Zvýšení obnovitelných zdrojů a jeho dopad na českou energetiku

Nová energetická politika, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla potvrdit zvýšení podílu jaderných a obnovitelných zdrojů v tuzemském energetickém mixu. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš. Kapacita jaderných elektráren by se tak mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc.

Podle studie, kterou si innogy zadal u nezávislé poradenské firmy EGU by mohl právě biometan v budoucnu pokrývat až 18 procent české spotřeby plynu.

Ze solárních, větrných, vodních či biomasových elektráren za prvních šest měsíců letošního roku vzešlo přes 5000 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je 34,3 procenta celkové globální produkce. Českou přenosovou soustavu chce ČEPS připravit také na očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. ČEPS chce v příštích 10 letech investovat přes 80 miliard.

Evropská unie je na cestě ke zvýšení závazků v růstu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Společně chce Unie nově dosáhnout 42,5 procent obnovitelné energie.

„Bez razantní podpory obnovitelné energie a výstavby nových obnovitelných zdrojů to nepůjde. Na zelenou transformaci budeme mít k dispozici přibližně 1 bilion korun a také obří prostředky z výnosu z povolenek. Je potřeba využívat finance, které z Evropské unie plynou.

Čtěte také: Liberci chybí kontejnery

Dodnes spotřebitelé a státní pokladna doplácejí cca 20 miliard korun ročně na soláry, které za rok vyrobí dvě terrawatthodiny (2 TWh) elektrického proudu. „Potřebujeme vyšší podporu obnovitelných zdrojů, abychom zvýšili naši energetickou soběstačnost. A to pomůže všem spotřebitelům v Česku,“ říká poradce ministra životního prostředí Martin Sedlák.

Poslanci stvrdili opatření, které má ušetřit peníze na podporované zdroje. Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti.

Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ uvedl analytik institutu Chris Rosslowe. Solární elektrárny v EU loni vyrobily víc energie než uhelné.

„Pokud nechceme být do budoucna výrazným importérem elektrické energie, musíme dělat konkrétní kroky,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který návrh předložil. Sněmovna schválila novelu energetického zákona lex OZE III. Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením. Vlček: Lex plyn nám pomůže udržet si nezávislost.

Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen hnutí ANO, varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Svoz domovního odpadu - nové ceny

Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.

Domácnosti budou znovu platit za obnovitelné zdroje. Vláda ve středu rozhodla, že domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Letos je plně hradil stát.

Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Poplatek za obnovitelné zdroje energie (OZE) i náklady sítí totiž vláda už v roce 2024 nebude dotovat, jako to dělala kvůli energetické krizi v letošním roce.

Z návrhu ERÚ tak vyplývá, že regulovaná složka cen elektřiny pro velké podniky má hlavně kvůli poplatku za OZE zdražit o víc než 200 procent. Celkový účet by ale podle vlády firmám, stejně jako domácnostem, měla snížit levnější cena samotné, tzv. silové elektřiny. Zdražení má být tak jen v řádu procent. Energetická politika chystané vlády má podle analytika XTB Jiřího Tylečka spíše populistický charakter.

Podle Heideho by s poplatkem za OZE měla energeticky náročným podnikům ale pomoci vláda, stejně jako v Německu. „Vytvořili si speciální fond, do kterého se ukládají peníze z emisních povolenek a následně z toho sanují potřebnou částku,“ říká v rozhovoru Heide.

Čtěte také: Ekologická daň a její dopady

Dle dnešního složení zmíněných zdrojů energie připadá v České republice necelá polovina na tuhá paliva, po zhruba dvaceti procentech na paliva kapalná a plynná, patnáct procent patří jadernému palivu a jen asi čtyři procenta obnovitelným zdrojům. Tato skladba se má - dle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu - výrazně měnit v tom smyslu, že má klesat podíl tuhých paliv, má se zvyšovat podíl jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů.

Už v roce dva tisíce třicet by mělo být procentuální rozložení vyráběných energií podstatně odlišné od toho dnešního. Podíl energie z tuhých paliv a z jádra má být v podstatě vyrovnaný a měl být zaujímat zhruba po jedné čtvrtině z celkového koláče spotřebovávaných energií. Zvýšení podílu jaderné energie již počítá zřejmě s výstavbou a následnou produkcí dalších dvou temelínských bloků i s rozšířením jaderné elektrárny v Dukovanech.

Stát poskytl v loňském roce 24 miliard v dotacích na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny.

