Zvýšený ozon v ovzduší: Příčiny a následky

Vysoké teploty a silné sluneční záření mají za následek vysoké koncentrace přízemního ozónu v ovzduší. Teplé dny a intenzivní sluneční záření s sebou přináší také zvýšenou koncentraci škodlivého přízemního ozonu. Jenže jeho účinky na lidské tělo už zdaleka tak příjemné nejsou. Přízemní ozón je dráždivý a ohrožuje zdraví.

Co je ozon?

Za normálních podmínek je ozon neviditelný plyn s typickým mírně euforizujícím zápachem. Ozon (O3) je reaktivní plyn, který se nachází ve dvou vrstvách atmosféry, ve stratosféře (ve výšce přibližně 15 až 50 km) a v troposféře (do výšky přibližně 15 km).

Ve stratosféře (stratosférický ozon) absorbuje škodlivé ultrafialové záření a chrání život na Zemi před zhoubnými účinky biologicky aktivního ultrafialového záření Slunce.

Vznik přízemního ozonu

Přízemní ozon vzniká nízko nad zemí při reakcích mezi oxidy dusíku a organickými sloučeninami, které jsou obsažené ve výfukových plynech. K reakci přispívají vysoké teploty a také bezvětří, proto je jeho zvýšený výskyt obvyklý za horkých letních dnů.

Může se stát, že za slunečného a horkého počasí koncentrace ozonu v městském ovzduší rychle a náhle vzroste. Například v určitých dnech srpna roku 2023 byly v některých německých i českých městech naměřeny hodnoty až téměř 180 µg ozonu na m³ vzduchu. U nás se přitom smogová situace kvůli znečištění ovzduší ozónem vyhlašuje za situace, kdy je v hodinovém průměru v některé z oblastí překročena hodnota hmotnostní koncentrace ozonu v ovzduší 180 μg/m³.

Čtěte také: Komfortní WC do koupelny

Letní smog

Letní, neboli také fotochemický, oxidační či losangeleský smog vzniká za horkých a jasných letních dnů především ve větších městech interakcí silného slunečního záření se znečištujícími látkami, které pocházejí zejména z dopravy.

Mechanismus vzniku letního smogu spočívá v působení ultrafialového záření, které je složkou slunečního záření, na plynné exhalace z dopravy, zejména na oxidy dusíku a uhlovodíky. Energeticky bohaté UV záření má schopnost rozštěpit některé z těchto molekul znečišťujících látek, přičemž se tvoří částice, které se označují jako takzvané radikály.

V případě letního smogu je přitom jednou z hlavních probíhajících reakcí reakce atomového radikálu kyslíku s molekulovým kyslíkem (který sestává ze dvou atomů kyslíku), který je životně důležitou součástí naší atmosféry. Výsledkem této reakce je ozon - tříatomová molekula kyslíku.

Letní smog je pak různorodou směsicí prachu a popílku, oxidů dusíku, různých uhlovodíků, oxidu uhelnatého, průběžně vznikajících atomových i molekulových radikálů a také právě ozonu. Jedná se o neobyčejně toxický koktejl, který dokáže pobyt ve městech značně znepříjemnit.

Úlevu od fotochemického smogu v letních měsících přináší zatažená obloha a déšť nebo také silnější vítr. Tento typ smogu ustupuje také později večer spolu se západem slunce a zklidnění dopravy. Obvykle s postupujícím zářím díky slábnoucímu slunečnímu záření také rychle klesá pravděpodobnost výskytu letního smogu.

Čtěte také: Informace o stojícím WC se spodním odpadem

Dopady zvýšeného ozonu

Potenciální dopady velmi vysokého znečištění ozonem na lidské zdraví mohou být značné, a to jak z hlediska respiračních, tak srdečně-cévních onemocnění. Letní smog má výrazně dráždivé účinky, vyvolává slzení a pálení očí i nosních cest, suchý kašel, bolesti hlavy a v extrémních případech dokonce i nespavost.

Přízemní ozón je prokazatelně toxický i pro vegetaci a snižuje jejich schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry. Kvůli tomu zůstává v atmosféře více oxidu uhličitého, místo toho, aby zůstal vázaný v rostlinách.

Ozón se dostává do rostlin póry na listech, ty pak vytváří látky, které snižují účinnost fotosyntézy, což rostliny oslabuje a ty pak nedorůstají své obvyklé velikosti. Jenže vysoká koncentrace jak přízemního ozónu, tak oxidu uhličitého má za následek, že se póry rostlin uzavírají. To znamená, že rostliny absorbují menší množství CO2, a také méně škodlivého ozónu. Tímto smogem trpí samozřejmě také příroda. Při dlouhodobějším působení můžeme v zasažených místech pozorovat žloutnutí a opad listů u listnatých stromů, ale i jehliček u jehličnatých stromů či jiné nežádoucí projevy na vegetaci.

