Hlukové znečištění a občanský zákoník v České republice

01.12.2025

Hlukové znečištění je problém, který často uniká naší pozornosti, avšak může mít závažné dopady na lidské zdraví. Stejně jako jiná, více viditelná znečištění, i hluk dokáže způsobit škody, které si nemusíme uvědomit ani po letech. Hluk je nevyžádaný zvuk, kterému jsme vystaveni na mnoha místech, například okolo silnic, železnic, letišť, v rušných městech nebo na pracovištích.

Dlouhodobé vystavení hluku ohrožuje především duševní zdraví. Mozek je zahlcen velkým množstvím vjemů, což vede k jeho rychlejší únavě. Práce v hlučném prostředí je méně efektivní, a člověk si to nemusí ani uvědomit, protože si na zvuky kolem sebe zvykne.

Právní rámec ochrany před hlukem

Hluk je regulován zákonem o ochraně veřejného zdraví a jeho podrobnější limity jsou stanoveny nařízením vlády z roku 2006. Rozlišuje se mezi venkovním a vnitřním hlukem, přičemž pro vnitřní hluk platí přísnější požadavky. Základní omezení je ve dne 40 dB a v noci 30 dB, pro zpěv, hudbu a řeči dokonce ještě o pět méně. Nicméně, vážnějším problémem jsou dopravní stavby. Limity pro hlavní silniční tahy a drážní koridory jsou 60 dB, což odpovídá běžnému hovoru.

Tyto limity platí pro „nové“ zdroje hluku, nikoliv pro ty, které vznikly před rokem 2000. Stát může zažádat hygienika o výjimku ze stanovených limitů z ekonomických nebo dočasných důvodů.

Možnosti ochrany proti hlukovému znečištění

Pokud pracujete v příliš hlučném prostředí, stěžujte si. Pokud bydlíte vedle trati nebo máte hlučného souseda, izolujte. Kvalitní protihluková izolace dokáže výrazně omezit i nejvtíravější hluk a zpříjemnit pobyt tam, odkud se nemůžete nebo nechcete odstěhovat.

Čtěte také: Výsledky studie o hluku v Královéhradeckém kraji

Při překračování hygienických limitů hluku a vibrací je možné podat podnět krajské hygienické stanici k projednání správního deliktu. Právnická osoba užívající či provozující stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku, je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem.

Vlastník provozovny je povinen se zdržet toho, aby hlukem v nepřiměřené míře omezoval vlastníka sousedního pozemku v obvyklém využívání tohoto pozemku.

Hlukové imise a občanský zákoník

Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se má vlastník zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Imise je pronikání účinků činnosti, konané na jedné nemovitosti, na nemovitost druhou. Podstata imisí je v tom, že konání (výjimečně i nekonání) na jedné nemovitosti má účinky na nemovitosti druhé.

Občanský zákoník rozlišuje přímé a nepřímé imise. Přímé imise jsou takové, které jsou přímo přivedeny na sousední pozemek. Takové imise jsou vždy zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda. Naproti tomu u nepřímé imise je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří i na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící, nýbrž i vzdálenější. Ochrana se sousedovi poskytuje proti nepřímým imisím jen tam, kde to překračuje míru přiměřenou poměrům, společensky únosné hranice dané dobrými mravy. Jen takový zásah je neoprávněný.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Případové studie a judikatura

V jedné případové studii se stěžovatelé domáhali náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím krajské hygienické stanice o vydání tzv. hlukové výjimky. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje (KHS) na překračování hygienických limitů hlukem z provozu na silnici reagovala opakovaným vydáním hlukové výjimky pro provoz silnice. Krajský soud uvedl, že účelem institutu hlukové výjimky není trvalé udržování protiprávního stavu (překračování hlukových limitů). Naopak - smyslem je zajištění postupného směřování k žádoucímu stavu, tedy k dodržování hygienických limitů hluku, jsou-li zde vážné důvody, které brání dodržování limitů ihned.

V jiném případu Nejvyšší správní soud řešil případ stížnosti na hluk z voliéry pro chov exotického ptactva. Soud konstatoval, že hlasové projevy zvířat již nelze podle platné právní úpravy považovat za zájem chráněný orgánem ochrany veřejného zdraví. Tato skutečnost je v souladu s § 30 odst. 2 věty druhé zákona o ochraně veřejného zdraví, dle kterého jsou hlasové projevy zvířat výslovně vyloučeny z definice hluku.

Ústavní soud a ochrana před hlukem

Ústavní soud se problematikou hluku rovněž zabýval. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/18 označil nadměrný hluk za obecně známou skutečnost (notorietu) s negativním vlivem na lidské zdraví. Zároveň uvedl, že úkolem veřejné moci je nalézt rovnováhu mezi ochranou před hlukem na straně jedné a produkcí hluku neodmyslitelně spjatou s fungováním moderní lidské společnosti na straně druhé.

Jedním z nástrojů, kterým se stát snaží vyvážit tyto protichůdné zájmy, je vymezení pevných limitů, v rám...

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

tags: #hlukové #znečištění #občanský #zákoník