Za rok 2023 u nás bylo zprovozněno přes 80 000 nových solárních zdrojů, což je meziroční nárůst o téměř 50 000 zdrojů. Jsme velice spokojení. Každý nárůst je dobrý a tento nárůst je významný. Loni se stalo několik věcí, nejenom počet se zvýšil, ale i výkon. Jsme blízko hranice 1000 megawattů, takže jednoho gigawattu. Konkrétně máme 970 megawattů za loňský rok. Je to další velký milník v té druhé revoluci solární energie v Česku. „Ten, kdo bude mít na střeše solární panely, bude mít jistotu, že si většinu energie vyrobí sám,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

„V klasickém případě komunální energie má obec třeba školku s plochou střechou, kde v létě nikdo není, a zároveň má památkově chráněnou radnici na hlavním náměstí. Může si založit komunitu a sdílet elektřinu z té školky, ze školy nebo ze stadionů na jiné objekty ve městě, které buď nemají možnost instalace fotovoltaických panelů, anebo mají vyšší spotřebu, než jejich střecha pokryje. Jde v podstatě o to, že můžete sdílet elektřinu mezi různými objekty.

„V dnešní době jsme schopni skladovat energii pro 10 procent obyvatel na dobu pěti hodin, a to v přečerpávacích vodních elektrárnách. V těch třech, které se tu postavili ještě za komunismu, případně dostavili v 90. letech. A to je všechno, co máme.“

„V bateriích je to v podstatě zanedbatelné množství k celku, což je 5 GWh, které máme k dispozici. Jedna baterie, když si vezmu kamion, který je napěchovaný bateriemi za cenu zhruba 10 milionů korun, ,udělá‘ jednu MWh, což vystačí jedné malinkaté vesničce, zhruba tisícovce obyvatelům,” upozorňuje Horáček.

Podle Jana Horáčka z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, který se zabývá mimo jiné modelováním energetického mixu, by ideálně měly být z jádra - poté, co skončí uhlí a další fosilní paliva - až dvě třetiny. „Ale polovina je také fajn,” říká.

Až čtyři nové velké bloky, a dalších až deset malých modulárních reaktorů, o kterých mluví vláda, je tedy podle Horáčka kapacita, kterou Česko určitě do budoucna potřebovat bude. Jinak by bylo do roku 2050 silně závislé na dovozu elektřiny nebo plynu ze zahraničí.

Důvody pro více jaderných elektráren jsou podle Horáčka dva. Jednak začnou v příští dekádě, tedy po roce 2030, dosluhovat jaderné bloky v Dukovanech, které jsou už z 80. let minulého století, a za dalších 20 let poté (mezi léty 2050 až 2060), i Temelín. Hlavně Dukovany s kapacitou kolem 2 gigawatt je tedy potřeba nahradit.

„Dále víme, že se bude zvyšovat spotřeba, protože všechno přechází na elektřinu. Velmi brzy přejde i vytápění uhlím a plynem na elektrickou energii, nastoupí elektromobilita. Zároveň chceme dekarbonizovat celou českou energetickou soustavu. To znamená, že se musí uhelné zdroje nahradit obnovitelnými a jadernými,“ vypočítává Horáček.

Obnovitelné zdroje ale vyrábějí nestabilně, tedy od nuly do sta procent během krátké doby, zatímco spotřeba elektřiny v republice je ze dvou třetin stabilní. Výhledově by to mohlo řešit skladování elektřiny a její použití v době vyšší spotřeby, zatím je ale kapacita omezená.

Flexibilitu by měly podle nové vládní koncepce přinést malé modulární jaderné reaktory, které mají doplnit velké bloky.

Pokud jde o obří investici do velkých bloků, kdy čtyři nové bloky mohou stát kolem bilionu korun, Horáček tvrdí, že je potřeba sumu zasadit do kontextu a že se taková investice vyplatí.

„Od začátku století Česká republika investovala, pokud mám správná čísla, 600 miliard korun do solárních a větrných elektráren. Za tuto cenu se u nás teď vyrábí tři procenta v solárech a jedno procento ve větrnících. Kdybychom stejné peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30 procent energie ČR, a ještě k tomu trvale,“ dodává fyzik.

Podíl zdrojů energie v České republice

tags: #zvýšení #obnovitelných #zdrojů #rozhlas #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Výrobci ekologických vozidel
• Vesečka 1958
• Příroda v červnu
• Ochrana životního prostředí v ČR
• Měření emisí vozidel