10 ohrožených druhů rostlin v České republice

06.03.2026

V České republice rychle přibývá ohrožených druhů rostlin a jejich ochrana je stále komplikovanější.

Ochrana přírody a legislativa

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení.

Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.

Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení; blíže na www.zachranneprogramy.cz.

Čtěte také: Výskyt ohrožených druhů

Pomineme-li ZOPK, je možné aktivní opatření provádět zejména prostřednictvím dotačních nástrojů, které cíleně směřují k podpoře zvláště chráněných druhů. Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz.

Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992. Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené.

Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí.

Příklady ohrožených druhů rostlin

Z celkového počtu asi 2 550 druhů a poddruhů všech cévnatých rostlin, které jsou původními zástupci flóry České republiky, stojí na různém stupni ohrožení 1 543 druhů a poddruhů. To znamená, že z celkového počtu všech taxonů rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky, je 60 % ohroženo.

Kostřava písečná (Festuca psammophila)

Kostřava písečná je travina. Dle Červeného seznamu květeny ČR se jedná o kriticky ohrožený druh. Doposud ale není legislativně chráněna. Jde o vytrvalý, dlouhověký a poměrně statný druh trávy. Jedná se o teplomilnou rostlinu. Kvete na přelomu jara a léta, nejvíce v červnu. Kostřava písečná, jak už její druhové jméno napovídá, roste v písčinách a písčitých lokalitách na okraji borových a dubových lesů.

Čtěte také: Seznam ohrožených druhů

Ačkoli jsou písky chudé na živiny, poskytují unikátní prostředí pro mnoho rostlin, hmyzu a dalších živočichů. Většinou se jedná o písčiny v Polabí - od Kolínska až po Roudnicko. Nejbohatší jsou lokality v okolí městečka Sadská.

Nejvýraznějším důvodem ubývání tohoto druhu je likvidace stanovišť výstavbou nebo nevhodnými lesními úpravami. Dále se zvyšuje (i uměle) množství živin v prostředí, a tak se na chudších biotopech čím dál, tím více prosazují i druhy, které by dříve neměli šanci uspět.

Silenka lepkavá (Silene viscosa)

Silenka lepkavá je teplomilná rostlina patřící do čeledi hvozdíkovité. Dle Červeného seznamu květeny ČR jde o kriticky ohrožený druh, ale není dosud chráněna legislativně. Silenka lepkavá je krátkověká teplomilná rostlina z čeledi hvozdíkovité.

Je to poměrně statný druh, po odkvětu rostlina nejčastěji odumírá. Kvete od června do srpna. Jedna rostlina vyprodukuje tisíce semen, která se šíří do okolí.

Silenka lepkavá je teplomilným druhem světlých míst s otevřenou, rozvolněnou vegetací, většinou na písčinách a místech s písčitější půdou a nižším obsahem živin. Do současnosti se v Čechách druh dochoval patrně pouze v blízkém okolí Žatce, případně na Lounsku.

Čtěte také: Vrchlabská zahrada

Důvodem je obhospodařování ploch, kde se tento druh vyskytoval a také postupné zarůstání lokalit.

Další ohrožené druhy

Divizna švábovitá (Verbascum blattaria)
Kruštík polabský (Epipactis albensis)
Šáchor hnědý (Cyperus fuscus)

Botanické zahrady a ochrana genofondu

Botanické zahrady mají různá poslání, funkce, ale v dnešní turbulentní době, kdy nenarušená příroda mizí pod rukama člověka, je obzvláště důležité si připomenout její funkci ochrany ohrožených druhů a jejich ex-situ konzervaci (tj. na jiném místě, než daná rostlina roste).

Botanické zahrady disponují pěstebním zázemím, sbírkami rostlin a odborným personálem zajišťující péči o rostliny nevyčíslitelné hodnoty a zpřístupňují je veřejnosti ke vzdělávání v oblastech botaniky a zahradnictví.

Botanické zahrady dnes drží alespoň jednu třetinu známých druhů rostlin včetně více jak 40 % ohrožených druhů. Podle databáze PlantSearch je pouze 41 % ohrožených druhů udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např.

Botanická zahrada Teplice je od roku 2021 plně zapojena do fungování genofondového programu koordinovaného Unií botanických zahrad České republiky. Počty pěstovaných druhů české flóry umístěných na Červeném seznamu rostlin každým rokem stoupá, což je pozitivní trend zapojení Botanické zahrady Teplice o ochranu domácí flóry.

Botanická zahrada hl. m. Prahy

V botanické zahradě v Troji se věnují ochraně ohrožených rostlin z České republiky i z celého světa. Odborníci z Botanické zahrady hl. m. Prahy ve spolupráci s odborem ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy a dalšími institucemi (Česká zemědělská univerzita, Botanický ústav AV ČR, Výzkumný ústav rostlinné výroby) pečují o záchranu genofondu rostlin, které jsou kriticky ohrožené.

