Zvýšení ekologické daně a jeho dopady v České republice

Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila závěrečnou zprávu, která doporučuje zvýšení ekologické daně z elektřiny, plynu a uhlí. Tedy pokračování ekologické daňové reformy. Takto získané peníze by se měly využít na zdravotní péči a také na investice do zlepšování stavu životního prostředí. NERV také doporučuje důsledně prodávat povolenky na vypouštění CO2, „tedy nikoli jejich rozdávání“.

Ekologická daňová reforma by měla zachovávat výnosovou neutralitu. Tedy na jedné straně zatěžuje suroviny škodlivé k životnímu prostředí a na druhé straně kompenzuje vyšší platby snížením ceny práce, tedy platbou na sociální pojištění. První fáze reformy začala na počátku roku 2008, kdy vláda Mirka Topolánka zatížila daní elektřinu, zemní plyn a pevná paliva a slíbila, že na oplátku sníží cenu práce, konkrétně platbu za sociální pojištění pro zaměstnavatele. V prvním roce reformy, zvané nultá fáze, vláda zavedla spotřební daň na nejnižší možné úrovni, jakou povoluje EU.

Podle RNDr. Martina Bursíka by ekonomická daňová reforma neměla znamenat zvýšení daní, nýbrž jen přesun daňové zátěže. S tímto tvrzením však nesouhlasí poradce Ministerstva průmyslu a obchodu RNDr. Jiří Hanzlíček: "Materiál Ministerstva financí předložený 10. 12. 2003 na jednání vlády uvádí postupy při zdaňování energetických produktů - elektřiny, plynu a dalších energií podle Směrnice EU 2003/96/EC. V souladu s ostatními státy EU vláda na svém jednání schválila, že ČR zažádá o přechodné období pro toto zdaňování do roku 2008. Některé členské země mají toto přechodné období ještě delší. Tím pádem jakýkoliv záměr zavést ekologickou daňovou reformu u nás by se posouval až za rok 2008."

Dopady zvýšení ekologické daně

Zavedení ekologických daní má potenciál ovlivnit různé aspekty společnosti a ekonomiky. Ovšem výroba energie z ekologicky problematičtějšího paliva respektive ze škodlivějšího paliva, by měla být jednoznačně trestána ve formě vyšší daně. Povinnost zavést tyto daně přikazuje EU, ale opravdový dopad na snížení škodlivin v ovzduší aktuálně nevidím. Tento návrh totiž nikterak nepodporuje inovace v oblasti výroby energie, ale třeba se ještě dočkáme úprav. I přes tento záměr stále počítá zastaralá státní energetická koncepce z roku 2004 s poklesem výroby elektrické energie a tepla ze "špinavého" černého i hnědého uhlí o přibližně 20 procent.

Ekologické daně by měly být rozpočtově neutrální. Například důchodcům se zavedením ekologických daní zvýší celková daňová zátěž, protože snížení zdanění práce se jich pochopitelně nedotkne. Tato skupina je navíc méně schopná změnit své vzorce chování směrem k větším úsporám energií.

Čtěte také: Liberci chybí kontejnery

Problémem je také nízká pružnost poptávky po těchto druzích energie, což je nejlépe vidět na cenách benzinu, u nichž spotřební daň činí podstatnou složku a její spotřeba neklesla při pohybech sazeb směrem vzhůru. Tyto argumenty pak jednoznačně rozpočtovou neutralitu ekologických daní vyvrací. A již obecným problémem české legislativy zůstává fakt, že každou dobrou myšlenku následuje mimořádné množství výjimek, které naprosto vyvrací původní smysl celé daně. Osvobozeny od daní mají být například domovní kotelny a domácnosti používající k individuálnímu vytápění plyn.

Sociální aspekty a vnímání klimatické změny

Tým sociologů pod vedením Dana Prokopa, Paulíny Tabery a Martina Buchtíka se pokusil na základě dat znovu promyslet, jak vypadá struktura české společnosti a jak vypadají socioekonomické vztahy uvnitř ní. Pointou aktuálního výzkumu ale je, že minimálně v postojích ke klimatu a environmentálním problémům žádné extrémní třídní štěpení není.