Na zvýšené koncentrace přízemního ozónu by si měly dát pozor hlavně astmatici, alergici, kardiaci, staří lidé a maminky s malými dětmi. Jeho koncentrace jsou nejvyšší v odpoledních hodinách, často klesnou až v pozdních večerních hodinách.

Jak se chránit?

Snížit dopady ozónu můžete například tím, že odpolední hodiny s nejvyšším výskytem ozónu strávíte v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším.

Čtěte také: Metody analýzy ovzduší

Ozon a čističky vzduchu

Velká část čističek dostupných na evropském trhu v sobě nemá žádný zdroj ozonu. U čističek vzduchu vybavených ionizačními nebo UV výbojkami je vhodné se zajímat o množství vytvářeného ozonu. Hygienický limit je stanoven na 0,05 ppm (parts per million = částic na milion) během osmi hodin, což se rovná 0,1 mg/m3. Hodinový limit je pak stanoven na 0,1 ppm, tj. 0,2 mg/m3.

Jelikož astmatici a další citliví jedinci se mohou cítit nepříjemně i v podlimitních koncentracích ozonu, jsou pro ně vhodnější čističky vzduchu, ve kterých jsou ionizátor nebo UV lampa pouze jako doplňkový stupeň filtrace.

V ozonových čističkách, které se u nás nerozšířily, se ozon cíleně využívá jako způsob čištění vzduchu. Čističky si tento ozon samy vytvářejí pomocí generátoru ozonu. Ozon má mimořádný dezinfekční účinek. Hubí viry, bakterie, plísně, parazity a další škodlivé mikroorganismy. Neporadí si však s pevnými částicemi, jakou jsou prach a pyl.

Dezinfekce ozonem

Dezinfekce ozonem je v tuto chvíli nejúčinnější metodou pro vyčištění vzduchu, ploch a povrchů uvnitř uzavřených prostor. Spolehlivě likviduje bakterie, plísně a viry, včetně koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje tolik obávané onemocnění covid-19. Ozon neboli aktivní kyslík (O3) vzniká působením elektrických výbojů nebo UV záření na molekuly vzdušného kyslíku (O2) a běžně se vyskytuje v přírodě. Jde tedy o naprosto přírodní dezinfekci.

Ve vysoké koncentraci, která se používá při dezinfekci ozonem, je již jedovatý a zdraví škodlivý. Jakmile ozonový generátor odvede svou práci a vydezinfikuje celý prostor, upozorní vás zvukovým signálem. Do místnosti však alespoň 1-2 hodiny nevstupujte a počkejte, až se ozon rozpadne zpátky na vzdušný kyslík (O2). Teprve potom můžete vejít a pořádně vyvětrat. Generátor ozonu nikdy nepoužíváme, když jsme v místnosti nebo v autě. Při dezinfekci ozonem je třeba být mimo místnost a i po ukončení cyklu 1-2 hodiny nevstupovat, než se ozon rozpadne zpátky na kyslík.

Jelikož je ozon silné oxidační činidlo, může při vyšší koncentraci poškozovat povrchy náchylné ke korozi, nebo urychlovat degradaci plastů a výrobků z gumy. Takové předměty z místnosti raději odneste, stejně jako předměty vyšší či umělecké hodnoty.

Vzhledem ke skvělým účinkům a spolehlivosti se čištění pomocí ozonu hojně využívá v mnoha oblastech. Ve zdravotnictví a potravinářství nevyjímaje. Své uplatnění našel i v potravinářském průmyslu, kde se používá k tzv. ozonizaci potravin. Nejen že je čistí, sterilizuje, zbavuje toxických látek a odstraňuje nepříjemné zápachy, ale zároveň je chrání před plísněmi, mikroorganismy a nenechavým hmyzem.

Je ozon škodlivý?

Ozon je sloučenina tří atomů kyslíku (O3), která má pro náš život své kladné i záporné stránky. Vyskytuje se však i na povrchu Země, kde často znečišťuje ovzduší - tzv. přízemní neboli troposférický ozon.

Ozon je lehce namodralým plynem charakteristického zápachu. Protože i molekula ozonu je značně nestabilní a snadno uvolňuje kyslíkové radikály nazpět, má tento plyn silně oxidační vlastnosti. Pokud se například ozonu nadýcháme, volné radikály, které v našem organismu pomáhá ozon svým působením vytvářet, potom napadají naše buňky, čehož důsledkem může být vyvoláno až nádorové bujení.

Bohužel pro člověka je tato sloučenina v ovzduší riziková už v malých dávkách. Na druhou stranu je potřeba uvést, že u zdravých lidí nemá krátkodobé vdechování zvýšeného množství ozonu většinou žádné dlouhodobé následky. Ozon má štiplavý pach připomínající chlor a je nosem patrný i v malých koncentracích. Člověk tak může včas opustit místo, kde ozon ucítí.

tags: #zvýšený #ozon #v #ovzduší #příčiny #a

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa pro odložené věci
• Ptactvo a změna klimatu v ČR
• Efektivní recyklace v domácnosti
• Výkup Vozidel v Náchodě
• Pracovní náplň podnikového ekologa