Přímo v botanické zahradě už vypěstovali záložní populace 189 kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky. Některé z nich pak vracejí zpět do přírody. Už v roce 2022 došlo k vysazení velmi vzácného koniklece otevřeného v přírodní lokalitě v Praze. Na původní stanoviště se vrátil i rozrazil dlouholistý a trojští botanici podporují rovněž záchranný program výsevu kriticky ohroženého zvonovce liliolistého v okolí Karlštejna.

V botanické zahradě za podpory partnera ČSOB také vzniká expozice, která návštěvníkům představí ohrožené rostliny ČR. Kromě ohrožených zástupců české květeny zde pečují i o vzácné rostliny tropických oblastí. V rámci vlastní laboratoře se trojští odborníci zabývají množením ohrožených druhů rostlin, jedná se zejména o orchideje rodu Paphiopedilum a kapradiny.

„Jednou z důležitých úloh botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Zahrnuje aktivity přímo směřující ke zlepšení situace ohrožených druhů rostlin, ale i vzdělávání návštěvníků v tomto směru. Při příležitosti Dne Země, který připadá na 22. dubna, je dobré si připomenout, že bychom se ochraně přírodního bohatsví měli věnovat opravdu intenzivně. V rámci botanické zharady se návštěvníci mohou seznámit s vzácnými a ohroženými druhy české květeny, ale i s různými exotickými rostlinami, z nichž některé již dokonce v přírodě vyhynuly. Dokončujeme úpravy nové expozice Archa Bohemica, která návštěvníky upozorní na druhy rostlin představující dříve běžnou součást přírody a nyní zapsané v červených seznamech ohrožené flóry. Nová expozice se nachází na jižní trojské stráni, která je sama o sobě velmi cennou botanickou a entomologickou lokalitou,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m.

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu

Český červený seznam cévnatých rostlin hodnotí míru ohrožení původních druhů na území ČR podle mezinárodních kritérií IUCN. Druhy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií ohrožení:

C1 - Kriticky ohrožené taxony: Jejich populace jsou extrémně malé, rychle ubývají nebo jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Patří sem například druhy vázané na silně ubývající biotopy. Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení.
C2 - Silně ohrožené taxony: Jsou druhy s omezeným výskytem nebo zřetelně klesající početností, které však zatím nejsou na pokraji vyhynutí.
C3 - Ohrožené taxony: Zahrnují druhy, které vykazují známky ubývání nebo jsou citlivé na změny prostředí, ale zatím nejsou vážně ohroženy.
C4 - Vzácné taxony: Nejsou přímo ohrožené, ale mají přirozeně omezený areál rozšíření, často jen na několika lokalitách, a mohou být snadno zranitelné při změně podmínek.

Databáze Pladias

Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ), jakož i data poskytnutá jinými institucemi nebo jednotlivci.

Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí.

Seznam ohrožených taxonů

Seznam zahrnuje taxony cévnatých rostlin včetně hybridů, taxonů pěstovaných rostlin a agregátů, které byly použity v Klíči ke květeně České republiky (Kaplan et al. 2019). Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky obsahuje 3557 druhů (plus 194 dalších poddruhů) a 609 (plus 13 dalších nothospecií) hybridů. Z nich je 2256 druhů původních, 464 zdomácnělých (228 archeofytů and 236 neofytů) a 837 přechodně zavlečených. Dále je zahrnuto 324 taxonů pěstovaných rostlin.

Výskyt taxonů v biotopech České republiky

Výskyt taxonu v biotopech České republiky byl hodnocen pomocí údajů z České národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová 2003), jejich expertní revize a doplňků na základě literatury a terénní zkušenosti, zejména pro vzácné a taxonomicky obtížné taxony.

Výskyt taxonu v každém biotopu je hodnocen čtyřstupňovou stupnicí:

výskyt - taxon se v biotopu vyskytuje, ale nemá zde ekologické optimum, často je zde vzácný
optimum - biotop nebo jeho část je ekologickým optimem taxonu
dominanta - taxon má v biotopu ekologické optimum a dosahuje zde často pokryvnosti vyšší než 25 % v plochách o velikosti ≥ 10 m2 v bylinné vegetaci nebo o velikosti ≥ 100 m2 v lesní a křovinné vegetaci
konstantní dominanta - taxon je dominantou podle definice v předchozím bodě a současně určuje fyziognomii biotopu (např. vřes obecný ve vřesovišti) a vyskytuje se na alespoň 40 % lokalit biotopu

