Dopady přírodních katastrof na zemědělství a světovou potravinovou situaci

13.03.2026

Studie se opírá o vzorek 78 přírodních katastrof, k nimž došlo mezi lety 2003 a 2013. Je do ní zahrnuto 48 zemí Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku a asijsko-pacifického regionu. Rozvojové země byly postiženy disproporčně. Přírodní katastrofy zpravidla dopadaly na jejich celkový ekonomický růst a vážně zasahovaly zemědělský sektor.

Dopady na zemědělský sektor

Ukázalo se, že nejméně 22 % škod, které příroda napáchala v rozvíjejících se ekonomikách, postihlo sektor zemědělství. Nejničivější přírodní katastrofou pro zemědělství byla keňská sucha mezi lety 2008 a 2011.

Rostoucí frekvence a finanční dopady extrémních událostí

Počet extrémních událostí spojených s nepříznivým počasím ve světě i v Česku každoročně stoupá a s nimi i finanční dopady. Bouře, požáry, záplavy či sucha čím dál častěji překračují hranici miliardových škod, což má zásadní dopady na pojišťovny i zajišťovny - a znamená to také stále větší ztráty i nemožnost získat pojištění v rizikových oblastech. Letošní rok navíc z globálního pohledu přinesl další výrazný nárůst.

Podle zprávy zajišťovacího makléře Gallagher Re jde o nejdražší první pololetí za posledních 14 let, jelikož pojištěné ztráty dosáhly odhadem částky 84 miliard dolarů (v přepočtu více než 1,84 bilionu korun). Naprostou většinu z nich, konkrétně 81 miliard (1,77 bilionu korun), přitom způsobily právě ničivé požáry a silné bouře.

„Celkové ekonomické škody za první pololetí dosáhly podle našich odhadů 151 miliard dolarů (téměř 3,2 bilionu korun). Jen pro srovnání, v prvních šesti měsících roku 2011, který je v daném ohledu rekordní, činily pojištěné ztráty 136 miliard dolarů. Tehdy se totiž událo hned několik rozsáhlých přírodních katastrof v krátkém časovém úseku za sebou. Nový Zéland zasáhlo nebývale silné zemětřesení, které si vyžádalo smrt takřka dvou set lidí, Japonsko, rovněž v důsledku zemětřesení, postihla jen o několik týdnů později ničivá vlna tsunami, kvůli které došlo k jaderné havárii v elektrárně Fukušima, zatímco tajfuny a povodně pořádně potrápily Thajsko a také další země v Asii.

Čtěte také: Dopady ekologických katastrof na lidstvo

Spojené státy patří mezi nejvíce zasažený region shodou okolností i letos. Následně po této události uvedla tamní největší pojišťovna State Farm General, že v důsledku požárů obdržela přes 8 700 žádostí o náhradu škody a vyplatila klientům více než jednu miliardu dolarů. Firma tehdy s odkazem na „kritickou“ finanční situaci požádala státní úřady o mimořádné schválení dočasného navýšení sazeb pro pojištění domácností, a to v průměru o 22 procent.

Opomenout ale nelze ani několik silných bouří, které do USA přinesly tornáda, ničivé větry a kroupy a které se podle odhadů podílely na pojištěných ztrátách minimálně 33 miliardami dolarů (necelými 724 miliardami korun). Tyto vrtochy počasí pak vedly k pojištěným ztrátám necelých osmi miliard dolarů (175 miliard korun), přičemž pro pojišťovny šlo o čtvrtou nejdražší sérii bouří v historii. Zbytek světa letos naštěstí zaznamenal podprůměrné pojišťovací ztráty. Pojištěné škody totiž činily necelých 10 miliard dolarů (téměř 220 miliard korun), což je teprve podruhé od roku 2006, kdy se globální první pololetí dostalo pod tuto hranici.

Situace v Česku

A Česko je na tom podobně. „Letos vykazujeme méně živelných škod ve srovnání s loňským prvním pololetím. Zcela jinak na tom Česko bylo vloni. Tehdy se druhou evropskou a osmou světovou nejnákladnější škodou staly následky tlakové níže Boris, která v září zasáhla hned devět středoevropských států. Škody v samotném Česku podle odhadů ministerstva financí, na které se odkazuje web opojištění.cz, činily něco mezi 25 a 30 miliardami korun, z toho je dle dat ČAP pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard.

„Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nebyly jen škody z povodní z loňského září, které postihly zejména severní Moravu. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako vichřice či atmosférické srážky. Do přehledu významných škod se ale podle zmíněné studie vloni dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i tuzemský pojistný trh. Nejnákladnější z nich byly jarní mrazy, které způsobily problémy hlavně zemědělcům, a to nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Francii. Tyto škody byly vyčísleny na 670 milionů dolarů (více než 16 miliard korun).

„Rozsáhlé škody způsobené přírodními katastrofami jsou vedle požárů pro vývoj pojistného trhu zcela zásadní. V Česku jsou největším rizikem povodně, které byly hlavní příčinou rekordních pojištěných škod v roce 2024, které dosáhly téměř 24 miliard korun. Z globálního pohledu tvořily většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, a tedy mají spojitost s počasím a klimatem. Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony, povodně a záplavy, silné konvektivní bouře a sucha.

Čtěte také: Světové ekologické katastrofy

Celkem bylo za těchto 12 kalendářních měsíců zaznamenáno 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o devět víc, než činí desetiletý průměr. „I nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. Přestože loňské pojištěné škody ve výši 154 miliard dolarů (přes 3,7 bilionu korun) nebyly absolutním rekordem, jde o objem 27 procent nad desetiletým průměrem a lze pozorovat i prokazatelný růstový trend. V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof.

Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Úplně nejvyšší vyčíslené celkové škody v hodnotě 78 miliard dolarů měl loni na svědomí hurikán Helene, který koncem září zasáhl východní pobřeží USA. Následuje další z hurikánů, tentokrát říjnový Milton, který v USA a Mexiku způsobil škody za 35 miliard dolarů.

Druhou evropskou a osmou světovou nejnákladnější škodou loňského roku jsou pak následky tlakové níže Boris, která v týdnu od 11. do 18. září 2024 zasáhla devět zejména středoevropských států v čele s Českou republikou. Zářijové povodně patřily v celém našem regionu k historicky největším přírodním katastrofám, zároveň je ale jasně vidět, že protipovodňová opatření, která následovala po povodních v letech 1997, 2002 a 2013 výrazně pomohla redukovat škody a jejich finanční dopady.

Zatímco byla velmi dobře chráněna zejména velká města, venkovské oblasti zaznamenaly proporčně větší škody. Škody v samotném Česku podle odhadů ministerstva financí činí mezi 25 a 30 miliardami korun. Z toho je dle dat České asociace pojišťoven (ČAP) pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard korun.

Pro ilustraci: RENOMIA, největší tuzemský pojišťovací makléř, eviduje u svých klientů z řad firem a jiných právnických osob celkem 1 201 škod souvisejících se zářijovými povodněmi v celkové odhadované výši přes 2 miliardy korun. Do přehledu nejvýznamnějších škod v letošním vydání Gallagher Natural Catastrophe and Climate Report se dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i Českou republiku.

Čtěte také: Ekologické katastrofy: Seznam

Nejnákladnější z nich byly podle studie jarní mrazy, které způsobily škody zejména zemědělcům. V celém zasaženém regionu, který kromě Česka zahrnuje ještě Německo, Rakousko a Francii, byly tyto škody vyčísleny na 670 milionů dolarů, v přepočtu přes 16 miliard korun. Následují škody způsobené třemi středoevropskými letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke.

Z globálního pohledu tvořily výraznou většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, tedy mají spojitost s počasím a klimatem. „I nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. Přestože loňské pojištěné škody ve výši 154 miliard dolarů nebyly absolutním rekordem, jedná se o objem 27 procent nad desetiletým průměrem a lze pozorovat i prokazatelný růstový trend. V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof. Příkladem jsou loňské dubnové povodně ve Spojených arabských emirátech.

Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony (161 miliard dolarů), povodně a záplavy (109 miliard), silné konvektivní bouře (84 miliard) a sucha (27 miliard). Celkem statistici zaznamenali za loňský rok 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o 9 víc, než činí desetiletý průměr.

Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii tzv. pojištěných škod (insured losses), které v roce 2024 dosáhly hodnoty 154 miliard dolarů. Celkové globální ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami dosáhly v roce 2024 výše 318 mld. USD, z toho 57 % škod nebylo pojištěno. To znamená, že mezera v globální pojistné ochraně představuje celkem 181 mld.

Celkové globální pojištěné škody z titulu přírodních katastrof v roce 2024 činily 137 mld. USD, tj. o 22 mld. USD více než v předchozím roce. Průměr za posledních 10 let byl vyčíslen ve výši 98 mld. USD. Primární rizika se na celkových globálních pojištěných škodách v roce 2024 ve výši 137 mld. USD podílela 55,8 mld. USD (v roce 2023 to bylo 21,4 mld. USD) a zbytek ve výši 81,5 mld. USD připadal na sekundární rizika (v roce 2023 to bylo 93,4 mld. USD).

Studie Swiss Re Institute

Swiss Re Institute (SRI), který je výzkumným centrem zajišťovny Swiss Re, zveřejnil v edici Sigma 1/2025 dne 29. dubna 2025 studii o přírodních katastrofách ve světě v roce 2024. Hlavní zjištění z výzkumu na dané téma jsou obsažena v exekutivním shrnutí. Globální pojištěné škody z titulu přírodních katastrof dosáhly v minulém roce výše 137 mld. USD.

SRI vychází z toho, že dlouhodobý trend u přírodních katastrof ukazuje na roční reálný nárůst ve výši 5 - 7 %, což by mohlo znamenat, že v roce 2025 se tyto pojištěné škody dostanou na hodnotu okolo 145 mld. SRI konstatuje, že rok 2025 nezačal nikterak dobře. Už v lednu vypukly ničivé požáry v oblasti Los Angeles. V dubnu jsou pojištěné škody z tohoto titulu odhadovány na 40 mld. USD, což je rekordní úroveň. Ovšem samotné požáry nebudou příčinou případné odchylky od průměrných ročních trendů. Rozsah těchto škod měl ale dopad i na zajistitele.

SRI ve svém výzkumu člení daná přírodní katastrofická rizika na primární (např. tropické cyklony, zemětřesení, zimní vichřice v Evropě) a na sekundární (např. vylití vody z břehů řeky, lokální záplavy způsobené prudkým deštěm, přílivový déšť, sesuvy půdy, sněhové a ledové vichřice, sucho, vypuknutí ničivých požárů). Pokud jde o rok 2024, tak jako v předchozích letech ovlivňovaly výši globálních pojištěných škod především sekundární rizika, zvláště konvektivní (konvekční) bouře v USA.

Nicméně primární rizika mají obrovský škodní potenciál a když zasáhnou městské oblasti se značnými majetkovými hodnotami, tak mohou výrazně překročit průměrný roční trend. Jako příklad uvádí SRI skutečnou devastaci města New Orleans a okolí vyvolanou hurikánem Katrina v roce 2005. Problém spočívá v tom, že za posledních 30 let bylo takových „vrcholných“ roků, tj. skoků nad obvyklý roční průměr celkem 5. V takových letech se dostává do popředí zajištění a absorbuje značný podíl na pojistných plněních z titulu přírodních katastrof.

Klimatická změna a její dopady

Hodnotící zpráva unijního programu Copernicus za rok 2024 hovoří jasně: Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, otepluje se téměř 2x rychleji než je průměr celé planety. Rok 2024 byl v Evropě i ČR nejteplejším rokem v historii měření. Česká průměrná roční teplota překonala v minulém roce poprvé +10 °C.

S rychlejší změnou klimatu roste v Evropě počet dnů s extrémním teplem. Roste i počet teplých nocí, více lidí je tak vystaveno dlouhému období horka bez možnosti noční úlevy. A roste také počet obětí extrémních veder - jen za rok 2022 způsobila vedra v Evropě dle časopisu Nature více než 62 tisíc úmrtí, více než 47 tisíc Evropanů zabila vedra dle Klimatické a zdravotní observatoře EU o rok později. To je však pouze jedním z projevů klimatické změny, kterou způsobil člověk zejména vypouštěním emisí CO2 a drancováním planety.