Zahraniční studie zkoumající uhlíkovou stopu někdy přicházejí na to, že pozitivně koreluje s ekonomickým kapitálem. U nás to ale neplatí. Spoustu věcí, u nichž v zahraniční existuje negativní korelace se vzděláním, v Česku ještě nevidíme. Třídy ani věkové skupiny se třeba moc neliší v zátěži, kterou působí jídlem. Neliší se například ve spotřebě hovězího jakožto jedné z náročných potravin pro životní prostředí. Chudší lidé se v jeho konzumaci z finančních důvodů uskromňují víc než vyšší třídy z důvodů postojových a environmentálních.

Je potřeba ulevit chudším v příjmových daních a pomoci jim nahrazovat neekologické zdroje energie. Chudší domácnosti si často nemůžou dovolit nové plynové kotle či zateplení. Degresivní charakter ekologického zdanění ukazují i další zahraniční výzkumy i poznatky Evropské komise a je s tím potřeba při zavádění ekologických daní počítat.

Až třetina zajištěné střední třídy je ke změnám klimatu skeptická. Možná bychom řekli, že vysoký lidský, kulturní a sociální kapitál souvisí s porozuměním těmto komplexním problémům. Ale myslím, že jde také o to, že lidé, kteří mají těchto kapitálů méně, jsou obecně uzavřenější a kritičtější ke globalizaci a rychlým změnám ve společnosti. Právě měkké kapitály totiž souvisí s jistotou, že se ve světě, jehož podobu ještě neznáte, ekonomicky a lidsky uplatníte.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v ČR

Náš výzkum ukazuje, že to lidé zároveň nevnímají jako úplně blízký problém. V tom smyslu, že to není problém Česka. Že je to primárně problém světa. To si myslí 86 procent lidí. Ale že mají změny klimatu vliv na místo, kde žijí, si myslí už jen asi 48 procent lidí. Ne všichni si s klimatickou změnou spojují problémy, jako je sucho. A zdaleka ne všichni si uvědomují to, o čem už přes deset let mluví v souvislosti s klimatem epidemiologové, tedy, že v důsledku omezení biodiverzity a vytlačování některých druhů z jejich přirozených prostředí může docházet častěji k propuknutí pandemií.

Systémové změny a individuální odpovědnost

V roce 2017 mělo Česko podle vašeho výzkumu páté nejvyšší emise skleníkových plynů v Evropské unii a dvacáté na světě. Asi polovinu z nich tvoří emise z průmyslu a dalších oblastí. Ale není to jen průmysl, jsou to i emise dané institucemi, firmami a jejich provozem, nákladní doprava, odpadové hospodářství a tak dále. Z toho vyplývá, že co se emisí týče, ne vše mohou domácnosti ovlivnit.

Druhou cestou je pak to, že přejdeme na 85 procent bezemisních zdrojů, z automobilové dopravy přejdeme z poloviny na hromadnou a budeme využívat nejméně zatěžující zdroje tepla. To už vede k 47 procentům úspory, i když další věci jako jídlo či létání nezměníme. V tom se tedy potvrzuje, že klíčové jsou především systémové změny zdrojů energie a dopravy. Kdybychom ale neměli individuální odhady, nemohli bychom to popsat. Nemohli bychom udělat ty celospolečenské odhady. Zároveň si myslím, že individuální odpovědnost a systémová změna mohou být spojené nádoby. Lidé, kteří se snaží o nějakou změnu svého chování, v našem výzkumu více podporují proklimatická politická opatření. Člověk začne u sebe, ale postupně si uvědomuje, že spoustu věcí sám nemůže ovlivnit, a vytváří tlak na celospolečenskou změnu.

Čtěte také: Svoz domovního odpadu - nové ceny

tags: #zvýšení #ekologické #daně #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Kvalifikace pro podnikového ekologa
• Tipy pro práci v přírodě
• Srovnání metanu a uhlí
• Jak vybrat ochrannou masku?
• Odpadkový koš pro tříděný odpad TORO