Některé rostliny, které ještě před několika desítkami let patřily k běžné součásti naší přírody, se v poslední době stávají přímo ohroženými vyhynutím. Odborníci Botanické zahrady hl. m. Prahy se snaží o pěstování záložních populací takových druhů a v případě potřeby spolupracují na záchranných programech usilujících o jejich zachování a navrácení do přírodních lokalit. Jako úspěšné lze hodnotit navrácení koniklece otevřeného na nové přírodní stanoviště v Praze v roce 2022. V současné době spolupracují místní odborníci i na výsevu kriticky ohroženého zvonovce liliolistého v okolí Karlštejna. Tuto rostlinu také návštěvníci najdou v expozicích botanické zahrady. V botanické zahradě v Troji pečují dále i o hlaváček jarní z údolí Vltavy a upolín nejvyšší, kdy se z posledních dvou rostlin z Hrnčířských luk podařilo vypěstovat několik mladých rostlinek. Z dalších již téměř vyhynulých rostlin zaslouží zmínku prha arnika, jedinečná divizna brunátná s temně fialovými květy, která je dnes známá pouze v několika jedincích z území Šance nad Břežanským údolím, nebo hvozdík sivý, který lze ještě vzácně najít v Modřanské rokli.

„Svoji pozornost jsme při záchraně genofondu rostlin upřeli zejména ke stanovištím v Praze a jejím blízkém okolí. Květena této oblasti je velmi bohatá a rozmanitá, ovšem s ohledem na množství působících negativních vlivů jsou některé druhy velmi vážně ohrožené a v Praze jde přímo o riziko vyhynutí. Považujeme za svou povinnost podílet se ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy na aktivní ochraně těchto mizejících druhů. Mnoho z nich již v naší zahradě pěstujeme a dále množíme. V současnosti máme v kultuře 189 kriticky ohrožených druhů české květeny, pro některé už je připravený plán jejich návratu zpět na místa výskytu. Toto číslo znamená, že udržujeme zhruba 40 % českých druhů rostlin, které jsou v nejvyšším stupni ohrožení,“ doplňuje Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Součástí ochranných aktivit přímo v botanické zahradě je i budování nové expozice Archa Bohemica, která ohrožené rostliny ČR představí návštěvníkům. Probíhají v ní poslední úpravy a vysazování rostlin před oficiálním zpřístupněním. Novinkou je znovuzavedení pastvy na jižní stráni přímo v areálu botanické zahrady. Tato část je botanicky i entomologicky velmi ceněná, původní rostlinná skladba zde byla a dosud je značně rozmanitá.

Kromě ohrožených druhů české flóry pečují trojští botanici též o exotické rostliny, které jsou rovněž na seznamu kriticky ohrožených druhů. Ve sbírkách zahrady je dokonce i 10 druhů rostlin, které se v přirozeném prostředí již nevyskytují a najdeme je už jen v botanických zahradách. Některé tyto rostliny mohou vidět návštěvníci přímo v expozicích. Ve skleníku Fata Morgana lze stále spatřit leknín nejmenší (Nymphaea termarum), jehož původ je v termálních pramenech africké Rwandy a který byl v roce 2008 prohlášen za vyhynulý, nebo madagaskarskou palmu Dypsis ligulata, která v přírodě nebyla pozorovaná od roku 1923. V expozicích botanické zahrady jsou sezónně k vidění dva druhy rodu Brugmansia (česky durmanovec), jenž je v přírodě vyhynulý, nicméně v kultuře se běžně pěstuje. Z evropských rostlin zde mají několik výpěstků středozemní trvalky vrbiny menorské (Lysimachia minoricensis), z jihovýchodu USA pak keř Franklinia alatamaha, vysazený v Horní zahradě. Nechybí ani vyhynulé rostliny dalekých oblastí, například Rhododendron kanehirae původem z Tchaj-wanu, exotický jerlín Sophora toromiro, který býval v minulosti hojný na Velikonočním ostrově.

Botanická zahrada hl. m. Prahy má vlastní laboratoř, která se zabývá množením vzácných rostlin, především orchidejí a kapradin. Rostliny se vypěstují ze semen na sterilních živných médiích metodou in vitro (uvnitř sterilní skleněné nádoby). Takto se zde věnují 160 druhům orchidejí a více než 120 druhům kapradin, z nichž je 24 druhů zapsáno v celosvětovém červeném seznamu jako ohrožené. V rámci záchrany rodu Paphiopedilum (střevíčníkovec), který je zahrnutý v příloze 1 mezinárodní úmluvy CITES, probíhá spolupráce i s dalšími botanickými zahradami v Evropě.

Záchranné programy a rozvoj expozice ohrožených druhů rostlin Archa Bohemica podporuje ČSOB, partner Botanické zahrady hl. m.