Dlouhá sucha, úmorná vedra a s tím související velké množství energie v atmosféře a větší odpařování vody ze země i z oceánů samozřejmě znamená, že tato energie a voda se musí někde dramaticky až extrémně uvolnit. V posledních týdnech zaznamenala Evropa obří bouře a povodně v Toskánsku a v oblasti Turína. Extrémní záplavy ve Španělsku si jen v oblasti Valencie v říjnu vyžádaly více než 200 lidských životů. A extrémní záplavy stíhají i další španělská města. V Česku extrémní počasí naposledy velmi citelně dopadlo zejména na Severní Moravu a České Švýcarsko.

V důsledku klimatické změny nás totiž čekají nejen dlouhá sucha a vedra, která budou mít neblahý dopad zejména na naše seniory a spoluobčany s větší nadváhou, ale počítat musíme také s extrémy v podobě bouří, povodní, tornád či požárů. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dosáhly ekonomické ztráty způsobené extrémními povětrnostními a klimatickými událostmi v EU mezi lety 1980 a 2023 přibližně 738 miliard eur (v cenách roku 2023). Jsou to čtyři celoroční rozpočty Evropské unie. A tyto výdaje podle odhadů vědců dál porostou.

Vystavení ekonomiky EU oteplení o 1,5 až 3 °C nad předindustriální úroveň by mohlo vést k ročním ztrátám mezi 42 a 175 miliardami eur. Češi přitom k fatálnímu oteplování planety nadprůměrně přispívají svojí vysokoemisní energetikou a dopravou, ale s oblibou ukazují na ostatní, třeba na Čínu, která ovšem narozdíl od nás masivně investuje do obnovitelných zdrojů nebo ekologické dopravy. A Čína na jednoho obyvatele, i při prudkém hospodářském rozvoji, stále vypouští méně emisí než ekonomicky stagnující Česko.

Migrace v důsledku klimatické změny

A připravme se také na dramatickou migraci v důsledku klimatické změny. Zatímco Evropa a obecně severní polokoule planety Země pomalu vymírají, klimatickými katastrofami sužované oblasti rovníku a globálního jihu se stanou krajinami k nežití. Více než 2,3 miliardy lidí v současnosti čelí nedostatku vody a téměř 160 milionů dětí je vystaveno vážným a dlouhodobým suchům. Za posledních 40 let se procento vegetace postižené suchem více než zdvojnásobilo, přičemž každý rok přijde planeta o 12 milionů hektarů půdy kvůli suchu a desertifikaci, což ohrožuje dostupnost vody a potravinovou bezpečnost.

Nedávná finské studie z časopisu Nature Food (týmu pod vedením Sary Heikonen z Aalto univerzity) se zaměřila na dopad změny klimatu na třicet hlavních potravních rostlin, musí zejména oblasti blížící se rovníku počítat s dramatickými omezeními a ztrátou až poloviny zemědělské produkce. V zemích na jih od Sahary, kde se navíc očekává velký růst populace, musíme podle finské studie počítat při třístupňovém oteplení klimatu se ztrátou až tří čtvrtin současné produkce potravin. V tomto kontextu pak ani nepřekvapí, že OSN očekává do roku 2030 až 700 miliónů osob v ohrožení vysídlení v důsledku sucha. Do roku 2050 až 75 % světové populace bude trpět suchy a vedry a až 5,7 miliardy lidí bude mít problém se zajištěním vody minimálně jeden měsíc v roce.

Přírodní hrozby a lidský vliv

Povodně, sucha, velká horka, velké zimy, tajfuny a jiné extrémní výkyvy počasí, zemětřesení, sopečná činnost, velké sluneční erupce, srážka s větším či dokonce velkým asteroidem, výbuchy blízkých supernov a další události jsou přírodní hrozby, na něž člověk nemá přímý vliv. U změny klimatu došlo k značnému posunu - ubylo „popíračů“ klimatické změny, objevili se „neoskeptici“. Ti již nepopírají změnu klimatu ani lidský podíl na ní.