní.

Kazetové přikrývky se vyznačují všitými vnitřními trojrozměrnými komorami, které mají rozměry 1,5 cm až 10 cm, v závislosti na kvalitě výplně a hřejivosti přikrývky. Většina přikrývek se vyrábí v úpravě 4 x 6 komor ve standardní velikosti přikrývky 135×200 cm.

Revoluční konstrukce tohoto luxusního polštáře se skládá z dvou vnějších komor a jedné komory vnitřní. Vnitřní komora je naplněna z pravidla kachním/husím peřím, což zajišťuje optimální objem a oporu. Naše jednokomorové polštáře poskytují perfektní oporu hlavy během spánku, která drží svůj tvar a plní se zpravidla nízkoprocentním kachním/husím prachovým peřím.

Spíte v poměrně stálé teplotě (18-20°C) nezávisle na ročním období? Máte průměrné požadavky na teplotu přikrývky?

Vědci zabývající se spánkem přišli se studií, že ideální přikrývka, pod kterou se cítíte nejlépe, by měla být minimálně o 30 cm (nebo 20-25 %) větší než je velikost Vašeho těla. Naše chodidla jsou nejhůře prokrvenou částí těla a navíc bývají částí těla vyčnívající z příliš krátké přikrývky, což je příčinou neklidného spánku.

Péče o péřové lůžkoviny

Lůžkoviny z prachového peří se těší velké popularitě. Aby vám vše vydrželo dlouho jako nové a stále funkční , je důležité se o to dobře starat.

• Vyvětrejte a načechrejte. Každé ráno vyvětrejte, aby se vstřebaná tělesná vlhkost mohla znovu odpařit. Větrání vaši ložnice je důležité nejen pro klidný spánek, ale také pro dlouhověkost vašich lůžkovin. Přikrývku a polštáře nezapomeňte protřepat. Načechrá se tím náplň přikrývky, nasaje čerstvý vzduch a vše se vrátí do původního nadýchaného tvaru.
• Jemně čistit. Odstranit jemný prach či nepatrné péřové částice můžete použitím měkkého kartáče nebo jemným protřepáním. Lůžkoviny neklepejte jako například koberec! Může dojít k poškození přikrývky, porušení peří a k negativnímu ovlivnění načechranosti náplně. Vyhýbejte se také vysávání. Vysavač poškodí textil, povolí plátno a přikrývka již dále nebude peří nepropustná.
• Praní a sušení. Přikrývku samozřejmě můžete předat k odbornému avšak poměrně drahému čištění v čistírně. My doporučujeme lůžkoviny prát ve vlastní pračce o minimální kapacitě 7 kg s jemným pracím prostředkem při teplotě 60° C nebo nastaveným “péřovým” programem. Klíčového efektu dosáhnete sušením sušičce. Také zde platí minimální doporučená kapacita 7kg. Do sušičky je dobré přidat 3-4 míčky/balónky do sušičky nebo alespoň tenisové míčky, které během sušení náplň krásně načechrají a proces sušení také urychlí. Pozor, vždy vysušit do úplného sucha!!!

Alergie na peří

Husí a kachní peří se stalo v posledních letech hitem spousty domácností. Alergie na peří a prachové peří nejsou příliš časté, spíše by se dalo říct, že jsou vzácné. Lidé, kteří jsou alergičtí na domácí prach, různé plísně či domácí roztoče se nemusí zbavovat potěšení z vlastnictví péřového ložního prádla a prachového peří.

Podle The American Feather and Down Council má prachové peří a peří hypoalergenní vlastnosti, které mají tendenci naopak bránit množení roztočů. Polštáře a péřové přikrývky jsou vyrobeny z tkaniny s vysokou hustotou a silnými švy, které zabraňují vypadávání peří.

tags: #čištění #peří #kolik #odpadu #vzniká

Oblíbené příspěvky:

• 90denní lhůta pro nebezpečný odpad
• Brněnské restaurace v přírodě
• Co jíst pro lepší život?
• Měření emisí LPG
• Průvodce ekologickými dlaždicemi